Automatická citlivost ISO, jak fotit portrét v pohybu

čas: 1/500 s , clona: f/2.8 , ISO AUTO - 5000

Ano, čtete dobře, mluvím o funkci AUTO ISO a mnozí ostřílení fotografové se právě v tuto chvíli chytají za hlavu nebo propadají záchvatu smíchu. V každé příručce o základech fotografování se přece píše, že fotograf si za každé situace musí nastavit expoziční hodnoty a zvláště pak citlivost ISO sám tak, aby měl vše plně pod kontrolou. S tím samozřejmě souhlasím, ale pouze do jisté míry. Po přečtení tohoto článku pochopíte, jak prostá a geniální je funkce automatické citlivosti a rozhodně není důvod k tomu se ji bát. Je ale potřeba dodržet určitá pravidla. Přiznám se, že tuto věc neprozrazuji ani na základních kurzech fotografování s digitální zrcadlovkou a bezzrcadlovkou. Proč? Důvod je prostý. Mám trochu obavy, aby ji začínající fotografové nepoužívali na všechny žánry. Jednak by přestali trénovat nastavení expozičního trojúhelníku a hlavně v některých případech automatickou citlivost aplikovat nelze nebo to alespoň nedoporučuji.


čas: 1/80 s , clona: f/3.5, ISO AUTO - 400

Nehodí se například v situacích, kdy máte na snímek čas. Typickým příkladem jsou statické žánry, jako je fotografování krajin, zátiší, architektury, produktové fotografie, aranžovaných portrétů nebo interiérů. V takových situacích má fotograf prostor na to rozmyslet si kompozici, v lepším případě dát přístroj na stativ a zvážit nastavení odpovídajícího clonového čísla. Tím si určí, jak velkou hloubku ostrosti bude fotografie mít. Čas expozice nehraje v tomto případě žádnou roli, protože se ve scéně nic nehýbe. Klidně tedy můžete použít preferenci clony, citlivost dát na minimum, aby na snímku nevznikl šum a neztratila se tak obrazová kvalita, a čas si necháte pohodlně dopočítat. Jestli to bude 1/100 s nebo 15" vás v podstatě nemusí trápit, protože je fotoaparát zafixovaný. A kdyby se vám výsledek přeci jenom nezdál z hlediska vyvážení světla a stínu, můžete si ho doladit pomocí korekce expozice. Pokročilejší a profesionální fotografové v takových případech zřejmě raději použijí plně manuální nastavení a všechny tři expoziční hodnoty si nastaví sami. Nicméně jejich fotografie tím nebudou po expoziční stránce automaticky lepší. Výsledek totiž bude naprosto totožný, protože expozice je nastavena v obou případech stejně. Statické žánry ale nejsou tím, o čem chci mluvit. Dnes se pobavíme o fotografování pohybu a navíc v mnohem náročnějších světelných podmínkách.

čas: 1/400 s , clona: f/2 , ISO AUTO - 800

Fotografování pohybu pomocí preference času, clony nebo manuálního režimu

Při fotografování pohybu existují tři standardní a osvědčené postupy. A těmi jsou režimy S, A, M (Tv, Av, M). Tedy preference času, preference clony a manuální režim. Nelze říci, který z těchto režimů je lepší. Je to spíše o tom, co komu vyhovuje a na co je zvyklý. Výsledek by ve finále měl být stejný, protože správná expozice je pro danou chvíli jenom jedna. V případě, že víte, co kterou hodnotou ovlivňujete, dostanete stejný výsledek, ať použijete jakýkoliv z těchto tří režimů.

čas: 1/80 s , clona: f/5, ISO AUTO - 200

Preference času (S / Tv)

Modelová situace je, že fotíme něco v pohybu v horších světelných podmínkách. Logičtější postup je proto zvolit preferenci času. Upřednostníme tedy délku expozice, kterou si nastavíme ručně. Clona se v tomto případě dopočítává automaticky, a protože není světlo ideální, otevře se na maximum. Tím v podstatě její úloha končí.

Světla je ale bohužel pořád málo a výsledná fotografie by proto byla tmavá. Expozimetr tedy začne indikovat, že je něco špatně. U většiny běžných digitálních fotoaparátů bliká clonové číslo, a to je pro nás výstrahou. Některé modely mají indikaci trochu jinou a místo blikání clony, expoziční hodnoty svítit červeně. U starších modelů Nikonu se clonové číslo proměnilo na výstražnou zkratku Lo, tedy LOW, jako nízká hladina osvětlení. A naopak u novější řad zrcadlovek Nikon se dokonce na displeji objeví výstražný nápis - OBJEKT BUDE PŘÍLIŠ TMAVÝ. Ve všech případech nás fotoaparát upozorňuje na nedostatečné osvětlení vzhledem ke krátkému času expozice.

Jak z toho ven? První možností je prodloužit čas. To je ale kontraproduktivní, protože by na fotografii došlo k pohybové neostrosti a fotografovaný objekt by byl rozmazaný. Nezbývá tedy nic jiného, než si dohnat světlo jinak, a když to nejde ani delším časem ani clonou, nezbývá nic jiného, než zvednout citlivost. Otázkou je, jak vysoko. Expozimetr fotoaparátu to ale naštěstí pozná sám. Citlivost je potřeba zvednout tak vysoko, dokud nepřestane clona indikovat výstrahu. V tu chvíli už máme světla dostatek. Základní pravidlo fotografování říká, že vždy fotíme na nejmenší možné ISO, a proto citlivost zvedejte postupně po krocích. Když se nastaví hodnota citlivosti vyšší, než je třeba, přístroj začne clonit. Tím se zvyšuje hloubka ostrosti, což je u portrétu nežádoucí a navíc poroste i hladina šumu. Tím se začne zhoršovat i obrazová kvalita. Jakmile clona nebliká, je vše v pořádku a expozice bude vyvážená.

čas: 1/100 s, clona: f/3.5 , ISO AUTO - 4000

Preference clony (A /Av)

Mnozí se s časem expozice moc nekamarádí, a tak raději upřednostňují nastavení clony. I tímto způsobem se dá fotit pohyb. Musíte ale vědět, jak funguje expoziční trojúhelník. Nejprve si nastavíte clonové číslo, kterým získáte požadovanou hloubku ostrosti. Čas se dopočítá automaticky, a protože je málo světla bude to nějaká delší hodnota, než je vhodné, takže by byl pohyb rozmazaný. Citlivost tedy musíte nastavit tak vysoko, aby si fotoaparát musel ubrat světlo kratší expozicí. Pak nebude fotografie ani tmavá ani rozmazaná. Osobně si myslím, že je jednoduší první varianta, ale výsledek bude v obou případech totožný. Pro začátečníka je ale možná lepší, když se mu rozbliká indikace v hledáčku a ví, že je něco špatně. Delší čas by mohl přehlédnout a výsledkem by byl rozmazaný záběr.


čas: 1/100 s, clona: f/3.2 , ISO AUTO - 1600

Manuální režim (M)

 

čas: 1/100 s, clona: f/2.8 , ISO AUTO - 1600

Automatická citlivost

Předtím, než si rozebereme, jak efektivní je režim automatické citlivosti, musím zdůraznit několik důležitých poznatků. Tím prvním je to, že bych nedoporučoval používat automatickou citlivost ani v režimu preference času ani v režimu preference clony. Proč? Jde o to, že když nastavíte napevno pouze jednu hodnotu a zbylé dvě se dopočítávají může teoreticky dojít ke kolizi. Vy nevíte, kterou z těchto dvou veličin fotoaparát upřednostní, a může se začít chovat neočekávaně. Navíc, když je zafixována pouze jedna expoziční hodnota, nelze jejím nastavením ovlivňovat druhou (konkrétní), protože má fotoaparát k dispozici dvě volné.

Jediná správná možnost při používání automatické citlivosti je použití výhradně plně manuálního režimu. Nyní se možná někteří začátečníci leknou. Ale nebojte, žádný strach. Je to jednoduší, než se na první pohled zdá.

Předpokladem je, že víte, jaký zhruba nastavit čas pro danou rychlost fotografovaného pohybu a jakým clonovým číslem docílíte požadované hloubky ostrosti. Tyto dvě hodnoty se většinou během focení nemění. Jako příklad mohu použít nedávné fotografování tenisového turnaje FED CUP v pražské O2 aréně, kam jsme díky našemu dodavateli, společnosti Canon a jejich službě CPS, dostali fotografickou akreditaci a mohli si tak vyzkoušet řadu profesionálních zrcadlovek a objektivů přímo v praxi. Mimochodem více se můžete dočíst v článku JAK SE FOTÍ FED CUP, který nedávno vyšel v našem Magazínu.

čas: 1/125 s , clona: f/5.6, ISO AUTO - 900

V každé takové situace dopadá na snímač jiná hladina světla a musel bych proto pokaždé upravit ISO. A to je ale právě velmi nepohodlné. Proto jsem nechal tuto veličinu na automatice. V tu chvíli jsem získal absolutní tvůrčí svobodu, protože jsem se nemusel soustředit na nastavování expozice. Jediné, co bylo potřeba, bylo správně zaostřit a ve správnou chvíli zmáčknout spoušť. Citlivost se upravila vždy podle dané hladiny světla ve fotografované scéně. Tenisový turnaj s více méně konstantním světlem není zdaleka to nejhorší, co může reportážního fotografa potkat.


čas: 1/800 s , clona: f/7.1 , ISO AUTO - 4000
 

čas: 1/1600 s, clona: f/7.1 , ISO AUTO - 3200

Omezení automatické citlivosti

Některé pokročilejší digitální zrcadlovky a bezzrcadlovky umožňují přesněji definovat, jak se má funkce automatické citlivosti chovat. V podrobnějším menu přístroje si můžete vybrat omezení, do jaké hodnoty může funkce ISO AUTO citlivost nastavit. Pak je jen na vás, zda necháte na fotoaparátu, aby mohl využívat citlivost v celém svém rozsahu nebo zda omezíte maximální citlivost v automatickém režimu například na ISO 6400. Omezení je na jednu stranu dobré v tom, že si pojistíte, aby přístroj nepoužíval maximální hodnoty, a tím nezhoršil obrazovou kvalitu fotografie. Na druhou stranu, když to jinak nejde, je třeba použít i maximální hodnoty. Jinak bude snímek tmavý nebo rozmazaný. A to je vždy horší než fotografie s vyšší hladinou šumu.


čas: 1/200 s, clona: f/4 , ISO AUTO -180

Jediným kamenem úrazu, který vás může při nastavení automatické citlivosti potkat je, že se expozimetr splete v tom, kterou oblast na fotografii preferujete a která by tím pádem měla být optimálně naexponována. Typickým případem je obličej zpěváka na koncertě nebo herce na jevišti divadla. V obou případech je tvář nasvícena velmi silným reflektorem a všude okolo je tma. Podíl tmavých ploch na snímku proti malém obličeji je mnohem větší, a tak se může stát že přístroj dopočítá ISO tak, aby nebyly na snímku tmavé plochy. Tím pádem vyjde snímek přeexponovaný a na obličeji a světlých místech bude přepal. I na tuto svízelnou situaci existuje řešení. Prvním je použitím bodového měření expozice. Tím definujete, kterou oblast na snímku upřednostňujete a ze které chcete měřit světlo. Tmavé plochy sice zůstanou tmavé, ale to v případě tmavého pozadí koncertního jeviště nebo divadla nevadí.


čas: 1/100 s , clona: f/3.5 , ISO AUTO - 4000
 

Druhou variantou je funkce korekce expozice (+/-). Ta normálně v manuálním režimu nefunguje. Poměr světel a stínu si v tomto režimu určujete sami pomocí času a clony. Když ale aktivujete funkci automatické citlivosti a budete posouvat ukazatel EV do plusu nebo do mínusu, fotoaparát bude zvyšovat nebo snižovat citlivost. Výsledkem tedy bude tmavší nebo světlejší fotografie, stejně jako kdybyste používali korekci EV v prioritě času nebo clony.


čas: 1/200 s, clona: f/2.8 , ISO AUTO - 3200
 

Může se ale stát, že u některých fotoaparátu kompenzace expozice v manuálním režimu nefunguje ani při aktivované funkci AUTO ISO. Pak nezbývá než spoléhat na režimy měření expozice. Některé levnější modely zrcadlovek mají na tlačítku +/- nastavenou v manuálním režimu změnu clony a nelze jím ovládat korekci expozice. To lze v některých případech obejít tak, že korekci EV nebudete posouvat tímto tlačítkem, ale provedete ji přímo ve fotografických funkcích, do kterých se dostanete přes tlačítko (Q) u Canonu, nebo tlačítko (i) u Nikonu.


čas: 1/125 s, clona: f/6.3, ISO AUTO - 200

Články související s nastavením expozice:

• EXPOZIMETR
• MĚŘENÍ EXPOZICE
• KOREKCE EXPOZICE
• CITLIVOST ISO (1/2)
• CITLIVOST ISO (2/2)
• CLONA
• PREFERENCE CLONY
• EXPOZIČNÍ ČAS
• PREFERENCE ČASU
• MANUÁLNÍ REŽIM
• SVĚTELNOST OBJEKTIVU
• OBRAZOVÝ ŠUM

Na co si dát pozor

Nejvíc důležité při použití automatické citlivosti je nezapomenout ji deaktivovat v okamžiku, kdy již není potřeba tento režim využívat. Přístroj si totiž nastavení pamatuje, i když se přepnete do jiného režimu nebo když vypnete fotoaparát a dokonce vyndáte baterii. Na pokročilejších fotografických kurzech, kde o tomto režimu mluvím, jsem se nejednou setkal s tím, že fotograf žije v představě, že si nastavuje ISO ručně, zvolí nějakou hodnotu a přístroj mu samovolně ISO změní. Na displeji je automatická citlivost sice indikovaná, ale lze to velmi snadno přehlédnout. Proto vždy, když přestanete fotit žánr, kde se ISO AUTO hodí, raději ho hned vypněte a nastavte si zpět nejnižší možnou citlivost.


čas: 1/100 s , clona: f/5, ISO AUTO - 640

V čem je AUTO ISO lepší než ruční nastavení

Ve své praxi jsem se setkal se zajímavým úkazem. Mnohé přístroje pro začátečníky mají možnost ISO nastavit po celých krocích EV tedy ISO 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400 atd. V režimu ISO AUTO si ale přístroj umí sáhnout na mezi hodnoty, které nejsou v manuálním režimu k dispozici. Například když nestačí ISO 1600 nezbývá než nastavit ISO 3200. Automatický režim si ale nastaví ISO 2000 protože mu expozimetr napoví, že to stačí. Fotka tedy není zbytečně přeexponována, ale hlavně je použita nejmenší možná citlivost, což má samozřejmě vliv na hladinu šumu, a tím pádem i technickou kvalitu fotografie.

čas: 1/200 s , clona: f/4.5, ISO AUTO - 800

Kdy použít automatickou citlivost

Využití automatické citlivosti v kombinaci s manuálním režimem je doslova nepřeberné. Využívám ho v podstatě ke všem dokumentárním a reportážním fotografiím a momentkám, kdy se potřebuji soustředit na klíčové okamžiky a ne na nastavení fotoaparátů. Dále s ním pracuji i při focení statických záběrů v místech, kde je různá hladina osvětlení a já si chci zafixovat čas expozice, který jsem schopný udržet z ruky. Typickým příkladem je například focení exponátů v muzeu. O tom jsem dokonce před časem publikoval článek  JAK FOTOGRAFOVAT V MUZEU.

Jinak než na automatickou citlivost a manuální režim nefotím například koncerty, divadelní představení, reportáže z různých festivalů, veletrhů a eventů. Dále svatby, pokud nechci použít blesk a chci, aby zůstala zachována přirozená světelná atmosféra, street fotografie, ale zrovna tak běžné rodinné momentky a rodinné sešlosti v interiéru, ať už doma, v kavárně, klubu nebo v nějaké restauraci. Automatickou citlivost mohou využít i fotografové wild-life nebo kdokoliv při focení zvířat i v pohybu nebo za horších světelných podmínek.

čas: 1/50 s, clona: f/3.5 , ISO AUTO - 640

Automatická citlivost je poměrně novou funkcí. Ještě před pár lety v automatickém režimu tato možnost neexistovala. Osobně jsem za tuto geniální funkci vděčný a rozhodně vás mohu ujistit, že není třeba se ji bát. Nejednou se mi osvědčila například v situaci, kdy jsem byl někde s nějakým kamarádem nefotografem a on mě poprosil, jestli bych mu nenastavil fotoaparát tak, aby jenom mačkal spoušť.

To je samozřejmě nesmysl a mnoho uživatelů v takové chvíli většinou sáhne po plné automatice. Tomu bohužel odpovídají i výsledky. Když jsem ale předem odhadl čas, vzhledem k prostředí a situaci, kde chtěl kamarád fotit, dále clonu, tak abych dosáhl předpokládané hloubky ostrosti a tyto hodnoty jsem napevno zafixoval v manuálním režimu, zbývalo poslední - aktivovat režim AUTO ISO. Dotyčný se večer posadil k počítači a většinou mu spadla brada z toho jak úžasné fotografie vytvořil. Ze 100 fotek jich je tak většinou kolem 80 - 90 použitelných. Kdyby fotil na automatiku byl by poměr opačný. Nejkurioznější historka je, když se mi ozval kamarád, který byl zrovna na vojenské misi v Afganistánu. Dostal za úkol jako záskok zdokumentovat z vrtulníku nějaké území, kde hlídkovali. Přiznám se, že jsem z helikoptéry nikdy nefotil, ale vím, že automatická citlivost by tyto náročné podmínky vyřešila. Nadiktoval jsem mu tedy hodnoty, které si má na přístroji nastavit včetně režimu AUTO ISO, a přestože fotil zrcadlovkou poprvé v životě, fotografie vyšly dokonale.

čas: 1/50 s , clona: f/3.5 , ISO AUTO - 2000

Tento a mnoho dalších triků nejen kolem expozice, ale i o tom, jak fotit konkrétní fotografické žánry, naleznete v dotisku knihy FOTOGRAFUJEME DIGITÁLNÍ BEZZRCADLOVKOU, kterou jsem napsal před pár měsíci a samozřejmě ji naleznete v našem e-shopu.

Pokud by vás zajímaly další fotografie z tenisového turnaje FED CUP 2018, které byly pořízeny právě v režimu automatické citlivosti, podívejte se do galerie na náš Facebook.

čas: 1/800 s, clona: f/5.6 , ISO AUTO - 5000

Související články:

• Jak se fotí GRAND PRIX
• Jak se fotí SUPERENDURO
• Jak fotit pohyb ve tmě a špatných světelných podmínkách
• Jak fotit sport
• Jak fotit reportáž, dokumentární záběry a rodinné momentky
• Jak začít s focením koncertů divadla a podobných kulturních akcí?
• Nevíte, jak a čím fotit koncerty a divadelní vystoupení? Poradíme vám!

použité fotografie: Martin Lukeš