Magazín

Fotoporadna

HDR - projasnění stínů (2. díl)

Martin LukešAktualizováno: 23. 8. 2013 v 13:11 • Rubrika: Fotoporadna

HDR - projasnění stínů (2. díl)

V prvním díle článku o HDR, tedy zvýšení dynamického rozsahu, jste si mohli přečíst o tom, jak se dají v terénu využít filtry, jak správně naměřit expozici, nebo využít doplňkových funkcí fotoaparátu. Někdy se ale stane, že neoptimální rozložení světel a stínu na fotografii zjistíte až doma. Pak už nezbývá nic jiného, než využít softwarové řešení. Jedním z těch nejzákladnějších je funkce PROJASNĚNÍ STÍNU.

Obsah

Částečně podexponovaný snímek
S tmavými fleky na snímku bojuje asi většina fotografů. Důkazem toho je i naše Galerie, kde částečně podexponované snímky denně komentuji. Na druhou stranu když je snímek v některé části tmavší než by měl být, není ještě vše ztraceno. Určitě je to lepší, než kdybyste fotografii přeexponovali, nebo jak se říká, přepálili. S tím už nic moc dělat nelze. Základním zdrojem k úpravě by ale měl být co nejlépe naexponovaný snímek. V tomto případě to znamená, měřit expozici na světlá místa, tak, jak jsem popisoval v prvním díle článku o HDR.


Fotografie s optimálním dynamickým rozsahem / (Martin Lukeš 2013)

Základem je tedy fotografie, která má minimální, nebo ještě lépe žádné, přepaly a sem tam nějaké zastíněné místo. Na vylepšení snímku v tomto případě nepomůže funkce softwarové korekce expozice, protože tou byste zesvětlovali celý snímek. Tím by právě vznikly nechtěné přepaly. S obrazem tedy musíte pracovat lokálně a zaměřit se pouze na tmavá místa.



Projasnění stínu a ztlumení světel v počítačových editorech

Velmi jednoduchým způsobem, jak zesvětlit nejtmavší plochy na fotografii je použití funkce PROJASNĚNÍ STÍNU (angl.: shadow/highlight). Tu má většina pokročilejších editorů včetně programů Adobe Photoshop Elements, nebo Zoner Photostudio. Po otevření tohoto nástroje vám program nabídne klasický posuvník, pomocí kterého můžete v krocích 1 - 100 nastavit intenzitu prosvětlení stínu. Ohromnou výhodou této funkce je, že automaticky detekuje ty nejtmavší místa a úpravu aplikuje pouze na ně. Světlá místa tedy zůstanou netknuta a na snímku se po úpravě neobjeví přepaly. Pokud byste chtěli navíc světlé plochy přece jenom trochu zastínit, lze využít opačný nástroj ZTLUMENÍ SVĚTEL (angl.: Highlights). S touto funkcí ale opatrně. Nástroj vyplňuje světla šedou barvou, která má imitovat zastínění a fotka muže někdy vypadat nepřirozeně.


Panel nástrojů v počítačovýém editrou Zoner Photostudio 15

I tato úžasná funkce, má ale své nešvary. Kromě aury kolem hran objektů se může po zesvětlení v hodně tmavých místech objevit šum. Ten vypadá podobně, jako když nastavíte na přístroji vysokou citlivost ISO. Projasnění stínu, ostatně jako každá počítačová úprava by se měla proto dělat s citem. Po aplikaci této funkce je většinou dobré také nepatrně zvýšit kontrast. Snímek je potom živější a scéna výraznější.


Projasnění stínu v počítačovém editoru Zoner Photostudio 15

Projasnění stínu, je jedním z mnoha způsobu jak pomocí editoru zvýšit dynamický rozsah fotografie. Dalším velmi používaným trikem je složení fotografie ze dvou duplicitních snímků se softwarovým posunem expozice. Princip je velmi jednoduchý, ale vyžaduje pokročilejší editor, který umožňuje pracovat s vrstvami, nebo maskou. To umí například zmiňovaný program Zoner Photostudio, ale v něm je maskování určitých míst celkem omezené. Na podobné úpravy je proto vhodnější například Adobe Photoshop Elements, případně bezplatný on-line editor Pixlr.


Prjasnění stínu v počítačovém editoru Zoner Photostudio 15

I pro tuto úpravu by měla být základem co nejlépe naexponovaná fotografie. Tedy s minimálním přepalem. Z tohoto snímku vytvoříte následně dva soubory. První bude upraven tak, aby měl co nejprokreslenější světlá místa, a druhý snímek naopak zohledňuje pouze tmavá místa a stíny. Typickým příkladem je fotografie krajiny, kde je velmi těžké nastavit expozici tak, aby vyšla hezké obloha i krajina zároveň. Většinou je buď přepálené nebe, nebo obráceně krásná obloha, ale tmavý spodek snímku. A to je právě způsobeno malým dynamickým rozsahem snímače, případně kinofilmu.


Fotografie s lokalní úpravou jasů a stínů / (Martin Lukeš 2013)


V okamžiku, kdy máte takto dvě upravené fotografie, stačí vzít z každé tu správnou část a následně je spojit dohromady. Mnohé z vás možná v první chvíli napadne slovíčko PODVOD. Do jisté míry to samozřejmě manipulace z fotografií je, ale na druhou stranu proč si snímek neupravit tak aby vypadal stejně, jak jsme místo viděli lidským okem. Navíc princip dvou expozic pro zvýšení dynamiky obrazu je starý téměř jako samotný vynález fotografie. Jen se tehdy nepoužíval počítač a editor, ale temná komora.

Zde je postup Jak velmi jednoduchým způsobem spojit dvě různě upravené fotografie do jedné.


Adobe Photoshop - dvě duplicintní vrstvy

V editoru si otevřeme oba soubory. Ideální je jako základ použít ten snímek, který má větší část hůře naexponovanou. Dále si do schránky standardní klávesovou zkratkou Ctrl+C zkopírujeme druhými snímek a pomocí zkratky Ctrl+V ho vložíme na ten základní jako novou vrstvu. V tuto chvíli máme jeden soubor obsahující dvě vrstvy. Ve spodu je například tmavá krajina a hezká obloha. Naopak nahoře správně naexponovaná krajina a přepálená obloha.



Adobe Photoshop - projasněná vrchní vrstva, tmavá spodní vrstva

V dalším kroku použijete klasický nástroj Guma, kterým odstraníte z horní vrstvy nežádoucí část, přesvícenou oblohu. Ze spodu vám tak vyleze druhá fotografie s dobrou oblohou. Samozřejmě pouze v těch místech, které byla progumována.


Adobe Photoshop - progumování vrchní vrstvy

Pokud chcete, aby bylo progumování co nejpřesnější a bez viditelných hran, je dobré zvětši si obraz pro větší přesnost v náhledu na 100 a víc procent. Naopak gumu zmenšete na potřebnou velikost hrotu. Ideální je také nastavit si na gumě plynulý přechod. Díky němu jdou tahy do ztracena a na fotografii v podstatě nezůstanou žádné stopy.  


Adobe Photoshop - kontrola progumování s vypnutím náhledu spodní vsrtvy

V okamžiku kdy jste se progumovali k ideálnímu výsledku, stačí sloučit obě vrstvy do jedné v záložce VRTSVY, nebo klávesovou zkratkou Ctrl+E a následně uložit upravenou fotografii.


Adobe Photoshop - sloučení vrstev

Jak vidíte, jde o velmi jednoduchý postup, který zabere pár minut a výsledek je opravdu efektní. Dá se navíc použít k docílení i jiných efektů, jako například částečné odbarvení fotografie. To jsem popisoval krok po kroku před časem v jednom ze článků Fotoporadny našeho Magazínu.


Výsledná fotografie / (Martin Lukeš 2013)

Pár tipů na závěr

- Pokročilejší fotografové mohou využít nekomprimovaný formát RAW a při vyvolání fotografie nastavit různý posun expozice. Tím získávají o trochu více obrazových informací a lepší obrazovou kvalitu, proti fotografii v souboru JPEG.

- Nepokoušejte se zjednodušit si práci selekcí krytických míst lasem, nebo magickou hůlkou. Oba nástroje nechají většinou viditelné hrany a přechody a nevypadá to hezky.

- Pokud si potřebujete od úpravy odskočit, můžete uložit rozpracovaný snímek do formátu PSD a vrstvy se nesloučí. Při následném otevření můžete pokračovat tam, kde jste skončili. Při uložení do JPEG se vrstvy sloučí a nelze v editaci pokračovat


Fotografie s lokální úpravou jasů a stínů / (Martin Lukeš 2013)

- Vždy zálohujte originálně vyofcený soubor a pracujte s jeho duplikáty. Nikdy nevíte, kdy se vám bude hodit.

- V případě že výslednou fotografii nepotřebujete v plné velikosti zmenšete si ji před úpravou. Progumování ploch pak bude rychlejší.

- Pro usnadnění práce můžete progumovat pouze přechod mezi spodní a horní fotografií, který je nejcitlivější na stopy gumy a zbytek označte lasem a smažte (Delete)

- Při častější úpravách podobného charakteru doporučuji investovat do grafického tabletu. Práce s ním je mnohonásobně přesnější a rychlejší, než s myší. A navíc má další doplňkové funkce pro retušéry fotografií i grafiky.


Fotografie s lokální úpravou jasů a stínů / (Martin Lukeš 2009)

Někdo si možná řekne, že dva stejné snímky s různou expozicí jdou rovnou vyfotografovat a pak by odpadla jejich dvojitá úprava. Ne vždy ale máte po ruce stativ, aby se snímky překrývaly na 100%, a dále to nejde použít v případě, že se ve scéně něco pohybuje. Někdy stačí vítr, který rozvlní větve stromů, a už snímek budete skládat jen velmi těžko. O skládání fotografie z více expozic se navíc dočtete v pokračování seriálu o HDR fotografii.

Nezapomeňte se svými výsledky pochlubit v naší fotografické Galerii, kde díky komentářům zjistíte, jak se vaše dílo líbí i ostatním divákům.

Sdílet na


Komentáře k článku

Reaguje na (14) | A ještě jeden koment milý Jo Sa. Podíval jsem se do zdejší galerie, abych věděl, kdo označuje mé fotografie za nudné a snaží se mě rádoby vtipnými invektivami na úrovni žáka základní školy "setřít". Mimochodem hezké slovo "nudné", našel jste si ho ve slovníku? Ale smekám před Vámi. Protože například Vaše fotografie s názvem "Téměř hotovo" je skutečně krajinářskou lahůdkou plnou invence a kreativity, s jemně a nevtíravě vyváženou kompozicí a nádhernými barvami, o dokonalém technickém provedení ani nemluvím. Rád bych si tuto fotografii koupil na stěnu a v rámci krajinářského sebetrýznění bych se na ni díval před spaním, abych si vždy uvědomil, jak krajinářská fotografie nemá vypadat :) Čili bravo maestro a víc Vašich komentů, nekonečně moc si jich cením!!!

17

Honza Šmíd, 4. 10. 2013 |Reagovat

Reaguje na (14) | Milý Jo Sa, je mi zcela jedno, co si o mých příspěvcích myslíte. Reakce Vašeho typu a reakce Drahoše o přechytralých "profících" vídávám na fotografických serverech běžně. Jsou to reakce těch, kteří by rádi něco uměli, ale neumí, a proto raději vše ostatní dehonestují. Označují se za amatéry a ze svých odpoledních cvaků se snaží udělat úzus amatérského standardu. Takže nic nového pod sluncem. Nicméně já jsem a) nevedl diskuzi s Vámi, ale s panem Lukešem, b) jsem vedl diskuzi korektně a bez urážek. Nechte si tedy laskavě laciné internetové výlevy o mindrácích a ubožácích pro sebe. Já se Vás také neptám, co na Vaši stupiditu berete a neradím Vám, že byste se měl ve volném čase věnovat ideálně sběru psích exkrementů. To by se k Vám podle Vašich reakcí optimálně hodilo :)

16

Homza Šmíd, 4. 10. 2013 |Reagovat

D

Reaguje na (2) | Já Vás naprosto pochopil, tedy smysl článku; ovšem vždy je potřeba počítat s reakcemi protřelých "bouráků", oni si nemohou odpustit aspoň trošilinku se vytáhnout... :-)

15

Drahoš, 1. 10. 2013 |Reagovat

JS

No tohle je debata...netusil jsem ze se do Vas pusti dva největší geniove české fotografie, stacil jsem se podivat na zminovane odkazy, panove slyseli jste nekdy slovo nuda? Mozna technicky dokonala ale NUDA. Takze pani profici proc nejdete diskutovat nekam jinam, tohle je pro amatery a lidi kteří mají z fotografie radost a poteseni a ne pro "fotografy" vašeho "formatu." Oni Vas asi nikde nechteji, co? Ani se nedivim, lidi kteří si leci svoje mindráky na tomto webu jsou sami ubozaci. S pranim hezkého dne a hlavne hodne dusevni spokojenosti!

14

Jo Sa, 21. 9. 2013 |Reagovat

Reaguje na (10) | Jaroslave myslím, že meritem věci není definice rodinného fotografa :) Ale spíše je hezké, jak o článku na dvou místech píšete, že je napsán velice solidně a že je velice dobrý, nicméně podotýkáte, že byste popisovanou techniku začátečníkům nedoporučoval :) A potom komu - pokročilému krajináři? Ten se takovým postupům jen zasměje. Čili jestli je článek velice dobrý, je určen začátečníkům (jak pan Lukeš zdůrazňuje), ale Vy byste popisované postupy začátečníkům nedoporučil, tak potom na co je takový článek? :) Se studiem exponometrie určitě souhlas, ovšem HW přechoďák? Ale fuj :) Zase další "patlámos" ala světla/stíny :)

S pozdravem,

Honza Šmíd
http://www.smidphotography.com

13

Honza Šmíd, 30. 8. 2013 |Reagovat

Reaguje na (11) | Tomáši on je po bitvě každý generál a nejlépe si kritizuje práce jiných. Ovšem nerad bych tímto dojmem působil i já. Čili se psaním návodů na tvorbu už nějakou zkušenost mám. Aktuálně lze najít u mě na webu či na několika fotografických serverech návodné články včetně printscreenů o tom, jak pořizovat a upravovat velkoformáty. Tím si nedělám reklamu, jen chci říct, že napsat článek i pro krajináře začátečníka zase není tak obtížné :) Ale jinak souhlas, návodů je všude plno, včetně video tutoriálů. Jde o to, které povedou čtenáře k vytouženému cíli a které naopak někam úplně jinam :)

S pozdravem,

Honza Šmíd
http://www.smidphotography.com

12

Honza Šmíd, 30. 8. 2013 |Reagovat

TP

Přiznám se, že po přečtení článku jsem o to se více těšil na diskuzi a nezklamala :-). Pánové – Honzo, Karle, je velmi těžké napsat článek, který by pochopil laik a který by popisoval sofistikované postupy při tvorbě krajinářské fotografie. Spousta čtenářů nemá vůbec ponětí co je to HDR, další skupina ví, že existuje Photoshop ale neumí v něm. Takže práce s kanály, pluginy pro odstranění šumu, maskování a další postupy to je na "x" dalších článků. Na druhou stranu velká pravda je v tom, že některé postupy, jako podexponování fotky a následné vytažení "šumu" je opravdu špatně stejně jako focení do jpegu. Čtenář, který podle návodu zkusí udělat krajinářskou fotografii bude nejspíše zklamaný. Otázkou na redakci je, zda raději nepopisovat postupně jednotlivé kroky, vedoucí k pěkné fotografii, třeba ve více článcích pomalu vč. printscreenů tak aby to i méně znalí čtenáři pochopili. Postupů jako je tento, je plný internet a defacto nevedou k dobrému výsledku tak proč učit ostatní něco co je špatně.

11

Tomáš Ptáček, 27. 8. 2013 |Reagovat

Jaroslav Orlík

Reaguje na (8) | No, já jsem si přečetl Vaši vášnivou debatu, pánové a pokud bych z ní měl něco vypíchnout, tak tohle:
. Rodinný fotograf z podstaty věci kupuje zrcadlovku proto, aby měl lepší fotky, ale nebude se zabývat jejich úpravami. Proč? Protože i z běžné dovolené přiveze přes tisíc fotek a po tuhém vnitřním boji jich 200 vymaže a zbytek nechá. Kdo by to upravoval? Nikdo že? - tak to mě úplně šokuje. Nevím tedy, milý Honzo, s kým se stýkáte, ale ten, kterého jste popsal, to není rodinný fotograf, to je břídil. Článek je napsán velmi solidně, jen bych podotkl, že bych začínajícím fotografům tuhle techniku úprav moc nedoporučoval, i když je funkční, spíš bych se zaměřil na studium exponometrie nebo na použití hardwarového přechoďáku. Je to sice, kapku složitější, ale na druhé straně se tím vyhnete většině nešvayrů, které tady Martin Lukeš popsal, jako jsou aury na tonálních přechodech a nárůst digitálního šumu při zesvětlování. Na monitoru to až tak patrné nebude, ale jakmile to zvětšíte na papír, okamžitě to vyleze. A pokud by už bylo třeba tuto technologii použít, tak pokud je to možné, dělejte to po menších krocích, ne najednou. Ale jako návod je článek velmi dobrý.

10

Jaroslav Orlík, 26. 8. 2013 |Reagovat

Martin Lukeš

Reaguje na (8) |


Dobrý den, je mi líto, ale bohužel se evidentně neshodneme. Komentáře Vás a p. Horáčka už zabírají 3 stránky strojopisu a myslím, že by čtenáři našeho Magazínu místo slovních přestřelek přivítali odborný článek, který Vám rádi umožníme publikovat. Úsilí a čas, který Vám zabrali tyto komentáře, jste mohli věnovat právě sepsání tohoto článku.

Nevím v jakém vztahu jste k panu Horáčkovi, že odpovídáte za něj, nicméně pokud fotí Nikonem D5000 pak chápu, že jste nuce využít všechny dostupné SW řešení abyste dosáhl potřebných výsledku.

Nemyslím si, že by projasnění stínu byla zbytečná funkce. Ostatně proč by se jí SW vývojáři z Adobe, Zoneru a dalších renomovaných společností vůbec zabývali, když by byla tak zbytečná? Z toho samého důvodu, proč jsem jí věnoval jednu z kapitol seriálu o HDR. Zkrátka někomu tato funkce stačí a někdo dá přednost složitějším metodám. Myslím, že je to každého volba. Pokud byste se oprostil od emocí a pozorně četl tak jen pouhá anotace článku měla předejít podobným polemikám.

Někdy se ale stane, že neoptimální rozložení světel a stínu na fotografii zjistíte až doma. Pak už nezbývá nic jiného, než využít softwarové řešení. Jedním z těch nejzákladnějších je funkce PROJASNĚNÍ STÍNU.

Jasně tedy uvádím, že jde v podstatě o nouzové a především základní řešení. Jak jsem již několikrát zmínil, složitější postupům se budu věnovat v pokračování článku. Možnostem použití filtrů, na které poukazujete jsem se věnoval v předchozím díle článku.

Popisované postupu jsou aplikovatelné a na fotografie, které nebyly pořízeny zrcadlovkou a tudíž nemohly být pořízeny do formátu RAW, nebo je lze použít i tehdy když někdo z jakéhokoliv důvodu do RAWu fotit nechce. Těmto fotografům, ale řešení na rozdíl ode mě nenabízíte.


Ano máte pravdu úprava RAWu trvá možná 2-3 minuty, ale jde o to, že když někdo jede z rodinou na dovolenou a udělá za 14 dní 3.000 fotek pak 3.000 x 3 = 9.000 minut což je 150hodin což je 50 večerů.  Navíc zrovna vy jako odborník určitě víte, že vyvážení bíle barvy jde dodatečně upravit v JPEG stejně jako v RAWu.

Tím bych to asi uzavřel. Článek je řešením pro určitou skupinu lidí v určité situaci. To že by mnoho zkušených fotografů řešilo problém jinak je především o tom, že by dělali vše proto, aby se do podobné situace nedostali. Ne každý je ale takový odborník jako Vy.

9

Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 23. 8. 2013 |Reagovat

OHŠ

Reaguje na (2) | Dobrý den, reaguji podruhé a víc už ani nebude myslím třeba, ať tu nevzniká zbytečná diskuze.

1) Začnou reakcí na koment u K. Horáčka, proč nefotí např. Nikoned D800E. Není potřeba - já všechny svoje velkoformáty cvakám na stařičký Nikon D5000 s mizerným dynamickým rozsahem a rozlišením. Ale protože dělám velkoformáty s expozičním bracketingem, tak oba nešvary hraje vykompenzuji. Ale datová četnost a dynamický rozsah v podobě exp btk nejsou primárním cílem velkoformátů (víceřadých panoramat). Jedním z hlavních důvodů je kompoziční volnost a neotřelost záběrů spolu s eliminací nekvalitní kresby širokáčů v rozích. To jen na okraj.

2) Ano, Váš článek je asi pro naprosté začátečníky, jak jsem i já uvedl v úvodu svého příspěvku, přesto považuji jeho obsah za zavádějící. Je to jako byste učil v autoškole jezdit frekventatny s automatem, ale oni po čase zjistí, že mají v práci služební vozidlo s "vařečkou" a musí se učit opět něco nového. Navíc se s automatem naučí jezdit nekvalitně! Sám říkáte, že článek je určen pro rodinné fotografy. Rodinný fotograf z podstaty věci kupuje zrcadlovku proto, aby měl lepší fotky, ale nebude se zabývat jejich úpravami. Proč? Protože i z běžné dovolené přiveze přes tisíc fotek a po tuhém vnitřním boji jich 200 vymaže a zbytek nechá. Kdo by to upravoval? Nikdo že? Proto je projasnění stínů pro něj zbytečnou informací. To už ať si snad radši koupí polarizák a přechoďák a dejme tomu, že mu to stačí ke štěstí a k absenci dalších úprav. Mimochodem pokud mírně podexponuje fotku, jak mu radíte a on v jpegu použije prosvětlení stínů na fotografii, kterou máte jako vzorovou, tak potěš. Co mu to udělá za krásné artefakty na hladině bych ani nechtěl vidět. Čili pořád nevím, komu jsou pasáže o prosvětlení stínů užitečné. Rodinný fotograf se o to nezajímá, protože x set fotek z dovolené nebude upravovat a pro pokročilejšího fotografa je to cesta do pekel.

3) Píšete, že mnoho fotografů fotí i jiné žánry než krajinu, raw nepoužívají, nemají na to HW či SW. Ale prosím Vás. SW vybavení na práci s rawy dnes můžete pořídit za směšné sumy (nemusíte si pořizovat photoshop za 25tis.). Na úpravu jednoho rawu v jeden okamžik stačí i starší nevýkonný notebook. Vy jakožto lektor byste podle mě měl kurzistům vysvětlovat výrazné výhody RAWu oproti JPEGu. A víte, proč plno fotografů nefotí do rawu? Protože podlehli jakémusi mýtu, že práce s rawy je obtížná. A přitom víme, že je asi tak náročná jako dojít si na toaletu! Ve většině editorů máme několik "šoupátek" a s nimi prostě šoupeme doleva či doprava. Jak prosté. Úprava jednoho rawu bude začátečníkovi trvat 2-3 minuty a hotovo. Přitom se nemusí starat v terénu o vyvážení bílé, raw má daleko lepší schopnost rekonstituovat expozici a práce se stíny a světly je daleko sofistikovanější a neporovnatelně kvalitnější, než volba světla/stíny ve photoshopu či adobe elementech. Tedy pokud nějaký rodinný fotograf postoupí o krůček vpřed a bude chtít vybrané fotky upravit, pak by pro něj měl být raw kvalitní a snadnou volbou. Navíc Vy sám v článku operujete s grafickými editory. Takže pokud se chce někdo řídit Vašimi pokyny, pak si musí editor pořídit, ovšem v drtivé většině púřípadů si tím pádem pořídí i nástroj na úpravu rawů že? :) Navíc raw se uplatňuje v drtivé většině fotografických oblastí, tedy není to jen výsada krajinařiny! Resumé - nechápu cílovou skupinu prvního článku. Možná pan Jenda (a odpustím si pár sarkasmů, které mám na jazyku) je po 40 letech obohacen a projasnění stínů ši vyrábění falešného expo bkt z jedné expozice mu přijde jako cesta pro každého, kdo se chce věnovat fotografii vážně. Omlouvám se, ale to mě fakt pobavilo :D :D :D

4) No a pak tu máme pasáže o skládání fotek. To je fajn, to je určitě ukázání cesty kupředu. Kdyby tomu nepředcházel úvod v podobě projasnění stínů, tak má článek svoji logiku. Ale už se nezmiňujete např. o výrazných limitech používání "falešného" expozičního bracketingu. Nicméně i když mám k druhé pasáži své výhrady (viz např. můj minulý příspěvek, bod 6 a další připomínky), její smysl vcelku chápu. Resp. chápu, že článek má ukázat dvě cesty, jak si poradit s dynamickým rozsahem nad rámec fotoaparátu. Přijde mi však v mnoha pasážích více než nešťastný.

Tedy toliko finále za moji osobu:)

8

Odpovídá: Honza Šmíd, 22. 8. 2013 |Reagovat

Chráněno pomocí reCAPTCHA Tyto stránky jsou chráněny pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajůsmluvní podmínky společnosti Google.