A co teda jíš? Rozhovor s food bloggerkou Lindou

Při hledání nějakého zajímavého materiálu pro náš Magazín jsem narazil na jeden moc hezký osobní web, který se týká jídla. Podobným stránkám se dnes anglicky říká „food blog“. Zaujalo mě na nich hned několik věcí. Jednak to jsou naprosto úchvatné ilustrační fotografie. Dále naaranžování jídel a velmi citlivé a moderní grafické zpracování. A v neposlední řadě jsem byl překvapen tím, že autorka tohoto blogu si jídla sama uvaří, naaranžuje a také vyfotí. A to nemá ani v jedné z uvedených činností žádné odborné vzdělání.

Napadlo mě, že tento web a hlavně fotografie na něm vám mohou být inspirací pro právě probíhající fotografickou soutěž na téma „Dobrou chuť!“. Spojil jsem se proto s autorkou webu www.acotedajis.cz a požádal jsem ji o rozhovor pro náš Magazín. Linda velmi ochotně souhlasila. Když jsem si pak znovu projížděl její stránky abych vybral nějaké fotografie, které připojím k rozhovoru, nenapadlo mě, do jakých se tím dostanu problémů. Jedna fotka je totiž lepší než druhá a tak jsem nevěděl, které vybrat.

Mnohým z vás přinesou tyto fotografie ještě jedno velké překvapení. Všechna jídla na nich jsou čistě rostlinného původu. Linda je totiž veganka a tímto směrem je orientovaný i její blog. Přiznám se, že ačkoliv s masem nemám problém, tak jsem na jejím webu nenašel jediné jídlo, na které bych podle fotky nedostal chuť... :)

Ve fotografickém světe nejste (ZATÍM) :) moc známá. Prozraďte nám něco o sobě.

Pocházím z Teplic a pracuju jako učitelka angličtiny. Loni se mi začalo stýskat po vysoké, a tak jsem letos znovu v prváku. Jsem vegankou, což mě dovedlo až k založení vlastního blogu.

Do povědomí široké veřejnosti jste se dostala hlavně jako blogerka. Dokázala byste jednoduše popsat, co je food-blogging?

"A co teda jíš?" vzniklo v září 2015 a to tak, že jsem zásobu fotek z mého tehdejšího Instagramu doplnila o krátké recepty a hodila na web. Fotka vlastnoručně vyrobeného (a snědeného) jídla s vlastním receptem je vlastně podstatou celého food bloggingu. Nicméně food bloggeři nemusí fotit jen své výtvory. Mohou cestovat, ochutnávat, prozkoumávat, komunikovat s lidmi, být součástí gastronomického světa. Tohle všechno já nedělám, protože jsem líná. Ale s food bloggingem se to naštěstí nevylučuje.

Co to obnáší a jak vypadá Váš běžný pracovní den?

Můj běžný pracovní den vypadá tak, že ráno vstanu a jdu do práce. :) Blog je něčím navíc, focení jídla je mojí volnočasovou aktivitou, nikoli prací.

Součástí blogů věnujících se jídlu jsou i zajímavé fotografie. Ty krásné snímky, které publikujete na svém webu a sociálních sítích jste všechny fotila sama?

Ano, vše je moje práce. :)

Fotografovala jste nějak vážněji předtím, než jste se začala věnovat tomuto oboru?

Vůbec ne. Fotka sem, fotka tam, ale nebylo to nic vážného.

Jak dlouho fotografujete jídlo?

Vlastně od té doby, co jsem vegan. Takže nějakých dva a půl roku.

Fotit tento žánr, není úplně jednoduchá věc a pro člověka bez nějaké průpravy to je většinou docela oříšek. Jaké byly vaše fotografické začátky?

Myslím, že jsem pořád na začátku. Zprvu jsem fotila jen telefonem, bez pozadí, bez ničeho, na Instagram to stačilo. Ale celkově musím říct, že se můj styl focení vlastně ani tolik nezměnil. Pořád se držím minimalismu, jednoduchosti, barevného jídla v kontrastu s bílým podkladem a pozadím.

Vnímáte sama za tu dobu nějaké pokroky?

Určitě. Ten pokrok plyne už jen z toho, že jsem dva roky fotila telefonem. Každopádně moje fotky nejsou zdaleka na té úrovni, kde bych je chtěla mít. Čím víc fotím, tím víc věcí chci zlepšovat. Je to trochu začarovaný kruh.

Jakou techniku používáte? ( Fototaparát, stativ a další doplňky)

Asi půl roku jsem používala kompakt, teď jsem si pořídila svou první zrcadlovku. Ideální stativ ještě stále hledám. Jinak mi k focení stačí bílý stůl a kus bílého kartonu jako pozadí.

Používáte studiová světla, nebo dáváte přednost tomu přirozenému.

Pracuju jen s přirozeným světlem, ačkoli v zimním období je to trochu boj.

Dokázala byste popsat nějaký postup, kterého se držíte od nápadu, až k hotové fotografii?

Jsem zvyklá fotit doma, takže přesně vím, kdy je dobré světlo, kam mám umístit talíř, kam dát vidličku, kam posunout pozadí a z jakého úhlu jídlo vyfotit. Na druhou stranu si nikdy podrobně neplánuju, jak by měla výsledná fotka vypadat.

Upravujete fotografie, případně jak moc?

Samozřejmě, při upravování se vyblbnu. Více než samotné jídlo ale upravuju pozadí. Zesvětluju, rozostřuju, retušuju fleky od omáček a podobně. Důležitým prvkem je samozřejmě i název jídla, který do fotky nakonec vkládám.

Jídlo které fotografujete i sama vaříte a aranžujete?

Ano. Jedinou nevýhodou je, že mi při aranžování a focení většinou jídlo vychladne a nedá se pak jíst.

Z Vašich fotografií je vidět, že máte pro tento obor ohromný cit, přemýšlela jste nad tím, věnovat se focení nějak více?

Více ve smyslu zaměstnání? Nikdy jsem nad tím takhle nepřemýšlela. Ale kdyby mi za můj koníček chtěl někdo platit, nebránila bych mu v tom. :)

Kdyby přišla nějaká nabídka, jestli byste nenafotila pro někoho jiného například kalendář, kuchařku, nebo třeba jídelní lístek, přijala byste ji?

Pokud by ta nabídka byla nějakým způsobem vegan friendly, tak moc ráda.

Co byste poradila těm, kteří by si chtěli založit vlastní food-blog?

Veganům bych poradila, aby do toho prostě šli. I špatný veganský blog je lepší než žádný. Masožroutů bych se zeptala, jestli si to nechtějí ještě rozmyslet. :)