Jak a podle čeho si vybrat druhý objektiv

V důsledku si samotné tělo pořizujeme většinou pouze pokud objektivy již vlastníme.
Setových objektivů je celá řada. V případě úspěšných a osvědčených typů, se může setkávat již s x-tou generací nebo updatem. Setovým objektivům často říkáme “seťáky”. A není divu, že se tento výraz občas používá i jako příměr i hanlivě. Často neoprávněně, řada z nás si se seťáky vystačí povětšinu svého fotografického života, nebo si jej ponéchává jako zálohu. Jenže co dál? Po jakém objektivu koukat nebo po čem sáhnout dál? Na to se podíváme v následujících řádcích.

Záklaďáky

Prodejní statistiky ukazují, že samostatně nejprodávanějším objektivem je “pevná padesátka”. Proč tomu tak je? Hned z několika důvodů. Přesně technicky je řeč o objektivu s pevnou ohniskovou vzdáleností 50 mm a světelností f/1,8. 

Tato vzdálenost je od dob kinofilmu považována za portrétní ohnisko. Je lidskému oku nejblíž, pokud jde o úhel záběru. Prostě pokud bychom nehýbali okem, uvidíme zhruba to samé jako v hledáčku full-framové zrcadlovky s pevnou padesátkou. Hlavním důvodem je ale určitě nízká pořizovací cena. Ta vychází z konstrukční jednoduchosti a také rozšířenosti. Jde o nejlevnější objektivy, pokud tedy nepočítáme zmíněné seťáky nebo bazarové ceny.

Dalším důvodem obliby je právě pevné ohnisko, tzn. ultimátní kresba a oproti setovým objektivům vysoká světelnost f/1,8. Tady vidím takovou pomyslnou cestu do pekel pro každého fotografa. Protože po nasazení pevné padesátky už nebudou fotky ze seťáku “in”. Nasadíme si laťku o pořádný kus výš. A bohužel ostatní pevné objektivy nejsou již v tak příjemných pořizovacích cenovkách. 

Tady máme objektiv, který tedy vlastní většina. V případě ohniska od 35 do cca 75 mm, kam padesátka samozřejmě patří, máme základ, kterým se dá velmi slušně nafotit produkt, portrét, anebo třeba reportáž.

Lucie Šiprová - Adéla, Nikon D750 + Nikon 50 mm F1,8 AF NIKKOR D, 50 mm, 1/1000 s

Širokáče

Takže co dál, pokud máme padesátku, nebo ji nechceme, protože je mimo náš žánr. Ano, žánr, při výběru je fajn zohlednit témata, která nám nejčastěji uvíznou v hledáčku. Pokud nás baví krajina, fotíme v rámci práce interiéry a nemovitosti, realizujeme se při streetové fotografii atd. koukáme po širokoúhlých objektivech. 

Tereza Vylítová - Lago di Braies, Canon EOS 77D, Canon EF-S 10-18 mm f/4,5-5,6 IS STM, 10 mm, 1/30 s

Tady máme možnost jít zase do extrému a volit pevné ohnisko s výbornou světelností, ale s cenou, která bude obsahovat zpravidla jednu nulu na konci navíc (: Všeobecně platí, že s rostoucí světelností objektivu roste i cenovka. V přepočtu na kinofilm se vyskytujeme v rozpětí ohniska cca 15-50 mm.

Pokud nebudeme neúprosní v kresbě a nesáhneme po pevném sklu, můžeme vybírat z celé řady zoomových objektivů. Ty disponují nižším rozsahem např. Nikon 14-24/2,8 a kontinuální světelností. Vysoká světelnost může být klidně po finanční stránce synonymum pro kontinuální, protože cenovky jsou v tomto případě opět delší (roli hraje i fakt, že jde často o full-framová skla).

Pokud jsou tyto objektivy mimo naši dostupnost, sáhneme po proměnlivé světelnosti. Příkladem může být Canon EF-S 10-18 IS tady po přepočtu na kinofilm operujeme s ohniskem 16-29 mm.
Nejvyužívanější je logicky kategorie “seťáku” s lepší nebo zase kontinuální světelností. Je to logické. Rozsahem jsme si na ně zvykli, posouváme se logicky o krok dál. Takovým krásným příkladem je Tamron 17-50 pro APS-C senzory. Po přepočtu na kinofilm pracujeme v rozsahu klasických seťáků, tedy cca 26 - 75 mm s malou hloubkou ostrosti. A vlastně zároveň přetékáme do území základních ohnisek.

 

Objektiv Tamron SP 17-50 mm f/2,8 XR Di II VC pro Nikon

Teleobjektivy

Žádné krajinky, skupinky lidí v interiéru atd. a pokud ano, stačí skutečně bohatě ten seťáček, který jsme si koupili s fotoaparátem. Naše priority jsou jinde, fotíme výhradně sport, zvěř atd. Tady jsou vlastně pravidla v poměru cena x světelnost stejná. Asi těžko si někdo hned pořídí jako “druhý” objektiv pevnou Sony 400/2,8 v řádu stovek tisíc. K nákupu takového drobečka nás donutí až okolnosti, nebo náš růst. To se ale děje podstatně později. Mnohem častější je varianta zoomu a kontinuální světelnosti. Krásným příkladem je Canon 70-200, kdy dochází běžně k postupným nákupům od verze 70-200/4 přes stabilizovanou světelnost f/4 až po 70-200/2,8 IS.

A opět nejčastější je následování a rozšíření setového teleobjektivu jen s lepší světelností. Takové sklo je přijatelný kompromis mezi výše uvedenou třídou a naší peněženkou.

Bob Gajdoš - Maximální rychlost, NIKON D5100, Tamron AF 70-300 mm f/4,0-5,6 Di LD Macro pro Nikon, 70 mm, 1/80 s

Ultrazoomy 

Specifickou skupinou jsou ultrazoomy, objektivy, které v sobě nesou širokáče i teleobjektivy. V případě volby tohoto typu skla je prioritní požadavek nestřídat objektivy, taková klasická situace na cestách při outdoorových aktivitách a podobně. Tenhle typ objektivu nám dokáže vyfotit scenérii krajiny, ale i velmi slušně přiblížit detail věže s hodinami ve vzdálené vesnici. Prostě vytáhnout foťák a fotit cokoli, protože každý gram navíc se počítá, nebo protože není čas rozebírat, sundavat, nasazovat objektiv a znovu nasazovat krytky a při troše štěstí nepotřebné sklo opět uložit do batohu. Za několik let se výstupní kvalita těchto objektivů razantně zlepšila. A protože pracujeme i s přiblížením, jsou vedle určitého utěsnění proti prachu vybaveny často i stabilizátorem.

Objektiv Sigma 18-300 mm f/3,5-6,3 DC Macro OS HSM Contemporary pro Canon

 

 Samozřejmě vybírat další objektiv lze podle spousty kritérií. Výše jsme vám přinesli nástřel na základě zkušenosti se zákazníky z našich prodejen.