Historie fotografických značek - Canon

Ve čtyřicátých letech vzniká malá společnost, tehdy zvaná laboratoř pro přesné optické nástroje. Vyvíjí a na přelomu desetiletí vydává prototyp kamery Kwanon, pojmenované podle budhistické bohyně milosrdenství. Jedná se o první japonský aparát se štěrbinovou závěrkou a kopíruje design tehdy celosvětově známé Leicy. Ve čtyřicátých letech ještě společnost nemá prostředky pro výrobu vlatní optiky a používá objektivy Nikkor společnosti, která se má v budoucnu stát jejím havním rivalem. Název firmy se záhy mění na mezinárodně srozumitelnější Canon a vzniká i nové logo s unikátní typografií, společnost se tak již od počátku zaměřuje na celosvěový trh.

S postupem času vzniká mnoho dalších zajímavých fotoaparátů, o které se s vámi samozřejmě podělím, kromě toho ale Canon zasahuje prakticky do všech příbuzných odvětví. Dodnes se zachovala silná divize kancelářské techniky a tiskových zařízení, zajímavé ale je, že s logem Canon byly jednu dobu prodávány například i osobní počítače. Velmi silný Canon od počátku byl a dodnes je i v oboru filmové a televizní techniky. A to nejen na poli kamer, ale také optiky.

Pojďme se podívat na těch několik přístrojů, které jsem pro vás vybral, samozřejmě opět podle jednoduchého klíče, jejich technické výjimečnosti a dopadu na vývoj fotografického světa. A byl to opravdu těžký výběr, protože Canon má takových přístrojů na svědomí mnoho.

Canon VT de luxe

Kdybych měl mluvit o nejkrásnějších kamerách jaké jsem potkal, Canon VT bude na jednom z prvních míst. Už v roce 1957 kdy byl vydán, musel působit nadmíru futuristicky, dodnes si zachovává velmi moderní look i ve srovnání se svými současníky. Jeden z těch přístrojů, který by snad ani nemusel fotografovat, aby si jej člověk chtěl vzít do ruky. Perfektní příklad funkčního japonského inženýrství a minimalistického funkčního designu.

Canon 7

Prototyp Kwanon se odpíchl od designu Leicy, pozdější redesign dospěl až k této špičkové kameře taktéž dálkoměrné konstrukce. Vybavený rychlou štěrbinovou závěrkou a měřením expozice směle konkuroval dálkoměrům tehdejší doby, designem i mnohé z nich strčil do kapsy. Co bylo ale skutečně unikátní, je objektiv, který vidíte na obrázku. Už tehdy se všichni předháněli v technických parametrech, Canonu se podařilo podobně jako Leice s Noctiluxem, vyrobit základní sklo se světelností f0.95. Dodnes se jedná o takové unikum a tak dobrý kus optiky, že bývá přebudováván na moderní dálkoměrné aparáty a některé mirrorless přístroje.

Canon Pellix

Že už znáte koncept polopropustného zrdcadla z přístrojů Sony? Určitě jste ale nevěděli, že Canon tuto technologii implementoval už v roce 1965. Pellix si získal velikou oblibu na olympijských hrách, hlavně jeho úprava určená k rychlému sériovému snímání. Díky polopropustnému zrdcadlu totiž vidíte fotografovanou scénu i při samotné expozici, pro každého sportovního fotografa přímo dar z nebes.

Canon AE-1

A aby nám nechyběla nějaká ta klasická SLR, rozhodl jsem se zařadit Canon AE. Po boku Nikonu F, Olympu Om, Minolty 101, Pentaxu Spotmatic a dalších ikonických zrcadlovek, je to právě ten aparát ze zlaté éry, s maximálně funkčním designem, skvělým ovládáním, s dlouho používaným FD bajonetem, který nakonec ustoupil novému, většímu a elektronickému mountu EOS.

Canon EOS 5

Prodávaný i pod názvem A2, byl ve své době takřka standardní poloprofi zrcadlovkou, automatické zaostřování, expozice, vcelku standardní parametry. Co z něj ale dělalo další důkaz neúnavné inovace Canonu, bylo ostření pomocí sledování zornice. Zní to překotně, ale představte si nemuset volit ostřící body, aparát prostě zaostří tam, kam se v hledáčku podíváte. V takovém případě ani nemusíte nastavovat dioptrickou korekci, málem i v rozostřeném hledáčku se prostě stačí dívat tam, kam chcete ostřit. Škoda, že se tento systém nedochoval do dnešních moderních kamer.