Magazín

Magazín - O focení aktuálně

Bára Biňovcová: Baví mě práce s lidmi (rozhovor)

Martin HájekAktualizováno: 16. 8. 2017 v 12:30 • Rubrika: Magazín - O focení aktuálně

Bára Biňovcová: Baví mě práce s lidmi (rozhovor)

Před pár dny proběhl na naší pražské prodejně Megapixelu fotografický kurz portrétní fotografie. Využili jsme příležitosti a vyzpovídali jsme fotografku Báru Biňovcovou (Šolcovou). Bára je totiž v mnoha ohledech hodně zajímavá osobnost. Současně je však i velmi sdílná a dělat rozhovor s takovými lidmi je vždycky radost. Tak pojďme na to!

Jak už zde padlo - Bára je velice zajímavou osobností hned v několika ohledech. V první řadě patří do minoritní kategorie: fotografka/modelka. Zná tedy celou problematiku z obou - zcela odlišných - stran. Výhoda je zde zřejmá: Modelka co umí fotit (nebo fotografka co umí pózovat) bude vždy žádanou pro oba “tábory” - jak pro fotografy tak modelky. Další zajímavostí je Báry vizáž. Je přírodní zrzka, což už z principu představuje velice zajímavý (a stále neokoukaný) typ modelky. No a do třetice samozřejmě to nejdůležitější - její tvorba, její fotografie

Začátky

Pro Báru je celá profesionální dráha fotografky/modelky dost nezvyklá a vlastně až neuvěřitelně samovolná, nahodilá. Podle vlastních slov začala Bára fotit zcela spontánně. Prostě si jednou koupila digitální fotoaparát a začala s focením. Nejprve fotila kamarádky a to se velmi rychle rozjelo. Od začátku se Bára soustředí na portréty, které ji baví ze všeho nejvíce. Podobné jako v případě focení to bylo i s modelingem. Prostě jednou zaskočila za kamarádku-modelku, která zrovna nemohla - a už to jelo. Nejvíce Báru na tomto spojení baví, že lze obě profese krásně a přirozeně prolínat. Mimochodem, Báru jsme si "půjčili" z právě probíhajícího fotografického kurzu kolegy Martina Lukeše.  

Emocionální portrét

Bára fotí tzv. Emocionální (nebo emotivní) portrét. Podle vlastních slov nejraději fotografuje také právě zrzavé, pihaté holky, protože jsou velmi fotogenické.

Na otázku, co chce svou tvorbou sdělit, odpovídá Bára způsobem sobě vlastním:

“Popravdě se ani nesnažím něco sdělit. Jde mi hlavně o tu práci s lidmi. Asi víc než o fotku samotnou. Nejvíc mě na tom celém procesu baví to, že se musím k lidem dostat hodně blízko. Oni musí shodit určitou společenskou masku, aby vznikla ta správná fotka. ”  
 

 

Neméně zajímavý je i přístup k samotné technice. Bára je minimalistka, vystačí si s fotoaparátem a pevným 50mm objektivem. Nepoužívá žádné odrazné desky, blesky ani další skla. Proč?  

“Fotím pevnou padesátkou a fotím nejraději close-up. Mám tedy k člověku při focení hodně blízko. Důležitá je zde správná komunikace, mám své metody, jak modelku uvolnit a jak docílit toho aby mě nechala dostat se co nejblíže...”
 

 

Jak řeší Bára své fotky například kompozičně? Jak pracuje s tím nejdůležitějším - světlem?  

“Abych vytvořila dobrý emocionální portrét, musím být úplně volná ve své tvorbě. A právě proto nepoužívám ani žádné odrazky, blesky a neměním objektivy. Zbytečně by mě to rozptylovalo. Fotím v přirozeném světle a když už, snažím se využívat světlo spíše kreativně - například v podobě vánočních světel, odrazů z různých flitrů, škvírek ve střechách a podobně.”
 

 

Také zdravý názor na fotografii coby hmatatelný, tištěný produkt (nikoli jen jako hromadu jedniček a nul) nás moc potěšil. Fotografie zkrátka patří na papír! Je to tak?

“Fotím hodně portréty, detaily a právě tady mě hrozně baví to nakonec dát na velký formát, klidně 90×60 cm nebo 1×1 metr. Měla jsem už pár výstav a všechny jsem měla právě v těchto rozměrech a hrozně se mi to líbí. Ten pocit z toho je úplně jiný, než se koukat na fotky jen tak, na monitoru.”
 

 

A co komunikace? Jak pracovat s modelem? Jak ho uklidnit, připravit? Jak udělat to, co Bára potřebuje?

“První předpoklad je ten, že lidé, co se ode mě chtějí nechat fotit, už předem vědí do čeho jdou. Neočekávají nějaké ´beauty´ fotky. Příprava z mé strany ale začíná už dlouho před focením. Zjistím si co nejvíce informací o tom, koho budu fotit, jak vypadá. Před začátkem samotného focení si nejprve povídáme, posedíme, dáme si čaj. Tak zjišťuji například s čím není dotyčný(-á) na sobě úplně spokojený(-á). Prostě musí být jasné, že máme stejný zájem - udělat hezkou fotku. Během samotného focení si pořád povídáme, hodně chválím a rozptyluji, pustím hudbu, používám rekvizity. Důležité je lidi pořád ´zaměstnávat´ aby se příliš nesoustředili a uvolnili se.”
 

 

Jaké je Tvé doporučení pro všechny, kdo by se chtěli věnovat portrétní fotografii?

“Být empatický. Což se na druhou stranu asi dost špatně učí, pokud takový nejsi! Dále se nebát experimentovat. Být srdečný a upřímný. Když máte zájem udělat skvělou fotku, model(-ka) to vycítí a pak to prostě musí klapnout.”
 

Zkuste portrétní fotografii

Děkujeme Báře za inspirativní rozhovor a současně vás zveme do srpnového kola soutěže Rok s Megapixelem - Portrét od A do Z.  

Sdílet na


Komentáře k článku

Chráněno pomocí reCAPTCHA Tyto stránky jsou chráněny pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajůsmluvní podmínky společnosti Google.