Představení Canon EOS R tělo + EF-EOS R adaptér
Řádově 48 hodin po přistání Canonu EOS R na území České republiky byl slavnostně předveden na tiskovce, kde se nám jej povedlo zapůjčit k prvnímu testování na podobnou dobu, tedy cca 2 dny . To je na testování krutě málo. Kromě času, nebyl k dispozici ani adekvátní sw pro raw a celé testování bylo třeba rozředit ještě mezi celou řadu novinek v podobě příslušenství jako redukční kroužky, objektivy, blesk a grip. Takže spíš než jako recenzi vnímejte následující článek jako takové „druhé” dojmy. Proto jsme i zvolili pro Megapixel netradiční formu - kombinaci popisu a vlastností.
Canon prezentuje EOS R celkově jako alternativu. Prostě máme plný fotobatoh výbavy s objektivy EF nebo EF-S a můžeme se rozhodnout, který použijeme K dispozici máme několik fullframových zrcadlovek nebo C kamer a nebo právě EOS R. Jedna z vícero možností, která zapadá do historického a vývojového kontextu. Nehraje si ani na jedno a přitom má jak z EOS D tak EOS C pořádný díl funkcí a vlastností.
Přední část
Při prvním prohlédnutí dominuje tělu bajonet. Ten po sundání krytky odhalí standardních 8 kontaktů (ten osmý našel údajně uplatnění až nyní se systémem R) a sousedící 4 další, ty jsou nepatrně odsazeny. Celé této soustavě pak můžeme vděčit za zrychlení komunikace. Ta měla být navýšena až 40násobně.
Bajonet a jeho zrychlení jsem nedokázal přesně přeměřit, ale dostatečně ho demonstruje rychlost ostření a to i s adaptérem a „starými” EF objektivy. A dále fakt, že si výrobce dovolil zatížit adaptér kroužkem, ano, tím samým kroužkem s volitelnou funkcionalitou, kterým osadil i nové RF objektivy. Pro testování jsem měl k dispozici právě představené objektivy RF 50mm f/1,2 L USM a RF 24-105mm f/4,0 L IS USM , u kterých bylo zaostření ohromující a na první dobrou zřejmé. Canon se i chlubí nejrychleji ostřící sestavou (0,05s). Další podíl na tom bude mít určitě i zaostřování Dual Pixel CMOS.
Ortodoxní Canonista zaznamená změny i v ovládacích prvcích. Je jich o poznání méně. Za to může možnost nastavení volitelných funkcí a to i pod tlačítka, která již defaultně funkci mají tak nějak z výroby, dále možnost funkčního prstence na objektivu RF (nebo na redukci) a v neposlední řadě přibyl nově ovládací prvek.
Jednu ze specialitek tohoto modelu objevíme při výměně objektivu. Neuvidíme duhovou skleněnou plochu snímače, jak jsme zvyklí u systémových kompaktů. Senzor a jeho cca 30 milionů obrazových bodů kryje závěrka. Mimochodem, ta se po chvíli zavře, i když sundáme objektiv omylem ze zapnutého fotoaparátu. Takže můžeme říct, že EOS R má tendence si svůj čip chránit.
Výstupem čipu jsou vedle rawu a jpegu i video data. K videu “erko” tak trochu svádí rychlostí ostření. V tomto případě Canon updatoval a výsledek máme v podobě 4K videa v podání 4:2:2 a 10 bitech. Práci s gama korekcí ve videu C-Log můžeme brát u fotoaparátů Canon už přes rok jako standard. Výše uvedené parametry videa si samozřejmě nárokují požadavek na rychlost karty. Takže pokud chceme při videu sáhnout po maximu, pokukujeme při nákupu po UHS-II kartách. Když běží písmenka o videu. I tady se vyskytuje Rolling shutter efekt.
Zadní část
Touch bar známe z IT, ale ve fotu je, myslím, použit v této podobě poprvé. Touch bar je umístěn vpravo od LCD. Stejně jako všechny tlačítka a voliče (mimo hlavní zapínání). To napovídá i rozložení a ovládání. Je zřejmé, že díky větším RF sklům i těm EF, kde se prodlužuje těžiště díky redukcím, musí levá ruka držet hmotnost, zatímco pravá slouží pouze k plnému ovládání fotoaparátu. Nutno podotknout, že není potřeba speciálního prstokladu a lámání prstů, jako tomu je u některých zrcadlovek. Všechny ovladače a voliče jsou dosažitelné z madla palcem nebo ukazovákem. Madlo je příjemně hluboké a vzhledem k faktu, že EOS R vypadá jako největší z aktuální nabídky fullframových bezzrcadlovek, se i dobře drží a malíček neklouže pod hranu těla.
Zadní straně dominuje LCD. Ze zkušenosti oceňuji, že je displej otočný i výklopný a dá se i plně zakrýt. Nepsanou nezbytností je dotykové provedení. Tohle všechno jsem zúročil hlavně při ostření a pak při vstupu do základního nastavení. Nad ním je logicky umístěn hledáček. Parametrově rozlišením sice odpovídá aktuálním konkurenčním modelům. Ale nikdo z nezávislých recenzentů se neubránil chvále. Prostě hledáček zobrazuje lépe nejen kvůli prosvětlení tmavých scén ale lépe korespondoval i v detailech. Prosvětlení napomáhá i fakt, že EOS R jako jediná FF bezzrcadlovka ostří stejně jako DSLR, tedy při otevřené cloně, lamely clony se nastaví až ve chvíli expozice. Pokud jsem vypnul automatické promítnutí exponovaného snímku, byl chod hledáčku plynulý.
Vrchní část
Z praxe mě ještě potěšil skrol. Ten je kovový a nově umístěn na vrchní straně a není zapuštěný. To znamená, že jej lze plně ovládat ze zadní stěny i z vrchu. U některých menších zrcadlovek Canon jsem jej občas musel hledat, když jsem se topil zabořen do hledáčku. Pozornost při prvním pohledu upoutá stavový displej. Ten neruší, protože je negativní, tedy má černé pozadí. Vlastně plně reflektuje první stránky z menu, tedy základní a nejdůležitější nastavení. A protože nám funkce přibývají, má stavový displej 2 stránky.
V tomto ohledu je vstřícné a plně „pro uživatelské” uzpůsobení v menu. Laicky řečeno, nepoužívám určitá nastavení, tak je v nabídce deaktivuji. A fotoaparát mi nabízí pouze ta nastavení, která při práci potřebuji. Totéž platí i pro stupně. Nemusím se zatěžovat třetinami při práci s clonou a podobně. Na vrcholku celého fotoaparátu sedí sáňky pro blesk.
K dispozici jsem měl novinku EL-100. Blesk který působí v příjemném retro stylu a to díky ovládání (zadní kruhový volič) a také díky hlavě, která má po staru dvě polohy vytažení. To je tak trochu zavádějící, protože jinak EL-100 ukrývá všechny standardní moderní parády v podobě stroba, IR odpalování, nastavování skupin atd.
Spodní a boční části
Na nich jsou umístěna komunikační rozhraní. V diskuzi „kolik slotů” se Canon přiklání k názoru, že jeden slot bohatě stačí. Spodní část klasicky slouží pro akumulátor LP-E6. Pokud jde o výdrž, na jedno nabití jsem si vystačil po celé dva dny.
K dispozici jsem měl i kompatibilní grip . Pro něj je ve spodní části fotoaparátu další komunikační konektor. Asi standardem je umístění odnímatelných krytek (zmíněný konektor a dvířka pro akumulátor) na trn gripu. Takže po 14 dnech používání nemusíme malé, lehce přehlédnutelné krytky hledat na dně brašny. Grip BG-E22 nabízí přímé napájení akumulátorů. Akumulátory pak umisťujeme do planžety, která je plně průchozí, takže konektory jsou přímo a jen v gripu. A další konektor na gripu je pak víc než podobný tomu, který slouží k odpalovaní blesku (:.
Shrnutí závěrem
Canon zareagoval na vývoj a nutno říct, že velmi dobře. Do kategorie plnoformátových bezzrcadlovek nastoupil skutečně ve velkém stylu. Máme tu sice asi zatím největšího zástupce své řady, ale proto se dobře drží a díky ergonometrii a rozvržení i překvapivě dobře ovládá. Menu a interface se posunuly, i když si zachovaly ”canonní” prvky a jsou intuitivnější a příjemnější. Všechno máme pěkně zabaleno do bytelného, odolného a částečně utěsněného těla. Doménou tohoto přístroje je hledáček, práce v horších světelných podmínkách, rychlost ostření a kompatibilita s dosavadními objektivy. Pokud je to možné, EOS R bych asi v pomyslné hirearchii přirovnal k 6D MkII . Jde o dílek, který zapadá do velké stavebnice a dává smysl.
