Fotografujeme děti: tentokrát v ateliéru (3. díl) Fotoporadna

Fotografujeme děti: tentokrát v ateliéru (3. díl)

Martin HájekAktualizováno: 4. 11. 2016 v 16:13 • Rubrika: Fotoporadna

V dnešní části článku o fotografování dětí se zaměříme na fotografické studio (foto ateliér). Pro mnohé tak trochu oříšek, pro některé z nás dokonce vyloženě fotografická noční můra. Paradoxně však právě fotografování v ateliéru představuje velice nápadité a v mnoha ohledech vlastně i relativně jednoduché focení. Nevěříte?!

Co obnáší fotografování dětí v ateliéru? Tento typ focení je v mnoha ohledech hodně specifický. Pro správné pochopení si však nejdříve musíme ujasnit několik zásadních věcí - zejména rozdíly mezi ateliérem a tím “ostatním”. Dobře si pamatuji na své fotografické začátky. Tehdy jsem měl z focení v ateliéru obrovský respekt (hraničící se strachem). Ze zkušeností vím, že většina lidí to má zrovna tak. Proto zcela chápu všechny obavy a strachy začínajících fotografů, kteří z různých důvodů stojí před svým prvním (nebo jedním z prvních) ateliérových focení. V ateliéru je to úplně jiné než venku nebo doma. Na jednu stranu je to náročnější po technické stránce; ovšem na stranu druhou - ve všech ostatních směrech - je to o dost snazší. Že vám to přijde jako nesmysl?! Není! A hned vysvětlím proč.

 

Batolata jsou vcelku v pohodě, jen to chce dobře načasovat - prckové musí být odpočatí, napapaní a v dobrém rozpoložení
ISO100, 1/200s, F8, 50mm, foto: Martin Hájek
 

Výhody fotografického studia

Možná se vám to na první pohled nemusí zdát, ale vězte, že fotografický ateliér skýtá řadu výhod. Tak předně, stabilní světelné podmínky a vůbec - světlo plně pod kontrolou. A vlastně ještě lépe, světlo si zde můžete přizpůsobit přesně k obrazu svému. Současně je obrovskou výhodou, že máte k dispozici vlastně dostatek světla po celou dobu focení! Každé slušné fotostudio disponuje více zábleskovými světly, které nabídnou velký výkon - na focení jak jednotlivců tak i skupinek. Není tedy problémem fotografovat jak na krátké expoziční časy tak i vyšší clonová čísla. Ty tam jsou tedy problémy s pohybovou neostrostí a nechtěným rozostřením celkově. Také odpadá nutnost používat vyšší ISO hodnoty, takže i digitální šum bude zcela minimální. Po technické stránce patří ateliérové snímky celkově mezi ty vůbec nejlepší.

Ke světelným možnostem ateliéru se přímo pojí další obrovská výhoda: můžete experimentovat se světly - jejich silou, směrem i kvalitou (mekké vs tvrdé světlo). Každý trochu znalý ateliérového focení jistě dá za pravdu, že se dají dělat se světlem v ateliéru hotové divy. Nezanedbatelnou výhodou je také stabilita barev (chromatičnost). Stačí na začátku vyvážit bílou a jedete. O konstantních podmínkách hovoříme ale i co se týče pozadí. Standardem jsou neutrální pozadí - černá, bílá, šedá. Díky nim nemusíme řešit problematickou scénu na pozadí - typické pro interiéry a exteriéry. Relativně časté už je také zelené (klíčovací) pozadí, které se používá buď u videa a nebo fotografií, kde chceme následně v postprocesu pozadí změnit. Ovšem pozor, v takovém případě už nic dalšího ve scéně nesmí být zelené (vč. oblečení). V neposlední řadě, v ateliéru neprší, nefouká, nesněží a není vám tam zima - většinou (pokud včas platíte účty za energie, popřípadě nájem :-)).

 

Ateliér je ideálním místem pro hrátky s kompozicí, ostřením, hloubkou ostrosti atd. 
ISO100, 1/200s, F2.5, 85mm, foto: Martin Hájek
 

Nevýhody fotostudia  

Jako všechno i ateliér má své stinné stránky. Ateliérové vybavení je samo o sobě tématem na samostatný článek (tedy spíše knihu). Zahrnuje záblesková (hlavně na focení) či stabilní světla (pro video), softboxy, rádiové odpalování, nekonečná pozadí, expozimetry a spousty dalšího příslušenství. V první řadě musíte umět nastavit světla a rozumně nasvítit scénu. Dále je nezbytná orientace v příslušenství, co je co, k čemu slouží třeba takový standardní reflektor, komínek, beauty-dish, klapky, softbox (ty se dále dělí na octa-boxy, squareboxy, stripboxy). V případě použití dvou a více záblesků - což je zcela běžné - už navíc musíte něco vědět o světle, o tom jak se chová a jakým způsobem kombinovat více světelných zdrojů na scéně, aby nedocházelo například k nechtěnému překrývání či nepřirozenému vrhání stínů. Pakliže koketujete s myšlenkou postavení vlastního fotostudia, potřebujete prostory - a to relativně velké. Máte-li k dispozici prostor vlastní, je to obrovské plus. Pokud ne, musíte vzít za vděk  pronájmem - a upřímně, v dnešní době “uživit” foto ateliér v pronajatých prostorách, je složité. Poslední nevýhodu vidím v prostém faktu, že po nějaké době vyčerpáte možnosti - prostor, vybavení a stane se z toho rutina a tím pádem i trochu nuda.

 

Nebojte se zapojit rodiče. Většinou je to s nimi naprosto v pohodě (alespoň mluvím-li z vlastních zkušeností) a často pomohou k pohodové atmosféře. 
ISO200, 1/160s, F5.6, 40mm, foto: Martin Hájek
 

Tak děcka, připravit a jde se na to

Doufám, že vás předešlé dva odstavce příliš neodradily. Cílem nebylo, znechutit vám ateliérové focení ale připravit vás na možná úskalí. Kardinální otázka zní: “Kdy vlastně začít s focením v ateliéru?”. Odpověď je prostá: Až si budete jisti jak sami sebou tak i technikou. Zatímco v prvním případě člověk pochybuje alespoň trochu neustále, v druhém případě to platí beze zbytku. Jinak řečeno, nemáte-li technickou stránku (exponometrie, kompozice, světlo) takzvaně “v malíku”, raději ještě pilně cvičte - doma, na zahradě - ale do ateliérového focení se zatím nepouštějte. Byla by to jen ztráta času, peněz, nervů a možná i důvěry. Pokud ale máte svůj fotoaparát, objektivy a příslušenství pod kontrolou - a víte už i něco o světle - pak směle do toho. Drobné rozpaky jsou na místě ale nic neznamenají. Před samotným zahájením focení si určitě dejte na čas, v klidu si projděte ateliér a dostupné vybavení. Doporučuji začínat s max. 2 zábleskovými světly a minimem ateliérového příslušenství. Pro začátek jsou ideální dva softboxy (obdélníkové nebo kulaté tzv. octa-boxy). Příjemně změkčí světlo a nevytváří ostré stíny. Každopádně nelze než doporučit nejprve zasvěcení do tajů ateliérové techniky někým věci znalým - ideálně přímo na místě.  

 

Vůbec se nebojte velkých kontrastů, stejně tak ani lehké přeexpozice nebo podexpozice (ač to mnoho kolegů bude kritizovat, snímek to krásně "rozsvítí"). Pravidla jsou tu přeci od toho, abychom je porušovali, že?!  
ISO100, 1/125s, F4, 50mm, foto: Martin Hájek
 

Co je to nejdůležitější

Je to technika? Kompozice? Svícení? Samozřejmě, že podstatné je vše. Nicméně technice i obrazové skladbě jsme věnovali dost času v předešlých dílech: Fotografujeme děti v interiéru a fotografujeme děti v exteriéru. Dost možná už máte nastudovány nějaké články na téma focení dětí, portrétů i ateliérové fotografie. Většina z nich se věnuje právě nastavení fotoaparátu, výběru techniky, objektivů, blesků atd. V celkovém řetězci to vše ale představuje asi tak 15%. Dalších cca 25% zabírá kompozice. Těch zbylých 60% je příprava, váš přístup a hlavně komunikace. A přesně ta je tím úplně nejdůležitějším. V následujícím “desateru” si shrňme o čem vlastně focení dětí v ateliéru je.

 

Správné nasvícení, nerušivé pozadí, rozumné barevné sladění a decentní stylizace - to je oč tu běž.   
ISO100, 1/200s, F5.6, 50mm, foto: Martin Hájek
 

1. Zdravý a pozitivní vztah

Nejdůležitější věc, bez které to vážně nejde. Chcete-li fotit děti, musíte jim rozumět a mít je rádi. Dobrým předpokladem je být sám rodič. Pak dobře chápete jejich reakce, chování i motivace. Upřímnost je tu nade vše! Nesnažte se dělat dojem, nepřetvařujte se!

2. Fotografky vs fotografové?

Nejspíš to bude pro nás - pány tak trochu studená sprcha ale pravdou je, že naše drahé polovičky jsou téměř vždy úspěšnější a lepší dětské fotografky než my - muži. Proč? Jsou k tomu geneticky lépe vybavené, mají k dětem vždy blíž, působí věrohodněji. Minimálně proto, že děti v nich vidí vždy tak trochu maminku (tetičku, babičku). Smiřme se s tím, je to prostě fakt!

3. Mluvte jejich řečí

Tento bod je alfou-omegou (nejen) focení dětí! Komunikujte s nimi. Ale ne tak jak jste zvyklí, mluvte “jejich řečí”. Že nevíte jak na na to? Pak si opět hledejte raději jinou disciplínu. Získejte si jejich důvěru. Zde je strašně důležitý první dojem a šanci máte jen jednu - pokud teď selžete, jste opět nahraní!

4. Udělejte z focení hru, rozptylte je

Komunikujte, mluvte jejich řečí, foťte hravě, rozptylte jejich pozornost. Budou-li se děti bavit, bavte se také a foťte a foťte! Vytvořte jim jejich prostor, použijte oblíbené hračky a další rekvizity (kolo, brusle, hudební nástroj, knížku ap.). Pokud jste se dostali až sem, máte polovinu (tu nejnáročnější) úspěšně za sebou. 

5. Respektujte je, pozorujte

Pamatujte, že děti nelze řídit! Můžete jim pouze vytvořit podmínky a zcela nenásilně je nasměrovat kam potřebujete. Respektujte děti (platí od začátku), pracujte s nimi ale nikam je “netlačte”. Dále už se jen snažte, udržet dobrý průběh a dynamiku focení.

6. Čas je proti nám - máme zhruba hodinu

Čas je náš nepřítel. Máme hodinku - maximálně dvě! Z toho první ½ až 1 hod zabere rozkoukávání se. Proto je zde důsledná příprava techniky, světel a scény strašně důležitá! Na samotné focení – tu kreativní část máte tu zbylou ½ až 1 hodinu. Samozřejmě je to případ od případu, některá děcka vydrží déle, jiná méně. Pozorujte je a taky trochu improvizujte.

7. Odpočívejte. Dopřejte pauzy

Odpočinek je důležitý - jak pro modelky / modely tak pro fotografa. Ač se to nezdá, dvě hodiny aktivního focení jsou téměř stejně náročné jako ten samý čas manuální práce! A to nejen pro vás ale i pro modely(-ky). Nevěříte? Zkuste si to! V ateliéru je po dvou hodinách intenzívního fotografování horko (doslova), vydýchaný vzduch. Fotograf běhá sem a tam, mění úhly pohledu, snímací výšku - nebo by rozhodně měl, naši malí modelové a modelky jsou pod tlakem, potí se, jsou nervózní. Odpočinek je na místě. Osobně jsem se vždy snažil dodržovat své pravidlo 15/15 - tj 15 minut focení, 15 minut odpočinek. Vyplatí se to!  

8. Nenechte děti samotné

Rodiče mohou sehrát klíčovou roli, stejně jako mohou celé fotografování “zazdít”. Jejich vliv nezle podcenit a už vůbec ne potlačit. Mohou Vám však pomoci ke skvělým výsledkům. Ale musíte je řídit - děti i rodiče. Hrajte si s dětmi, zapojte rodiče, zboříte bariéry, což hodně ulehčí práci! Zároveň pozor na rodiče, beroucí to až příliš vážně. Nejdůležitější je pohoda a dobrá nálada! Když ta není, není nic!

9. Dělejte věci jinak, vyvarujte se trendům

Buďte originální. Mějte vlastní přístup, pojetí, stylizaci. Dnes se hodně fotí - a nejen děti - americkým stylem: saturované barvy, vysoký kontrast, přehnaná ostrost a výrazná až kýčovitá stylizace: andělíčci, kyblíčky, křidýlka, kožešinky. Je to nuda, pořád to samé. Lidé jsou líní vymýšlet nové věci, být kreativní. Na druhou stranu, z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že poptávka a tlak okolí je někdy nekompromisní a boj s ním se rovná příslovečnému boji s větrnými mlýny.  

10: Nejsou děti jako děti

Při focení důsledně rozlišuji 5 základních kategorií dětí: novorozenci, batolata, předškoláčci, školáci a puberťáci. První kategorie jsou děti maličké, jen pár týdnů staré - co většinou spí a potřebují hlavně mateřskou lásku a péči. Zcela specifická kategorie, extrémně náročná na vhodné načasování a též okolní vlivy. S druhou skupinou - batolaty (6 až 18 měsíců) je to už o poznání zábavnější. Jsou v pohybu ale zatím v relativně pomalých obrátkách. Dobře se fotí. Třetí kategorie (od cca 12-18 měsíců do 4-5 let) je asi nejvděčnější. Většinou se rády fotografují, spolupracují a jsou pro každou “špatnost”. Čtvrtá skupina - školáčci (7-10/12 let) už jsou větší, rozumnější, leccos chápou, dobře se s nimi komunikuje. Na druhou stranu jsou i více citlivé a náladové, současně mívají první “špatné” návyky ze školek a škol. Pátá kategorie alias pubertální věk - u dívek cca od 10-12 let, u chlapců 12-14 let, přestávají býti děti dětmi. Alespoň co se přístupu a komunikace týče. Musíte už s nimi jednat jako s dospělými.  


 

Je dobré nedržet se za každou cenu v zajetých kolejích - tu a tam něco porušit je zcela v pořádku 
(jako třeba "špatné úhly", záměrná perspektivní sbíhavost, ostřejší, dramatičtější nasvícení ap.)
 

Závěrem

Ateliérové focení dětí jsem pojal trochu jinak. Možná jste čekali více návodných rad, tipů a triků, nicméně vše o čem byla řeč považuji za mnohem důležitější a klíčové - než to, jakou nastavit clonu, jaké použít ohnisko atd. Ateliérová fotografie je hodně specifická, mnohem více se zde musí aranžovat, stylizovat a “taktizovat” - dokonce bych se nebál říci, že je tu o dost více “přetvářky a falše” - byť to může znít až trochu drsně. Fotograf tu je vlastně více diplomatem, kreativcem a psychologem. A to je mnohem složitější, než nastavení techniky a světel.

Pokud jsem vás od ateliérového focení příliš neodradil, jen dobře. Rozhodně stojí za to, si to minimálně vyzkoušet. Ať tak či tak, určitě už je vám jasné, že starostí budete mít tolik, že na nějaké dalekosáhlé hloubání o technice a kompozici prostě nezbývá čas. Základním předpokladem je, že jak technickou tak obsahovou stránku fotografie prostě musíte mít opravdu perfektně zvládnutou. 

Rodinná studiová fotografie je na jednu stranu strašně zábavná ale na stranu druhou také dost vyčerpávající. Největší výhodu focení v ateliéru vidím především v tom, že se naučíte pracovat a modelovat se světlem i stínem - je to ta nejlepší škola svícení. Také si dobře procvičíte právě komunikaci a jednání s klienty i modely. Nevýhoda je, že je to svým způsobem i dost “sterilní” typ focení. Časem vás to může začít nudit a najednou toho budete mít prostě dost (mě se to stalo), takže určitě doporučuji kombinovat ateliér s exteriérem a různými interiéry. Pak nehrozí rutina. Fotostudio je super přes zimu ale na jaře a v létě je spousta zajímavějších a inspirativnějších míst než čtyři stěny fotoateliérů.



Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

  • Fotografujeme děti v exteriéru (2. část) Fotoporadna Fotografujeme děti v exteriéru (2. část)

    Martin HájekAktualizováno: 12. 8. 2016 v 14:41

    V úvodní části mini seriálu o focení dětí jsme se zaměřili na prostředí interiérů, což je současně vhodná startovací pozice pro danou disciplínu. Proč? Tak předně to tam většinou znáte (stejně nejčastěji fotografujete…

  • Fotografujeme děti v interiéru (1. část) Fotoporadna Fotografujeme děti v interiéru (1. část)

    Martin HájekAktualizováno: 4. 11. 2016 v 16:11

    Focení dětiček je bezpochyby jedním z vůbec nejčastějších témat. U rodičů či prarodičů představuje fotografickou náplň z cca 95%. Ale i ostatní určitě už někdy zkoušeli zaměřit objektiv třeba na své neteře, nebo synovce…

  • Fotografujeme psy - jak na to Fotoporadna Fotografujeme psy - jak na to

    Martin HájekAktualizováno: 27. 7. 2016 v 9:11

    Pes je nejlepším přítelem člověka, o to se nemá cenu přít. Současně je většinou i právoplatným členem rodiny. Pak je zcela logicky také častým objektem našich fotografických hrátek, ještě spolu s dětmi a partnerem, nebo…

  • Jak fotit portrét v protisvětle Fotoporadna Jak fotit portrét v protisvětle

    Aktualizováno: 4. 11. 2016 v 16:10

    Fotografování portrétů osobně považuji za jednu z nejtěžších fotografických disciplín vůbec. Jde o žánr, který je většinou náročný na technickou kvalitu, fotograf musí mít perfektně zvládnutou expozici a ještě navíc…

  • Jakým objektivem fotit portrét Fotoporadna Jakým objektivem fotit portrét

    Luděk BouškaAktualizováno: 4. 11. 2016 v 16:12

    Dá se říci, že na každý fotografický žánr existují specializované objektivy, které dokážou fotografovanou scénu zachytit vhodným způsobem. Na portréty jsou určeny portrétní objektivy, které se vyznačují jednak dobrou…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím