Digitální zrcadlovky byly dlouhou dobu nejvyšší metou profesionálních i amatérských fotografů všech běžný žánrů. Tato kategorie vychází z předchozích generací kinofilmových zrcadlovek, se kterými má stejný tvar těla, výměnné objektivy postavené na konkrétních typech bajonetu, plně manuální ovládání, systém sklopného zrcátka a optického hledáčku. U digitální verze zrcadlovek (DSLR – Digital Single Lens Reflex) bylo kinofilmové pole nahrazeno obrazovým snímače, přibyl displej pro zobrazení fotografie a také možnost nastavit hodnotu citlivosti ISO zvláště pro každou fotografii.
K největším přednostem zrcadlovek patří špičková výstupní kvalita fotografií, vysoké rozlišení snímače, možnost měnit objektivy podle žánru a konkrétní situace, vysoký dynamický rozsah a také velmi bohatý výběr dalšího doplňkového příslušenství.
Jak funguje zrcadlovka
Jedním z klíčových prvků zrcadlovek jako takových je tzv. zrcátko, od kterého je odvozen samotný název této kategorie fotoaparátů. Princip zrcadlovky je postaven právě na tomto zrcátku, které se nachází v útrobách fotoaparátu mezi objektivem a závěrkou. Světlo projde objektivem do přístroje zde se odrazí směrem nahoru do hledáčkové šachty, zde ho pentaprismatický hranol, nebo soustava dalších zrcátek otočí, abychom obraz neviděli vzhůru nohama a odtud putuje do hledáčku, ke kterému je přiloženo oko fotografa.
Pokud se tedy díváte do hledáčku zrcadlovky vidíte skutečný obraz skrze optickou soustavu objektivu. Při zmáčknutí spouště se zrcátko sklopí do vodorovné polohy, hledáček v tu chvíli oslepne a světlo putuje přes závěrku na snímač.
U kompaktů a bezzrcadlovek zrcátko chybí, takže tyto fotoaparáty nejsou vybaveny hledáčkem vůbec. Případně ho mají, ale jde pouze o jakousi náhradu v podobě malého elektronického displeje.
Zrcátko samotné ale nemá žádný vliv na výstupní obrazovou kvalitu, takže nelze říci, že zrcadlovkou lze pořídit lepší fotografii než bezzrcadlovkou. Jde čistě o konstrukční záležitost.
Rozdělení digitálních zrcadlovek
Stejně jako u ostatních typů fotoaparátu je i při výběru zrcadlovky z jaké kategorie budete svůj vytoužený model vybírat. Ty určují k jakým účelům je zrcadlovka primárně určena, jak je na tom po technické stránce a jakými disponuje funkcemi, jak kvalitní výstup od ní můžete očekávat a v neposlední řadě také kolik bude stát.
Modely této řady jsou jakousi vstupní branou do světla zrcadlovek. Jde o nejnižší cenovou kategorii a tak nelze očekávat ultravysoké rozlišení, ani nejmodernější hyperfunkce. Na druhou stranu je i tato základní modelová řada DSLR vybavena spoustou pokročilých funkcí a režimů. Naopak málo kdy se stává, že by technické možnosti fotoaparátu brzdily začínajícího fotografa, protože možnosti současné techniky jsou většinou velmi naddimenzovány potřebám uživatelů v dané kategorii. Samozřejmě se může stát, že tu a tam někdo nějaký parametr nebo funkci postrádá, ale pak nezbývá než sáhnout o třídu výš.
Vyšší třída digitálních zrcadlovek nabízí o něco víc. Tyto fotoaparáty obvykle disponují pokročilejšími funkcemi a často jsou také vyrobeny z odolnějších materiálů, jejichž základem je často velmi odolná hořčíková slitina. Často jsou také utěsněny, aby zvládly hrubší zacházení a dalo se s nimi pracovat i v náročnějších podmínkách.
Tyto modely mají obvykle také rozšířené možnosti expozice, takže disponují vyšší hodnotou citlivosti, která se dá často nastavovat po 1/3 EV a ne poi celých expozičních krocích, jako je tomu u nižších modelů. I čas závěrky je často kratší a lze nastavit 1/8000 s namísto 1/4000 s. Krom toho nechybí ani vstupy a výstupy na mikrofon, sluchátka a další zařízení.
Jednoduše řečeno tato střední třída uspokojí jak pokročilého hobby fotografa a v podstatě už se s ní dá odbavit určitý typ zakázek, pokud se dostane do rukou profesionálního fotografa.
Nejvyšší třídou zrcadlovek je profi kategorie do které obvykle spadají vlajkové lodě dané značky a pár dalších modelů, které jsou na velmi podobné úrovni. Tomu odpovídají nejen parametry a funkce těchto fotoaparátů, ale samozřejmě také cena, která se pohybuje v řádech mnoha desítkách až stovkách tisíc korun.
Tyto modely disponují extrémně vysokými hodnotami citlivosti a velmi vysokým rozlišením, tak aby se z nich daly dělat i velkoformátové zvětšeniny pro reklamní účely. Mají také maximální možnou konektivitu a to jak kabelovou tak bezdrátovou a nechybí ani celá řada pokročilých funkcí, které amatér většinou nevyužije a mnohdy o nich ani nikdy neslyšel. I tyto fotoaparáty mají velmi odolně tělo a mechanická závěrka je testována na mnohem víc cyklů, takže se celkově předpokládá zvýšená životnost.
Profesionální zrcadlovky mají největší uplatnění při sportovní a reportážní fotografii, ale také ve studiové, reklamní a produktové fotografii. Dá se s nimi ale samozřejmě fotografovat cokoliv jiného.
Velikost snímače DSLR
Zásadním prvkem každého digitálního fotoaparátu je obrazový snímač. Jeho velikost ovlivňuje kvalitu fotografií a do jisté míry také technické možnosti fotoaparátů. Velikost snímače se liší v závislosti na kategorii, třídě a ceně fotoaparátu. Digitální zrcadlovky rozlišují dva formáty obrazového snímače.
Full-frame (FX) - tento typ snímače vychází z velikosti kinofilmového políčka (24 x 36 mm) a jsou jím vybaveny pokročilejší a profesionální zrcadlovky. Větší snímač má obvykle nižší hladinu šumu, dysponuje vyšším dynamickým rozsahem a dokáže zachytit jemnější detaily, struktury a textury.
APS-C (DX) - jde o menší formát, který odpovídá zhruba polovině velikosti kinofilmového pole (cca 16 x 24 mm). Fotoaparáty s menším snímačem mohou využívat menších a lehčích objektivů a je jím osazena většina zrcadlovek nižší a střední třídy. V ojedinělých případech nalezneme tento senzor i f profesionálních zrcadlovkách určených pro reportážní a dokumentární fotografii.
Jak již bylo řečeno má velikost snímače dopad na výběr samotných objektivů. Ty jsou stejně jako zrcadlovky rozděleny na full-frame a APS-C. Objektivy určené pro kinofilm a digitální fotoaparáty s větším snímačem lze používat i na APS-C modelech. Dochází u nich ale k posunu ohniskové vzdálenosti, která se přepočítává tzv. crop faktorem.
Crop faktor Canon - 1,6x (např. objektiv 24-70 mm odpovídá ohnisku 38,4-112 mm)
Crop faktor Nikon a Pentax - 1,5x (např. objektiv 24-70 mm odpovídá ohnisku 36-105 mm)
To je nevýhodou u objektivů s krátkým ohniskem, kterém díky tomu přijdou o nejširší úhel záběru. Výhodou je to naopak u teleobjektivu se zoomem a delším ohniskem, které díky tomu získá ještě větší přiblížení.
Objektivy APS-C určené pro menší snímač na full-frame zrcadlovky Canon nelze nasadit a v případě Nikonu a Pentaxe je použít lze, ale dochází k ořezu obrazu, jehož části není menší objektiv schopen vykreslit. Tím dochází ke ztráte dat a fotoaparát a výsledný obraz je stejný jako by byl pořízen z menšího snímače.
U APS-C objektivů je ohnisková vzdálenost uvedena v reálné hodnotě a proto je nutné vždy přepočítat ohnisko příslušným crop-faktorem.
Bajonety zrcadlovek
Kromě crop faktoru je výběr k zrcadlovce podmíněn také jejím bajonetem. Ten určuje to zda je objektiv použít na daném typu zrcadlovky. V nabídce je celá řada objektivů třetích výrobců jako například Sigma, Tamron, Tokina, Carl Zeiss, nebo Laowa a ty vyrábějí jeden typ objektivu pro bajonety různých značek a tak je třeba vždy vybrat ten správný.
Nikon F - zrcadlovky Nikon (DX - formát APS-C / FX - formát full-frame)
Pentax K - zrcadlovky Pentax (DA - formát APS-C / D - formát full-frame)
Stabilizace obrazu v zrcadlovkách
Některé značky využívají optického stabilizátoru, který je umístěn v objektivech a jiné mají stabilizaci mechanickou přímo v těle na obrazovém snímači. U většiny bezzrcadlovek je stabilizátor mechanický, který navíc dokáže využít stabilizaci objektivu, čímž se zvyšuje její účinnost.
Pokročilé fotografické režimy zrcadlovek
Všechny digitální zrcadlovky jsou koncipovány tak, aby s nimi mohla být realizována kreativnější tvorby u které je třeba mít pod kontrolou veškeré expoziční hodnoty. Každá zrcadlovka je proto vybavena čtveřicí pokročilých režimu P, A, S, M nebo P, Av, Tv M.
Programová automatika "P" - je častou volbou začínajících fotografů. Čas a clona je nastavena automaticky, ale lze měnit poměr mezi nimi stejně jako citlivost případně korekci expozice.
Preference času "S" (Tv) - tento režim se hodí především na fotografování pohybu a to jak pro jeho zmrazení, tak pro zachycení pohybové neostrosti. Čas se nastaví ručně, clonové číslo se dopočítá automaticky a když je nedostatek světla, pomůžete si vyšší citlivostí.
Preference clony "A" (Av) - najde uplatnění především při fotografování statických žánrů, bez ohledu na to zda chcete dosáhnout malé, nebo velké hloubky ostrosti.Funguje opačně než preference času, takže clonové číslo si volí fotograf, délku expozice dopočítá fotoaparát a citlivostí si pomáháte při špatných světelných podmínkách.
Manuální režim “M” - v tomto režimu nastavuje fotograf manuálně čas, clonu i citlivost. Díky tomu má pod kontrolou všechny expoziční hodnoty. U některých modelů lze tento režim kombinovat s funkcí automatické citlivosti AUTO-ISO, takže čas a clonu nastavíte ručně a citlivost se dopočítá automaticky na základě aktuálních světelných podmínek.
Objektivy k zrcadlovkám
Ani ta sebelepší zrcadlovka není ničím, pokud na ní nenasadíte příslušný objektiv. Narozdíl od kompaktních fotoaparátů, které mají objektiv napevno se dá na DSLR měnit a každý si tak může vybrat ten ideální pro konkrétní žánr, vzdálenost a aktuální světelné podmínky.
Základní rozdělení objektivu
Objektivy se dají rozdělit podle několika základních parametrů. Ty předurčují pro jaké situace a žánry se daný objektiv hodí.
Podle ohniskové vzdálenosti
Primárně by objektivy dělí podle ohniskové vzdálenosti, která definuje jejich úhel záběru a také perspektivu.
Širokoúhlé objektiv
cca 12 - 24 mm (full-frame)
cca 8 - 16 mm (APS-C)
Používají se při fotografování širších scén a větších ploch. Typickým příkladem těchto žánru je krajina, architektura a interiér. Hodí se ale také pro fotografování sportu, street fotografií a obecně reportáží na kratší vzdálenost.
Základní objektivy
cca 24-140 mm (full-frame)
cca 16 - 85 mm (APS-C)
Objektivy s tímto ohniskem jsou univerzálním řešením pro většiny běžných situací. Částečně se s nimi dají fotit krajiny, ale také rodinné momentky, cestopisy, portréty, produktová fotografie, zátiší atd.
Teleobjektivy
cca 100 - 600 mm (full-frame)
cca 800 - 400 mm (APS-C)
Delší ohnisko se používá při fotografování velmi vzdálených scén a objektů. Typicky to jsou reportáže na dlouhou vzdálenost, sport, koncerty a jiné kulturní akce, architektonické detaily nebo zvířata ve volné přírodě. Dále to mohou být letadla, nebo vesmírné objekty atd.
Objektivy s pevním ohniskem a zoomové
Další důležitou charakteristikou objektivů je zda mají pevné ohnisko nebo se dá měnit, tedy zoomovat.
Pevné - objektivy vynikají výbornou kresbou a skvělými optickými vlastnostmi. Mají také obvykle lepší světelnost a jsou dražší než zoomy. Na druhou stranu musíte mít několik objektivů abyste pokryly více žánrů nebo mohli fotografovat na různou vzdálenost.
Zoomové - objektivy s proměnným ohniskem jsou univerzálnější a pokryjí více potřeb fotografa. Obvykle ale platí, že čím větší mají rozsah zoomu, tím horší je obrazová kvalita a tím více jsou náchylnější na optické vady.
Podle světelnosti
Klíčovým parametrem , který určuje užitnou hodnotu objektivu je světelnost. Ta určuje kolik světla pustí objektiv na snímač a také jak moc lze kontrolovat minimální hloubku ostrosti.
Standardní zoomové objektivy mají tzv. proměnnou světelnost, která je závislá na aktuálně nastaveném ohnisku. Např. objektiv 18-55mm se světelností f3,5 - f5,6 má nejlepší světelnost na ohnisku 18 mm (f/3,5). S nazoomováním se světelnost zhoršuje takže na nejdelším ohnisku klesne až na f/5,6.
Profesionální objektivy mají světelnost konstantní, takže je stejná bez ohledu na zoom, např. 24-70 mm f/2,8. Tyto objektivy jsou podstatně dražší.
U pevných ohnisek jsou v nabídce objektivy s výbornou světelností f/2,8 - f/2,0 - f/1,8 - f/1,4 - f/1,2 nebo dokonce f/1,0 a f/0,95.
Světelnost je shodná s hodnotou clonového čísla na maximálně odcloněný objektiv a tak platí, že čím světelnější objektiv máte, tím více můžete rozostřit pozadí.
