Fotografie NOIR - inspirace z Galerie Megapixel

Ze všeho nejdříve by se asi slušelo vysvětlit, co slovíčko noir znamená. Ten, kdo se již podíval do francouzsko-českého slovníku, patrně přišel na to, že se toto slovo dá přeložit jako černý, tmavý, temný, ale také hovorově jako opilý, smutný, chmurný nebo na černo, tedy nelegální. V podstatné jméně se jím vyjadřuje označení pro černou kávu, černou barvu, čerň, ale také tmu nebo černou šmouhu. 

Milovníci kinematografie mají pak tento přívlastek spojený s filmovým žánrem, který byl na vrcholu v letech 1941 až 1950. Označení film noir, temný film, bylo spojováno s temnými filmy, které se vyznačovaly specifickým nasvícením low-key, při kterém převládají stíny a světlem jsou zvýrazněny pouze některé části scény. Původ tohoto černobílého filmového stylu je připisován německému filmovému expresionismu.


Dnes naposled (Martin Frič, 1958) / Třináctý revír (Martin Frič, 1946)

Temná ale není pouze vizuální stránka filmů noir. Stejně tak temné jsou i příběhy a cynické necitelné charaktery jednotlivých postav, ve kterých proti sobě obvykle nestojí dobro proti zlu, ale zlo, proti ještě většímu zlu. Nejčastějším námětem těchto filmů jsou obvykle detektivní příběhy na hranici braku.

Přestože je dnes film noir spíše okrajovou záležitostí, má stále poměrně velkou základnu fanoušků, jak mezi diváky, tak i mezi režiséry a filmovými producenty. O jeho oblíbenosti ostatně svědčí filmové NOIR festivaly, které jsou pořádány nezávisle na sobě po celém světě, včetně České republiky. Přesto až na výjimky jsou moderní noir filmy spíše okrajovou záležitostí a objevují se spíše na nezávislé a artové scéně. 


Mazaný Filip (Václav Marhoul, 2003) / Normal (Julius Ševčík, 2009)

Kolébkou tohoto temného žánru jsou samozřejmě Spojené státy, ale mnoho noir filmů vzniklo samozřejmě i v Evropě, především pak ve Francii. Ze současného pohledu nese prvky noir také současná severská kinematografie. Určitá vlna této specifické filmové kategorie neminula samozřejmě ani tuzemskou tvorbu. Z těch známějších počinů nesou prvky noir například filmové detektivní příběhy jako „13. revír“ (Martin Frič,1946), „A pátý jezdec je Strach“ (Zdeněk Brynych, 1964), nebo „Po stopách krve“  (Petr Schulhoff, 1969) s majorem Kalašem v podání fenomenálního Rudolfa Hrušinského. Z novějších filmových počinů lze do tohoto žánru zařadit také filmy jako celovečerní komiksový animák „Alois Nebel“ (Tomáš Luňák, 2011), stejně jako zfilmovanou divadelní parodii „Mazaný Filip“, atmosférický historický film „Ve stínu“ (David Ondříček, 2012) nebo „Normal“(Julius Ševčík, 2009).

Mezi české noir díla ale lze zařadit i mnohé další filmové počiny jako například ponurý film o alkoholismu „Dnes naposledy“ (Martin Frič, 1958), „Pouta“ (Radim Špaček, 2009) nebo televizní seriály „Cirkus Bukowski“ (Jan Pachl, 2013), „Rapl“ (Jan Pachl, 2013) a aktuálně reprízovaná „Pustina“ (Ivan Zachariáš, Alice Nellis, 2016).


Pustina (Ivan Zachariáš, Alice Nellis, 2016) / Alois Nebel (Tomáš Luňák, 2011)

Fenomén ohrnutých límců, elegantních plášťů, klobouků s krempou zastiňující oči, hustého dýmu tlustých doutníků a cigaret bez filtru, stejně jako uhrančivých pohledů svůdných famme fatale a mihotavého světla veřejného osvětlení v potemnělých postranních uličkách ale neučaroval jen spisovatele, scenáristy a režiséry. Tyto prvky naleznete napříč kulturním polem přes divadelní hry (např. Martin McDonagha) a inspirovalo se jimi i bezpočet výtvarníků... a samozřejmě také fotografů. Jen v Galerii Megapixel je několik desítek opravdových noir fotografií, ze kterých by byla opravdu velkolepá tematická výstava. 

Tady je malá ochutnávka pro inspiraci. 


Zabíjačka u strýce Františka / Zdeněk Dvořák
Přesto, že je domácí zabijačka spíše radostnou událostí spojenou s všeobecným veselím, působí tento snímek velmi ponuře. To ho dělá zajímavým a černobílé podání s vysokým kontrastem plným stínů mu dává tu správnou noir atmosféru.


Síla světla / Lukáš Tycar
Byť jde o poměrně artovou fotografii, tak za mě spadá do kategorie noir. Práce se světlem, kompozicí, kontrastem stínu, ale i lokací a pózou je opravdu mistrovská. 

-_- / Marek Drahokoupil
Bodové osvětlení, ostré stíny, elegantní klobouk a mlha z tabákového dýmu, to jsou přesně atributy, které k noir záběrům neodmyslitelně patří. 

Ladislav Dvořák / Starý časy
Oči vykukující ze stínu krempy elegantního klobouku, doutník jako nezbytný symbol neřesti těch, kteří se pohybují na hraně zákona. Ať už z jedné či druhé strany, tvrdé světlo, které rozehrává hru ostrých stínů...jednoduše řečeno, tohle je přímo čítankový příklad toho, jak má vypadat noir fotografie a to nejen jednotlivými prvky, symbolikou, světelnou atmosférou a ztvárněním, ale také příběhem.


Simona Smrckova / DOLCE VITA
Drsní muži patří do žánru noir stejně neodmyslitelně jako svůdné ženy. I tato fotografie vypadá, jako by šlo o filmový záběr z padesátých let z nějakého temného bijáku. Kromě skvělé kompozice, rekvizit a stylingu a líčení zde autor naprosto dokonale zvládnul práci se světlem. Světelná atmosféra je tu opravdu dokonalá. 


Daniel Holomek / Noční vyšetřování pravdy
Přesto, že jde o fotografii v barevném provedení, patří tento snímek do kategorie noir nejen světelnou atmosférou, ale samozřejmě také příběhem. Za mě skvěle zvládnutá perspektiva a kompozice. Stejně tak světelné a barevné kontrasty. Tenhle snímek si bez problému umím představit jako obálku knihy nějakého temného detektivního románu. 

Marek Dvořák / Cesta za skotskou whisky
Ačkoli jde o barevný záběr, myslím, že do našeho noir výběru patří. Barvy jsou navíc velice tlumené. I na této fotografii je se světlem pracováno naprosto bravurně. Baví mě i ostatní prvky – dramatická obloha, perspektiva podhledu a vůbec celková kompozice. 

Petr Polách / Lampářka
Tuhle fotografii mám moc rád. Kromě toho, že jde o street fotografii a dobový dokument, tak svou temností a symbolikou jednoznačně splňuje všechny atributy noir. Navíc má takovou filmovou atmosféru. Jako by vypadla z nějakého historického bijáku. 

Ladislav Dvořák / Architect 
Ačkoliv jde o montáž, tak jde za mě o velmi povedenou fotografii. Parádní hra se světlem a stíny, vynikající kompozice. Baví mě ten nádech dystopie.

Jana Andělová / Train station
Další skvělá fotografie postavená na velmi podobných prvcích jako předchozí. Jen s tím rozdílem, že tentokrát nejde o aranžovanou scénu, ale skutečné městské zákoutí. Opět výborná kompozice a hra se světlem a stíny.

Miloš Nejezchleb / Stronger
Pokud by byla v naší Galerii soutěž o nejsilnější noir příběh, pak by to patrně vyhrála tahle barevná fotografie, na jejímž pozadí je příběh tak temný, že v ničem nezaostává ani za fiktivními scénáři těch nejslavnějších noir filmů. Doporučuji, otevřít si fotografii v Galerii a přečíst si, na jakém základě je postaven tenhle ponurý příběh.

Martin Schubert / Rande u kina
Kdybych neznal lokaci a i samotného autora, myslel bych si, že jde o dílo vytvořené umělou inteligencí. Až tak mi scéna přijde dokonalá, a to jak z hlediska světla a barev, tak i samotné kompozice. O to víc, vezmeme-li v potaz, že jde o nearanžovanou street fotografii. 

Roman Dietrich / Bonnie a Clyde
Další doslova filmový záběr, ze kterého je cítit nasládlá vůně krve, opojných parfému krásných žen a samozřejmě také střelného prachu. Parádní práce se světlem, rekvizitami a hezký výběr exteriéru. 

Roman Dietrich / Terezie
Jak již bylo několikrát zmíněno, tak velkou roli v noir filmových příbězích hrály právě osudové ženy. Kvůli jim se vraždilo, nebo se samy staly obětí vraždy. Tato fotografie je přesně ten ty portrétu, který dle mého měřítka splňuje kritéria noir. Nevinný výraz, tvrdé světlo, ostré stíny a navíc perfektně zvolená hloubka ostrosti.

Jaroslav Stejskal / Zlá cesta
Další s absolutně TOP dobových dokumentů Galerie Megapixel. Přesto, že je na fotografii dost světla, tak za sebou nese temný a neutěšený příběh neznámého člověka, který by dost možná vydal na román nebo na film.

Ladislav Dvořák / under a bridge
Čítanková kompozice, parádní hra s protisvětlem a stíny, nezvykle, ale příjemně malá hloubka ostrosti, a především skvělý převod do černobíla. Ačkoliv není tato fotografie temná svým příběhem, tak za mě má takovou zajímavou noir atmosféru.

Martin Schubert / Noční chodec
Pouliční osvětlení, ostré stíny, neznámý chodec a temné zákoutí "periferie". Prvky, které byly použity v některých z předchozích záběru a které tvoří jedem perfektní noir celek.

Lukas Tenario Duran / -valley-
Za tuto fotografii by se nemusel stydět žádný filmový plakát nebo obálka nějaké ponuré detektivní knihy. Moc se mi líbí práce s barvou, která dala snímku zcela jiný rozměr. O tom, že jde o naprosto ukázkový noir styl, v tomto případě, snad ani nemůže být pochyb.

Tomas Kral /  Jack Rozparovač Jr.
Vynikající ztvárnění jedné z nejlegendárnějších postav londýnského podsvětí. Naprosto fenomenální výraz, dokonalé nasvícení, včetně nezbytného a strašidelného spodního světla, parádní rekvizity včetně dobového klobouku a vystřelovacího nože...myslím, že bych jen těžko hledal lepší tečku za naším malým putováním Galerií po těch nejtemnějších noir fotografiích. 

titulní foto: Jan Müller / Film noir