Dominantní světelná atmosféra ve fotografii - inspirace z Galerie Megapixel

foto: Simona Smrčková

Světlo a barvy, to jsou synonyma pro rukopis velmi talentované fotografky, jejíž tvorba zdobí stránky Galerie Megapixel. Konkrétně světlo patří mezi její klíčové výrazové prostředky a jeho využití je na fotografiích Simony Smrčkové doslova na mistrovské úrovni. Všechny její fotografie mají díky úžasné světelné atmosféře vzhled hollywodských filmů nebo hudebních klipů. Každý její záběr by mohl zdobit plakáty těch největších kasovních trháků. Pokud se chcete inspirovat tím nejlepším, co se svícení týče, pak jednoznačně doporučujeme portfolio této autorky.

foto: Radomír Pekarík
V portfoliu dalšího z doporučených autorů naleznete především fotografie ze světa fauny a flory. Zvláště pak na záběrech detailů květin, nebo i dalších snímcích z makro říše, můžete pozorovat skvělou práci se světlem. Ta společně s malou hloubkou ostrosti vytváří krásnou světelnou kulisou, která jednoduše funguje a je velmi vděčným prvkem pro každého diváka.

foto: Lukáš Kaštovský
Velmi zajímavé místo, nejen z hlediska architektonického a příběhu, který je s ním spojený, ale také z hlediska světla samotného. To společně s perspektivou a barvami nabízí divákům velmi zajímavou a dalo by se říci tajemnou a zároveň pochmurnou atmosféru. Za mě jde jednoznačně o velmi dobře zvládnutou expozici a kompozici, což je základem každé úspěšné fotografie.
 

foto: Martin Lukeš
Osobně rád prolínám prvky dvou oblíbených žánrů, kterými jsou architektura a krajina. Tento most nedaleko Edinburgh jsem navštívil během poledne kdy jsou světelné podmínky k fotografování doslova o ničem. Tomu samozřejmě odpovídaly výstupy, které jsem na místě pořídil. Proto jsem se rozhodl, že to nevzdám a pokusím se vrátit na to samé místo v podvečer při soumraku. Za to jsem byl odměněn naprosto úchvatnými "ohnivými" červánky, které daly mostu a scéně úplně jiný rozměr. Pak už stačilo nastavit jen o něco delší čas a světlo společně s polarizačním filtrem udělalo zbytek práce. Ponaučení z tohoto příběhu tedy je, že se někdy vyplatí nehodit flintu do žita a na to správně světlo si prostě počkat, což za to určitě stojí.

foto: Jiří Faix
Při některých žánrech ale nemusí fotograf spoléhat jen na přirozené světlo, ale může vytvořit přesně takovou světelnou kompozici jakou potřebuje. K tomu lze využít jak veřejné osvětlení, tak i vlastní blesk nebo trvalá a záblesková i kombinaci jednotlivých světelných zdrojů. Přesně tak to udělal další autor doporučené fotografie. Na té kromě kombinace světelných zdrojů skvěle funguje kontrast barev.

foto: Karolina Ryvolová
Portrétní a figurální fotografie jsou žánry, ve kterých se světlo řeší více než u kterýchkoliv jiných. Pokud se navíc povede spojit typ světla s daným motivem, podobně jako se to povedlo Karolině u tohoto skvělého snímku, pak do sebe vše zapadá jako ozubená kolečka švýcarských hodinek. Tlumené a sjednocené barvy do zlatavého tónu, náboženské prvky a světlo které často k vidění v sakrální architektuře jednoduše musí fungovat.

foto: Zdeněk Sedlák
Oproti tomu existují žánry, kde není tak důležitá forma, kompozice ani světlo, ale především obsah. Jde především o momentky, street fotografii, dokumentární záběry a reportáže. Když se ale i při těchto záběrech povede vychytat a využít to optimální nasvícení scény, je pak snímek o to zajímavější a lepší. Přesně to se povedlo Zdeňkovi u této zajímavé momentky z rekonstrukce historické bitvy. Perspektiva a veškeré detaily vytvářejí pocit jako by šlo o autentický záběr.

foto: Karolina Ryvolová
Dalším z žánrů, kde světlo musí jednoduše fungovat, jinak fotka nestojí za nic, je akt. Ten je obvykle postavený na tom, že světlo nějakým způsobem zvýrazňuje a podtrhuje krásu křivek lidského těla a stíny by tento princip neměly rozbíjet. Když se to ale se světlem opravdu umí a autor má dost kuráže, může jít proti všem základním principů a poučkám a fotografii pak lze postavit na zcela opačném principu. Přesto že na této fotografii stíny a světla rozbíjí plochu nahého těla slečny, je vše v naprosté harmonii a nenajde se nikdo, kdo by tento záměr zpochybnil.

foto: Michaela Firešová
Existují fotografický odvětví, které sami o sobě stojí na manipulaci a práci se světelným zdrojem. Jedním takovým je tzv. light painting, nebo malování světlem. Dají se jím vytvářet jak abstraktní motivy, tak mohou vytvářet nějaký světelný prvek, nebo kulisu k jiným žánrů, ať už jde o krajinu, architekturu, produktovou fotografii nebo třeba portrét. A přesně to využila autorka této skvělé fotografii.

foto: Milan Bachan
Na podobném principu je postavena i poslední fotografie k inspiraci. Na té nebyla dynamika světla způsobena pohybem samotného světelného zdroje ale trasfokací, tedy zoomem, nebo změnou ohniskové vzdálenosti během expozice, chcete-li. Dostatečně silný světelný zdroj pak na fotografii působí jako určitá světelná dráha, která je skvělou kulisou samotné scény.

titulní foto: Simona Smrčková / China town