Zajímavé fotografické technologie současnosti

Řekl jsem si, že by bylo dobré napsat něco málo o tom, jaké zajímavé finesy se vyskytly za poslední léta v aktuálních přístrojích. Zdaleka jich totiž není málo a pro mnohé z nás fotografů mohou být mnohem interesantněší než již přežitý videozáznam. Většinou se také dívám po základních parametrech toho kterého foťáku, ale není výjimečné že až s odstupem času zjistím, že ten který přístroj obsahuje úžasné funkce nebo vlastnosti, které by mi při práci velmi pomohly a předešle jsem je přehlížel. Chci se s vámi podělit o těch několik zajímavostí, které mě samotného překvapily a jako prodejce techniky jsem měl to štěstí je objevit v první osobě při testování přístrojů na našich prodejnách. Mnohdy to byl právě ten krásný moment, kdy jsem si uvědomil, že výrobce fotoaparátu se při jeho designování nebo navrhování firmwaru opravdu zamyslel nad tím, co fotograf potřebuje a nejen nad tím, co by přístroj nejlépe prodávalo.

S tím co jsem předeslal se musím opřít rovnou o Ricoh GR II. Ve fotografii sice nejsem žádný nováček, ale až poslední dobou se mi do rukou dostal tento přístroj. Jelikož jsem velkým fanouškem streetové fotky, věděl jsem už dávno, že s ním velké množství pouličních fotografů pracuje už od dob kinofilmu. Když jsem ale měl tu čest osobně, nestačil jsem žasnout. APS-C komapkty s 28mm objektivem byly vždy mimo zájem majoritní části fotografické veřejnosti a i mimo můj, hlavně pro jejich úzké zaměření. Tento přístroj je ale první, který si mám chuť pořídit i přes to, že se pouliční fotografii majoritně nevěnuji. Veškeré ovládání je tak netradičně skvěle přizpůsobeno tomu aby s ním člověk mohl fungovat rychle a bezchybně právě v dynamicky se měnícím pouličním žánru, že snad ani neexistuje vhodnější fotoaparát. Nejvíc mě potěšilo nastavení manuálního ostření s náhledem na to, v jakém rozsahu je zaostřeno na danou clonu a vzdálenost. Po mnohá léta hlavní devíza manuálních objektivů na filmových aparátech.

CX snímače

Už nějakou dobu upadá obliba kompaktních fotoaparátů na úkor mobilů a to zcela pochopitelně. Reakce výrobců techniky na sebe nenechala dlouho čekat a tak se můžeme těšit z velmi malých přístrojů s velkým snímaček schopným produkovat vynikající fotografiei. Sice jsme zpět na začátku parametricky, tedy u kompaktů s malým rozsahem objektivu, ale konečně s nepoměrně vyšší kvalitou obrazu. Důkazem čehož je, že se stále na pultech drží Sony RX100, dnes už morálně starší, ale stále naprosto unikátní přístroj, který určil celou novou kategorii.

EVF - elektronické hledáčky

Pamatujete elektronické hledáčky ve starých ultrazoomech? Bývala to hrůza, malý obraz s mizerným rozlišením a odezvou která fotografa nutila fungovat spíš v minulosti. Dnešní hledáčky jsou na úrovni profesionálních kamer, veliké a rychlé. Jejich největší benefit je hlavně v tom, že fotograf má náhled na scénu v reáných barvách a světle, oproti hledáčku optickému tak mnohem blíže výslednému snímku než kdy předtím. Už se nemusíme spoléhat na to, že fotografie dopadne tak, jak si myslíme podle zvyku a zkušeností, ale můžeme vše vidět fotograficky reálně a upravovat veškeré parametry s náhledem na vliv takových úprav. Osobně vnímám tento posun jako jeden z nejzásadnějších v uživatelském komfortu při fotografické práci.

Plynulý náhled dlouhé expozice

Devíza Olympusu, neuvěřitelně užitečá věc kterou si nemohu vynachválit a zbožně si přeji aby na ni nějaký výrobce přišel už dávno. Když si vzpomenu kolik hodinových expozic jsem protrpěl venku v chladu, abych si odnesl pod nebo přeexponovanou fotku a jak dlouho mi trvalo se naučit odhadnout správné nastavení, byl bych si býval s moderním OM-D ušetřil mnoho trápení. Při dlouhé expozici se u nich totiž obraz na displeji průběžně aktualizuje a fotograf je tak schopen velmi brzy poznat, zdali je snímek příliš tmavý, nebo začíná být přesvětlený a je čas zavřít závěrku. A to ani nemluvím o fuknkci multishot, ale o té třeba až jindy.

Živý náhled u Leica M

A poslední je provokační třešnička. Živý náhled je běžná věc už dlouhou dobu, že jej ale zavedla Leica a ještě do své konzervativní řady M bylo velké překvapení. Původně pouze dálkoměrné přístroje jsou teď naprosto rovnocenné EVF fotoaparátům jako Sony A7 a stále si uchovávají svou nezničitelnou konstrukci a extrémně kompaktní retronodální objektivy s úžasným charakterem. Kdo se tak kdy bál obtížnosti unikátního dálkoměrného ostření, má šanci pořídit si M aparát s jednodušším a moderní náhledem na snímanou scénu a to i přes elektronický hledáček, který zmiňuji předešle.