Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 18. díl - HLOUBKA OSTROSTI Fotoporadna

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 18. díl - HLOUBKA OSTROSTI

Martin LukešAktualizováno: 4. 5. 2020 v 19:48 • Rubrika: Fotoporadna

V několika předchozích dílech našeho seriálu jsme se dotkli pojmů jako je správná expozice, clona, clonové číslo a mimo jiné také HLOUBKA OSTROSTI. Pro někoho, kdo s fotografováním začíná, je to ale poměrně abstraktní pojem. Pojďme si podrobněji probrat, co to vlastně hloubka ostrosti je, jak s ní lze pracovat a v jakých žánrech se využívá a co ji ovlivňuje. Dotkneme se trochu matematiky, fyziky a optiky, ale nemusíte se bát, je to jednodušší, než by se na první pohled mohlo zdát.

Co je hloubka ostrosti

Pokud jste poctivě přečetli všechny předchozí díly tohoto seriálu, pak už jistě víte, že fotograf si může zvolit, co přesně bude na snímku ostré a odkud začne ostrost ustupovat v neostrost. Přesněji, která část scény se začne ztrácet v "neurčito". Hloubkou ostrosti tedy nazýváme tu část fotografie, která se nám jeví jako ostrá. Tady ale pozor. Fotografie rozlišuje dva typy neostrosti, jednak tuto fokální a pak neostrost pohybovou.

Pohybová neostrost vzniká posunem fotoaparátu, nebo fotografovaného objektu, během expozice. To ale nesouvisí s hloubkou ostrosti a se clonovým číslem, ale s délkou expozice, tedy s expozičním časem. Obecně se většinou používá výraz "rozmazaná fotografie" ve smyslu pohybu. Existuje ještě další druh neostrosti, který je způsoben optickými vadami objektivu, jako ke třeba neostrost v rozích fotografie, nebo difrakce, což je zhoršení kresby objektivu při vyšších clonových číslech (difrakce). Ty ale většinou fotograf nijak neovlivní, a proto o tomto typu ostorsti/neostrosti dnes řeč nebude.

https://cdn.megapixel.cz/images/w1024h1024/9/236509.jpg?v=1574149280
Světelné prvky v rozostřeném pozadí - tzv. bokeh
foto: Martin Lukeš

Jednou z klíčových věcí fotografie je to, kam fotograf zaostří. Tím si určuje, co bude na snímku nejostřejší. Přestože se ostří jedním ostřícím bodem, nezaostřuje se na bod, ale na rovinu. Jednoduše řečeno je ve výsledku ostré vše, co je ve stejné vzdálenosti od roviny snímače, tedy co je na stejné rovnoběžce s pomyslnou osou snímače. Jak ve vertikální, tak i horizontální rovině.

Proto se často používá termín "rovina zaostření". Kromě roviny zasotření si dále může fotograf určit, kam bude ostrost pokračovat před tuto rovinu a také za ní. A právě vzdálenost mezi nejbližším a nejvzdálenějším ostrým místem na fotografii se označuje jako hloubka ostrosti. Ta může mít pouhé desetiny milimetru a zrovna tak i mnoho desítek, nebo dokonce stovek kilometrů. Čistě teoreticky se dá vytvořit i nekonečná hloubka ostrosti, i když tento pojem je sám o sobě trochu diskutabilní.


Zaostřovací vzdálenost se počítá od roviny snímače k rovině zaostření

Hloubku ostrosti tedy definuje rovina zaostření, zaostřovací vzdálenost. Což je vzdálenost zaostřovaného objektu od roviny snímače.  Pokud bych fotil například šachové figurky v řadě vedle sebe a snímač by byl vodorovně s touto řadou, pak všechny figurky budou ostré. Vzdálenost mezi osou snímače a jednotlivými figurkami v řadě je totiž po celé délce shodná. To samé platí v případě, že by bylo několik řad figurek nad sebou, například na nějaké poličce.

Pokud bychom ale fotografovali figurky v několika řadách za sebou a zvolili malé clonové číslo, pak bude ostrá pouze ta řada, na kterou je zaostřeno a řady před ní a za ní začnou ustupovat do neostrosti, tedy budou mimo hloubku ostrosti. Zvýšením clonového čísla, se prodlouží také hloubka proostření, přesněji řečeno hloubka ostrosti. Ta je někdy označována zkratkou DoF z anglického Depth of Field.


clona F1,4 - malá hloubka ostrosti / clona F16 - velká hloubka ostrosti
foto: Martin Lukeš

Delší a kratší hloubka ostrosti

Pokud bychom hloubku ostrosti měli nějak primárně rozdělit, pak se nejčastěji používají termíny malá a velká hloubka ostrosti.

Velká hloubka ostrosti

Dosáhneme jí nastavením vyššího clonového čísla a na fotografiích se projevuje tak, že je většina snímku proostřena. To se používá například u fotografií krajin, architektury, interiérů, noční oblohy, produktové fotografie, nebo u skupinových snímků.


Fotografie s velkou hloubkou ostrosti - ohnisko 15mm, clona F9
foto: Martin Lukeš

Malá hloubka ostrosti 

Je pravým opakem a jde o snímky, kde je jen malá část proostřena. Nejmenší hloubku ostrosti mají objektivy s nízkým clonovým číslem (F2,8 a méně) a teleobjektivy s delším ohniskem (100 mm a více). Typickými příklady fotografií s malou hloubkou ostrosti mohou být portréty, makro a reportáže nebo produktová fotografie.


Fotografie s malou hloubkou ostrosti - ohnisko 50mm, clona F2,2
foto: Martin Lukeš

Jak převrátit hloubku ostrosti

Existují případy, kdy nechcete, aby byla hloubka ostrosti rovnoběžná s osou zaostření, ale potřebovali byste ji trochu naklonit. Nejčastěji se to využívá při fotografování architektury, jídla, šperků, nebo jiné produktové fotografie. Některé starší analogové kamery, středního a velkého formátu umožňovaly náklon, přední, případně zadní standardy, nebo dokonce jejich vyosení. V takových případech došlo k náklonu, nebo převrácení roviny zaostření, a to se projevilo i na hloubce ostrosti.

Dnešní zrcadlovky a bezzrcadlovky mají snímač i objektiv napevno. Tedy až na pár výjimek. Těmi jsou tzv. tilt-shift objektivy a objektivy zvané „Lens baby“. V obou případech jde osa objektivu naklopit jak do stran, tak i nahoru a dolu a tím dojde k částečnému, nebo úplnému převrácení zaostřené roviny.


Tilt-Shift objektiv Nikon 19mm f/4 E PC ED

Tilt-Shift objektivy

Shiftovací objektivy se používají převážně na fotografování architektury, protože mimo jiné umí optickou cestou srovnat kácející se linie. Najdeme je ale i u fotografů, kteří se zabývají produktovou fotografií. Jde výhradně o objektivy s pevným ohniskem, které nemají možnost automatického ostření a vždy je třeba ostřit manuálně. Navíc jde o poměrně drahou a jednoúčelovou optiku, takže mezi fotografy nejsou moc rozšířeny. Pro profesionální fotografy, kteří se zabývají komerčním fotografováním architektury a interiér, jsou nezbytnou výbavou.


Vertikální rovina ostrosti vytvořená objektivem Tilt-Shif Nikon 24 mm f/3,5D ED PC-E Micro
foto: Martin Lukeš

Lens baby

Dětské objektivy, jak by se dal volně přeložit název této optiky, fungují na podobném principu, ale jsou mnohonásobně levnější. Jejich výstup není zdaleka tak dokonalý a výsledná fotografie je mnohdy dílem náhody. V principu je použita méně kvalitní optika a celý mechanismum posunu roviny optické soustavy vůči rovině snímače je konstruován mnohem jednodušeji a méně precizně. Přesto výsledky z těchto objektivů mohou vypadat velmi zajímavě a působí kreativně.


Jednotlivé generace objektivu Lensbaby

Umělá hloubka ostrosti

Pokud někdo fotografuje převážně na mobilní telefon a dostal se až sem, možná si říká k čemu tolik povyku, když si stačí ťuknout na displej mobilu a tam si vybrat co chcete na fotce ostré a co má být neostré. Nenechte se ale zmást. Chytré mobilní telefony jsou sice vybaveny takovými aplikacemi, ale jde o rozostření umělé, tedy softwarové. A to nemá zdaleka tak hezkou charakteristiku, krémovost a bokeh jako skutečné rozostření optickou cestou.

Podobné možnosti nabízí i pokročilé počítačové fotoeditory, ale ani ty nemají dechberoucí výsledky. Méně zkušený editor navíc velmi často špatně odhadne úhel hloubky ostrosti a její perspektivu a výsledkem je fotografie, která z hlediska hloubky ostrosti nedává smysl a navíc vypadá velmi nepřirozeně.


Neodborné rozostření pozadí pomocí editoru

Lytro a další zašlapané projekty

Pro každého fotografa by asi bylo nejlepší, kdyby vždy vyfotil snímek s nekonečnou hloubkou ostrosti a v počítači šlo dodatečně nastavit, která část má zůstat na snímku neostrá, ale zároveň by fotografie neztratila přirozenost optického rozostření a tolik skloňovaný bokeh. I takové projekty už spatřily světlo světa. Jedním z průkopníků dodatečné změny DoF byla firma LYTRO. Její fotoaparáty ale připomínaly spíše kaleidoskop a ani optické parametry objektivů, stejně jako výstupní obrazová kvalita, nebyly bohužel nijak oslnivé.

Trochu lepších výsledků dosáhla společnost Panasonic, která u některých modelů bezzrcadlovek nabízela režim, kdy fotoaparát uložil sérii snímků s různou hloubkou ostrosti do zvláštního formátu a pomocí přiloženého programu šlo dodatečně v počítači, nebo tabletu posouvat hloubku ostrosti a rovinu zaostření. Ani to se ale nedočkalo větší odezvy.


Fotoaparáty Lytro

Výrobci mobilních telefonů to ale nevzdávají a experimentují s dalším způsobem, kdy několik fotoaparátů v telefonu vyfotí jeden snímek s různým posunem zaostření a pomocí aplikace si následně můžete vybrat tu ideální rovinu zasotření. V tomto směru se možná časem dočkáme i toho, že fotoaparáty mobilních telefonů dosáhnou nějaké menší hloubky ostrosti. To zatím vzhledem k velikosti snímače a krátké vzdálenosti od optiky není technicky možné.


Dodatečně zvolená rovina zaostření a hloubka ostrosti (Lytro)

Náhled hloubky ostrosti

Sen každého fotografa je, aby byla hloubka ostrosti vidět v hledáčku, nebo na displeji ještě před zmáčknutím spouště. To je ale bohužel zatím velmi obtížně splnitelná představa.

Některé analogové zrcadlovky to umožňovaly a rozostření, tedy alespoň částečně, bylo skutečně vidět již v hledáčku. Digitální fotoaparáty bohužel nic podobného zatím nenabízí. Ale abychom výrobcům nekřivdili, tak se o to snaží a stále vymýšlí jak toho dosáhnout.

Některé digitální zrcadlovky proto mají pod objektivem tlačítko, které mi bylo záhadou již v dobách mé první digitální zrcadlovky. V návodu jsem se tehdy dočetl, že se jeho stisknutím přivře irisová clona a v hledáčku bude patrný náhled hloubky ostrosti. Clona se skutečně přivře, takže průhled hledáčkem ztmavne, ale to je asi tak všechno. To jak bude vypadat hloubka ostrosti, jsem bohužel nikdy neviděl. Dnes se naštěstí tato tlačítka dají u pokročilejších modelů přeprogramovat, a tak je lepší si tam nastavit nějakou užitečnější funkci. Já tam mám například naprogramovaný rychlý přístup k funkci tichého snímání, za pomoci elektronické závěrky.


Tlačítko náhledu kontroly hloubky ostrosti

Live view a Focus pekang

Trochu přehlednějšího, i když stále spíše orientačního náhledu hloubky ostrosti lze docílit na displeji fotoaparátu pomocí funkce Live View. Aby zaostřená rovina byla čitelnější a výraznější, lze si pomoci lupou živého náhledu, která zvětší zaostřený detail a dále funkcí Focus Peaking. Ta v režimu manuálního ostření barevně zvýrazní hrany toho, co bude na snímku ostré, takže máte alespoň částečně přehled o hloubce proostření. Touto funkcí jsou ale zatím vybaveny pouze některé fotoaparáty.

https://cdn.megapixel.cz/images/w1024h1024/8/178308.jpg?v=1534949289
Funkce Focus peaking zvýrazní zaostřenou oblast

Pokročilé objektivy s displejem

Zřejmě poslední variantou, jak si obratem ověřit hloubku ostrosti, jsou speciální objektivy, které jsou vybaveny aktivním displejem. Na tom se mimo jiné ukazuje zaostřovací vzdálenost a hloubka ostrosti. Bohužel tyto pokročilé funkce má velmi málo objektivů, které jsou navíc dražší a nepočítejte tedy s tím, že by podobnou funkcí disponoval nějaký objektiv, který koupíte s fotoaparátem v základním setu.


Objektiv s integrovaným stavovým displejem Canon EF 70-300mm f/4,0-5,6 IS II USM

Co ovlivňuje hloubku ostrosti

No a nyní se dostáváme k samotnému jádru pudla. Mnoho začínajících fotografů se většinou poměrně rychle zorientuje v tom, že hloubka ostrosti je dána hodnotou clonového čísla. No a z toho vycházejí při nastavování expozičních hodnot. Ve skutečnosti jde o mnohem složitější problematiku. Proostření fotografie totiž neovlivňuje pouze clonové číslo, ale další čtyři veličiny.

Clonové číslo

Lamelovým mechanismem clony v objektivu, lze zvětšit, nebo zmenšit vstupní otvor, kterým prochází světlo. To ovlivňuje nejen expozici z hlediska množství světla, ale také hloubku ostrosti samotnou. Odcloněný objektiv (otevřená clona/nízké clonové číslo) způsobuje malou hloubku ostrosti, a naopak zacloněný objektiv (zavřená clony/vysoké clonové číslo) vytváří větší hloubku ostrosti.

Příklad:
Nikon D5
ohnisko 50 mm, clona F1,4, zaostřeno na 1 m
DOF = 3 cm (ostrost:  0,99 m až 1,02 m)

ohnisko 50 mm, clona F13, zaostřeno na 1m
DOF = 28 cm (ostrost:  0,88 m až 1,16 m)


Vliv clony na hloubku ostrosti

Zaostřovací vzdálenost

Právě zaostřovací vzdálenost je z hlediska hloubky ostrosti stejně důležitá, jako clonové číslo samotné. Bez ohledu na to, jaký použijeme objektiv nebo ohniskovou vzdálenost, tak platí, že čím blíže je zaostřovaný objekt ke snímači, tím je hloubka ostrosti menší. A naopak, čím je objekt, na který ostříme vzdálenější, tím se hloubka ostrosti zvětšuje.

S tímto principem mají problémy například makroobjektivy, které disponují velmi krátkou zaostřovací vzdáleností, což mnohdy vytvoří extrémně malou, a mnohdy až kontraproduktivní hloubku proostření.

Příklad:
Nikon D5
ohnisko 35 mm, clona F5,6 zaostřeno na 7,5 m
DOF = 843 m (ostrost:  3,77 m až 846,77 m)

ohnisko 35 mm, clona F5,6 zaostřeno na 7 m
DOF = 89,4 m (ostrost:  3,64 m až 93,04 m)


Makroobjektivy s krátkou ostřící vzdáleností mají extrémně malou hloubku ostrosti
foto: David Cudrák

Ohnisková vzdálenost

Patří mezi další důležitý faktor, který je potřeba zohlednit při snaze dosáhnout optimální hloubky ostrosti. Obecně platí, že objektivy s kratším ohniskem, tedy širokáče, mají poměrně velkou hloubku ostrosti a teleobjektivy dosahují při stejné cloně a stejné zaostřovací vzdálenosti mnohonásobně menší hloubky ostrosti.

Příklad:
Nikon D5
ohnisko 20 mm, clona F4, zaostřeno na 2,5 m
DOF = 7,25 m (ostrost:  1,46 m až 8,71 m)

ohnisko 200 mm, clona F4, zaostřeno na 2,5 m
DOF = 0,03 m (ostrost:  2,48 m až 2,51 m)


Teleobjektivy mají menší hloubku ostrosti i při relativně větším zaclonění

Velikost snímače

Kompaktní fotoaparáty a mobilní telefony jsou osazeny poměrně malým snímačem, který je navíc usazen velmi blízko objektivu. Obecně tedy mají mnohem větší hloubku ostrosti při stejné hodnotě clonového čísla než zrcadlovky s větším snímačem, kde je hloubka ostrosti menší. To samé platí i při porovnání fotoaparátů se snímačem micro 4/3 a APS-C, nebo APS-C vs. full-frame.

Rozlišení snímače

Je zřejmě nejméně využitelnou veličinou z uvedené pětice, protože tento údaj je daný a nelze s ním nijak laborovat. V podstatě jde především o velikost rozptylného kroužku a následně schopnost objektivů vykreslit počet čar na milimetr při určitém rozlišení, což do jisté míry ovlivňuje i hloubku ostrosti.

Příklad:
Canon 400 (6 Mpx)
ohnisko 100 mm, clona F4, zaostřeno na 2,5 m
DOF = 0,085 m (ostrost:  2,458 m až 2,543 m)

Canon 760D (24,2 Mpx)
ohnisko 100 mm, clona F4, zaostřeno na 2,5 m
DOF = 0,086 m (ostrost:  2,458 m až 2,544 m)


Porovnání velikosti snímačů - Full frame: 36 x 24mm / APS-C: 23,6 x 15,6mm / micro 4/3: 17,3 x 13mm

Vezmeme-li v potaz všechny proměnné, pak mi jistě dáte za pravdu, že docílit požadované hloubky ostrosti je trochu věda. Existuje ale vzoreček pro rovnici o pěti neznámých, díky kterému se dá hloubka ostrosti velmi přesně spočítat. Určitě ale milujete matematiku a fyziku stejně tak jako já. Naštěstí žijeme v době chytrých telefonů a ještě chytřejších aplikací. Některé umí vyřešit tuto rovnici za nás, spočítají na základě zadaných hodnot hloubku ostrosti a ještě nám vše ukáží srozumitelně pomocí nějakého ilustračního obrázku tak, aby výsledek pochopilo i školou povinné dítě.

Pokud byste takovou aplikaci hledali, stačí zadat do Google play, nebo Apple store s aplikacemi výraz „DoF“. Pod tímto pojmem naleznete desítky kalkulaček na hloubku ostrosti a pak už stačí jen pár si jich vyzkoušet a vybrat si tu, která se vám bude líbit nejvíc.

Tyto aplikace umí navíc spočítat onu magickou zaostřovací vzdálenost, které se říká hyperfokální a díky níž můžete docílit maximální hloubku ostrosti s danou technikou a při konkrétním nastavení. O tom ale bude řeč v následujícím díle.


Aplikace pro výpočet hloubky ostrosti

titulní foto: aplikace DOF SIMULATOR


Předchozí díly seriálu - Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou:



Zobrazeny komentáře (5 - 1)

  • 5

    Lukeš

    Reaguje na (4) | Dobrý den, ano skutečně jsme si jistý. Je to právě často předpokladaný výsledek, že ta prostřední figurka bude nejostřejší a ty postranní začnou ustupovat do neostrosti, protože vzdálenost k nim je jiná než k bodu zaostření. To by ale znamenal že hloubka ostorsti ustupuje v kružnici a tak to není. Hloubka ostrosti je skutečně dáná rovinou zaostření, která je rovnoběžná s rovinou snímače. Krásně je to vidět například na této fotografii bankovek, kdy oko Lenina, Washingtona i Přemysla Otakara jsou stejně ostré, přestože jsem ostřil na prostřední portrét. Jediným důvodem, proč by byly objekty u kraje ostré méně, mohou být optické vady objektivu, ale to je neostrost způsobená optickými vlastnostmi a ne hloubkou ostrosti.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 04.05.2020 | Reagovat

  • 4

    Hašek

    Martine, jste si jistý, že když budu fotografovat řadu cca 10 figurek ( potažmo skupinové foto z výletu) na malou hloubku ostrosti a zaostřím na tu přímo před objektivem která je nejblíž, tak ta pátá vlevo bude stejně ostrá jako ta přímo předemnou jenom proto, že rovina snímače běží rovnoběžně s tou řadou figurek i když je ta pátá od fotoaparátu fizycky dál než ta prostřední. Silně pochybuji, ale píšete to v tomto článku.

    Martin Hašek, 01.05.2020 | Reagovat

  • 3

    Kolský

    *milovymi kroky...Reaguje na (2) |

    František Kolský, 29.04.2020 | Reagovat

  • 2

    Kolský

    Nojoo. Hloubka ostrosti.Mrska. Kdyby tak existoval idealni fotoaparat/sestava s vlastnostmi: Velikost a vaha max nejake Pana GX800, UZ od 10 do 600mm, kvalita obrazu stredoformatu a hloubka ostrosti by byla mozna stejna jako u FF/Stresoformatu. Mnam. Vzdy se rika, ze fyzika se neda oblbnout, ale technologie je kamarad a kraxi milovimy kroky dopredu. Takze proc by nemohla do par let existovat masinka, ktera pri mensich rozmerech dokaze perfektne nasimulovat hloubku ostrosti jako u FF/Stredoformat. Behem 0,001s vypocitat vzdalenosti a uhly v obraze a prask, je to tam :) Ostatne, nejake pokusy uz jsou, pokud jsem cetl pozorne :).

    František Kolský, 29.04.2020 | Reagovat

  • 1

    Avatar

    Reaguje na (1) | Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 18. díl - HLOUBKA OSTROSTI Martin Lukeš • Vydáno: včera v 20:49 • Rubrika: Fotoporadna -----O.K. Zajímavý souhrn. Zdravím. Rp.

    Břetislav Rozpondek, 29.04.2020 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené produkty

Doporučené stránky

  • Jak fotit krajinu

    Tento fotografický a v podstatě i výtvarný žánr, patřil vždy k těm nejpopulárnějším jak mezi profesionálními fotografy, tak i mezi těmi amatérskými.…

  • I cesta může být cíl

    Máme tu závěrečné kolo naší celoroční fotografické soutěže a rozhodli jsme se, že poslední téma necháme trochu volnější. Fotografování, a to rodinné…

  • Světlo v krajině

    Fotografie krajinek jsou v letním období zřejmě tím nejčastějším a nejoblíbenějším tématem většiny fotografických nadšenců. Nejen že jsou k focení…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Košík

Způsoby doručení

  • Denní doručení PPL 129 Kč
  • Kurýr od 249 Kč
  • Osobní odběr v Zásilkovně 99 Kč
  • Osobní odběr (Praha, Brno, Ostrava) Zdarma

Doprava zdarma od 5 000 Kč

Kontakt

Nahrát

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s využíváním cookies a využití osobních údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a v reklamních sítích na dalších webech. Tyto souhlasy můžete kdykoliv změnit, vypnout nebo upravit v Nastavení soukromí, které otevřete kliknutím na odkaz níže.
Dozvědět se víc | Nastavení soukromí
Rozumím