V dnešní době se zrcadlovkou míní zrcadlovka jednooká (v angličtině SLR - Single-lens reflex), u níž je zrcadlo sklopné, a jeden objektiv se tak používá jak pro expozici, tak i pro hledáček, v němž je vždy vidět skutečný obraz. To umožňuje použití výměnných objektivů, filtrů a předsádek, aniž je narušena schopnost přesného náhledu výsledné fotografie. Jednooká zrcadlovka také řeší problém paralaxy, způsobený u jiných konstrukcí rozdílným postavením hledáčku a objektivu.
Digitální zrcadlovky (DSLR) mají oproti kompaktním digitálním fotoaparátům dvě nevýhody, plynoucí z jejich konstrukce:

• Zpravidla nelze fotit „na displej" - když se neexponuje, je zrcadlo sklopené, na senzor tudíž nedopadá žádné světlo, a tudíž není ani co zobrazovat na displeji. V dnešní době tuto nevýhodu již konstruktéři řeší, lepší a technicky složitější řešení přinesl Olympus E-330, který má za polopropustným zrcadlem v hranolu další CCD senzor speciálně pro živý náhled na displeji. E-330 také umožňuje ukazovat náhled přímo z hlavního senzoru, pak ale musí být zrcadlo zvednuté a nefunguje zaostřovací a expoziční automatika.
• Nelze pořizovat videosekvence - problém opět vyplývá z podstaty zrcadlovky, resp. z faktu, že se dosud nikdo neodvážil zkonstruovat zrcadlo, které by vydrželo třicet zvednutí/sklopení za vteřinu.

Komentáře