Rozhovory
Luděk Bouška • Aktualizováno: 19. 3. 2015 v 10:41 • Rubrika: Rozhovory
Petr Lusk: focení okruhů je taková luxusní dovolená
Petr Lusk fotí především závody aut a motorek, ale skvěle fotí také letadla a nutno dodat, že jako málo kdo. Náš rozhovor se točil kolem focení aut, především pak kolem focení rally, ale hlavně kolem techniky, kterou Petr používá. Je až neuvěřitelné, v jakých podmínkách dokážou výkonné fotoaparáty a objektivy bezchybně pracovat. Inu kvalitně odvedená práce vyžaduje kvalitní nářadí. Jako u každého řemesla.
Obsah
Dobrý den, pane Lusku, obvyklá otázka na začátek: můžete se našim čtenářům představit? Jak jste začínal s focením, jak jste se k němu vlastně dostal a co Vás přivedlo k focení rychlých aut a motorek?
Narodil jsem se a žiji v krásném městě na řece Otavě, v Písku. Mimochodem Písek je neskutečně fotogenický a doporučuji jej navštívit nejen s fotoaparátem. Když pominu focení do rodinného alba, tak jsem se vážněji začal věnovat tomuto koníčku až s nástupem digitálních technologií ve fotoaparátech kolem roku 2000. Rád jsem se jezdil dívat na závody rychlých aut a od toho byl už jen krok k tomu, abych je začal fotit. V té době se začalo na internetu a ve specializovaných magazínech objevovat spousty nádherných fotek z rally závodů a motorsportu obecně a já si říkal, že bych mohl něco podobného zkusit vyfotit také a že by to nemuselo být až tak obtížné. Později se ukázalo, že to obtížné bylo a to docela dost... :)
Fotíte především rally, ale i motorky a nebo dokonce letadla. Co je těžší? Rally, nebo motorky na okruhu? Přece jen jsou to zcela odlišná prostředí.
I když fotím převážně automobilové závody, tak nepohrdnu ani portrétem, krajinkou nebo si vyrazím na rybník za Písek zafotit hnízdící volavky, ale přece jenom nejvíce mě vzrušuje hlavně to, co se rychle hýbe.
Ano, každé odvětví motorsportu má odlišné prostředí a když bych to hodně zjednodušil, tak focení okruhů je taková luxusní dovolená pro fotografa. Pohybujete se pouze na několika kilometrech čtverečních, můžete si určit místo přesně podle světelných podmínek, poručíte si do jaké zatáčky chcete dovézt, a pak závodníci kolem vás jezdí stále dokola, vy máte spoustu možností je nafotit v doslova ideálních podmínkách. Spusty krásných hostesek, týmové hospitality plné jídel a dostatek odpočinku a spánku.
U klasické WRC rally se pohybujete už v relativně divočejších podmínkách a vzdálenosti měříte na desítky kilometrů. Navíc se tam přidávají klimatické podmínky. Švédsko - sníh a mrazy až mínus třicet, Austrálie naopak hodně prachu, vysoké teploty a za každým kořenem jedovatý had, Anglie - spousty bláta a neustálý déšť a tak bych mohl pokračovat. Tratě si musíte dopředu najet a ta správná místa najít. Jídla a spánku je tak akorát.
No a pak je tu extrém, jako je Rally Dakar (mometalně se jezdí na území Argentiny, Chile, Bolivie, Peru). Vzdálenosti měříte na tisíce kilometrů, prostředí ve kterém se pohybujete snad ani nejde popsat, teplé jídlo vidíte jednou za dva dny a nespíte skoro vůbec, spíš už pak únavou omdléváte.
Jakou techniku používáte? Z Vašich fotek je znát, že máte v oblibě jak teleobjektivy, tak krátká ohniska. Jaká máte těla a proč?
Tak už od začátků mých snah pořídit nějakou kloudnou fotku se držím značky Canon. Začínal jsem na prvních digitálních zrdcadlovkách, které byly v začátkách neskutečně drahé, relativně pomalé a oproti dnešním strojům dost nedokonalé. Ale vývoj jde stále hodně rychle dopředu a já jsem moc zvědavý, čím budeme fotit třeba za deset let.
Takže v současné době používám těla Canon 1Dx a k nim celou řadu objektivů od ultraširokých až po velmi výkonné světelné teleobjektivy 500, 600mm. Moc rád mám Vámi zmiňovaná široká ohniska, dost často používám 15 mm rybí oko od Canonu, z kterého když to klapne, padají opravdu nádherné záběry. V extrémních podmínkách (prach, horko, vlhko, spousty ran) potřebuji techniku, která je schopná toto vydržet, nejvyšší jedničková řada Canonu toto beze zbytku splňuje a mohu se na ni ve všech směrech spolehnout.
Vraťme se ještě k Rally Dakar, což je prostředí, kde technika vyloženě trpí. Jak o ni v takových podmínkách pečujete? Jaké jsou "procedury" při čištění a jak techniku chráníte?
To je také zajímavá otázka. :) Rally Dakar je naprosto specifický závod, kde mohu zodpovědně říci, že využívám fototechniku doslova na hraně toho, co je schopná vydržet. Vlastně jedu stejnou trasu jako závodníci, každý den skoro ticíc kilometrů naprosto nehostinnou krajinou, plnou všemožných nástrah a překážek, velké množství prachu “fesh fesh” jemného jak pudr, průjezdy vyschlých i plných řečišť, dunová písečná pole, spousta ran, to všechno musím snést já, ale hlavně také mé fotoaparáty, na které se musím stoprocentně spolehnout. Snažím se je chránit jak jen to jde, ale někdy je to opravdu těžké. Na objektivy mám speciální neoprénové návleky, které část prachu a písku poberou.
V autě mám udělané brašny a kufry na míru, které také ty největší rány částečně zmírní a skla se snažím na tělech měnit co možná nejméně. Počas závodu techniku vůbec nečistím, protože bych asi udělal více škody než užitku. Po návratu vše nechávám na specializovaný servis Canon.
V čem Vás technika limituje? Co ještě nezvládá tak dobře, jak byste potřeboval? Máte nějaký tip pro vývojáře, co by na současných zrcadlovkách měli vylepšit?
Už jsem uvedl, že současná technika od Canonu kterou používám je na takové úrovni že nemohu tvrdit, že by mě v něčem limitovala, s těly jsem naprosto spokojen. Celková rychlost ve všech směrech perfekt, šum při vysokém ISO paráda, odolnost - už jsem psal. Možná váha. Je hodně težké, když se máte někde v Andách, v pěti tisíci metrech nad mořem jenom pohybovat ověšeni fotoaparáty s dlouhými těžkými skly, těžko se to popisuje, ale věřte je to utrpení, každé kilo navíc je hodně znát.
A co další příslušenství, jako jsou například externí blesky a podobně? Jak vlastně vypadá Vaše obvyklá výbava a jak moc se liší na jednotlivých akcích?
Tak za poslední léta jsem docela zlenivěl :) takže se snažím v báglu tahat opravdu jen to nejpotřebnější a nejnutnější, ale i tak je to hodně těžké. Samozřejmě, pokud mám čas a chuť, tak rád experimentuji třeba s externími blesky, nebo foťáky umísťuji na všechna možná i nemožná místa a pak je na dálku odpaluji. Zkouším různé filtry atd. Je ale pravda, že jsem poslední dobou nějak čím dál tím pohodlnější a a snažím se více fotit na jistotu.
U mnoha snímků je zřejmé, že jste fotil z bezprostřední blízkosti. Jak si poradíte s rychlostí ostření?
Tak pokud to jde, nechávám ostření plně na starost fotoaparátu, díky neustálému vývoji a zdokonalování fototechniky není problém pro současná moderní těla uostřit prakticky cokoliv. Canon 1Dx je už na takovém vrcholu, že mám na něj stoprocentní spoleh. Trochu jiná situace je, pokud potřebuji fotografovaný objekt dostat do kompozice mimo ostřící body, nebo jsou specifické světelné podmínky, to pak si předostřuji na dané místo, nebo ostřím plně manuálně.
Když odhlédneme od techniky, jaké další okolnosti Vás při focení ještě limitují? Písek a voda - to asi netřeba zmiňovat... Ale jak zvládáte focení v extrémních teplotách, ať už nízkých a nebo vysokých?
Výkyvy teplot mě ani moc nevadí, fototechnika to zvádne a člověk si časem zvykne. I když je docela zábava, když máte v Argentině po ránu v horách -10 C a pak odpoledne sjedete do údolí, kde dostanete horkou facku v podobě plus pětapadesáti ve stínu :) opravdu i takovéto extrémy vás tam potkají.
Předpokládám, že používáte sekvenční snímání a pokud fotíte do RAWu, je dat víc, než dost... Jaké používáte paměťové karty? A jak data zpracováváte? Jaký je Váš oblíbený software na úpravu fotek?
Ze zálohou dat je to věčný boj. Největší mojí noční můrou je, že bych měl o fotky nějakým způsobem přijít. Používám rychlé 128GB karty od Lexaru, data na nich nechávám po celou dobu závodu a stejně je ještě každý den zálohuji na externí disky a to raději hned 2x.
Sekvenční snímání používám docela vyjimečně, každý záběr si spíše pořádně rozmyslím. Přece jenom když potřebujete vyfotit dvě stě motorkářú a pak dalších dvěstěpadesát aut a kamionů, na každého by jste “vysypali dvacet ran” … no nechtěl bych to pak třídit. Jako primární software na úpravu fotek používám Lightroom a naprostá spokojenost.
Zásadně fotím do formátu RAW. Výhody zde asi nemá cenu rozepisovat, nevýhodou je pouze právě jen to obrovské množství dat, které pak musíte nějak roztřídit a uskladnit.
Máte nějaký systém, jak fotky třídíte? Jak vybíráte ty nejlepší záběry? A jakou máte úspěšnost? Tedy kolik fotek obvykle nafotíte a kolik jich použijete?
Ne, jsem bordelář. :) Systém jsem si za ta léta bohužel žádný neudělal a je pravda, že dost často se mně to hodně vymstí, když mám něco zpětně dohledávat. Nejlepší záběry nějak následně nevybírám. Většinou když se mi něco opravdu povede, tak si to pamatuji, protože zase to není až tak často. Což je ale asi dobře, protože pokud by ze mě pořád padalo je to nejlepší, tak by mě to brzy přestalo bavit a foťáky bych zahodil. :) Co se týká množství, tak konkrétně z Dakaru dovezu tak 500 GB záběrů a úspěšnost? Težko říct… někdy to padá samo a mažu minimum fotek a někdy zas vyhořím jak papírový čert.
A co samotné fotografování? Jaké používáte expoziční režimy? Jak si poradíte se rychle se měnícími světelnými podmínkami?
Zase to je docela složitá otázka, hodně záleží na momentální situaci, jestli fotím třeba akční fotku, nebo naopak auto, motorku zakomponovanou do krásné jihoamerické přírody. Poslední dobou se mi osvědčilo fotit na plný manuál, nastavit si čas i clonu a nechávat si k tomu automaticky dopočítávat citlivost ISO. Ve většině případů to funguje naprosto spolehlivě a díky moderním čipům které prakticky “nešumí” i při vysoké citlivosti jsou pak výsledky vynikající.
Co se týká světelných podmínek, tak opět se s nimi nerad peru a naopak se snažím i pro fotografa naprosto nepřátelské světlo využít tak, aby vznikla nevšední fotka. Trasa dakarského závodu je neskutečně rozmanitá, každý den se úplně mění ráz a barvy krajiny a já se navíc snažím pokud to jde naplánovat focení tak, abych využil toho nejlepšího ranního nebo večerního světla, které pak kreslí třeba v písečných dunách nádherné kompozice.
Máte nějakou radu pro fotografy, kteří by se focením aut chtěli věnovat? Jakou technikou by měli začít? Je důležitější světelný objektiv a nebo rychlé tělo, které zvládá co nejvíc fotek za sekundu?
Každá rada drahá. :) Ne, dělám si srandu… Na posledním Dakaru jsem zjistil, že pro pořízení pěkné fotky stačí kolikrát opravdu mít po ruce třeba jen iPhona, atraktivní prostředí a trochu více trpělivosti.
Ale pokud bych mohl vážně poradit, tak co se týká techniky, tak zrcadlovku střední třídy, ideální pokud dělá alespoň 5 snímků za vteřinu, objektivy 70-200mm, 24-70mm a ještě něco širšího kolem 16mm. Sebrat se a vyrazit na nejbližší závody, teď v dubnu třeba rally Šumava. Dopředu si projet rychlostní zkoušky, pokusit se najít nějaká místa, kde by se mohlo buď něco dít, nebo je možné zakomponovat k závodnímu autu třeba horskou krajinu. Při troše snahy a štěstí se určitě nějaký pěkný záběr podaří.
Sdílet na
Přečtěte si také
Portrétní fotografie a retuš: Rozhovor s fotografkou Michaelou Firešovou
včera v 12:10 • RUBRIKA: ROZHOVORY
Vyhlášení výsledků soutěže na téma zimní sporty a video rozhovor
MARTIN LUKEŠ • 15. 3. 2024 v 8:52 • RUBRIKA: BLOG
Získejte slevu 7 500 Kč na novinku OM System OM-1 Mark II při výkupu
ŽANETA SIKOROVÁ • 8. 3. 2024 v 9:32
Komentáře k článku
SL
Naprosto super. Bezvadné fotky. Další komentář netřeba - držím palce v další práci.
Svatopluk LEV, 24. 3. 2015 |Reagovat
Dobrý den, díky za upozornění, chyby jsem odstranil.
Prodejce Megapixel.cz, Luděk Bouška, 19. 3. 2015 |Reagovat
Výborný článek, jen bych upozornil na chybky v textu:
1) pod fotkou motocyklisty ve vodě je chyba ve slově značky "kloudnou fotku se držím začky Canon."
2) pod fotkou písečné duny s vrtulníkem : "pro současná moderní těla uostřit prakticky cokoliv" ostřit
2) pod fotkou auta na písečné duně: "Ze zálohou dat je to věčný boj. Největší mojí noční můrou je, že bych měl o fotky nějakým spůsobem přijít" - způsobem
Petr Fiala, 18. 3. 2015 |Reagovat
Nejúžasnější na práci Petra je ta jeho přidaná hodnota, jak nazval krajinu, kterou se snaží zakomponovat do svých snímků!
Bohuslav Hanus, 17. 3. 2015 |Reagovat
jedním slovem se nedá popsat jak se mi fotografie Petra Luska líbí, sleduji jeho tvorbu již nějaký pátek a tento článek k němu sednul jako ... na hrnec.
DOBRÁ ENERGIE :-)
Otakar Metlička, 17. 3. 2015 |Reagovat
fjnžanp
... a pekné fotky + článok - ďakujeme
fotenie je náš život a naše poslanie, 17. 3. 2015 |Reagovat
fjnžanp
Je to tak , Canon 1 Dx je nezmar ! A 100% spoľahlivosť ! To sa cení najviac !
fotenie je náš život a naše poslanie, 17. 3. 2015 |Reagovat