Fujifilm GFX 50s - konečně dostupný středoformát

Fakt, že se jedná o předprodukční kusy, nám zástupci společnosti Fujifilm opakovali několikrát s tím, že pokud zveřejníme nějaké snímky, musíme jasně uvést, že se nejedná o plnohodnotné výstupy. Neměli jsme se tedy ani nijak zaobírat jejich kvalitou, neměli jsme ani nijak hodnotit funkčnost přístrojů samotných. Konec konců víme dobře, že finální firmware umí divy nejenom s kvalitou obrazu, ale třeba také s rychlostí ostření, funkcemi a vlastně se vším, co může software v přístroji ovlivnit. Tedy vlastně úplně se vším…

Na tiskové konferenci jsme se dozvěděli technické parametry s podrobným popisem a myslím, že nemá smysl je zde popisovat, protože parametry najdete na detailu produktu. Věnovat se budu tedy skutečně mým dojmům a pocitům z krátkého vyzkoušení Fujifilm GFX 50s.

Proč bezzrcadlovka?

Jedna ze základních otázek, kterou si ve Fuji položili. Odpověď je poměrně jednoduchá: odstraněním zrcadla získáte vlastně samé výhody. Především můžete výrazně snížit rozměry a hmotnost celého systému. To je u středoformátu dost podstatné, protože velké snímače na sebe logicky vážou i větší těla a větší objektivy. Takže snížením rozměrů u GFX dosáhli ve Fuji velikosti běžné fullframe zrcadlovky, což je úctyhodné. To platí i pro hmotnost, tělo a tři objektivy váží dohromady jen cca 3 kilogramy(!!!).

Další velice podstatnou výhodou bezzrcadlové konstrukce je eliminace rázů vznikajících při samotném sklápění zrcadla. Tím spíš, že zrcadlo u středoformárových zrcadlovek je o mnoho větší, než u FF zrcadlovek. Nebudu to nijak víc opisovat, nejlepším důkazem pro mě bylo, když jsem na displeji viděl perfektně ostrý snímek (přesněji řečeno jen jeho část zvětšenou na maximum) focený časem cca 1/30s. Nutno říci, že fotil Knut Koivisto, ambasador Fuji, který vedl jeden z workshopů. Já dosáhl perfektně ostré fotky časem 1/60s, ovšem se 120mm objektivem. Se zrcadlovkou s podobným rozlišením mám vyzkoušeno, že na ostrou fotku potřebuji čas alespoň 1/200s…

Z workshopu se švédským portrétistou Knutem Koivisto

Dalším dost důležitým důvodem je jednodušší konstrukce v porovnání se zrcadlovkami a tím také znatelně nižší výrobní náklady, což se samozřejmě pozitivně projeví i v konečné prodejní ceně. Za GFX 50s tak zákazník zaplatí cca 180 000 Kč (přibližně, konečnou cenu ještě samozřejmě upřesníme). To je cena naprosto porovnatelná s profi fullframe zrcadlovkami, takže vážný zájemce má celkem jednoduchý výběr: pokud mu jde o rychlost, je zrcadlovka přirozeně lepším řešením. Ale pokud preferuje kvalitu obrazu, je tu Fuji GFX 50s....

Proč střední formát?

Další důležitá otázka. Mnozí jistě budou oponovat (a nutno říci, že oprávněně), že i s fullframe zrcadlovkou dosáhnete perfektních fotek. Ano, je to pravda. Jenže velikost snímače hraje roli nejen pro samotnou kvalitu fotek - větší dynamický rozsah a lepší tonalitu snímků.

Prokreslení stínů vypadá perfektně.

Větší snímač, to znamená také delší objektiv pro dosažení určitého úhlu záběru. A delší objektiv zase znamená menší hloubku ostrosti při stejné cloně a tedy také daleko lepší prostorovost fotografie. A to je to, o co spoustě fotografů jde, aby jejich snímky nevypadaly ploše. U fullframe přístrojů už to začíná být znát, ale čím větší snímač, tím lepší 3D efekt. Fuji GFX má snímač o rozměrech 44x33mm, to je cca 1,7x větší plocha, než u fullframe snímačů.

V neposlední řadě jsou to také optické výhody. Větší snímač nevyžaduje objektiv s tak vysokou rozlišovací schopností, jako snímač menších rozměrů. Výsledkem je tedy daleko méně optických vad ve snímku, méně chromatické aberace a nebo také daleko vyšší tzv. difrakční limit, který vám umožní více clonit. To všechno má vliv na daleko vyšší ostrost fotek.

Ovládání a ergonomie

Vlastně ani moc není o čem psát, ovládání je velice podobné například bezzrcadlovce Fuji X-T2, která je jen o trochu menší. Ani menu není nijak rozdílné snad kromě toho, že je rozsáhlejší. Pochvalu zaslouží hledáček s vysokým rozlišením, který je odnímatelný a s dokoupenou redukcí je dokonce výklopný a otočný. Dotykový displej pak ovládání přístroje ještě zjednodušuje.

Ve zkratce mohu říci, že mi GFX padl do ruky okamžitě. Velikost je tak akorát a hmotnost také - máte pocit, že v ruce NĚCO držíte, ale není to nijak těžké.

Foceno časem 1/60s z ruky. Svícení zařídil francouzský portrétista Roméo Balancourt.

Praktické focení

Bylo to úplně stejně, jako s ergonomií, při focení jsem nezaznamenal nic, co by se mi nelíbilo, právě naopak. Ale abych byl úplně přesný, k dispozici jsme měli jen několik přístrojů, takže jsme se o ně na jednotlivých workshopech střídali.

Bylo znát, že se skutečně nejedná o plnohodnotné kusy, protože některý zaostřoval pomalu, jiný zase skvěle fungoval třeba se základním zoomem, ale nechtěl ostřit s teleobjektivem, další fotil zeleně… Je tedy naprosto férové jakkoliv nehodnotit, protože zatím skutečně není co.

Ale s funkčními přístroji byla prostě radost fotit. Vyloženě nadšen jsem byl z barevného podání. Tohle platí nejen pro GFX, ale i pro ostatní modely od Fuji. Jejich simulace různých legendárních filmů (Velvia, Astia, Provia, nebo černobílý Acros a ještě několik dalších) funguje prostě perfektně a i když jsem zvyklý fotit do RAWu, tak jsem přesvědčen o tom, že v případě Fuji je barevné podání JPEGů prostě unikátní. Pokud nepočítáte s velkými zásahy do snímku v počítači, vyplatí se RAW jako záloha, nicméně JPEG je prostě perfektní. Když jsem například před časem zkoušel středoformátové Hasselblady, byl JPEG de facto nepoužitelný, jednalo se v podstatě pouze o malý náhled, vše podstatné se skrývalo v RAWu a čekalo na další zpracování.

Z workshopu se švédským portrétistou Knutem Koivisto

Celkový dojem

Asi je to znát z předchozích řádků… Podle mého názoru se na fotografickou scénu skutečně začíná navracet střední formát. Mnozí fotografové berou fullframe přístroje za vrchol, ale je třeba si přiznat, že fullframe je “jen” náhradou kinofilmu. Kdo chtěl dříve kvalitní fotku, raději zvolil střední a nebo velký formát filmu, kinofilm byl určen spíše reportérům a samozřejmě amatérským fotografům. Pochopitelně mi můžete oponovat, že středoformátové digitály jsou tu už pěkně dlouho. Ano, to je pravda, jenže jejich ceny se donedávna pohybovaly kolem půl až tři čtvrtě milionu a to si mohl dovolit jen málo kdo.

Středoformátové bezzrcadlovky jsou daleko dostupnější při zachování veškeré funkčnosti a samozřejmě také obrazové kvality. Fuji GFX 50s je jednou z prvních “průkopnických” vlaštovek, které přibližují svět větších snímačů daleko širší skupině fotografů. Osobně jsem z GFX prostě nadšen a moc se těším, až budu moci pořádně otestovat plně funkční stroj.

Stáhněte si ukázkové snímky v plném rozlišení. Pozor, jedná se o snímky z předprodukčního kusu, takže jejich kvalita není plně vypovídající.