Benjamin Von Wong Rozhovory

Benjamin Von Wong

Kryštof KorčVydáno: 7. 10. 2015 v 8:00 • Rubrika: Rozhovory

Je tomu jen pár hodin, co jsme navštívili centrálu Broncoloru ve Švýcarské části Basileje, už jsem měl rozepsaný text o této kouzelné značce a těšil se, až jej doplním o fotografie a podrobnosti z výroby. Během naší prohlídky jsme ale narazili na právě uzavřené muzeum světelné techniky. Bylo nám vysvětleno, že na místo nemůžeme, protože tam právě natáčí jeden ze svých živých vstupů Benjamin Von Wong. Srdce mi poskočilo radostí a jal jsem se domlouvat krátký rozhovor. Naštěstí je Bron tak milou rodinnou firmou, že dohodnout jej nebyl vůbec problém a tak jsme s Benajminem zakrátko seděli v showroomu se zapnutým diktafonem a já zpočátku naprosto nepřipraven, byl tak nervózní, že jsem při naexponovávání ilustrační fotky s ním několikrát omylem domáčkl spoušť. Naštěstí se takovou nervozitou svého protějšku nenechal zaskočit a mile a srdečně mi odpověděl na několik otázek o něž se s vámi mile rád podělím.

Jen na úvod, pokud zrovna nesledujete dění ve fotografickém světě přes moderní komunikační média. Existuje mnoho autorů kteří nejen že fotografují, ale navíc vytváří mnoho online obsahu o focení. Benjamin je jeden z nich a jen jeho Facebookový profil má ke dnešku přes sto tisíc odběratelů, nemluvě o YouTube kanálu a dalších informačních kanálech. Je z mladé generace autorů kteří se nebojí své zkušenosti podělit a právě pro svou otevřenost si získal mnoho příznivců. Jako jeden z mála lidí si nemyslí že jeho postupy jsou tajné, ale naopak se o ně rád dělí s širokou veřejností. Nebudu ale zbytečně zdržovat, neboť moje první otázka mířila právě tam a jeho příběh je opravdu uhrančivý.

K: Jsi jeden ze zásadních současných fotografů nové generace. Co jsi musel udělat pro to, aby jsi se jím stal a jaká byla cesta k tak veliké popularitě?

B: Vlastně fotografuji krátce, od roku 2007. Když jsem začal fotit, ani jsem neplánoval stát se profesionálem, jen jsem hledal co bylch mohl dělat a co by mě opravdu bavilo. Důležité bylo, že jsem nešel stejnou cestou jako ostatní a nesnažil se jen dělat dobré snímky, ale experimentoval jsem se sociálními médii, blogoval, vytvářel videa z focení a soustředil se na výuku fotografování. Je legrační, že v mnoha kruzích jsem dnes notoricky známý a v mnoha naopak vůbec. Právě proto jak moc je fotografie rozrůzněná. Takže se samozřejmě nepovažuji za někoho známého, třeba Annie Leibovitz je slavná, já mám jen YouTube kanál a fanoušky na Facebooku kteří mají rádi mé fotografie. Během mé práce jsem si hlavně udělal dost přátel kteří mi pomáhají technickým sponzoringem, jako například Broncolor svými fantastickými světly.

Byla to ale dlouhá cesta, původně jsem studoval důlní inženýrství a pracovaval jsem jako důlní inženýr tři a půl roku, práci jsem opustil v lednu 2012. Když jsem dal výpověď neměl jsem žádné sponzory a měl jsem pouze Flickr a Facebook, na těch jsem ale opravdu intenzivně sdílel svou práci a zkušenosti, také jsem měl dobrou reputaci například na F-Stoppers. Také se snažím nedělat stejné věci příliš dlouho. Když jsem začal, byl i problém s tím, že každá fotka byla v něčem jiná, v expozici, světle, barevnosti.

K: Teď jen mluvíš o tom, že to vlastně není nic velkého. Mám ale pocit že je tomu naopak. Vždy mě bavilo, že jsi svou práci pouštěl do světa nejen co se týče výsledku, ale i celého procesu a kdo chtěl, se mohl učit s tebou. Podle mě je právě toto start pro novou generaci fotografů, kteří jsou otevření světu a neschovávají si všechny své kouzla pro sebe. Tobě se to opravdu skvěle povedlo.

B: Byl jsem jeden z prvních jako Zack Arias, Jack Hobby, od nich jsem se ve skutečnosti učil. Pak jsem ale usoudil, že by bylo dobré se o své znalosti podělit také. Všechny začátky jsem se naučil z internetu. Z mé perspektivy bylo také dobré, že se mi vše vracelo v podobě fanoušků a podpory. Začal jsem více cestovat a setkávat se s mnoha novými lidmi. Vtipné je, že jsem primárně nechtěl být fotografem, jen jsem toužil nebýt důlním inženýrem. Vše se dělo takřka náhodně, například pana Brona jsem potkal na výstavě a nikdy předtím jsem o Broncoloru neslyšel. Ptal jsem se jej, co je na nich tak nákladné a on se mi vše jal vysvětlovat, byl jsem ohromený a vyděšený zároveň, protože jsem si uvědomil že firma je na trhu opravdu zásadní. Když mi nabídli spolupráci, začal jsem na ni reagovat až o dva roky později. Naštěstí jsem přesně odpovídal jejich požadavkům na NextGen fotografa.

K: A dnes spolupracuješ s Mamiya Leaf a Broncolorem, nejzásadnějšími značkami na trhu, jen pár let od startu. Když jsi zmínil, že se rád věnuješ neustále novým věcem, co máš teď v plánu? Nebudu-li mluvit o technice, protože v té už se snad k lepší dostat nelze, jaký je tvůj další fotografický projekt? Stránky máš plné úžasných snímků, jaké mají přibýt?

B: Dlouho jsem se zabýval hlavně tím, aby moje fotky vypadaly spektakulárně, teď se chci soustředit více i na jejich obsah. Následující projekt bude zaměřený více enviromentálně. Byl jsem jednu dobu s lovci bouřek a připravuji sérii portrétů lidí kteří stojí před bouřkou a hledí směrem ze záběru, což má vyvolávat dojem ignorace změn počasí a světové ekologické situace. Při téhle sérii už jsem také používal světla Broncolor Move, která jsou pro mou práci perfektní díky mobilitě a extrémně přesnému výkonu.

K: Když mluvíš o technice, musím se jako spolunadšenec zeptat, jakou nejraději používáš?

B: Ze světel je to teď Bron, nic lepšího se zkrátka nedá pořídit. Co se fotoaparátu týče, mám k dispozici středoformátovou Mamiyu Leaf, ale ta je i přes svůj výkon často těžká a velká, potřebuji ji pouze kvůli rychlé synchronizaci. Nejčastěji fotím se Sony A7R II.

K: Takže jsi ten racionální typ, prostě vybíráš to nejlepší z obou světů.

B: Přesně tak, zkrátka co na tom foťáku nemilovat. Má vynikající velký čip, je malý a lehký, natáčí 4K video a má skvělý stabilizátor.

K: Naprosto chápu. Bezzrcadlovky mě už pár let také baví víc než DSLR přístroje. Rád bych tě zdržel ještě na chvíli, ale čas se nám chýlí ke konci. Díky mockrát, že sis našel chvíli a přeji hodně úspěchu.


Byl jsem velmi mile překvapený jak je Benjamin milý a sdílný, většinu času mě ani nepustil ke slovu a prýštilo z něj nadšení pro fotku a upřímná radost ze své práce. Doufám, že na vás stejně jako na mě ulpěl kousek z jeho entuziasmu. Rozhodně se podívejte na jeho stránky.



Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím