Tak mám na stole nový MacBook Pro 15“ Retina 2018 a mám na něj napsat recenzi…
To se lehko řekne, ale co o této legendární řadě, snu všech fotografů, grafiků, videomaniaků, youtuberů, influencerů, markeťáků, ale i kancelářských profesionálů asi tak mám napsat? Že je skvělý? Že je opět skvělý? A že je opět silnější výkonem a tenčí tělem? Nebo, že si do něj můžeme nasypat 32GB sakra rychlé paměti a na velitelský můstek posadit šestijádrový i9 procesor z poslední líhně Intelu? No a de facto bychom tady mohli skončit doporučením: Ano, nový MacBook Pro opět stojí za to! Ale pojďme si to pěkně projít popořadě.

Zpracováním se jedná o high-endovou prezentaci minimalismu. Pokud jej položím na moji patnáctku z roku 2013, vyvolává to pocit, že jí chci srovnávat s MacBookem Air! K pocitu výjimečně tenkého těla přispívá i fakt, že mnou testovaný kus byl dodán v barvě „vesmírně šedá“, což je taková „nesmírně krásná šedá“ elegantní barva.

O šasi a portech

Spodní strana je hladká a čistá s klasickými tenkými nasávacími otvory po stranách unibody těla, které se stále ztenčuje a Apple jej používá od září roku 2011. Unibody design, což je synonymum pro tělo ze dvou kusů hliníku má svoje výhody, které ale mohou v hraničních situacích představovat i značné nevýhody. Obrovskou výhodou tohoto designu je systém pasivního chlazení. Pokud brouzdáme po webu, píšeme nebo si čteme, jede pouze integrovaná grafika a notebook vydává nulový zvuk. Ano, je absolutní ticho. Pokud jej zatížíme nějakou náročnou prací, jako je hromadná konverze fotografií nebo střih a zpracování videa, spustí se podpůrné větráky a přístroj o sobě dá vědět jak teplotně, tak zvukově. Tento stroj je opravdu o mnoho tenčí, než mnou vlastněná generace, takže teplota silně zatíženého procesoru i9, který si lze do tohoto tělíčka objednat může být velmi vysoká. Druhým problémem může být pád. Hliníkové šasi vám zajisté ochrání drahé vnitřní součástky, ale pokud dojde „k záseku“ do těla například o hranu obrubníku chodníku, může být výměna celého šasi velmi drahá. Pokud však nedojde k prasknutí displeje či jinému fatálnímu narušení vnitřností, můžete se zařadit po bok stovek pankáčů, kteří to tak prostě mají, protože je to cool! :)

S čím se musíme smířit a hledat nové cesty, je masivní nástup víceúčelových portů USB-C/Thunderbolt. Na nové řadě opět nenajdeme vůbec nic „normálního“, krom výstupu pro sluchátka. Zbytek konektivity tvoří čtveřice USB-C/Thunderbolt portů, které slouží k čemukoliv. Co mně ale strašně chybí, je můj milovaný magnetický MagSafe! Tento magnetický konektor je pro fotografa ve studiu nebo pro uživatele s dětmi či zvířecími miláčky nenahraditelný. Na druhou stranu, napájení USB-C můžete zasunout do kteréhokoliv konektoru zleva/zprava, jak se vám zrovna zlíbí a vždy se trefíte. Porty krom protokolu USB 3.1 s přenosovou rychlostí až 10 GB/s a Thunderbolt 3 s rychlostí až 40 GB/s podporují i standardní Display Port pro připojení monitoru s maximálním využitím barevného gamutu. Je to něco za něco. Pokud upgradujete a máte spoustu starých zařízení s klasickými kostičkami Thunderbolt nebo USB, tak je tu armáda rozšiřujících řešení, která vám umožní pouze přinést, rozbalit, připojit a pracovat. Pokud bude tento krasavec váš první, pak máte čistý stůl a nakoupíte již komplet řešení s odpovídajícími konektory.

Po zvednutí víka displeje

Vrchní část se otevírá pěkně ztuha, což je vlastnost, která funguje podobně i na mém pět let starém a zhusta užívaném stroji. Máte pocit, že zažíváte dejá-vu! To, co se usídlilo pod klávesnicí již není možno nazývat touchpadem, to je jako kdyby vám tam nalepili malý grafický tablet! Je určitě dvakrát větší, než na mém modelu, má hladší povrch a podporu více funkcí. Pokud například chcete přemístit složku či soubor a máte nastavenou podporu poklepání místo stisknutí, stačí stisknout touchpad nad zvoleným souborem a tahem přemístit, kam potřebujete. U mého stroje na to potřebujete prsty dva.
Druhá věc, která vás samozřejmě nadchne, je TouchBar pod displejem v místech, kde jsme byli zvyklí na čudlíčky ovládání. OK, „volume doprava“ již není druhá klávesa zprava, ale na druhou stranu – kolikrát jsme zvyšovali hlasitost poslepu? Stejně se podíváme, co mačkáme, takže toto není důvod k nepokoji. Navíc se funkcionalita mění podle zvolené aplikace, kterou zrovna používáte, takže najednou máte další rozšíření ovládacích panelů. Ve Photoshopu jsou to například vlastnosti vrstvy nebo velikost stopy štětce apod. Záleží na aplikaci, zdali toto rozšíření podporuje. A na co nesmíme samozřejmě zapomenout a nelze to přehlédnout, je fantastický displej.

Displej

Ani nevím, jestli slovo fantastický dostatečně popisuje můj pětiletý život s displejem Retina. Možná by se dalo říci dech beroucí! Ano, dech beroucí pro prvouživatele, fantastický pro dlouhodobého uživatele. Já osobně jsem na zobrazovače velmi senzitivní, protože jsem za prvé už trochu starý a mé oči vykazují značné známky opotřebení. Jsou momenty, kdy nestačí oční gymnastika, ani umělé slzy, prostě je musím zavřít a ideálně jít spát. Což mě ve tři ráno, kdy mám nejlepší nápady dost rozhodí, ale je to prostě tak. Mám tři displeje k užívání – 24“ Eizo CX240 s rozlišením 1920x1200ob, Eizo CG275W s rozlišením 2560x1440ob a displej 15“ MacBooku s Retina displejem stejného rozlišení, jako má letošní patnáctka, tedy 2880x1800ob. Když mi začnou odcházet oči a signalizovat, že už sedím u displeje víc, než je zdrávo je to právě ten nejmenší displej, který mi nabídne ještě chvilku! Asi to bude hustotou obrazových bodů. MacBook má 220 ppi, tedy pixelů na čtvereční palec, což se blíží například požadovanému rozlišení pro tisk. Je to tak jemné, ostré, čisté a hladké, že do toho mohu koukat další hodinu, než opravdu dosáhnu vrcholu únavy. A to je věc, pro kterou bych doporučil MacBook Pro každému uživateli, který potřebuje výkonný a bezpečný nástroj pro práci.

Mnou testovaný model byl osazen šestijádrovým 2,2GHz I7 s funkcí Turbo Boost na takt až 4,3 GHz, 16GB DDR4 pamětí s rychlostí přenosu 2400 MHz, integrovanou grafikou Intel UHD Graphics 630 s 1536MB pamětí a druhým grafickým čipem Radeon Pro 555X se 4GB pamětí GDDR5. Pro systém a okamžitou práci s daty slouží prémiový, velmi rychlý SSD disk s kapacitou 256 GB.

Shrnutí závěrem

Co říci závěrem? Inu to, co jsem řekl již na začátku. U takto výkonného stroje není moc co řešit, vyjma ceny a ta samozřejmě není nízká. Ale ani to není měřítko, neboť cena se odvíjí od hodnoty naší práce, která je bohužel zdeformovaná kurzem naší měny a jakýmsi žebříčkem měn, kterému se říká vznosně kurz… Aniž bych se narodil se zlatou lžičkou v puse a jsem od přírody dosti lakomý, co se investic týče, pokládám nákup mého MacBooku Pro v podobné konfiguraci a s podobnou cenovkou za jednu z nejlepších investic svého života. S malými přestávkami v řádech týdnů, které způsobila významná změna v architektuře systému první Sierry jsem se NIKDY nedostal do míst, kam mě přiváděly notebooky, které jsem měl před přechodem na Mac. A nebyly to žádné šunky za pár korun, byl to skvělý hardware, dost často prémiový, ale systém měl plno much… Chci tím říci, že se jedná o prémiový produkt, který vám umožní jen jedinou a jednoduchou věc.
Přijít – zapnout – pracovat/bavit se – vypnout a odložit.
Bez stresu, bez nervů, bez nekonečných aktualizací, bez antivirové kontroly devastující naše časová předsevzetí „miláčku za hoďku jsem doma a jedeme“. Berte to prostě jako investici na spokojený život, což je výsada, kterou si zaslouží každý! A ty chybějící porty vynahradí bohatě výkon zkracující množství času při práci.