Recenze Fujifilm X-T2 tělo

Fyzické zpracování těla a ergonometrie

Mezi vyhlášením modelů Fujifilm X-T1 a X-T2 je 1,5 roku. Tedy přesně 17 měsíců vývoje. Na konceptu nadčasového těla nebylo příliš co měnit. Inovace nejsou úplně radikální, ale uživateli dokáží zpříjemnit život. Nejpatrnější změny jsou na zadní straně přístroje. LCD panel se dá nově vychýlit horizontálně řádově asi 60 stupňů. Dále přibyl joystick, který funguje paralelně vedle klasického kurzorového posunu. Ten se velmi dobře uplatňuje třeba při změně polohy ostřícího bodu. Další updaty jsou schovány pod dvířky – rozšíření na dva sloty pro SD kartu, vedle 3,5 mm konektoru pro video je k dispozici 2,5 pro dálkvou spoušť, ke komunikaci slouží nově USB 3 a možná logicky proto bylo HDMI zmenšeno na verzi micro. Celkově je X-T2 nepatrně větší a těžší.

Vlastnosti a parametry

Jako dlouhodobého uživatele X-T1 mne ihned příjemně překvapily dvě změny – rychlost a ostření.
Ke zrychlení došlo ve všech směrech. O většinu z nich se postarala kombinace nového senzoru CMOS X-rans III a nového procesoru X-Processor Pro. Vedle 4K videa, rychlejšího zápisu a sekvence je to i reakce a start. Závěrka se zrychlila v mechanickém provedení na 1/8000 s. Elektronická závěrka pak umí až 14 snímku za vteřinu a protáhla dlouhou expozici až 30 s. Potěšila i práce s bleskem a zkrácení synchro času na 1/250 s.
Ostření je mezi inovacemi asi nejvýraznější. Počet ostřících bodů, polí a zón vzrostl čtyřnásobně. Třeba u funkce Face Detection došlo k nárůstu na 49 bodů a rozšířilo se i jeho působení z centrální části zhruba do ⅔ snímače.

Ovládání je příjemnější a intuitivní, ale stále “Fuji” specifické. Kosmetickou úpravou, ale ne nepodstatnou, je změna interface a vizuálnírozvržení menu. Když jsem u “důležitých” drobností – velice vydařená je simulace filmů. Fuji je věrohodně podává a velmi rychle zpracovává, na rozdíl od konkurenčních značek. Tyto simulace byly uspořádány logicky podle typů médií, přibyla verze Acros. A následně dále jsou děleny ještě podle použití efektu barevného filtru.

Dalším důvodem proč jsem v minulosti sáhl po T verzi je kombinace celkové odolnosti těla a uspořádání základních ovládacích prvků. Ty jsou vyvedeny na tělo v kruhových retro voličích s možností aretace. Lze tak velice rychle libovolně laborovat s clonou, časem, ISO i korekcí expozice.

Vzhledem k pokročilejšímu vypořádání se se šumem skoro nestojí za zmínku navýšení citlivosti v nativní škále 200 až 12 800 ISO. “Naboostovat” ji pak lze v rozsahu 100 – 51 200 ISO.

Shrnutí závěrem

X-T2 je příjemným překvapením. Obával jsem se ze strany Fuji pouze nuceného updatu jako reakci na konkurenční produkci. Možná díky skeptickému přístupu mne X-T2 překvapila. Odolné, do ruky padnoucí, kompaktní tělo, na kterém není co měnit. Dál se rozvíjí, co se osvědčilo. Ovládání se zpříjemnilo díky dalšímu pohybovému voliči. A podpořilo gro tohoto modelu, tedy změnu ostření. Celkové zrychlení vnímám spíš jako nepsanou povinnost každého nového modelu.