Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 12. díl - EXPOZIČNÍ ČAS

Extrémně krátký čas při fotografování sportu
foto: Marian Chytka

Historie expozičního času

V počátcích fotografie byla doba expozice pro fotografa stejně důležitá, jako dnes. Fotografičtí pionýři to bohužel neměli tak snadné, jako my v současnosti. První fotoaparáty nebyly vybaveny časovatelnou závěrkou a délka expozice se většinou řídila odkrytím a následným zakrytím objektivu. Samotný čas se buď odhadoval, nebo se měřil na nějakém externím zařízení, nejčastěji hodinkách, nebo stopkách. To už si asi dnes nikdo z nás neumí představit.

Krátký čas při fotografování reportáží - čas: 1/1250s
foto: Monika Baštová

U současných fotoaparátů stačí pootočit kolečkem a na displeji vidíte, zda máte nastavenou 1/10s, 25" nebo 1/4000s. Proto zvládnou i základní modely zrcadlovek a bezzrcadlovek zmrazit i ten nejrychlejší pohyb jaký si umíme představit. To se využívá především při záznamu dětí, sportu, zvířat, strojů a dalších pohybujících se objektů. Díky dlouhým časům v rozmezí 30" - 1/100s můžeme stejně tak dobře pohyb rozmáznout, což se hodí například při fotografování tekoucí vody, světel dopravních prostředků v noci, pohybujících se mraků na obloze, nebo jiných scén, kdy chceme naopak pohyb na fotografii přiznat.


Krátký čas expozice při fotografování zvířat - čas: 1/3200s
foto: Josef Šálek
                                                                                                                            

Čím méně citlivý materiál, tím delší čas potřebujeme

Průkopníci fotografie to ale měli těžké ještě v další věci. Materiály, na které prostřednictvím světla zaznamenávali obraz, nebyly v minulosti zdaleka tak citlivé, jako dnes. V praxi to znamenalo, že se délka expozice u nejstarších dochovaných fotografií pohybovala v řádech až několika hodin. A to byl samozřejmě velký problém. Fotografovat se totiž daly výhradně statické objekty, tedy nejčastěji krajina, nebo architektura. O nějakých momentkách, nebo reportážních fotografiích si naši předchůdci mohli před 190 lety nechat leda zdát.

Ještě začátkem minulého století byly součástí každého seriózního ateliéru nejrůznější podpěrky hlavy. Světlo se totiž nedalo dohnat jinak, než délkou expozice, a to i u relativně statického žánru, jakým je právě portrét. Nešlo to jinak, než naprostým znehybněním fotografového subjektu.

Indikátor expozičního času (Canon / Nikon)

Je jisté, že si průkopníci fotografie uvědomovali, že jde o poměrně výrazný hendikep a tak se snažili experimentovat a vylepšovat záznamové médium. Cíl byl jediný, zvýšit jeho citlivost na světlo a docílit tak kratších expozičních časů. V tom je ostatně určitá paralela mezi současnými konstruktéry a vývojáři fotografické techniky. Touha vytvoření citlivějšího média přetrvává, takže se s každou novou generací můžeme těšit z fotoaparátů, které nám díky stále vyšším citlivostem umožňují použít kratší čas i při extrémně nízké hladině světla.

Jen pro zajímavost, první generace zrcadlovek disponovaly citlivostí kolem ISO 1600 a dnes nejsou výjimkou fotoaparáty s hodnotou ISO 25 600. U profesionálních fotoaparátů dokonce naleznete citlivost ISO 204 800 a v rozšířených módech citlivosti se lze dostat až na hodnoty ISO 3 276 800. Pro vaši představu to znamená, že například tam, kde při hodnotě ISO 100 potřebujeme ke správné expozici čas 4 sekundy, nám při citlivosti ISO ISO 3 276 800 stačí 1/8000s. A to je ohromný rozdíl.


Krátký čas expozice při fotografování sportu - čas: 1/1600s
foto: Martin Lukeš

Jak funguje závěrka fotoaparátu

Jak šel čas a podařilo se vymyslet citlivější materiály, do fotoaparátů přibyla řízená závěrka. Ta je podobná té, kterou známe dnes. Fotografové tak měli expoziční čas konečně pod kontrolou. To bylo v éře fotografie klíčovým milníkem.

Délka expozice totiž není důležitá jen z hlediska sběru světla. Díky krátkým časům expozice lze totiž na fotografii zmrazit pohyb. Naopak dlouhé časy pohyb na snímku rozmáznou, přesněji řečeno způsobí pohybovou neostrost. Mnoho fotografických žánrů by bez řízené závěrky vůbec nemohlo existovat. Řeč je především o pohybové a dynamické fotografii, do které spadá především reportáž a dokument. Dále fotografování sportu, zvířat, kulturních akcí, ale samozřejmě také dětí a běžné rodinné fotografie. Jednoduše řečeno, nikdo, kdo se specializuje na pohybovou fotografii, by se neobešel bez možnosti nastavit závěrku na konkrétní expoziční čas.


Krátší expoziční čas při fotografování street fotografie - 1/250s
foto: Marek Štefech

Mechanická a elektronická závěrka

Zrcadlovky a bezzrcadlovky mají obvykle závěrku mechanickou. Na ní lze většinou nastavit nejdelší čas 30 sekund, případně jednu minutu a nejkratší čas 1/4000s, tedy jednu čtyřtisícinu sekundy. Pokročilejší modely mají k dispozici dokonce 1/8000s. To stačí ke zmrazení i těch nejrychlejších pohybů.
Nejnovější bezzrcadlovky, ale už i některé zrcadlovky, mají navíc k dispozici závěrku elektronickou. Odkrytý snímač sbírá světlo po řádcích a protože elektronické procesy se dějí mnohem rychleji než ty mechanické, lze nastavit čas i na 1/16 000s, nebo dokonce 1/32 000s.

Tak krátké časy se ale častěji používají k omezení světla, například při focení portrétů při silném světle na otevřenou clonu. Při snaze zmrazit pohyb elektronickou závěrkou totiž může docházet k tzv. rolling shutter efektu, kdy je fotografovaný objekt značně deformovaný kvůli načítání obrazu po jednotlivých řádcích snímače.


Mechanická závěrka digitální zrcadlovky Nikon                   

Princip expozičního trojúhelníku

V předchozích dílech našeho seriálu, jsme si řekli, jak pracovat se clonou a s citlivostí. Expoziční čas je tou poslední veličinou, třetím vrcholem tzv. expozičního trojůhelníku. Ten je alfou a omegou každého fotografa. Existuje pouze několik modelových situací, které se dají aplikovat na všechny fotografické žánry.


Krátký expoziční čas zmrazí pohyb - čas: 1/1000s
foto: Martin Lukeš

Co dělat když je málo světa

• otevřít clonu
• prodloužit čas
• zvýšit citlivost
• použít blesk (externí světelný zdroj)
• použít světelnější objektiv

Zmrazení letu dravce krátkým časem - čas: 1/1600s
foto: Robert Adamec

Jak zmrazit pohyb, když je málo světla

• nastavit krátký čas expozice
• otevřít clonu
• zvýšit citlivost
• použít světelnější objektiv
• použít blesk

Jak rozmáznout pohyb, když je hodně světla

• nastavit delší čas expozice
• použít stativ
• snížit citlivost
• zaclonit objektiv
• použit použít šedý filtr (ND)

Delší expoziční čas pro přiznání pohybu - čas: 1/25s
foto: Martin Lukeš

Co dělat, když je málo světla a fotím statickou scénu

• použít stativ
• nastavit delší čas
• otevřít clonu
• zvýšit citlivost

Co dělat, když je fotím statickou scénu a je hodně světla

• nastavit nejnižší citlivost
• použít krátký čas
• zaclonit
• použít šedý filtr (ND)

Delší expoziční čas rozmázne pohyb - čas: 1/25s
foto: Martin Lukeš

Všechny další situace jsou jen kombinací výše uvedených příkladů. Pokud ovládnete expoziční trojúhelník, nepřekvapí vás žádná situace a můžete fotografovat v podstatě cokoliv. Při focení pohybu se jako první nastavuje čas a clonou se dorovnává světlo. Pokud je světla málo, použije fotograf vyšší citlivost, světelnější, objektiv, nebo blesk. Pokud je světla moc, utlumí se šedým neutrálním filtrem. Při focení statických scén se naopak pracuje se clonou, díky které lze korigovat hloubku ostrosti. Když je světla málo, lze použít stativ a prodloužit čas, případně použít světelnější objektiv nebo zvednout citlivost.

Dnes jsme si řekli, co je expoziční čas a v příštím díle našeho seriálu vám prozradíme, v jakých režimech ho lze nastavit, jaký čas je pro konkrétní scénu ten správný a samozřejmě také pro jaké žánry je nastavení času důležité.


Krátký čas při focení momentek - 1/1600s
foto: Jan Zmrzlík

---

Další díly seriálu - Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou:

• 1. díl - FORMÁT FOTOGRAFIE
• 2. díl - OSTŘENÍ
• 3. díl - EXPOZIMETR
• 4. díl - MĚŘENÍ EXPOZICE
• 5. díl - KOREKCE EXPOZICE
• 6. díl - VYVÁŽENÍ BÍLÉ BARVY (WB)
• 7. díl - AUTOMATIKA A SCÉNICKÉ REŽIMY
• 8. díl - PROGRAMOVÁ AUTOMATIKA
• 9. díl - CITLIVOST ISO (1/2)
• 9. díl - CITLIVOST ISO (2/2)
• 10. díl - CLONA
• 11. díl - PREFERENCE CLONY
• 12. díl - EXPOZIČNÍ ČAS
• 13. díl - PREFERENCE ČASU
• 14. díl - BULB
• 15. díl - MANUÁLNÍ REŽIM
• 16. díl - PROČ POUŽÍVAT STATIV
• 17. díl - JAK SPRÁVNĚ POUŽÍVAT STATIV
• 18. díl - HLOUBKA OSTROSTI
• 19. díl - HYPERFOKÁLNÍ VZDÁLENOST
• 20. díl - INTERNÍ BLESK
• 21. díl - EXTERNÍ BLESK
• 22. díl - REŽIMY EXTERNÍHO BLESKU
• 23. díl - ZÁKLADNÍ NASTAVENÍ EXTERNÍHO BLESKU
• 24. díl - MANUÁLNÍ NASTAVENÍ EXTERNÍHO BLESKU
• 25. díl - SVĚTELNOST OBJEKTIVU
• 26. díl - OHNISKOVÁ VZDÁLENOST OBJEKTIVU
• 27. díl - CROP FAKTOR
• 28. díl - STABILIZÁTOR OBRAZU
• 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM
• 30. díl - MODRÁ HODINKA
• 31. díl - FILTRY (1/2)
• 31. díl - FILTRY (2/2)
• 32. díl - SEKVENČNÍ SNÍMÁNÍ
• 33. díl - HLEDÁČEK FOTOAPARÁTU
• 34. díl - ROZDÍL MEZI OPTICKÝM A ELEKTRONICKÝM HLEDÁČKEM