HDR - projasnění stínů (2. díl) Fotoporadna

HDR - projasnění stínů (2. díl)

Martin LukešAktualizováno: 23. 8. 2013 v 12:11 • Rubrika: Fotoporadna

V prvním díle článku o HDR, tedy zvýšení dynamického rozsahu, jste si mohli přečíst o tom, jak se dají v terénu využít filtry, jak správně naměřit expozici, nebo využít doplňkových funkcí fotoaparátu. Někdy se ale stane, že neoptimální rozložení světel a stínu na fotografii zjistíte až doma. Pak už nezbývá nic jiného, než využít softwarové řešení. Jedním z těch nejzákladnějších je funkce PROJASNĚNÍ STÍNU.

Částečně podexponovaný snímek
S tmavými fleky na snímku bojuje asi většina fotografů. Důkazem toho je i naše Galerie, kde částečně podexponované snímky denně komentuji. Na druhou stranu když je snímek v některé části tmavší než by měl být, není ještě vše ztraceno. Určitě je to lepší, než kdybyste fotografii přeexponovali, nebo jak se říká, přepálili. S tím už nic moc dělat nelze. Základním zdrojem k úpravě by ale měl být co nejlépe naexponovaný snímek. V tomto případě to znamená, měřit expozici na světlá místa, tak, jak jsem popisoval v prvním díle článku o HDR.


Fotografie s optimálním dynamickým rozsahem / (Martin Lukeš 2013)

Základem je tedy fotografie, která má minimální, nebo ještě lépe žádné, přepaly a sem tam nějaké zastíněné místo. Na vylepšení snímku v tomto případě nepomůže funkce softwarové korekce expozice, protože tou byste zesvětlovali celý snímek. Tím by právě vznikly nechtěné přepaly. S obrazem tedy musíte pracovat lokálně a zaměřit se pouze na tmavá místa.



Projasnění stínu a ztlumení světel v počítačových editorech

Velmi jednoduchým způsobem, jak zesvětlit nejtmavší plochy na fotografii je použití funkce PROJASNĚNÍ STÍNU (angl.: shadow/highlight). Tu má většina pokročilejších editorů včetně programů Adobe Photoshop Elements, nebo Zoner Photostudio. Po otevření tohoto nástroje vám program nabídne klasický posuvník, pomocí kterého můžete v krocích 1 - 100 nastavit intenzitu prosvětlení stínu. Ohromnou výhodou této funkce je, že automaticky detekuje ty nejtmavší místa a úpravu aplikuje pouze na ně. Světlá místa tedy zůstanou netknuta a na snímku se po úpravě neobjeví přepaly. Pokud byste chtěli navíc světlé plochy přece jenom trochu zastínit, lze využít opačný nástroj ZTLUMENÍ SVĚTEL (angl.: Highlights). S touto funkcí ale opatrně. Nástroj vyplňuje světla šedou barvou, která má imitovat zastínění a fotka muže někdy vypadat nepřirozeně.


Panel nástrojů v počítačovýém editrou Zoner Photostudio 15

I tato úžasná funkce, má ale své nešvary. Kromě aury kolem hran objektů se může po zesvětlení v hodně tmavých místech objevit šum. Ten vypadá podobně, jako když nastavíte na přístroji vysokou citlivost ISO. Projasnění stínu, ostatně jako každá počítačová úprava by se měla proto dělat s citem. Po aplikaci této funkce je většinou dobré také nepatrně zvýšit kontrast. Snímek je potom živější a scéna výraznější.


Projasnění stínu v počítačovém editoru Zoner Photostudio 15

Projasnění stínu, je jedním z mnoha způsobu jak pomocí editoru zvýšit dynamický rozsah fotografie. Dalším velmi používaným trikem je složení fotografie ze dvou duplicitních snímků se softwarovým posunem expozice. Princip je velmi jednoduchý, ale vyžaduje pokročilejší editor, který umožňuje pracovat s vrstvami, nebo maskou. To umí například zmiňovaný program Zoner Photostudio, ale v něm je maskování určitých míst celkem omezené. Na podobné úpravy je proto vhodnější například Adobe Photoshop Elements, případně bezplatný on-line editor Pixlr.


Prjasnění stínu v počítačovém editoru Zoner Photostudio 15

I pro tuto úpravu by měla být základem co nejlépe naexponovaná fotografie. Tedy s minimálním přepalem. Z tohoto snímku vytvoříte následně dva soubory. První bude upraven tak, aby měl co nejprokreslenější světlá místa, a druhý snímek naopak zohledňuje pouze tmavá místa a stíny. Typickým příkladem je fotografie krajiny, kde je velmi těžké nastavit expozici tak, aby vyšla hezké obloha i krajina zároveň. Většinou je buď přepálené nebe, nebo obráceně krásná obloha, ale tmavý spodek snímku. A to je právě způsobeno malým dynamickým rozsahem snímače, případně kinofilmu.


Fotografie s lokalní úpravou jasů a stínů / (Martin Lukeš 2013)


V okamžiku, kdy máte takto dvě upravené fotografie, stačí vzít z každé tu správnou část a následně je spojit dohromady. Mnohé z vás možná v první chvíli napadne slovíčko PODVOD. Do jisté míry to samozřejmě manipulace z fotografií je, ale na druhou stranu proč si snímek neupravit tak aby vypadal stejně, jak jsme místo viděli lidským okem. Navíc princip dvou expozic pro zvýšení dynamiky obrazu je starý téměř jako samotný vynález fotografie. Jen se tehdy nepoužíval počítač a editor, ale temná komora.

Zde je postup Jak velmi jednoduchým způsobem spojit dvě různě upravené fotografie do jedné.


Adobe Photoshop - dvě duplicintní vrstvy

V editoru si otevřeme oba soubory. Ideální je jako základ použít ten snímek, který má větší část hůře naexponovanou. Dále si do schránky standardní klávesovou zkratkou Ctrl+C zkopírujeme druhými snímek a pomocí zkratky Ctrl+V ho vložíme na ten základní jako novou vrstvu. V tuto chvíli máme jeden soubor obsahující dvě vrstvy. Ve spodu je například tmavá krajina a hezká obloha. Naopak nahoře správně naexponovaná krajina a přepálená obloha.



Adobe Photoshop - projasněná vrchní vrstva, tmavá spodní vrstva

V dalším kroku použijete klasický nástroj Guma, kterým odstraníte z horní vrstvy nežádoucí část, přesvícenou oblohu. Ze spodu vám tak vyleze druhá fotografie s dobrou oblohou. Samozřejmě pouze v těch místech, které byla progumována.


Adobe Photoshop - progumování vrchní vrstvy

Pokud chcete, aby bylo progumování co nejpřesnější a bez viditelných hran, je dobré zvětši si obraz pro větší přesnost v náhledu na 100 a víc procent. Naopak gumu zmenšete na potřebnou velikost hrotu. Ideální je také nastavit si na gumě plynulý přechod. Díky němu jdou tahy do ztracena a na fotografii v podstatě nezůstanou žádné stopy.  


Adobe Photoshop - kontrola progumování s vypnutím náhledu spodní vsrtvy

V okamžiku kdy jste se progumovali k ideálnímu výsledku, stačí sloučit obě vrstvy do jedné v záložce VRTSVY, nebo klávesovou zkratkou Ctrl+E a následně uložit upravenou fotografii.


Adobe Photoshop - sloučení vrstev

Jak vidíte, jde o velmi jednoduchý postup, který zabere pár minut a výsledek je opravdu efektní. Dá se navíc použít k docílení i jiných efektů, jako například částečné odbarvení fotografie. To jsem popisoval krok po kroku před časem v jednom ze článků Fotoporadny našeho Magazínu.


Výsledná fotografie / (Martin Lukeš 2013)

Pár tipů na závěr

- Pokročilejší fotografové mohou využít nekomprimovaný formát RAW a při vyvolání fotografie nastavit různý posun expozice. Tím získávají o trochu více obrazových informací a lepší obrazovou kvalitu, proti fotografii v souboru JPEG.

- Nepokoušejte se zjednodušit si práci selekcí krytických míst lasem, nebo magickou hůlkou. Oba nástroje nechají většinou viditelné hrany a přechody a nevypadá to hezky.

- Pokud si potřebujete od úpravy odskočit, můžete uložit rozpracovaný snímek do formátu PSD a vrstvy se nesloučí. Při následném otevření můžete pokračovat tam, kde jste skončili. Při uložení do JPEG se vrstvy sloučí a nelze v editaci pokračovat


Fotografie s lokální úpravou jasů a stínů / (Martin Lukeš 2013)

- Vždy zálohujte originálně vyofcený soubor a pracujte s jeho duplikáty. Nikdy nevíte, kdy se vám bude hodit.

- V případě že výslednou fotografii nepotřebujete v plné velikosti zmenšete si ji před úpravou. Progumování ploch pak bude rychlejší.

- Pro usnadnění práce můžete progumovat pouze přechod mezi spodní a horní fotografií, který je nejcitlivější na stopy gumy a zbytek označte lasem a smažte (Delete)

- Při častější úpravách podobného charakteru doporučuji investovat do grafického tabletu. Práce s ním je mnohonásobně přesnější a rychlejší, než s myší. A navíc má další doplňkové funkce pro retušéry fotografií i grafiky.


Fotografie s lokální úpravou jasů a stínů / (Martin Lukeš 2009)

Někdo si možná řekne, že dva stejné snímky s různou expozicí jdou rovnou vyfotografovat a pak by odpadla jejich dvojitá úprava. Ne vždy ale máte po ruce stativ, aby se snímky překrývaly na 100%, a dále to nejde použít v případě, že se ve scéně něco pohybuje. Někdy stačí vítr, který rozvlní větve stromů, a už snímek budete skládat jen velmi těžko. O skládání fotografie z více expozic se navíc dočtete v pokračování seriálu o HDR fotografii.

Nezapomeňte se svými výsledky pochlubit v naší fotografické Galerii, kde díky komentářům zjistíte, jak se vaše dílo líbí i ostatním divákům.



Zobrazeny komentáře (17 - 1)

  • 17

    Avatar

    Reaguje na (14) | A ještě jeden koment milý Jo Sa. Podíval jsem se do zdejší galerie, abych věděl, kdo označuje mé fotografie za nudné a snaží se mě rádoby vtipnými invektivami na úrovni žáka základní školy "setřít". Mimochodem hezké slovo "nudné", našel jste si ho ve slovníku? Ale smekám před Vámi. Protože například Vaše fotografie s názvem "Téměř hotovo" je skutečně krajinářskou lahůdkou plnou invence a kreativity, s jemně a nevtíravě vyváženou kompozicí a nádhernými barvami, o dokonalém technickém provedení ani nemluvím. Rád bych si tuto fotografii koupil na stěnu a v rámci krajinářského sebetrýznění bych se na ni díval před spaním, abych si vždy uvědomil, jak krajinářská fotografie nemá vypadat :) Čili bravo maestro a víc Vašich komentů, nekonečně moc si jich cením!!!

    Honza Šmíd, 04.10.2013 | Reagovat

  • 16

    Avatar

    Reaguje na (14) | Milý Jo Sa, je mi zcela jedno, co si o mých příspěvcích myslíte. Reakce Vašeho typu a reakce Drahoše o přechytralých "profících" vídávám na fotografických serverech běžně. Jsou to reakce těch, kteří by rádi něco uměli, ale neumí, a proto raději vše ostatní dehonestují. Označují se za amatéry a ze svých odpoledních cvaků se snaží udělat úzus amatérského standardu. Takže nic nového pod sluncem. Nicméně já jsem a) nevedl diskuzi s Vámi, ale s panem Lukešem, b) jsem vedl diskuzi korektně a bez urážek. Nechte si tedy laskavě laciné internetové výlevy o mindrácích a ubožácích pro sebe. Já se Vás také neptám, co na Vaši stupiditu berete a neradím Vám, že byste se měl ve volném čase věnovat ideálně sběru psích exkrementů. To by se k Vám podle Vašich reakcí optimálně hodilo :)

    Homza Šmíd, 04.10.2013 | Reagovat

  • 15

    Avatar

    Reaguje na (2) | Já Vás naprosto pochopil, tedy smysl článku; ovšem vždy je potřeba počítat s reakcemi protřelých "bouráků", oni si nemohou odpustit aspoň trošilinku se vytáhnout... :-)

    Drahoš, 01.10.2013 | Reagovat

  • 14

    Avatar

    No tohle je debata...netusil jsem ze se do Vas pusti dva největší geniove české fotografie, stacil jsem se podivat na zminovane odkazy, panove slyseli jste nekdy slovo nuda? Mozna technicky dokonala ale NUDA. Takze pani profici proc nejdete diskutovat nekam jinam, tohle je pro amatery a lidi kteří mají z fotografie radost a poteseni a ne pro "fotografy" vašeho "formatu." Oni Vas asi nikde nechteji, co? Ani se nedivim, lidi kteří si leci svoje mindráky na tomto webu jsou sami ubozaci. S pranim hezkého dne a hlavne hodne dusevni spokojenosti!

    Jo Sa, 21.09.2013 | Reagovat

  • 13

    Avatar

    Reaguje na (10) | Jaroslave myslím, že meritem věci není definice rodinného fotografa :) Ale spíše je hezké, jak o článku na dvou místech píšete, že je napsán velice solidně a že je velice dobrý, nicméně podotýkáte, že byste popisovanou techniku začátečníkům nedoporučoval :) A potom komu - pokročilému krajináři? Ten se takovým postupům jen zasměje. Čili jestli je článek velice dobrý, je určen začátečníkům (jak pan Lukeš zdůrazňuje), ale Vy byste popisované postupy začátečníkům nedoporučil, tak potom na co je takový článek? :) Se studiem exponometrie určitě souhlas, ovšem HW přechoďák? Ale fuj :) Zase další "patlámos" ala světla/stíny :) S pozdravem, Honza Šmíd http://www.smidphotography.com

    Honza Šmíd, 30.08.2013 | Reagovat

  • 12

    Avatar

    Reaguje na (11) | Tomáši on je po bitvě každý generál a nejlépe si kritizuje práce jiných. Ovšem nerad bych tímto dojmem působil i já. Čili se psaním návodů na tvorbu už nějakou zkušenost mám. Aktuálně lze najít u mě na webu či na několika fotografických serverech návodné články včetně printscreenů o tom, jak pořizovat a upravovat velkoformáty. Tím si nedělám reklamu, jen chci říct, že napsat článek i pro krajináře začátečníka zase není tak obtížné :) Ale jinak souhlas, návodů je všude plno, včetně video tutoriálů. Jde o to, které povedou čtenáře k vytouženému cíli a které naopak někam úplně jinam :) S pozdravem, Honza Šmíd http://www.smidphotography.com

    Honza Šmíd, 30.08.2013 | Reagovat

  • 11

    Avatar

    Přiznám se, že po přečtení článku jsem o to se více těšil na diskuzi a nezklamala :-). Pánové – Honzo, Karle, je velmi těžké napsat článek, který by pochopil laik a který by popisoval sofistikované postupy při tvorbě krajinářské fotografie. Spousta čtenářů nemá vůbec ponětí co je to HDR, další skupina ví, že existuje Photoshop ale neumí v něm. Takže práce s kanály, pluginy pro odstranění šumu, maskování a další postupy to je na "x" dalších článků. Na druhou stranu velká pravda je v tom, že některé postupy, jako podexponování fotky a následné vytažení "šumu" je opravdu špatně stejně jako focení do jpegu. Čtenář, který podle návodu zkusí udělat krajinářskou fotografii bude nejspíše zklamaný. Otázkou na redakci je, zda raději nepopisovat postupně jednotlivé kroky, vedoucí k pěkné fotografii, třeba ve více článcích pomalu vč. printscreenů tak aby to i méně znalí čtenáři pochopili. Postupů jako je tento, je plný internet a defacto nevedou k dobrému výsledku tak proč učit ostatní něco co je špatně.

    Tomáš Ptáček, 27.08.2013 | Reagovat

  • 10

    Orlík

    Reaguje na (8) | No, já jsem si přečetl Vaši vášnivou debatu, pánové a pokud bych z ní měl něco vypíchnout, tak tohle: . Rodinný fotograf z podstaty věci kupuje zrcadlovku proto, aby měl lepší fotky, ale nebude se zabývat jejich úpravami. Proč? Protože i z běžné dovolené přiveze přes tisíc fotek a po tuhém vnitřním boji jich 200 vymaže a zbytek nechá. Kdo by to upravoval? Nikdo že? - tak to mě úplně šokuje. Nevím tedy, milý Honzo, s kým se stýkáte, ale ten, kterého jste popsal, to není rodinný fotograf, to je břídil. Článek je napsán velmi solidně, jen bych podotkl, že bych začínajícím fotografům tuhle techniku úprav moc nedoporučoval, i když je funkční, spíš bych se zaměřil na studium exponometrie nebo na použití hardwarového přechoďáku. Je to sice, kapku složitější, ale na druhé straně se tím vyhnete většině nešvayrů, které tady Martin Lukeš popsal, jako jsou aury na tonálních přechodech a nárůst digitálního šumu při zesvětlování. Na monitoru to až tak patrné nebude, ale jakmile to zvětšíte na papír, okamžitě to vyleze. A pokud by už bylo třeba tuto technologii použít, tak pokud je to možné, dělejte to po menších krocích, ne najednou. Ale jako návod je článek velmi dobrý.

    Jaroslav Orlík, 26.08.2013 | Reagovat

  • 9

    Lukeš

    Reaguje na (8) |

    Dobrý den, je mi líto, ale bohužel se evidentně neshodneme. Komentáře Vás a p. Horáčka už zabírají 3 stránky strojopisu a myslím, že by čtenáři našeho Magazínu místo slovních přestřelek přivítali odborný článek, který Vám rádi umožníme publikovat. Úsilí a čas, který Vám zabrali tyto komentáře, jste mohli věnovat právě sepsání tohoto článku.

    Nevím v jakém vztahu jste k panu Horáčkovi, že odpovídáte za něj, nicméně pokud fotí Nikonem D5000 pak chápu, že jste nuce využít všechny dostupné SW řešení abyste dosáhl potřebných výsledku.

    Nemyslím si, že by projasnění stínu byla zbytečná funkce. Ostatně proč by se jí SW vývojáři z Adobe, Zoneru a dalších renomovaných společností vůbec zabývali, když by byla tak zbytečná? Z toho samého důvodu, proč jsem jí věnoval jednu z kapitol seriálu o HDR. Zkrátka někomu tato funkce stačí a někdo dá přednost složitějším metodám. Myslím, že je to každého volba. Pokud byste se oprostil od emocí a pozorně četl tak jen pouhá anotace článku měla předejít podobným polemikám.

    Někdy se ale stane, že neoptimální rozložení světel a stínu na fotografii zjistíte až doma. Pak už nezbývá nic jiného, než využít softwarové řešení. Jedním z těch nejzákladnějších je funkce PROJASNĚNÍ STÍNU.

    Jasně tedy uvádím, že jde v podstatě o nouzové a především základní řešení. Jak jsem již několikrát zmínil, složitější postupům se budu věnovat v pokračování článku. Možnostem použití filtrů, na které poukazujete jsem se věnoval v předchozím díle článku.

    Popisované postupu jsou aplikovatelné a na fotografie, které nebyly pořízeny zrcadlovkou a tudíž nemohly být pořízeny do formátu RAW, nebo je lze použít i tehdy když někdo z jakéhokoliv důvodu do RAWu fotit nechce. Těmto fotografům, ale řešení na rozdíl ode mě nenabízíte.


    Ano máte pravdu úprava RAWu trvá možná 2-3 minuty, ale jde o to, že když někdo jede z rodinou na dovolenou a udělá za 14 dní 3.000 fotek pak 3.000 x 3 = 9.000 minut což je 150hodin což je 50 večerů.  Navíc zrovna vy jako odborník určitě víte, že vyvážení bíle barvy jde dodatečně upravit v JPEG stejně jako v RAWu.

    Tím bych to asi uzavřel. Článek je řešením pro určitou skupinu lidí v určité situaci. To že by mnoho zkušených fotografů řešilo problém jinak je především o tom, že by dělali vše proto, aby se do podobné situace nedostali. Ne každý je ale takový odborník jako Vy.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 23.08.2013 | Reagovat

  • 8

    Avatar

    Reaguje na (2) | Dobrý den, reaguji podruhé a víc už ani nebude myslím třeba, ať tu nevzniká zbytečná diskuze. 1) Začnou reakcí na koment u K. Horáčka, proč nefotí např. Nikoned D800E. Není potřeba - já všechny svoje velkoformáty cvakám na stařičký Nikon D5000 s mizerným dynamickým rozsahem a rozlišením. Ale protože dělám velkoformáty s expozičním bracketingem, tak oba nešvary hraje vykompenzuji. Ale datová četnost a dynamický rozsah v podobě exp btk nejsou primárním cílem velkoformátů (víceřadých panoramat). Jedním z hlavních důvodů je kompoziční volnost a neotřelost záběrů spolu s eliminací nekvalitní kresby širokáčů v rozích. To jen na okraj. 2) Ano, Váš článek je asi pro naprosté začátečníky, jak jsem i já uvedl v úvodu svého příspěvku, přesto považuji jeho obsah za zavádějící. Je to jako byste učil v autoškole jezdit frekventatny s automatem, ale oni po čase zjistí, že mají v práci služební vozidlo s "vařečkou" a musí se učit opět něco nového. Navíc se s automatem naučí jezdit nekvalitně! Sám říkáte, že článek je určen pro rodinné fotografy. Rodinný fotograf z podstaty věci kupuje zrcadlovku proto, aby měl lepší fotky, ale nebude se zabývat jejich úpravami. Proč? Protože i z běžné dovolené přiveze přes tisíc fotek a po tuhém vnitřním boji jich 200 vymaže a zbytek nechá. Kdo by to upravoval? Nikdo že? Proto je projasnění stínů pro něj zbytečnou informací. To už ať si snad radši koupí polarizák a přechoďák a dejme tomu, že mu to stačí ke štěstí a k absenci dalších úprav. Mimochodem pokud mírně podexponuje fotku, jak mu radíte a on v jpegu použije prosvětlení stínů na fotografii, kterou máte jako vzorovou, tak potěš. Co mu to udělá za krásné artefakty na hladině bych ani nechtěl vidět. Čili pořád nevím, komu jsou pasáže o prosvětlení stínů užitečné. Rodinný fotograf se o to nezajímá, protože x set fotek z dovolené nebude upravovat a pro pokročilejšího fotografa je to cesta do pekel. 3) Píšete, že mnoho fotografů fotí i jiné žánry než krajinu, raw nepoužívají, nemají na to HW či SW. Ale prosím Vás. SW vybavení na práci s rawy dnes můžete pořídit za směšné sumy (nemusíte si pořizovat photoshop za 25tis.). Na úpravu jednoho rawu v jeden okamžik stačí i starší nevýkonný notebook. Vy jakožto lektor byste podle mě měl kurzistům vysvětlovat výrazné výhody RAWu oproti JPEGu. A víte, proč plno fotografů nefotí do rawu? Protože podlehli jakémusi mýtu, že práce s rawy je obtížná. A přitom víme, že je asi tak náročná jako dojít si na toaletu! Ve většině editorů máme několik "šoupátek" a s nimi prostě šoupeme doleva či doprava. Jak prosté. Úprava jednoho rawu bude začátečníkovi trvat 2-3 minuty a hotovo. Přitom se nemusí starat v terénu o vyvážení bílé, raw má daleko lepší schopnost rekonstituovat expozici a práce se stíny a světly je daleko sofistikovanější a neporovnatelně kvalitnější, než volba světla/stíny ve photoshopu či adobe elementech. Tedy pokud nějaký rodinný fotograf postoupí o krůček vpřed a bude chtít vybrané fotky upravit, pak by pro něj měl být raw kvalitní a snadnou volbou. Navíc Vy sám v článku operujete s grafickými editory. Takže pokud se chce někdo řídit Vašimi pokyny, pak si musí editor pořídit, ovšem v drtivé většině púřípadů si tím pádem pořídí i nástroj na úpravu rawů že? :) Navíc raw se uplatňuje v drtivé většině fotografických oblastí, tedy není to jen výsada krajinařiny! Resumé - nechápu cílovou skupinu prvního článku. Možná pan Jenda (a odpustím si pár sarkasmů, které mám na jazyku) je po 40 letech obohacen a projasnění stínů ši vyrábění falešného expo bkt z jedné expozice mu přijde jako cesta pro každého, kdo se chce věnovat fotografii vážně. Omlouvám se, ale to mě fakt pobavilo :D :D :D 4) No a pak tu máme pasáže o skládání fotek. To je fajn, to je určitě ukázání cesty kupředu. Kdyby tomu nepředcházel úvod v podobě projasnění stínů, tak má článek svoji logiku. Ale už se nezmiňujete např. o výrazných limitech používání "falešného" expozičního bracketingu. Nicméně i když mám k druhé pasáži své výhrady (viz např. můj minulý příspěvek, bod 6 a další připomínky), její smysl vcelku chápu. Resp. chápu, že článek má ukázat dvě cesty, jak si poradit s dynamickým rozsahem nad rámec fotoaparátu. Přijde mi však v mnoha pasážích více než nešťastný. Tedy toliko finále za moji osobu:)

    Odpovídá: Honza Šmíd, 22.08.2013 | Reagovat

  • 7

    Lukeš

    Reaguje na (6) | Dobrý den, za posledních 6 let mi prošlo fotografickými kurzy možná ke dvoum tisícům posluchačů. Více než 90% z nich si koupili zrcadlovku, protože chtějí mít lepší fotky než z kompaktu, ale fotografie pro ně není koníček číslo jedna. Navíc se nevěnují výhradně fotografování krajiny. Jak jsem již psal do RAWu nefotí protože nemají dostatečně HW ano SW vybavení a fotky navíc v podstatě skoro vůbec netisknou a téměř neupravují. Na to aby si dovolenou vypálili na DVD, pustili si jí občas na televizi, nebo si z fotek vytiskli pár pohlednic do alba, případně fotoknihu jim tedy JPEG bohatě stačí.

    A právě těm byl určen tento článek. Ani já nefotím dovolenou do RAWu. Jeden soubor z měho fotoaparátu má v RAWu cca 80MB a mám vyzkoušeno že i z JPEG vytisknu metrovou zvětšeniny. V případě že mi na fotce opravdu záleží, nebo se jedná o nějakou zakázku RAW samozřejmě použiji. Cílová skupina tohoto článku je tedy úplně jiná než jste vy, pan Šmíd, pan Kamarád a ostatní krajináři, kteří se v podstatě živý velkoformátouvou fotografií. Ten kdo má takové ambice jistě pochopí, že tento článek není určen jemu.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 22.08.2013 | Reagovat

  • 6

    Avatar

    Jenomže Váš článek vyvolává ve Vašem čtenáři (segment komu je určen) právě dojem, že RAW je pro něj zbytečný. Že JPG stačí. Jde o STEJNOU práci. JEDEN soubor, OBDOBNÉ ÚPRAVY (+/-) a podstatně LEPŠÍ VÝSLEDEK a kvalita. Právě mezi Vašimi čtenáři by bylo vhodné naopak dělat osvětu, aby RAW používali, a to i když se jim to doposud jevilo zbytečné. A pokud nemohou do RAW fotit, tak je pro něj nadchnout. ad dotazy: Výrazné zlepšení C5D3 v případě ISO má, pravda, zbytek je ale podružný (při focení do RAW) … stíny opět nechal v rovině nevzhledného "plesnivého" řádkového čehosi, kde Nikon hraje zcela jinou ligu (v nižších ISO). V těch vyšších již ne. Jiná zlepšení, třeba focus, jako krajinář, kdy ostřím ručně, nevyužiju. Čili upgrade z II na III mi nepřijde rentabilní vzhledem k nabízenému zlepšení a frekvenci využítí onoho zlepšení. Většina focení se odehrává na ISO 100. Přechod k Nikonu? Během 20 let je to jako na houpačce. Jednou tak, pak zas onak. Navíc by takové "přezbrojení" znamenalo vše "zahodit" a investici blízko k půl mega - zásadně mimo srovnání s cestou přejít na RAW. A středoformátové stěny? Co do efektivity (cena/výkon/marginální přínos a omezení) poněkud silný nonsense. Ještě vyšší než u migrace k Nikonu. Ano, Vaše popisované metody fungují, ale psal jsem, že ne vždy. A dříve nebo později čtenář narazí do pomyslné zdi. Děkuji za nabídku, ale mé současné závazky mi to znemožňují. S úctou KH.

    Karel Horáček, 22.08.2013 | Reagovat

  • 5

    Lukeš

    Reaguje na (4) | Abych se přiznal, tak jsem moc nepochopil Vaší vášnivou reakci. Seriál článků o zvyšování dynamického rozsahu začal použitím pomůcek jakou jsou přechodové filtry, ND filtry a funkcí fotoaparátu, které zvyšují dynamiku. Tento díl je o dalších jednoduchých možnostech jak zvýšit dynamiku základními funkcemi počítačových editorů, pokračování se samozřejmě budou věnovat i složitějším postupům.

    Myslím že každý trochu zkušenější fotograf je natolik soudný, aby pochopil, že když si v nějakém článku přečte větu:

    " Pokročilejší fotografové mohou využít nekomprimovaný formát RAW",

    což je pro něj naprostá samozřejmost, pak je asi víc než jasné, že je článek určen jiné cílové skupině. Na prodejně, v naší on-line poradně i na fotografických kurzech které vedu, přicházím denně do styku s lidmi, kteří nikdy nebudou fotit do RAWU protože pro jejich účely a použití je tento formát nevhodný, nebudou nikdy skládat více násobné expozice, protože na to nemají dostatečné HW ani SW vybavení a nebo jednoduše pro ně fotografie neznamená tolik aby se jí věnovali na této úrovni. Je zřejmé, že pokud se někdo specializuje na focení krajin, bude používat jinou techniku, jiné postupy a jiné metody úprav.

    Navíc když jsme u toho mohl bych se ve stejném duchu zeptat já vás proč používáte technologicky zastaralý Canon EOS 5D Mark II a neinvestuje do novějších technologií a nekoupíte si například 5D Mark III, který má podstatně větší dynamický rozsah a nižší hladinu šumu, než jeho předchůdce. Nebo proč se nezbavíte značky Canon a nepřejdete na Nikon D800E, což je v současnosti nejlepší přístroj ve své třídě na focení krajiny. Nebo můžeme jít ještě dál - proč neinvestujete do středoformátové digitální stěny a nemusel byste si skládáním "vyčarymáryfukovat" fotografie s vysokým rozlišením...

    Každý má zkrátka nějaké svoje hranice, to že jsou ty Vaše výš protože se věnujete krajinařské fotografii na velmi vysoké úrovni, neznamená, že jsou špatní ti, kteří se věci věnují okrajově a mají hranici někde jinde.

    Když se někdo chce naučit hrát na kytaru, proto aby si jednou za čas zahrál s kamarády u táboraku, stačí mu 6 základních akordů a nepotřebuje se nutně učit noty, protože nikdy nebude skládat symfonie. A myslím, že na tom není nic špatného.

    V článku tedy není nic zavádějícího a všechny popisované metody v dané úrovni fungují jak dokazují ilustrační fotografie. Pokud máte zájem můžeme Vám dát prostor v našem Magazínu a rádi publikujeme nějaký Váš článek o tom jak postupují při zvyšování dynamického rozsahu profesionálové. Vzhledem k tomu že znám naší cílovou skupinu čtenářů, tak asi nebude pro naše čtenáře tak "užitečný", ale přesto ho moc rádi zveřejníme.

    S přátelským pozdravem

    Martin Lukeš

     




    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 21.08.2013 | Reagovat

  • 4

    Avatar

    Pokud je cílovým segmentem článku, zjednodušeně, pořizovač rodinných fotek, potom bůh s ním. I ten se přeci může učit plnohodnotným způsobům, jak dosáhnout cíle. Způsoby, jež jsou otevřeny navazujícím metodám a které zvládnout i velké procento fotek/situací, u kterých inzerované metody ztrácejí dech. Jen s těží najdu v segmentu rodinného fotografa jedince, který jistojistě ví, že se nechce rozvíjet a stačí mu k životu okleštěná řešení. Proč ho svádět z cesty iluzí, že toto je ten správný způsob a "zatajit" mu, že věci které "nejdou" vlastně jdou? Pak by 90 % mých fotek na http://www.karelhoracek.cz nemohlo ani vzniknout (povětšinou kusy z noční fotografie či panoramat o velikosti až stovek Mpix využívající až 6-četný exp. BKT s krokem 1,7 EV a pokrývající tak vysokodynamické scény až do 15 EV, což není těžké v krajině "potkat"). Není na místě i totálnímu začátečníkovi ukázat, že je lepší fotit rovnou do RAW (pokud to jeho přístroj umí) než si něco matlat v JPG a že si tím usnadní další proces a zachrání hodně dat, která si pak musí (někdy) na fotce doslova vyčarymáryfukovat? Raději podexponovat? To platilo u dia. To jak čip "vnímá" růst intenzity světla je dosti jiné nežli u oka (lineární/nelineární) a v důsledku toho jsou pak úrovně jasů v digitálním souboru zaznamenány tak, jak jsou. Mírnou přeexpozicí, kterou pak náležitě využijeme, v zásadě negujeme tento nepohodlný svízel. Problematiku nemožnosti sesadit nekryjící se vrstvy, snad ani nebudu komentovat. Fajn, článek je tématicky mimo takové téma a především rozsah. Ale mást počínajícího fotografa, že to či ono nejde? To je dost za hranicí, snad až morálního vkusu. Pak všechno dopadá tak, že vidíme na fotoserverech tuny fotek, které jsou postprocesem tak zpatlané, že se mnohdy ptám, proboha proč? Což ti lidé, autoři nejsou soudní? Prostředky 100x snadnějšími nedocílí toho, čeho jsem docílil před mnoha lety pod zvětšovákem? Třeba zlikvidovat bílou lajnu nad lesem? A pak mi dojde, že oni si někde přečetli, že toto se dělá tak a nijak jinak. A když pak narazí na situaci, že si s naučenou metodou nevystačí (metoda zkrátka nefunguje), tak ji stejně použijí protože to jinak vlastně ani nejde ... stávají se z nich nevědomky oběti mediální masáže rychlokvašných všerádců (a teď bez urážky, není to myšleno osobně). Ad pisatel přede mnou. Jestli tento článek může obohatit člověka, který se 40 let zabývá fotografií... smutná realita. Ovšem jedno zásadní pozitivum článek má. Budu ho prezentovat svým žákům při vysvětlování jak na věc, jako odstrašující případ toho, čemu se mají vyhnout při rešeršování internetu. Dobré světlo a kvalitní CS gumu. ;-)

    Karel Horáček, 21.08.2013 | Reagovat

  • 3

    Avatar

    Dobry den, touto cestou Vam chci podekovat za velmi kvalitni clanek- HDR Projasneni stinu,ktery mne velmi zaujal. Fotografovanim se venuji vice nez 40 lel a mohu jenom dodat,ze se clovek musi neustale ucit. Vas zajimavy clanek je urcen vsem co berou fotografovani vazne a nechteji jenom cvakat.

    Jenda, 21.08.2013 | Reagovat

  • 2

    Lukeš

    Reaguje na (1) | Dobrý den, Váš komentář není první v podobném duchu pod našimi články. Odpoveď tedy bude stejná jako v předchozích případech. Článek je určen začínajícím fotografům a nerozebírá problematiku s profesionálního hlediska. Věřte, že to by vypadal jinak. Každý týden potkávám na kurzech a denně v naší fotografické Galerie začátečníky, kteří neustále řeší jak mají udělat aby neměli přepálenou oblohu a zároveň měli prokreslené stíny. Většina z nich fotí velmi krátce, neumí zpracovávat RAW, tudíž do něj nefotí, mnoho z nich se pere s expozicí a hlavně nejsou zaměřeni výhradně na krajinářskou fotografii. Přesně těmto čtenářům byl článek určen a věřím, že pro mnohé z nich budou uvedené postupy zcela nové a velmi užitečné.

    Bavíme se tedy o cílové skupině "rodinný fotograf" nikoliv zkušený krajinář, což jste například Vy. Možná by nebylo od věci příště do podobných článků uvádět cílovou skupinu, na druhou stranu jsem myslel, že pokročilejší a zkušení fotografové to pochopí. Pokud někdo má ambice věnovat se krajinářské fotografii na opravdu profesionální úrovni, pak věřím, že půjde cestou, kterou popisujete. V podstatě tedy s Vámi souhlasím, jen jsme si nerozuměli v tom, komu je článek určen ;)

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 21.08.2013 | Reagovat

  • 1

    Avatar

    Dobrý den, článek je zřejmě určen pro ryzí začátečníky, ale co v něm čtu je poněkud více než zarážející. 1) Už samo operování s jpegy je přece u SERIÓZNÍ krajinářské fotografie zcela mimo, tento komprimovaný 8bit se hodí maximálně pro prezentaci na web, jinak přece pracujeme pouze s rawy-převod tiff-psb/psd. 2) Světla/stíny je absolutně destruktivní úprava, na kterou by měl každý krajinář urychleně zapomenout a používat jen ty volby, které najde ve Photoshopu v adjustačních vrstvách (a s rozumem). 3) Zdrojové fotografie by naopak měly být mírně PŘEEXPONOVANÉ! Díky stahování přeexpozice u rawů nevzniká šum, vytahováním kresby z podexponovaných fotek naopak vzniká, a to velmi výrazně!!! 4) Také používání pouze dvou expozic je velmi často nedostačující, zvláště při focení do protisvětla. Expoziční bracketing by měl být alespoň tříkroký (tedy samozřejmě mluvím o fotografiích, kde je expo bkt třeba). Také by bylo více než vhodné uvést optimální rozsah EV u expo bkt a způsob snímání podkladových snímků. 5) Způsob překrývání, který zde uvádíte, je sice hezký, ale jakmile budete mít členitý horizont (např. stromy), tak s tímto způsobem příliš nepochodíte a je třeba volit jiné postupy. Kdo si někdy zkusil maskování např. jehličnanů na horizontu, tak ví, že nikdy nedosáhne cíle a maximálně vyrobí něco, co bude pohledově vypadat jako chromatická aberace. Čili s výše popsaným postupem vystačíte u poměrně malého procenta pořízených fotografií - tedy pokud někdo nehodlá jen doživotně fotit nekomplikovanou mořskou hladinu :) 6) OVŠEM čím jste mě zcela "rozsekal", tak to je toto tvrzení z konce článku: "...nejde použít v případě, že se ve scéně něco pohybuje." A na to jste pane kolego přišel prosím Vás jak? Když se podíváte ke mně na web (http://www.smidphotography.com), tak uvidíte, že běžně snímám víceřadá panoramata bez pevných struktur a naopak s pohybem (letící mraky, tekoucí voda, mlhy) a maskování se dá použít zcela v pohodě. Jen poněkud sofistikovanější :) Čili nechci Vám rozbourávat článek, ale nezlobte se na mě - je velmi zavádějící a plný omylů. Zda tento koment ponecháte či smažete je na Vás, ale měl byste se zřejmě napříště do problematiky více ponořit, než začnete publikovat podobné články :)

    Odpovídá: Honza Šmíd, 21.08.2013 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené stránky

  • Krajina snů

    Podzim patří z pohledu fotografa, k jednomu z nekrásnějších ročních období. Příroda hraje všemi barvami, na zlatou hodinku se nemusí čekat do noci a…

  • Jak fotit krajinu

    Tento fotografický a v podstatě i výtvarný žánr, patřil vždy k těm nejpopulárnějším jak mezi profesionálními fotografy, tak i mezi těmi amatérskými.…

  • Jak fotit panorama

    Touha zachytit snímek s co nejširším úhlem záběru je téměř stejně stará jako vynález fotografie samotný. První dochované patenty na panoramatické…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím