Focení rally. Bez zkušeností a rovnou na ostro! Blog

Focení rally. Bez zkušeností a rovnou na ostro!

Václav KřížekAktualizováno: 21. 9. 2015 v 22:04 • Rubrika: Blog

Jsou tomu dva týdny, co jsem dostal nabídku fotit 4. část Baja Rally World Cup v Polsku pro tým KM Racing a je tomu přesně týden, co jsem se z tohoto úžasného víkendu vrátil. S rozhodnutím jsem neváhal, mám rád výzvy. Teď, v pohodlné sedačce vlaku Rail Jet, na cestě do naší nově otevřené pobočky v Brně, jsem se rozhodl shrnout dojmy, které jsou stále čerstvé, do mého prvního článku pro náš magazín.

Je nutné předeslat, že jsem rally NIKDY nefotil. Nejrychlejší věc, nebo spíše zvíře, co jsem kdy fotil, byl do onoho víkendu zcela jistě Terej na severním pobřeží Skotska. To má ale k závodním autům, motorkám a dakarskému speciálu LIAZ o síle 900 koní poněkud daleko. Proto jsem se v týdnu, který jsem na přípravu třídenního focení měl, rozhodl všechen volný čas vložit do studie fotek z minulých ročníků, poznávání krajiny, kde se rally odehrávala, studiu techniky kompozice a výslechu kolegů. :) Luděk mi radil, jak je právě u tohoto typu focení důležité dostat do fotky dynamiku, abych se nebál použít delších časů, Michal mi zas půjčil výborně kreslící "kanoňáckou" 70-200, otřesně pískající 17-40 a blesk. Já to doplnil svou 24-70 a bylo. To vše s Canon EOS 6D, pár baterkami, kartami, filtry (všude se strašně práší, případně lítá bláto nebo prší) do perfektního Lowepro Stealth Reportera 350AW a byl jsem připraven. Fotit jsem chtěl i kdyby padaly trakaře a techniku v tomto ohledu nijak nešetřím.

Celý tým se přesouval na rally už ve čtvrtek, konala se nedaleko města Štetín, které je z Prahy vzdáleno zhruba 600km autem. Závodně jsem se rozhodně mohl cítit už na cestě tam, kdy mě pilot kamionu a navigátor nejdříve převlékli do týmových barev a poté mě posadili do závodně upraveného vozu Toyota Hilux. Působil ohromně, po 100 km ve skořepinové sedačce se závodními pásy, které vás dřou do krku, už jsem si tak nejásal a to i kvůli nástupu a výstupu z vozu, který probíhá poněkud "tankisticky". Všude samá trubka zpevňovacího rámu a držáky na přístroje jako z filmu Star Wars. Pocit výzvy a nadšení to ale vše převážil a když jsme dohnali kolonu dvou kamionů, třetího (speciál LIAZ) na vleku a dodávky s motorkou, byl jsem ohromen. O to víc když jsem se všem mohl představit do vysílačky.

Pár rozmazaných fotek z jízdy a 600 km dál, jsme dorazili do bivaku, základního města pro celou rally. Snad všechny týmy už byly na místě a po pár organizačních procedůrách nám byl představen náš "flek", místo cca 15x10 metrů kde všechny vozy zaparkujete a jde se spát. Kam ale spát? Do bydlíku! Pro spaní upravený kamion LIAZ, který je poměrně malý z venku, ale velký uvnitř. Je zde myšleno na všechno do detailu, včetně čtyř stanů na střeše, osmi kójí s pohodlnou matrací ( každá kóje má dvě zásuvky, budík, světlo, dokonce i malé okénko) a kompletní sociálním zařízením uvnitř! I řidič se v kabině vyspí. Po náročném dni se zde spalo jako v bavlnce. Opravdu.

První den vstávání celkem v pohodových sedm hodin. Otevřete dveře a bivakem už zní motory, mechanici ladí detaily a všichni jsou na nohou. Co by to ale bylo za den bez pořádné snídaně, pěkně po česku jsou první den řízky, spořádal jsem jich hned několik, k tomu máte co hrdlo ráčí kávy, balených vod a energetických nápojů od sponsora - snídaně šampiónů :-). Na nějakou zdravou stravu se zde nehraje, hlavně tuky a cukry! I já to tak bral. Na řadu přišla registrace jako novinář. Do toho se musel vložit pan Macík st., polsky moc neumíme nikdo, ale pán nebyl očividně rád, že jsme tak neučinili předem, po chvíli dohadů ale označil jak auto, tak mě a kameramana páskou PRESS. Nafasujete vestu MEDIA a ta je vám pak propustkou všude. Naprosto všude, celá rally je bezdotační a tak je jediným přísunem peněz pro stáje sponzoring, no a pokud sponzorujete, chcete za to reklamu, to vám novinář umožní, a proto vás každý mile rád všude pustí.

Je den technických přejímek, motorka a kamion dostanou GPS, stroje jsou pak odvedeny do místního technického centra, kde jsou zkontrolovány delegáty a technickým dozorem, nic moc se neděje ale já fotím a fotím, za první den jsem z toho všeho ruchu "naflákal" možná 600 fotek. Vše bylo pro mě nové a tudíž vzrušující, momentky s dlouhým sklem jsou skvělé a naopak "širokáčem" uděláte každý čumák auta zajímavým. Inspektor vše odklepl a po půli dne byla přejímka hotova, stroje se teď odstaví do chráněné zóny tak, aby na nich nikdo nemohl provádět úpravy. Večerní prolog, velmi krátký "předvoj" závodu, měl brzy začínat. Navíc jsem musel oba stroje stihnout na startovacím pódiu, to vše mi ulehčovala Toyota. Přestože to není auto pro městský provoz, i tramvaj by vám dala přednost. :-) Z prologu jsem udělal další fotky, i když jsem si mapu malé tratě důkladně studoval, spíše jsem se těšil do vojenského prostoru na den druhý a třetí.

Druhý den a vstávaní v 5:30, dal jsem to jako třetí, možná i proto, že jsem večerní drink začal a také zakončil jedním pivem a panákem tatranského čaje. Otevřu dveře z bydlíku a cítím vůni vajec se slaninou, sám majitel stáje, pan Martin Macík starší nám dělá bohatou snídani. Zřejmě ví proč, jeho zkušenosti z podobných závodů včetně několika Dakarů hovoří za vše. Rozhodně jsem neprotestoval a snídani doslova "vdechnul", síla na celý den bude určitě potřeba. Začínáme přejezdem asi 100km a já sleduji kamion mechaniků na začátek etapy. Ta měla celých 144km, a tak jsem si sedl s navigátorem "Lízy", který mi podle jeho papírů řekl o zajímavých místech na trati. Pojede se dvakrát, a proto jsem měl dost času vymyslet si místa, kam se s kameramanem podíváme.

Motorku i kamion stihneme asi na dvou průjezdech, tedy najít místo, vyfotit, přejet a vyfotit znovu. Poté celé dokola, ale jinde. První jdeme na jistotu, skok přes písečnou vyvýšeninu dává šanci na pěkný snímek. Lehl jsem si za skok po pravé straně dopadu a to asi 50 cm od poslední koleje, před sebou jsem jen utrhl pár stébel trávy a úplně se do písku položil. Sluníčko pere a já neustále komponuji a hledám svůj snímek, na 70-200 to budu mít akorát a navíc mám opět šanci trénovat na projíždejících autech před kamionem, ISO mám asi 200, clonu 4 a to mi dává nějakých 1/2000s čas. Objekt bude v takovou chvíli úplně zmrazený, já jsem se ale rozhodl nic nepropásnout. Auta postupně jezdí a karta se plní, když náhle slyším mnohem hlubší zvuk, první kamion a je to Liaz, už jen koukám přes hledáček a když za horizontem vykoukne kabina, namáčknu spoušť, AF se okamžitě chytá, tedy skoro, sekvence 6 snímků mi dala 3, používal jsem jen centrální bod a s ořezem v PC pak vše doženu, alespoň to byl plán. Kamion se totiž jen převalil přes hup a jelikož jsem to celé mrazil vysokou rychlostí uzávěrky, fotka je jen pěkná a né WAU jak bych si přál.

Celý den probíhal v podobném duchu a já se pomalu osměloval na odvážnější fotky, snažil se komponovat a využívat prostředí, ve kterém se rally odehrávala. Vojenský prostor byl plný borů a vřesovišť, která hrála fialovým spektrem barev. Po konci druhé etapy, jsme ještě zajeli do tábora mechaniků, kde jsem udělal pár pěkných snímků zázemí, press pass opět funguje a jakmile ho někdo vidí, všude vás pustí. Cítil jsem se jako vlezlý novinář, ale to k tomu patří, pokud se tam netlačíte, snímek nemáte, protože nikdo vám ten klíč podruhé do ruky nevezme. V jakém mžiku dokáže mechanik vyměnit kolo na specálu HUMMER, by nechalo každý pneuservis v ČR v hanbě. Po příjezdu do bivaku jsem si zašel stáhnout fotky do press centra (místní stan pro novináře kde máte elektriku, wifi...), trošku od týmu oddechnout, ozvat se známým, aktualizovat web či sociální sítě a ve 12 do postele.

Nedělní den a vstávání opět v půl šesté. Po snídani jsem měl chvíli na čištění techniky, všechno jsem pořádně vyfoukal balonkem od prachu, filtry a objektivy vzal štětečkem, vyklepal batoh a mohlo se jít opět do akce. Celý den se nesl v podobném duchu až na moment, kdy mi pilot jasně řekl, kde Liazku zvedne do vzduchu. Ještě předtím jsem na tom samém místě čekal na Lukáše Kvapila a jeho motocykl Yamaha. Slunko bylo něco málo nad horizontem a ve skoku byla motorka nasvícena krásně z boku, i po dopadu jsem stihl překomponovat a udělat pár pěkných snímků. Kontrast a barvy jsou v těchto hodinách mnohem živější, škoda, že jel kamion až o hodinu později a slunko tak bylo již příliš silné. Rozhodl jsem se jít na široko a vzal jsem na to 24-70, zde možná jen poznatek, novější 24-70 f4 mělo o chlup rychlejší AF než starší a unavená 17-40. Celé to na mě působilo tak, že jsem na foťák dal mnohem raději 24-70, protože jsem se na ni více spoléhal, v těchto chvílích tedy může hrát roli i osobní pocit z techniky a to, v jakém ji máte stavu. Celý skok se pak odehraje v méně než pěti vteřinách a než se otočíte, kamion je už doslova v prachu, chcete si zkrátka být jisti, že to dáte. Opět tu proletělo pár aut, jedno z nich dokonce skok pěkně nakopl a letělo přímo na mě, jak se říká "krve by se ve mě nedořezal". Jak pilot řekl, tak taky udělal, kamion musel být v jednu chvíli skoku kolem 70 cm vysoko, a ikdyž je tato rally špíše přípravou na Dakar, nebál se Martin Macík ml. Liazce pořádně přitopit.

I na slavnostním vyhlášení bylo co fotit. Auta, kamiony se seřadí a jezdí na podium, to jsem pak dělal různé průhledy skrz síť na boku dveří a detaily jezdců. Měli toho dost, stejně jako já. Když jsem po cestě do Prahy ulehl do postele, stále jsme nevěřil, co se stalo. Úžasný zážitek, skvělá atmosféra a test limitů vašich a vaší techniky.

Pokud se mě ale někdo zeptá, jestli bych jel rally fotit znovu, nebudu váhat ani minutu.



Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

  • Fotografujeme děti v interiéru (1. část) Fotoporadna Fotografujeme děti v interiéru (1. část)

    Martin HájekAktualizováno: 4. 11. 2016 v 16:11

    Focení dětiček je bezpochyby jedním z vůbec nejčastějších témat. U rodičů či prarodičů představuje fotografickou náplň z cca 95%. Ale i ostatní určitě už někdy zkoušeli zaměřit objektiv třeba na své neteře, nebo synovce…

  • Na fotolovu výlovu Fotoporadna Na fotolovu výlovu

    Zdeněk DvořákAktualizováno: 24. 11. 2015 v 8:19

    Výlov rybníka je typické podzimní téma pro spoustu fotografů a každý k tomu přistupuje trochu jinak. Kolega Vašek Křížek nedávno napsal na toto téma článek pro začínající fotografy a snažil se je přimět k tomu, aby…

  • Vyhlášení výsledků soutěže Z DENÍKU REPORTÉRA Blog Vyhlášení výsledků soutěže Z DENÍKU REPORTÉRA

    Martin LukešAktualizováno: 26. 10. 2015 v 15:25

    S malým zpožděním z důvodu pracovní vytíženosti garanta se nakonec porotě podařilo vyhodnotit vaše fotografie, které jste přihlásili do soutěže Z DENÍKU REPORTÉRA. Bylo mezi nimi mnoho snímků, za které by se nemusely…

  • "Chutná" reportážní sobota na statku Blog "Chutná" reportážní sobota na statku

    Václav KřížekAktualizováno: 27. 10. 2015 v 12:11

    Minulou sobotu jsem byl na parádní akci a jak to tak bývá, fotoaparát nemohl zůstat doma. A o co šlo? O selské slavnosti na statku, né jednom, ale hned dvou v sousedství. Statky Adámek a Vaněčkův statek v Čelině se…

  • Z deníku reportéra - inspirace z Galerie Fotoporadna Z deníku reportéra - inspirace z Galerie

    Martin LukešVydáno: 16. 9. 2015 v 9:33

    Reportážní fotografie je poměrně široký pojem. Do reportáže spadá například focení svateb, kulturních, společenských a sportovních událostí, ale v důsledku jde vždy o to, zachytit nějakou událost, nebo dění. Účastníci…

Doporučené produkty

Doporučené stránky

  • Jak fotit reportáž

    Reportážní fotografie patří k náročnějším fotografickým disciplínám. Vyžaduje totiž postřeh, protože se fotografovaná událost už pravděpodobně nebude…

  • Hledáčkem reportéra

    Slovo reportáž je odvozené z francouzštiny a dalo by se přeložit jako zpráva, nebo sdělení. Dobrý reportážní fotograf se musí dostat do víru událostí…

  • Jan Šibík - jak fotí reportáže profesionál

    Jan Šibík je ve světě reportážní fotografie jméno, které není potřeba nijak dlouze představovat. V současné době je to u nás i ve světě…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím