Magazín

Fotoporadna

Fotografujeme děti v exteriéru (2. část)

Martin HájekAktualizováno: 12. 8. 2016 v 15:41 • Rubrika: Fotoporadna

Fotografujeme děti v exteriéru (2. část)

V úvodní části mini seriálu o focení dětí jsme se zaměřili na prostředí interiérů, což je současně vhodná startovací pozice pro danou disciplínu. Proč? Tak předně to tam většinou znáte (stejně nejčastěji fotografujete doma, že?). Také máte světelné podmínky víceméně dobře pod kontrolou. No a v neposlední řadě jsou děti limitovány čtyřmi stěnami. Jasně, má to i své mouchy, jako jsou často horší světelné podmínky, často díky umělým světelným zdrojům, kde je navíc nutnost vyvažování bílé barvy. Tentokrát se podíváme, jak na focení dětí v exteriéru.

Obsah

Fotografování dětí je strašně zajímavá disciplína. Minimálně už jen tím, že vlastně kombinuje hned několik témat: od portrétu, přes akční, sportovní fotografii, až třeba po reportáž, krajinku či detail. Nejen z toho důvodu jde o téma, které je těžší, než se na první pohled zdá. Je toho vážně dost, co si hlídat. Zatímco v úvodní části - věnované focení dětí v interiérech - jsme se věnovali převážně nastavení fotoaparátu (expozice, režimy, ostření, nebo vyvážení bílé), tentokrát se zaměříme více na výbavu jako takovou, na kompozici obrazu a celkově na přístup. Ač s tím někteří kolegové nesouhlasí, osobně považuji fotografování v exteriérech za jedno z vůbec nejnáročnějších - ale také nejzajímavějších! A to nejen v případě fotografování dětí. Takže nač se připravit? S čím počítat? A jak řešit případné komplikace?  

Skupinové snímky v exteriéru patří k těm vůbec nejkomplikovanějším typům fotografování. Základem je širokoúhlý objektiv, vhodné místo a dostatek prostoru (okolo, před i za). Tím to ale jen začíná! Dále je značně složité komponování fotografie a také komunikace. Je to o rychlosti, postřehu, přípravě ale také o zkušenostech a často i trochu o štěstí. (ohnisko 17mm, ISO 100, 1/100s, F5.6, odrazné desky. Foto: Martin Hájek)

Exteriér - adrenalin i zkušenost

Jak už jsem uvedl výše, focení venku není vůbec snadné. Proč? Za prvé často čelíme mnoha překážkám. Za druhé, což je podstatně větší problém, ne všechny faktory na scéně můžeme řídit, či vůbec nějak ovlivnit. Jsme v podstatě vydáni na milost a nemilost rozmarům počasí. Na to přímo navazuje problematika komplikované práce se světlem. Přirozené světlo je hodně proměnlivé, mění se jeho intenzita, kvalita, barva a tím i teplota. Můžeme mít jasno, zataženo, něco mezi, stín, mrak. Střídají se tak situace: přímého silného tvrdého světla, rozptýleného světla (měkké, slabší) a něco mezi - což je v podstatě to nejhorší. Navíc, jiné světlo máme ráno, jiné odpoledne a jiné večer. Stejně tak se světlo výrazně mění s ročním obdobím ale také třeba s nadmořskou výškou. Nejlepším řešením je světelnou situaci co nejlépe “stabilizovat”, zkrátka abychom měli světelné podmínky co nejvíce konstantní (externí světelné zdroje, fotografické blesky, odrazné desky).   

Na scéně nás ovlivňuje (i limituje) dost věcí: prostor, pozadí/popředí, počasí, doprava, technika nebo náhodné "obecenstvo" (kolemjdoucí). To vše často vede k nepříjemnému stresu - jak modelů tak i samotného fotografa. Na rozdíl od fotografovaných osob, si ovšem fotograf onen "luxus vystresování" nemůže dovolit (nebo to na sobě alespoň nedat znát)! Naopak, fotograf musí situaci uklidnit a šířit jen pozitivní vibrace.  (ohnisko 50mm, ISO 200, 1/80s, F2.8, blesk. Foto: Martin Hájek)

Příprava je základ

Tuto část nepodceňujte. Pořádná příprava je polovinou úspěchu. Na druhou stranu, i když budete maximálně důslední, tak zrovna exteriérové focení nelze naplánovat úplně na 100% a určitá míra improvizace je nevyhnutelná. Zde těžko radit, tato část není o ničem jiném než o zkušenostech a vašich improvizačních schopnostech. Platí, že spoustu věcí lze řešit a to co řešit nelze, můžeme “obejít”. A pokud ani to nedáme, svět se nezboří. Někdy je prostě nejlepším řešením vše utnout a pokračovat jindy, jinak, nebo na jiném místě. Každopádně dobrá příprava zahrnuje detailní plán - kdy a kde budeme fotit, jak dlouho a co k tomu všechno budeme potřebovat. Pozor, tím nemyslím jen potřebnou techniku ale také odpovídající a pohodlné oblečení, boty, jídlo a pití. Popřípadě něco na sezení (třeba deku) ale také deštník nebo naopak opalovací krém - dle počasí.  

Zatímco u krajinářské fotografie není pochmurné počasí a šedá obloha zrovna ideální, u portrétního fota naopak vůbec nevadí. Zatažená obloha produkuje příjemné měkké světlo - pro focení lidí krásně použitelné.  Při současné volbě vhodného místa tak vzniknou působivé portréty. (ohnisko 28mm, ISO 400, 1/125s, F4. Krušné Hory, natáčení filmu Marcebila. Foto: Martin Hájek)  

Správný čas a místo

Správná volba místa je klíčová a může celé focení značně zjednodušit ale i zkomplikovat. Pakliže budeme fotit na soukromém místě - typicky na zahradě (ať už vlastní či někoho známého) - není moc co řešit a nemělo by nás nic vážněji zaskočit. Pokud však vybereme veřejné místo - viz parky, ulice, v přírodě - měli bychom si dané místo předem okouknout, popřípadě zjistit, zda-li se tam třeba zrovna nekoná nějaká veřejná akce. Druhou věcí je samotný čas focení. Lepší je určitě volit dopolední časy či naopak pozdní odpolední focení. Nemusíme to zase hrotit na vyloženě zlatou hodinku ale rozhodně není vhodný polední čas, kdy je slunce vysoko a vytváří velmi nepěkné tvrdé stíny.  

Pozor na konfliktní situace - typické během focení různých společenských akcí, ale také třeba v parku plném dětí. Ne každý má pochopení pro naše skvělé hobby / práci, takže počítejte s tím, že se vám někteří jedinci budou motat v záběru (někdy i vyloženě cíleně), pokřikovat, mít “erudované komentáře”, zkrátka různě znepříjemňovat tvůrčí proces. Také přehnaná úzkostlivost některých rodičů tu a tam nezná mezí a může místy přerůst až v “lehkou” hysterii, takže o vypjaté situace někdy není nouze. Problémem je, že jakmile se situace vyhrotí, zpravidla s focením končíte, protože může být definitivně po náladě. Takže buďte ostražití, předvídejte, sledujte okolí, lidi, chovejte se slušně (pozdravte, komunikujte) a vybírejte místa s menší koncentrací lidí.   

Zvlášť působivých výsledků dosáhnete v podstatě vždy, když se dostanete tzv "na hranu" - na hranu světla, kompozice i techniky. Případné technické nedostatky (zde například deformace perspektivy vlivem blízkého záběru) bohatě kompenzuje krásné světlo i atmosféra. (ohnisko 20mm, ISO 200, 1/50s, F5.6, blesk. Český Krumlov. Foto: Martin Hájek)  

Co s sebou za techniku

To, že si nemáme zapomenout fotoaparát, náhradní a nabité baterie i paměťové karty, snad netřeba zdůrazňovat. Z objektivů bychom určitě měli přibalit do fotobatohu něco širokoúhlejšího (20, 30mm) - na celky a širší záběry, dále nějaké delší sklo (70, 100, 200mm) - pro detaily. Světelnějšími objektivy dosáhnete většího rozostření pozadí. U teleobjetivů přijde vhod stabilizátor obrazu. Objektivy s pevným ohniskem sice podávají nejlepší optické výsledky ale do terénu jsou méně praktické (hrozně se s nimi naběháte) než objektivy se zoomem. V letních měsících a vůbec během slunečných dnů obecně doporučuji fotografický filtr - určitě polarizační, ideálně ještě ND šedý neutrální. Zejména v kombinaci se světelnými objektivy nebo při použití externích blesků vám filtry přijdou vhod.   

  
FOTO vlevo: Momentky, toť vděčné téma. Často rozhodují okamžiky a i plná scéna je najednou prázdná (vždy jen na pár sekund). Fotografováno na filmovém festivalu v Karlových Varech, kdy se scéna rudého koberce na hlavní stage "vyčistila" na sotva 10 sekund. (ohnisko 17mm, ISO 100, 1/200s, F7.1, blesk. Foto: Martin Hájek) 

FOTO vpravo: Tráva je skvělým pozadím (byť už dost profláklým). Je neutrální, neruší ale současně má působivou, nahodilou strukturu. Hlídejte si pozadí, ale také směr světla. Dobrých výsledků dosáhneme kombinací slunečního (bočního nebo vyloženě protisvětla) a fotografického blesku nebo odrazné desky! (ohnisko 40mm, ISO 200, 1/80s, F4.5, blesk. Foto: Martin Hájek)  

Blesky a odrazné desky

Jsou situace a místa, kdy je fotografický blesk spíše na obtíž. Zrovna tak existují i situace, kdy je blesk téměř nutnost - což je přesně náš případ. Jak jsme si řekli již dříve, focení venku je dost specifické i proměnlivé a často je nutné přejít více či méně k improvizaci. Fotografický blesk nám v tomto směru může hodně pomoci. Lze jej využít v zásadě pro tři různé modelové typy (které samozřejmě ještě možno vzájemně kombinovat):

  • A) blesk jako doplňkové světlo - k vysvícení nechtěných nebo nepěkných stínů
  • B) blesk jako hlavní světelný zdroj - ve stínu, v lese nebo v příšeří či dokonce v noční krajině
  • C) coby kreativní nástroj - selektivní světlo, efekty a hrátky se světlem

Skupinové auto-foto: fotografování ze stativu pomocí samospouště. Zrovna zde je to hodně o té přípravě a předem daném plánu co, jak a kdy budeme fotit. Nutný samozřejmě stativ a dálková bezdrátová spoušť. (ohnisko 17mm, ISO 400, 1/50s, F5.6, blesk. Foto: Martin Hájek)  

S bleskem se dají dělat skutečně fascinující věci, jen je třeba se s ním naučit pracovat. S interním bleskem je míra kreativity dosti omezená, ovšem s bleskem externím už je to jiná písnička. V podstatě každý blesk už dnes můžeme regulovat - expoziční kompenzací blesku (FEC). Externí blesk navíc lze vyklopit, otočit, nasadit rozptylku atd. Skvělou funkcí v exteriéru je tzv. High-synchro (H-sync, FP), díky níž můžete fotografovat i s bleskem na extrémně krátké časy (1/1000s a méně). Normálně jste totiž omezeni X-sync (synchronizačním časem) který se pohybuje okolo 1/200s - což je při jasné denní obloze většinou nedostačující. Expozici pak musíme dohnat - automatikou fotoaparátu nebo ručně - vyšší clonou, což je zas kontraproduktivní při požadavku malé hloubky ostrosti a tím efektního rozmazání pozadí. Zvlášť působivých výsledků dosáhnete s bleskem umístěným mimo fotoaparát. Stačí k tomu stativ a bezdrátové odpalování. Některé pokročilé fotoaparáty a systémové blesky spolu navíc umí komunikovat přímo - tedy bez nutnosti použít další zařízení (rádiový vysílač / přijímač).

Vedle blesku je výbornou alternativou odrazná deska, představující další světelný zdroj a tím i potenciálně silný kreativní prvek. Výhodou odrazné desky je, že je levná, lehká, skladná a nepotřebuje žádný zdroj. Je k dispozici spousta velikostí i tvarů - od malých 40cm až po 2m odrazné desky. Standardem je dnes již provedení tzv 5v1, kde odraznou desku můžeme variovat jako: zlatou, stříbrnou, bílou, černou a difuzní. Simulujeme tak ranní/podvečerní slunce, polední slunce, přirozené měkké světlo ale také nám vyloženě stíní či změkčí přímé světlo.     

S fotografickým bleskem se dá výborně experimentovat. Klasická ukázka synchronizace blesku na 2. lamelu. V praxi to znamená delší expoziční časy a záblesk samotný až v konečné fázi závěrky fotoaparátu. Pohyb se částečně "rozmázne" ale blesk se nakonec stejně postará o typické "zmrazení pohybu". (ohnisko 40mm, ISO 200, 1/2s, F4, blesk. Foto: Martin Hájek) 

Kompozice obrazu

Jednou z klíčových částí vzniku fotografie je samozřejmě kompozice obrazu. Mezi již notoricky známé věci patří pravidlo třetin a zlatý řez. Zjednodušeně nám říká, že je lépe umístit hlavní motiv kamkoli - jen ne na střed. Osobně však stojím spíše za smysluplným vyplněním “rámečku”, tj ne příliš těsný ořez ale ani nenechávat zbytečně moc prázdného místa okolo.  Rozhodně si ale hlídejte rušivé prvky, typicky aby dětem a portrétovaným osobám obecně netrčely z hlavy větve, stromy, sloupy. Většinu problémů vyřešíte nepatrnou změnou stanoviště nebo úhlu záběru - často stačí úkrok stranou, o něco větší podhled nebo nadhled. Volba vhodného pozadí je stejně důležitá jako samotný hlavní objekt. Správné pozadí může snímek podstatně vylepšit stejně jako spolehlivě “zabít”. Pozor na příliš kontrastní nebo naopak splývající pozadí. Zde platí zlaté pravidlo, že v jednoduchosti je krása. Důležitá je i volba oblečení a celkové barevné ladění. I s tím bychom měli předem počítat a plánovat do čeho naše malé modely obléknout - vzhledem k okolí, kde bude focení probíhat. Výrazné barvy zbytečně odvádí pozornost a příliš barevných kontrastů zas může ve výsledku působit chaoticky.     


Fotografický blesk, stejně tak i odrazné desky jsou neodmyslitelnou pomůckou exteriérového fotografa a nebojím se říci, že jsou stejně důležité, jako samotný fotoaparát nebo objektiv. Na snímku odrazná deska 5v1 (100cm). Již neodmyslitelnou součástí je kvalitní a dostatečně polstrovaný fotobatoh na zádech a také stativ. A jen tak mimochodem, všimli jste si, že 9 z 10 fotografií bylo pořízeno za pomoci externího blesku nebo odrazné desky? (A ta jedna NE pouze kvůli momentální absenci blesku a desky! Vidíte, špatná příprava :-))

Shrnutí

Focení v exteriérech je dost odlišné od interiérového či ateliérového focení. Rozhodně není snadné a klade vysoké nároky jak na technickou tak i kompoziční stránku. Na druhou stranu, pokud to zvládnete, pak už vás máloco dokáže zaskočit. Přeji hodně štěstí, kvalitní světlo a hodně povedených fotografií. V dalším pokračování se zaměříme na fotografování dětí ve fotografickém studiu.

Sdílet na


Komentáře k článku

Chráněno pomocí reCAPTCHA Tyto stránky jsou chráněny pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajůsmluvní podmínky společnosti Google.