Magazín

Fotoporadna

O ostrosti objektivů

Kryštof KorčAktualizováno: 14. 7. 2021 v 14:32 • Rubrika: Fotoporadna

O ostrosti objektivů

Už jste se někdy setkali s problémem výběru mezi dvěma objektivy? Nevěděli jste, který je lepší? Všiml jsem si, že občas se člověku i taková nepříjemnost naskytne a často takový výběr začíná dotazem: “který z nich je ostřejší?”. Proto jsem se rozhodl napsat tento text, který má jednak osvětlit, jak nesmyslná je to vlastně otázka a jak z ní vyjít vítězně s tím správným objektivem. Zaklínadlo je neskutečně jednoduché - MTF neboli Modular Transfer Function, volně přeloženo jako modulární přenosová schopnost.

Obsah

Zní to hrozně, vypadá nanejvýš enigmaticky, ale ve skutečnosti je to velmi jednoduché. Hlavně se jedná o metodu, kterou používají odborníci k popisu obrazových vlastností optických soustav a i pro laika je jejich čtení velmi snadné.

Stephen Hawking ve své knize Stručná historie času uvádí, že každý matematický vzorec v knize sníží počet jejích čtenářů na polovinu. Dle mého má pravdu a tak vás nebudu zatěžovat zbytečnými technikáliemi a pokusím se co nejjednodušeji osvětlit, jak číst ony podivné grafy znározňující zcela přesně, jak je který objektiv výkonný.


MTF grafy objektivu Sony 24mm f/2,0 Distagon T* SSM

Nejdříve obecně, jak je to vlastně s tou ostrostí. Je potřeba podoknout, že nejde jen o ni, ruku v ruce s ní jde kontrast a to tak těsně, že se jedná o naprosto rovnocenné veličiny. Představte si černobílou šachovnici. Pokud na ní namíříme ten nejostřejší (s nejvyšším rozlišením) objektiv na světě, který je ale minimálně kontrastní, získáme stejně jen šedou plochu, o žádné ostrosti tedy hovořit nelze. To samé platí také naopak.

Ve výrobě optických formulí je stále brána v úvahu tato rovnováha a kloní se jednou tam, jindy onam. Historicky například platilo, že Carl Zeiss oplýval spíše ostřejšími a Leica spíše kontrastnějšími skly, od toho je také odvozen zažitý specifický výraz celých sérií objektivů a jejich výrobců. Poté například lepší antireflexní vrstvy přispívají lepšímu kontrastu, asférické optické členy lepšímu rozlišení po celé ploše snímku a mnoho dalších “přívlastků”, ve kterých se ve výsledku těžko orientuje. Do této skrumáže přichází MTF tabulka, aby bádajícího vysvobodila ze všech nejistot. V několika elegantních křivkách totiž ukrývá všechny tyto informace. A já vám teď poodhalím, jak je přečíst.

Za demonstrační příklad si vezměme například jeden z nejzákladnější pevných objektivů Canon EF 50mm F1.8 II.


MTF graf objektivu Canon EF 50mm f/1,8 II 


Nejdříve je důležité podívat se na obě osy, ta svislá značí přenos kontrastu od 0% do 100%, čím výše je linka položená, tím větší přenos objektiv má. Vodorovná osa pak znamená vzdálenost od středu snímače v milimetrech, tabulka vede v tomto případě až za šířku FullFramu a lze z ní vyčíst i kde končí APS-C snímač, pokud chceme zjistit výkon na něm.

A teď samotné linky, je jich tam osm, ve dvou barvách, dvou tloušťkách a polovina z nich je přerušovaná. Chápu, jestli teď polovina z vás odchází od počítače, ale zůstaňte ještě chvíli, právě se odkrývají zásadní taje čočkové vědy.

Ve zkratce na vysvětlenou:

  • silné linie jsou pro nízké a slabé linie pro vysoké rozlišení (20 čar na milimetr/60 čar na milimetr)
  • celé čáry jsou pro linie soustředné s kružnicí se středem v bodě 0 osy a přerušované čáry jsou dostředné
  • černé linie pak vyznačují výkon pro plně otevřenou clonu a čáry modré pro clonu f/8 ( - v mnoha případech můžeme najít graf také zvlášť pro různá ohniska a clony)

Předpokládám, že stále nejsme v bodu, kde byste si řekli, že tento objektiv je vážně zatraceně ostrý, ten moment přichází právě teď, s praktickou vysvětlivkou.

Silnější čára vždy určuje kontrast a ta slabší rozlišení nebo ostrost chcete-li. Už s tímto údajem se velmi hezky určuje, kde a jak na snímku/snímači bude obraz ostrý a kontrastní při cloně f/1,8 a f/8.

Také se zde dá velmi hezky vyčíst, jak “hezký” bude mít objektiv bokeh. Čím jsou si přerušované a plné čáry bližší, tím budou rozostřené části obrazu krémovější, čím více jsou naopak od sebe linky vzdálené, tím bude bokeh hrubší. Na našem příkladu je tedy velmi hezky vidět, že na FullFrame snímači má na plně otevřené cloně rozlišení uspokojivé a kontrast velmi dobrý, prudce klesající v krajích snímku. Při větším zaclonění je pak dokonce skvěle kontrastní po celé ploše obrazu, i bokeh bude vynikající, jen ostrost je velmi kolísavá, dokonce v samém středu fotografie o něco nižší než 5mm do stran, kde objektiv “kreslí” nejlépe.

A voilá! Díky MTF grafům je možné přesně pro kažké místo záběru určit, jak je který objektiv dobrý. Samostatné grafy najdeme i pro vinětaci a zkreslení.

Různí výrobci uvádějí MTF grafy maličko jinak, ale vždy s vysvětlivkou. U zoom objektivů najdeme samostatnou tabulku pro všechna podstatná ohniska. A vůbec podobné objetivy, v lepším případě stejné značky, se tak srovnávají naprosto úžasně snadno. Nejen, že oproti reálným snímkům nejsou zavádějící, ale lze z nich vyčíst naprosto vše na první pohled.

Pro srovnání a případný trénink vládám MTF pro různé clony u objektivu Leica Noctilux 50mm f/0.95 a Carl Zeiss Macro-Planar 100mm f/2, které jsou známými extrémy v současné nabídce.

Objektiv Leica Noctilux 50mm f/0.95

Objektiv Carl Zeiss Macro-Planar 100mm f/2

Doufám, že všichni dočetli až do konce, nakonec v článku nebyl ani jediný vzorec. Pokud i přesto budete mít ve výběru objektivů nejasnosti, neváhejte se na nás obrátit. Všechny je poctivě testujeme.

Sdílet na


Komentáře k článku

GH

Reaguje na (4) | Opět reaguji na poněkud nesprávnou formulaci, tedy použití slova osa. Osa je bod, nebo přímka středu rotačního tělesa a tou nemůže být jeho střed ve spojení s jeho okrajem. Křivky deklarují hodnoty na vzdálenosti mezi středem a okrajem obrazového pole nebo průsečíkem uhlopříček a rohem snímku..

6

Gustav Hladík, 29. 6. 2015 |Reagovat

Luděk Bouška

Reaguje na (4) | Dobrý den, jde o směr, v jakém posuzované linie procházejí a bavíme se o středu snímku, nikoliv přímky. Pokud si představíte osu mezi středem snímku a jeho rohem, směřuje do středu. Jedná se tedy o "dostřednou" linii. Tato linie samozřejmě může směřovat ze středu do jakéhokoliv místa na okraji snímku, ale vždy se bude jednat o dostřednou linii. Linie "soustředná" je pak kolmá na tu dostřednou.

5

Prodejce Megapixel.cz, Luděk Bouška, 21. 5. 2015 |Reagovat

LC

Děkuji za hezky napsaný článek.
Jen se mi zdá poměrně nešťastně formulovaný bod, kde uvádíte rozdíl mezi plnými a přerušovanými křivkami v grafu MTF. Totiž, nedovedu si představit "soustředné linie (s kružnicí)" - přímky středy nemají - "se středem v bodě 0 osy" - které osy? - "a přerušované čáry jsou dostředné" - dostředné co, linie? Jak vypadá dostředná linie?
Ještě jednou děkuji za vysvětlení.

4

Lukáš Chmela, 20. 5. 2015 |Reagovat

Jaroslav Orlík

O MTF křivkách vím ledasco, nicméně, pokud jsem si kupoval nové sklo, vždy jsem ho vybíral podle toho, jak vypadaly fotky z něj na papíře 45x30cm. Nějaké grafy do toho neměly nikdy co mluvit, byť byly prvotním vodítkem. MTF graf nám neříká vůbec nic o teplotě barev, kvalitě bokehu a podobně. Díky tomu se může stát, že koupíte drahé sklo s vynikajícími parametry a přesto se vám může zdát, že to není to pravé. Ale že přirozený přenos kontrastu je téměř nejpodstatnější parametr, to je pravda.

3

Jaroslav Orlík, 20. 5. 2015 |Reagovat

fjnžap.

Reaguje na (1) | Súhlas ... !

2

fotenie je náš život aj poslanie ..., 18. 5. 2015 |Reagovat

Švesi 1

Parádní článek a realita je opravdu taková že ten kontrast je minimálně stejně důležitý jako ostrost. Objektiv nemusí být nějak extrémně ostrý, ale musí být především pěkně kontrastní aby snímky z něj vypadali vizuálně dobře.

1

Švesi 1, 18. 5. 2015 |Reagovat

Chráněno pomocí reCAPTCHA Tyto stránky jsou chráněny pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajůsmluvní podmínky společnosti Google.