Historie fotografických značek - Zeiss Blog

Historie fotografických značek - Zeiss

Kryštof KorčAktualizováno: 29. 7. 2015 v 10:17 • Rubrika: Blog

Nedávno jsem psal o dvou významných značkách na fotografickém trhu, stále aktuálním Hasselbladu a bohužel již minulém Contaxu. Oba výrobci byli velmi úzce spjatí se společností Carl Zeiss, Contax byl původně její odnoží zabývající se výrobou fotoaparátů (založením Contaxu Zeiss reagoval na úspěch Leicy s 135 perforovaným filmovým formátem) a Hasselblad až do roku 2005 používal výhradně optiku Zeiss pro své fotoaparáty, které se stejně jako Contaxy nesmazatelně zapsaly do historie.) Jelikož mám připravený rozhovor s panem doktorem Nassem, vedoucím vývoje optiky v Zeissu, na který se můžete těšit hned v zápětí, bylo by dobré podívat se v předstihu na samotnou značku, do seriálu skvěle zapadá, neboť právě Zeiss patří mezi výrobce s bohatou a členitou historií.



Vše začíná roku 1846, kdy výrobce mikroskopů s dnes již notoricky známým jménem Carl Zeiss zakládá stejnojmennou společnost. Roku 1866 se přidává vynikající vědec Ernst Abbe, který jako první formuluje rovnici pro výpočet optických vlastností čoček a jejich soustav, díky které je poprvé možné tato zařízení projektovat nejdříve na papíře a ne metodou pokusu a omylu, jak tomu do té doby bylo. Tento průlom umožňuje nástup sériové výroby a vyšší efektivitu při samotném navrhování. Do té doby se standardně jeden model mikroskopu vyrobil a tento funkční prototyp se používal, přitom bylo nemožno jej účinně kopírovat nebo modifikovat. Později v roce 1884 nastupuje Otto Schott, otec mnoha druhů optického skla, jeden typ z nich se dodnes jmenuje po něm.


Firma Carl Zeiss AG v roce 1910

Již během první světové války byl Zeiss největším producentem optiky, fotoaparátů a dalekohledů v regionu. V jejich dílnách vznikly legendární kamery Zeiss Ikon, nebo Kine Exakta. Je potřeba vzpomenout také Olexandera Smakulu, který v Zeissových závodech roku 1935 vůbec poprvé vyvíjí antireflexní vrstvy, bez kterých bychom si dnešní složité optické konstrukce nedokázali představit. Po druhé světové válce se hlavní výrobní závod v Jeně ocitl na východní straně hranice, část zaměstnanců byla americkou armádou přesunuta na západ, část jich zůstala a velká část používané techniky byla odvezena to závodů značky Kiev. Západní část výroby byla znovu započata ve městě Oberkochen, kde probíhá dodnes. Dnes je Zeiss obrovská společnost, která se zabývá nejen fotografickou optikou, ale také lékařskými aplikacemi, výrobou artificiálních očních čoček, planetárií, nebo unikátním systémem pro optickou inspekci polovodičových čipů, mimo jiné je také vedoucím výrobcem kinematografické optiky. Mnohé ze současných velkofilmů jsou natočeny jejich objektivy, z těch nejvýraznějších například Pán prstenů režiséra Petera Jacksona.


Historické objektivy Carl Zeiss, Jena, Nr. 145077 a Nr. 145078, Tessar 1:4,5 F=5,5cm (vyrobeny před rokem 1910)

Zeiss se sice rozhodl konkurovat Leice i na poli kamer a vyrobil jich mnoho, vždy ale byl a dodnes je pojmem hlavně pro svou dokonalou optiku. Pojďme se tentokrát podívat ne na fotoaparáty, ale na objektivy, které definovaly zásadní milníky ve fotografii a filmu. Určitě každý znáte pojmy jako Planar, Sonnar, nebo Biogon, jde o pojmenování optických konstrukcí právě z dílen Zeisse.

Začněme kinematografickými objektivy, ty se vyrábí od 16mm až po 65mm filmové a digitální formáty, optickou stavbou se jedná o extrémně kvalitní skla. Netrpí dýcháním ostření, obsahují plovoucí členy pro korekci ostření na krátké vzdálenosti a naprosto dokonalou mechanickou konstrukcí. Produkce nejkvatiltnějších z techto objektivů je natolik složitá, že z továrny může odcházet pouze několik kusů denně. Jedná se o anamorfickou optiku, poskytující specificky do šířky zdeformovaný obraz pro lepší využití plochy filmu. Jsou maximálně náročné na přesnost výroby a komplexnost vývoje, na světě je produkuje pouze velmi málo společností.


Carl Zeiss Planar f/0.7 - používaný režisérem Stanley Kubrickem

Unikátní je také objektiv původně vyvinutý pro NASA, jedná se o 50mm triplet se světelností f/0.7. Ten totiž neužívala pouze kosmická agentura, ale také Stanley Kubrick, který díky němu mohl natáčet filmové scény pouze při osvětlení svíčkami. Jednalo se o historické drama Barry Lindon, kde bylo pro pedantního režiséra podstatné právě to, aby scéna byla nasvětlena přirozeně. To by bylo bez Zeissovy optiky nemožné.


Scéna z filmu Barry Lyndon (Stanley Kubrick / 1975)

Z fotografické optiky je asi dodnes nejznámější spolupráce s Hasselbladem a Contaxem, které je právem považovány za etalon obrazové kvality, a to by samozřejmě bez kvalitní optiky nebylo možné. Právě Zeissova skla pomohla těmto značkám ke světovému věhlasu.


Carl Zeiss Apo-Sonnar T* 135mm f/2

Nejzajímavější je ale ta současná řada fotografické optiky, od unikátních SLR skel, která jsou na trhu již velmi dlouho a ze kterých například ZF 135mm f/2 drží první místo v této ohniskové vzdálenosti od svého uvedení na trh až do současnosti, po objektivy aktuálních nových řad. Nejzajímavější je samozřejmě série Otus o které si s Dr. Nassem budu mimo jiné povídat v následujícím rozhovoru a která nastavila novou laťku veškeré konkurenční optice a zřejmě bude také dlouho nepřekonaná.

Carl Zeiss Otus 85mm f/1,4

A nakonec zajímavost, optika v převratné 41MPX Nokii 808 PureView je také vyrobena  a navržna v Zeissových závodech. Ještě zajímavější je, že veškerá “skla" v tomto objektivu jsou plastová. Což prokazuje, že i optický plast má stále budoucnost a dostatečné rozlišení i pro tak nestandardní snímač. Navíc při velmi složtém tvaru jednotlivých členů by bylo prakticky nemožné je vyrobit ze skla.


Nokii 808 PureView s optikou Carl Zeiss

Doufám, že mezi Carl Zeiss skly máte také svého oblíbence, podělte se s námi v komentářích.



Zobrazeny komentáře (3 - 1)

  • 3

    Bil

    Reaguje na (2) | Hm, Samyang a Zeiss jednoduše srovnávat nelze. Podobnost končí zmíněným manuálním ostřením. Sám si dnes a denně gratuluju k tomu jak dobrou volbou bylo došetřit na Zeisse. Mám 85/1.4 a 135/2 a pro ty co umí zaostřit nelze nedoporučit. Získáte mj. jedinečný mikrokontrast, ano stojí to fůru....

    Marcel Bil, 28.07.2015 | Reagovat

  • 2

    Avatar

    Zatímco třeba u Samyangu je sleva kvůli absenci autofokusu, u značky Carl Zeiss je příplatek za manuální ostření :-D Ale je pravda, že Zeiss má prostě punc německé preciznosti podobně jako třeba Leica.

    SpookY, 28.07.2015 | Reagovat

  • 1

    Avatar

    Používám Zeiss 24mm f/1,8 Sonnar T* SEL. Mám ještě setový Sony 16-50mm f/3,5-5,6 OSS SEL a delší Sony 50mm f/1,8 SEL. Zeiss jsem si koupil před rokem a od té doby jsem ho z foťáku skoro nikdy nesundal. Má pevnou kovou konstrukci, světelnost je úžasná, nádherný kontrast. Kdybych se měl znovu rozhodovat jestli koupit nebo ne, koupil bych ho zas. Je to radost s ním fotit.

    R Hruska, 28.07.2015 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím