Čím fotí makro garant Milan Blšťák Fotoporadna

Čím fotí makro garant Milan Blšťák

Luděk BouškaVydáno: 16. 6. 2017 v 16:31 • Rubrika: Fotoporadna

Milan Blšťák se věnuje makrofotografii spoustu let a to na té nejvyšší úrovni. Konec konců proto je také garantem aktuálního soutěžního kola. Jestliže s makrofotografií teprve začínáte, rozhodně si nemusíte pořizovat stejnou techniku jako on. Skvělých výsledků dosáhnete i s daleko dostupnějšími přístroji a příslušenstvím.

Kdo je Milan Blšťák

Narozen 1957 v Praze. Studoval na ČVUT FEL- obor mikroelektronika, pracuje v oboru počítačové grafiky a  velkoformátových tisků. Na makrofotografii se specializuje od roku 1997. Jeho snímky se objevují na stránkách  magazínů, časopisů, v kalendářích a na pravidelných výstavách. Těch zrealizoval v letech 1998 – 2013 už 58, vždy se  jednalo o autorské výstavy a prezentoval na nich postupně svoje kolekce „Svět jako MAKRO I – VII“. V roce 2000 získal  ocenění v prestižní soutěži Czech Press Photo v kategorii „Příroda a životní prostředí“. Do roku 2010 fotil makrozáběry  pouze na diapozitivy, s příchodem nových snímačů a technologií začal pozvolna testovat a přecházet i na digitální  techniku. Specializuje se na makrozáběry vody ve všech skupenstvích (rosa, kapky deště, ale i ledové krystaly nebo  námraza) ve velkém zvětšení až 6:1. Výstavní fotografie jsou prezentovány ve velkých rozměrech 50x75 cm až 100x150 cm, kde nejvíc vynikne velké zvětšení detailů a preciznost provedení. Stejně tak našly jeho rámované fotoobrazy  místo v desítkách soukromých i firemních interiérů. Všechny záběry jsou pořízeny ve volné přírodě a jsou zpracovávány  a prezentovány bez zásadních úprav a retuší.

Technika garanta

Na makro s kompaktem

Jestliže chcete začít fotit makro, začít můžete i s úplně obyčejným kompaktem. Možná vás to překvapí, ale většina kompaktních fotoaparátů je na focení detailu překvapivě velice dobře použitelná. Mohou za to daleko menší rozměry nejen samotných přístrojů, ale také obrazových snímačů a tím samozřejmě i objektivů.

Objektivy kompaktních fotoaparátů jsou totiž konstrukčně odlišné od objektivů k zrcadlovkám a nebo kompaktům s výměnnými objektivy, takže umožňují zaostřit už na vzdálenost několika centimetrů od přední čočky. Některé dokonce dokážou zaostřit už od 0 cm, takže se můžete fotografovaného objektivu vlastně úplně dotknout.  Na focení detailů je to nesporná výhoda, ale velice často se tato skvělá vlastnost nedá použít, protože si stíníte samotným přístrojem a hlavní objekt je tak na snímku příliš tmavý.


V tomto ohledu kraluje Olympus TG-4, který nabízí hned několik makrorežimů a dokonce umožňuje nasadit i makrosvětlo.

Jaký vybrat makroobjektiv?

Na seriozní makrofotografii budete určitě potřebovat specializovaný objektiv, který dovede oproti ostatním typům objektivů, zaostřit na velice krátké vzdálenosti. Typické makroobjektivy dokážou dosáhnout zvětšení 1:1. To znamená, že se fotografovaný objekt promítne na snímač fotoaparátu v životní velikosti. Podle některých definic právě dosažením zvětšení 1:1 začíná skutečná makrofotografie. Jestliže potřebujete dosáhnout ještě většího zvětšení , budete k makroobjektivu potřebovat ještě další příslušenství. A nebo si můžete pořídit specializovaný objektiv, který umožňuje dosáhnout zvětšení až 5:1.


Objektiv Canon MP-E 65mm f/2,8 1-5 Macro Photo je momentálně jediný, který nabízí zvětšení až 5:1

Makroobjektivy se od sebe odlišují především různými ohniskovými vzdálenostmi, což určuje jejich využití. Objektivy s delší ohniskovou vzdáleností mají delší minimální zaostřovací vzdálenost, takže umožňují dosáhnout zvětšení 1:1 z větší vzdálenosti. To se dobře hodí třeba pro fotografování hmyzu, který byste svým příliš velkým přiblížením jinak pravděpodobně vyplašili.

Od „normálních“ objektivů se makroobjektivy liší především tím, že dokážou zaostřovat na daleko kratší vzdálenost. Jejich optika je navržena tak, aby i při minimálních zaostřovacích vzdálenostech dosahovaly záběry prvotřídní kvality s naprostým minimem obrazových vad.


Objektiv Nikon 105mm f/2,8 G NIKKOR AF-S Micro IF-ED VR je jedním z nejoblíbenějších makroobjektivů. Ohnisko kolem 100 mm patří k těm nejuniverzálnějším. Dá se s ním fotit jak hmyz, tak květiny, nebo technické detaily, ale skvěle se hodí třeba i na portréty.

Skutečné makroobjektivy určené pro dosažení měřítka 1:1 mají v podstatě téměř vždy pevnou ohniskovou vzdálenost, nejsou tedy zoomovací. Jedinou výjimkou byl zoomovací makroobjektiv Nikon 70-180mm F 4,5-5,6 AF MICRO NIKKOR D ED, který používá právě pan Blšťák.

Pokud na objektivu se zoomem najdete označení MACRO, rozhodně to neznamená, že je ideální pro makrofotografii. Oproti ostatním zoomům má ale kratší minimální zaostřovací vzdálenost, takže umožňuje dosažení zvětšení 1:3, nebo v některých případech dokonce 1:2.

Předsádkové čočky, neboli makropředsádky

Předsádkové čočky patří k tomu nejsnáze dostupnému příslušenství pro focení makra. Makropředsádka je v podstatě lupa osazená filtrovou obroučkou, takže jde bez problémů našroubovat vlastně na jakýkoliv objektiv. Nemusí se tedy jednat přímo o makroobjektiv, takže s použitím předsádkové čočky se dostanete podstatně blíž třeba i se základním setovým objektivem.

Velkou výhodou makropředsádek je jejich snadné použití, velice příznivá cena a také fakt, že použitím makropředsádek nedochází ke změně světelnosti celé optické soustavy. Použitím makropředsádky tedy nedochází k žádnému prodloužení expozičního času. Nevýhodou je ale to, že jejich pomocí nejde dosáhnout nijak výrazného zvětšení, ale také to, že negativně ovlivňují kvalitu obrazu, protože výrobce objektivů už nepočítá s tím, že bude před poslední čočku předsazena ještě nějaká optika.


Marumi sada makropředsádek (+1+2+4) 67mm
 se dá pořídit už za 690 Kč

Předsádkové čočky se vyrábí v různých dioptrických sílách - síla účinku se udává (podobně jako u brýlí) v dioptriích. Převrácená dioptrická hodnota předsádkové čočky udává vzdálenost, na jakou jde s nasazenou předsádkou zaostřit (v metrech), pokud je objektiv zaostřen na nekonečno. Nijak při tom nezáleží na ohniskové vzdálenosti objektivu. Tedy s předsádkou +2 dioptrie zaostříte na půl metru, s +4 dioptriemi už na 25 cm a podobně. Největšího efektu tedy dosáhnete spíše s teleobjektivy, ale také nasazením několika předsádek na sebe (jejich účinek se totiž sčítá). V takovém případě ale nepočítejte s nijak vysokou kvalitou fotek.

Mezikroužky

Pokud se předsádkové čočky používají spíše s běžnými objektivy pro dosažení alespoň nějakých možností pro focení detailů, tak mezikroužky jsou určené především pro dosažení většího zvětšení s makroobjektivy. 

Mezikroužek je v podstatě tubus, který se vloží mezi objektiv a tělo zrcadlovky, čímž dojde k výraznému zkrácení minimální zaostřovací vzdálenosti použitého objektivu. Čím silnější mezikroužek, tím většího zvětšení dosáhnete (mezikroužky se pordávají většinouv sadách a dají se tedy nasazovat i na sebe. Platí, že největšího efektu zvětšení dosáhnete spíše s objektivy s kratší ohniskovou vzdáleností, u teleobjektivů tedy není zvětšení tak výrazné. Je to tedy naopak ve srovnání s předsádkovými čočkami.

Pokud jako základní výhodu můžeme brát dosažení velkého zvětšení a (v případě, že mezikroužky kombinujeme s kvalitním makroobjektivem) minimální snížení obrazové kvality fotek, tak jako největší nevýhodu musíme brát výrazný pokles světelnosti celé optické soustavy. S mezikroužky tedy dochází k výraznému prodloužení expozičních časů, takže se nevyhnete použití stativu a nebo makroblesku.

Další nevýhodou, se kterou je třeba počítat, je také pokles hloubky ostrosti. Hloubka ostrosti je tím menší, čím kratší je zaostřovací vzdálenost a protože se s mezikroužky dostanete skutečně hodně blízko, počítejte s hloubkou ostrosti v řádu jednotek milimetrů i v případě, že nastavíte vysoké clonové číslo.


Mezikroužky Kenko patří k těm nejžádanějším.

Makroblesky

Dalším řešením, jak se vyrovnat s úbytkem světla při použití mezikroužků, jsou makroblesky. Jedná se v podstatě o běžné systémové blesky, které ale nejsou připojeny přímo do patice na těle zrcadlovky. Jsou nasazeny na objektivu, což zaručuje, že bude fotografovaný objekt dostatečně a rovnoměrně nasvícen. Makroblesky mají přirozeně menší výkon, protože se používají téměř výhradně na krátké zaostřovací vzdálenosti. Směrné číslo GN 14 je pro makroblesk naprosto dostačující.


Nikon makro zábleskový kit SB-R1C1 - jednotlivé blesky jsou řízeny bezdrátově

Nějterá řešení umožňují umístit na prstenec kolem objektivu i větší počet malých blesků, takže dosáhnete velice rovnoměrného osvětlení. Podobnou variantou jsou kruhové makroblesky, které mají výbojky skutečně zakulacené. Samozřejmě je možno regulovat výkon jednotlivých blesků a nebo výbojek samostatně, abyste mohli lépe pracovat se směrem světla.


Kruhový makroblesk Nissin MF18 je daleko levnější, než originální blesky



Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené stránky

  • Jak fotit makro

    Přestože počátky makrofotografie sahají hluboko do historie, skutečnou popularitu si tento žánr našel až dnes. Jedním z hlavních důvodů je především…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Dozvědět se víc.
Souhlasím