Bohouš Brož - náš bazarový guru

Bobe, máš u nás na starosti bazarové oddělení. Známe se už dlouho, ale přece jen by bylo dobré, kdyby ses trochu představil. Jak dlouho se vlastně pohybuješ v oboru? Tedy jak dlouho fotíš a od kdy se zajímáš o fotografickou techniku?

Ups, spousta otázek. Když to vezmu postupně: v oboru se pohybuju od roku 1999. Do první speciálky s digitálníma foťákama mě přijímal tenkrát ještě kolega Tomáš Matějček, teď mu skoro vykám a říkám pane řediteli…  :)
Možná bych přeskočil na poslední otázku - o fototechniku se zajímám od mala. Zájem ve mně prohluboval táta. Protože měl temnou komoru, pár tehdy aktuálních foťáků (a taky spousty starých) a k nim ještě větší spoustu přidružených mechanických hejblátek. A tyhle poklady přede mnou zamykal do takový lákavý skříně. Prej protože jsem byl silně nevyrovnanej - tedy moje schopnost věci zkoumat a rozebírat, byla abnormálně vyvinutá a potlačovala schopnost  věci opravovat a dávat dohromady. No a víš jak... zakázaný ovoce chutná nejvíc.

No a od kdy fotím? Teď mi dochází, že jsem uměl dřív vyvolávat film a svítit fotky. V jedenácti mi táta slavnostně dal trojku Flexaretu. Zřejmě nabyl dojmu, že se utlumila moje schopnost rozebírat věci, ale spíš tipuju, že měl těch trojek víc.  Zrovna nedávno jsem objevil svoje první svitky ze Dvora Králové - krásné čmouhy žiraf.

Vím, že patříš k lidem jako já, které samozřejmě hodně baví focení, ale víc je zajímá samotná fotografická technika. Zajímáš se o foťáky a objektivy i mimo práci? Máš nějakou sbírku? A pokud ano, máš v ní i kousky, kterých si obzvlášť ceníš?

To je dáno spíš okolnostmi a časem. Devět hodin denně děláme oba techniku. Takže samozřejmě na samotný focení je míň času i energie. Si to vem, kdy jsme naposled profotili víkend v kuse - Ty svoje kýčovitý krajinky a já furt ty samý čmouhy žiraf. Tohle je asi obor, kterej nemůžeš dělat bez zájmu. Takže: ano, Luďku, zajímám se o foťáky i mimo práci.  :)

Sbírku mám, spíš sbírky. Nějak po kufrech a krabicích a na různých místech. Vysvětlením je jedna z nich, kterou jsem nadepsal “foto - stroje - středoformát” a nějak po čase z boku krabice přibylo ženským rukopisem “starý krámy”. Nějak není místo na vystavení, kompletaci … A protože to trvá notně let, ztrácím přehled. Takže to mám spojeno spíš s osobní rovinou.

Zeiss Ikon Nettar 515/2

V tomhle ohledu je asi mazel Nettar 515/2. Ten mi slavnostně a zabalen předal táta v jednadvaceti z tý lákavý skříně se slovy “ten zbytek je taky tvůj, ale nechtělo se mi to balit”. Časem jsem sehnal Nettara 510 a asi i větší unikáty, ale tohle je spíš taková srdcovka.

Přistál mi Nikon F4 od Davida Malíka - tahle "efčtyřka" vyfotila Havlovu vilu v Portugalsku, Klausovu pověstnou SMS, byla na Dakaru, prala se na měnovým fondu a kdo ví, kde ještě …moc krásná aura foťáku. Si vem, co strojů může mít unikátní historii. I proto má ten bazar smysl. Nechceš - pošli dál, dokud funguje, ať fotí - a píše další historii.

Jak ses vlastně dostal do bazarového oddělení? Proč jsi mu dal přednost třeba před prodejem nových foťáků?

To už asi vyplynulo z předchozích odpovědí. Dělal jsem s prvníma digitálama bez LCD, prodával 4MB karty za čtyřciferný ceny a postupně mi asi prošla rukama většina toho, co šlo přes český zastoupení, takže se to asi nabízelo.

Je tu i ta inklinace ke starším věcem, to asi nejlíp vystih jeden z mých bývalých šefů: “My kdybychom prodávali auta, tak ty budeš jezdit na koni...” A na konec je to pestřejší než samotný prodej - nakupuješ, zkoušíš, prezentuješ, pracuješ s cenotvorbou a nástroji prodeje. Při prodeji nových foťáků rozbalíš zákazníkovi krabici a všechno je nový a tak nějak prázdný, všechno voní uniformovaně po skladu. Bazarovej foťák má charisma, zkušenosti, duši a voní pokaždý jinak. 

Proč by vlastně měl zákazník využít služeb našeho bazaru a neprodávat svou techniku třeba přes internet?

To z ní možná až moc ultimátně. Ale poměrně výstižně to dneska popsal jeden zákazník, když jsem mu sdělil, že může dostat očekávanou částku za Nikon D80, ale bude se muset stát koncovým prodejcem. 

Jde stále jen o službu ale s celou řadou výhod. Zákazník má okamžitou reflexi budoucího kupce, kterou mu můžeme poskytnout. On prodává použitou fototechniku pětkrát desetkrát za život, my za den. Zákazníkovi odpadá půlroční garantování prodané věci, které je dáno legislativně. Dále disponuje okamžitě hotovostí, případně je mu částka navýšena pro další nákup o 5 procent. To vše na jednom místě. Případně tohle všechno může uskutečnit z pohodlí domova, kdy u něj techniku převezme na naše náklady kurýr kdekoli v ČR a odsouhlasenou částku mu převedeme na účet. 

Prodávající si cenu může předem prověřit případně dodatečně překontrolovat pomocí výkupní kalkulačky, transparentní nástroj, který jak jsem se k mé radosti dozvěděl, využívá i naše konkurence - teda občas bohužel i proti nám. Ten výčet výhod je dlouhý, což nemůžeme říct o prostoru pro tenhle rozhovor.

Legendární Nikon F4

A jak je to s výkupními cenami? Mnoho zákazníků vyzkoušelo třeba naši výkupní kalkulačku a divili se, že výkupní ceny nejsou takové, jaké si představovali…

To je dáno spoustou aspektů. Je tu v první řadě asi obchodně-osobní rovina. Nemáš coby kupující divný pocit, když s tvojí navrženou cenou člověk okamžitě souhlasí. První dojem: něco není v pořádku. A na druhou stranu: máš-li co by prodávající tu možnost, když není-li cena ultimátní, tak budeš mít potřebu obdržet víc. Potvrzuje se to dnes a denně.

Pak je řeč o digitální technice, vlastně elektronice. Co půl rok podléhající inovacím a z dlouhodobého hlediska poklesu cen. Vždyť si vem, v roce 2002 neuvěřitelná věc DSLR pod 100.000 Kč a cca v roce 2007 DSLR útočily na hranici 10.000 Kč - to je o řád. U nového auta se říká, že při projetím dveřmi prodejny devalvuje cena o ⅓. Podobné je to u foťáku. V bazaru není možnost odpočtu DPH, což nemalá část kupujích zákazníků uplatňuje. Takže vlastně můžeme zjednodušeně říct, že dva týdny starý foťák poklesne v koncové ceně minimálně o 21%. Pak je tu škála prodejnosti v bazaru po jednotlivých bajonetech - jiná je u bajonetu Nikon a jiná Samsung NX. Dále hraje roli technologie - špičkový Zeiss s manuálním ostřením, není ve stavu “jako nové” a v záruce poptávaný ani za poloviční cenu atd. Jak jsem říkal před chvilkou, je to celá řada aspektů a jejich vzájemných kombinací. 

V samotném závěru je tu ještě prostor pro provizi prodejce zpostředkovatele, která se v průměru pohybuje mezi 20-25%. Což obnáší a vykrývá rizika spojená s neprodejností, s častým sezónním přesycením trhu, pokrytím oprav v půlroční záruční době. To všechno klade velké požadavky na výkupní kalkulačku a její “kalibraci”. Proto jsem měl radost, když po x-týdenním nastavování, lití dat a práci se suchými čísly přišel výsledek, když nám zákazník oznámil  “Hm tak to mi nabídli i u konkurence”.

Co je vlastně dobré přes bazar prodávat? Je to jedno a nebo jsou určité druhy použité techniky, které se prodávají výrazně lépe, než jiné?

Trocha strohé statistiky: obměna techniky “nejméně bolí” maximálně do 1,5 roku. Nejmenší pokles ceny registrujeme u objektivů s bajonetem Nikon. Kdybych měl tohle nadále pitvat, tak si cenu drží nejlépe světelnější zoom objektivy, pak světelnější pevná skla. Na druhém konci v objektivech mají nejvyšší a také nejjistější pokles všeobecně ty setové. Rekordman je Olympus M. Zuiko 12-50, který si během 8 měsíců seskočil z hodnoty nového 14,5 tisíc na běžně nabízenou cenu 3,5 tisíce za nepoužívaný a nově zakoupený. 

Druhý nejmenší pokles je v kategorii DSLR, tady všeobecně platí to, co i v jiných řadách, častejší inovace v modelech snižuje cenu. To je třeba patrné na nižších modelech společnosti Canon.

Bavili jsme se zatím jen o prodeji techniky. Ale co nákup v bazaru, je bezpečný? Zkoušíte a testujete techniku, kterou přijímáte do bazaru? Jak je to vlastně se zárukou?

Jak už bylo párkrát naznačeno, záruka je dána legislativou. Takže samozřejmost - garance bazarové techiky je po dobu půl roku. Nevztahuje se na spotřební zboží typu akumulátor a podobně. Případné opravy a diagnostiky pak jdou pěkně za námi, takže techniku testujeme opravdu pečlivě.

Při testování úročíme asi nejvíc spojení bazaru, reklamačního oddělení, čištění senzorů na jednom místě v zákaznickém centru.

Připravujete s kolegy pro naše zákazníky nějaké inovace a další vylepšení?

Pořád je co zdokonalovat, s vývojem se zvyšují i nároky. To je pro nás taková ta meta, kterou nám stále posouvají zákazníci někam dopředu. Bazarový prodej je při určitém standardu poměrně rozvětvený proces. Takže jakákoli změna znamená zásah do spousty oblastí, jako je pokladní systém, účetnictví, logistika, provoz a podobně. To používám jen slova, kterým rozumím, ostatní jsou často i mimo moje chápání. :) Proto nemá cenu dělat spontánně drobné úpravy.

Takže jedna taková velká změna nás teď ve velmi blízké budoucnosti čeká. Když se na to pokusím podívat ze strany zákazníka, tak ta velká změna bude znamenat drobnosti typu: kratší proces a urychlení při nákupu i prodeji. Srdce ekologa zaplesá nad menší spotřebou papíru. Možnost přeposlání bazarového zboží k vyzvednutí na jiné prodejně Megapixelu. Kombinace objednání nového a bazarového zboží, které v závěru můžete zákazník zaplatit kartou. To jsou změny, které finišují. A zatím už se pracuje na dalších změnách na dalších vychytávkách a ulehčovadlech.