Etika ve fotožurnalistice Fotoporadna

Etika ve fotožurnalistice

Kryštof KorčAktualizováno: 14. 9. 2015 v 12:03 • Rubrika: Fotoporadna

Jelikož v naší celoroční soutěži právě probíhá téma úzce spjaté s fotožurnalistikou, řekl jsem si, že by nebylo špatné pojednat o tomto tématu také v našem Magazínu. Konkrétně se chci zabývat poměrně ožehavou částí fotožurnalistické práce a tou je fotografova pracovní etika.

Denně narážíme na snímky z válečných oblastí, nebo míst velkých katastrof, můžeme vidět tváře trpících lidí, nemocné, mrtvé, bojující vojáky. Mnohdy vyvstávají dvě zásadní otázky, první se týká věrohodnosti. Už od počátků fotografie z bitevních polí se diskutuje nad tím, nakolik jsou fotografie hrané a jak moc se jedná o autentické snímky. Historicky už snímek Roberta Capy zachycující španělského loajalistu, který právě utržil smrtelný zásah, byl mnohokrát rozebírán z mnoha stran právě pro svou rozporuplnou autentičnost.

Na jednu stranu je velmi lehké uvěřit tomu, že člověk, který fotografoval vylodění v Normandii z první linie a jeho poslední snímek na nedofoceném filmu zachycuje jeho kroky minovým polem, na kterém jeho život skončil, si určitě nedovolil sehrát na diváka takové divadlo. Z druhé strany se vtírá dnes již běžná skepse nad prokázanými mediálními podvody, ať už je to maďarská kameramanka podkopávající syrského uprchlíka, nebo graficky upravené snímky z iráckého detenčního tábora.

Denně jsme vystaveni obrazům, kterým již z principu fungování médií a jejich posedlostí senzací nemusíme důvěřovat. Dokonce i během věhlasné soutěže World Press Photo bylo několik vítězných fotografií diskvalifikováno poté, co si porota vyžádala surová data. Tehdy se nejednalo o tak výrazné úpravy, ale šlo například o tak velký výřez z původního snímku, že jeho výsledné vyznění bylo naprosto odlišné. Právě zde vyvstává otázka po tom, nakolik vůbec reportér může manipulovat se svou fotografií, je to přeci jen jeho tvorba a každý autor pracující s kamerou poskytuje výhradně svůj vlastní náhled na věc, vybírá si co zachytí a co ne, a jaké motivy do obrazu vloží nebo je naopak vynechá.

Už v samotné podstatě takového uvažování je ale jakákoli snaha o věrohodnost marná. Stejně tak umístění fotografií a přidaný text k nim může najednou z nepřátel dělat spojence a z obětí vrahy. Naštěstí je stále zcela v našich rukou, jak s takovými informacemi naložíme, zdravá míra skepse může často pomoci odhalit podobné nepravosti. Toto téma je ale jen polovinou fotožurnalistického problému. Jelikož předchozí část je těžko rozpoznatelná a ještě složitěji kontrolovatelná a spočívá jen na svědomí autorů a práci editorů, považuji druhou za mnohem ožehavější. Týká se totiž etiky vpravdě lidské, humanitní. Všichni určitě znáte ukrutný obrázek dětí utíkajících z vybombardované vesnice během války ve Vietnamu,

nebo kambodžského vojáka mířícího na hlavu zajatce těsně před výstřelem.

Obě tyto fotografie jsou brutálně bezprostřední a jejich němost a ztuhlost jen podtrhují děsivost okamžiku. Protože si je divák může prohlížet dlohou dobu, účin onoho okamžiku se tak ještě zmnohonásobí. Pro mě osobně nejsilnějším snímkem je fotografie Franka Fourniera z roku 1985 zobrazující třináctiletou Omayru Sanchezovou jen pár chvil před smrtí. Umírající ve vodě, ve které byla zaklíněna několik dní po velkém závalu způsobeném sopečnou erupcí.

Právě zde se naskýtá ona veliká druhá otázka. Nakolik je fotograf povinnen dokumentovat a nakolik je také člověkem a měl by se na focení vykašlat a namísto vytvoření vítězného snímku raději ostatním lidem pomoci. Všechny zde uvedené fotografie byly údajně ze situací, ve kterých fotografovaným již nebylo pomoci a plní tak svoji pozici informace o hrůzách, kterým se máme vyvarovat a kterým lidem je potřeba podat pomocnou ruku. Pevně věřím, že tomu tak opravdu je a tím silněji na mě fotografie působí. Naopak předešle zmíněná kameramanka podkopávající běžence pro fantastičtější snímek je praktická ukázka vrcholné lidské zhovadilosti.

Když se pak ohlédnu za snímky našeho garanta pro tento měsíc, jsem moc rád jak surově jsou udělané a jak autenticky díky tomu působí. Na případné pochybnosti je v nich opravdu málo místa.

A co si o těchto palčivých problémech fotožuralistiky myslíte vy?



Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

  • Fotografujeme děti v interiéru (1. část) Fotoporadna Fotografujeme děti v interiéru (1. část)

    Martin HájekAktualizováno: 4. 11. 2016 v 16:11

    Focení dětiček je bezpochyby jedním z vůbec nejčastějších témat. U rodičů či prarodičů představuje fotografickou náplň z cca 95%. Ale i ostatní určitě už někdy zkoušeli zaměřit objektiv třeba na své neteře, nebo synovce…

  • Na fotolovu výlovu Fotoporadna Na fotolovu výlovu

    Zdeněk DvořákAktualizováno: 24. 11. 2015 v 8:19

    Výlov rybníka je typické podzimní téma pro spoustu fotografů a každý k tomu přistupuje trochu jinak. Kolega Vašek Křížek nedávno napsal na toto téma článek pro začínající fotografy a snažil se je přimět k tomu, aby…

  • Vyhlášení výsledků soutěže Z DENÍKU REPORTÉRA Blog Vyhlášení výsledků soutěže Z DENÍKU REPORTÉRA

    Martin LukešAktualizováno: 26. 10. 2015 v 15:25

    S malým zpožděním z důvodu pracovní vytíženosti garanta se nakonec porotě podařilo vyhodnotit vaše fotografie, které jste přihlásili do soutěže Z DENÍKU REPORTÉRA. Bylo mezi nimi mnoho snímků, za které by se nemusely…

  • "Chutná" reportážní sobota na statku Blog "Chutná" reportážní sobota na statku

    Václav KřížekAktualizováno: 27. 10. 2015 v 12:11

    Minulou sobotu jsem byl na parádní akci a jak to tak bývá, fotoaparát nemohl zůstat doma. A o co šlo? O selské slavnosti na statku, né jednom, ale hned dvou v sousedství. Statky Adámek a Vaněčkův statek v Čelině se…

  • Z deníku reportéra - inspirace z Galerie Fotoporadna Z deníku reportéra - inspirace z Galerie

    Martin LukešVydáno: 16. 9. 2015 v 9:33

    Reportážní fotografie je poměrně široký pojem. Do reportáže spadá například focení svateb, kulturních, společenských a sportovních událostí, ale v důsledku jde vždy o to, zachytit nějakou událost, nebo dění. Účastníci…

Doporučené produkty

Doporučené stránky

  • Jak fotit reportáž

    Reportážní fotografie patří k náročnějším fotografickým disciplínám. Vyžaduje totiž postřeh, protože se fotografovaná událost už pravděpodobně nebude…

  • Hledáčkem reportéra

    Slovo reportáž je odvozené z francouzštiny a dalo by se přeložit jako zpráva, nebo sdělení. Dobrý reportážní fotograf se musí dostat do víru událostí…

  • Jan Šibík - jak fotí reportáže profesionál

    Jan Šibík je ve světě reportážní fotografie jméno, které není potřeba nijak dlouze představovat. V současné době je to u nás i ve světě…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím