Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 20. díl - INTERNÍ BLESK Fotoporadna

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 20. díl - INTERNÍ BLESK

Martin LukešAktualizováno: 1. 7. 2020 v 16:54 • Rubrika: Fotoporadna

Mnozí fotografové považují interní blesk na zlo, kterému je lepší se vyhnout, a to hodně velkým obloukem. A vlastně bych jim dal i částečně za pravdu. Na druhou stranu by se v souvislosti s ním dalo parafrázovat známe rčení o tom, že blesk je dobrý sluha, ale zlý pán. Ono je to ve skutečnosti opravdu stejně jako s tím ohněm. Často nám může být velmi užitečný, ale za prvé ho musíme mít na 100 % pod kontrolou a za druhé musíme vědět, kdy a jak ho nejlépe použít. A přesně o tom bude řeč v našem dalším díle seriálu JAK FOTIT DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU A BEZZRCADLOVKOU.

Je důležité vědět a pamatovat si, že blesk skutečně může udělat dobrou službu a v určité situaci dokonce pomůže k lepšímu záběru. Na druhou stranu může zrovna tak fotografii dost ublížit, nebo ji dokonce zničit. Bohužel nevýhod, které s sebou nese interní blesk, je poměrně hodně. Proto jeho použití vyžaduje maximální opatrnost.

Nevýhody blesku

Úbytek světla se vzdáleností

Obecný problém všech externích světelných zdrojů je to, že se vzdáleností od jejich zdroje se snižuje intenzita světla. Jednoduše řečeno, když postavíme do řady po půl metru za sebe tři figuranty a fotoaparát i výkon světla nastavíme tak, aby byl ten uprostřed nasvícený co nejlépe, pak ten před ním, blíže ke světlu, bude přesvícený a ten za ním, dále od světelného zdroje, bude tmavý. A to platí obecně nejen při fotografování s bleskem, ale i se stálým světlem, zábleskovými jednotkami a stejně tak když použijeme lampičku nebo třeba kapesní svítilnu. Světlo se vzdáleností jednoduše slábne, proto se s interním bleskem velmi špatně fotografuje v nějakém větším prostoru, protože sice osvítíme popředí, ale pozadí většinou zůstane tmavé.


Natavení kompenzace zábleskové expozice

Jednou z mála možností jak srovnat hladinu světla v celém prostoru, pokud je alespoň částečně nasvícen dalším světelným zdrojem, je nastavit expozici fotoaparátu tak, jako bychom fotografovali celou scénu. To se obvykle neobejde bez vyšší hodnoty citlivosti. Hodnoty mohou být nastaveny tak, že fotografie vyjde celkově podexponovaná a bleskem si jen lehce přisvítíme scénu, nebo objekty v popředí, takže budou jakoby vystupovat z šera. Blesk se v těchto případech většinou nenastavuje na plný výkon, ale spíše se ztlumí pomocí korekce zábleskové expozice. Mohlo by se totiž stát, že objekty v popředí budou přesvícené, což by nevypadalo dobře.

Omezený dosah

Jak již bylo řečeno, tak světlo se vzdáleností slábne a výkon interního blesku většinou nemá větší dosah než pár metrů. Interní blesk proto určitě nestačí k osvícení většího prostoru nebo k fotografování na větší vzdálenost. Pokud budete například na koncertě 30 metrů od pódia, nepočítejte s tím, že byste si bleskem přisvítili nazoomované účinkující. Stejně tak zabudovaným bleskem neosvítíte celou tělocvičnu nebo sportovní halu, ani nějaké zvíře, které fotografujete odněkud z posedu či jiného úkrytu. Primární určení interního blesku je spíš „na takové to domácí žvýkaní“, jak se říká v jedné české reklamě.


Interní blesk digitální zrcadlovky

Narušení přirozené světelné atmosféry

Osobně považuji za největší problém použití blesku, že jím narušíte přirozenou světelnou atmosféru dané scény. Fotíte v prostředí, které je nějak nasvícené, ale výsledná fotografie vypadá díky blesku úplně jinak. Mnohdy je světlo tak výrazné, že přebije veškerou přirozenost a autentičnost dané světelné atmosféry. A to je samozřejmě špatně. Bohužel to neplatí jen o interním blesku a stejným způsobem můžete zničit záběr i bleskem externím.

Ten má sice možnosti natočení hlavy a použití odraženého světla o strop, nebo o stěnu, případně možnost použít softbox a další doplňky, které světlo změkčují, ale to už vyžaduje určité znalosti a zkušenosti. Osobně se držím osvědčeného pravidla, že nejlepší fotografie s bleskem jsou ty, na nichž blesk není vůbec poznat. I zde je proto ideální použít takový výkon blesku, který je nezbytně nutný k nasvícení určitých partií scény. K tomu opět pomůže kompenzace zábleskové expozice.

Přímý směr světla

Světlo blesku je často obecně charakterizováno jako ploché. Tím je myšleno to, že objekty nasvícené čelně, mají prosvícenou většinu stínů, a to i v záhybech, takže nepůsobí tak plasticky, jako když jde světlo shora nebo z boku. A to platí v případě portrétů i neživých objektů. S tím se bohužel u interního blesku nedá nic moc dělat, protože nejde změnit směr světla. Existují sice různé maličké rozptylky a odrazné destičky, které sice světlo nepatrně změkčí, ale světlo jde na scénu stále zepředu a plastičnost fotografovaných objektů to tedy moc neřeší.


Pokud chcete na fotografii zachovat přirozenou světelnou atmosféru, není vhodné použít interní blesk
foto: Martin Lukeš

Tvrdé světlo / ostré stíny

A když už je řeč o charakteristice světla, určitě není od věci zmínit, že světlo interního blesku je velmi tvrdé a tudíž na pozadí vytváří velmi ostré stíny. Hlavním důvodem je malý rozměr světelného zdroje. Jde téměř o bodové světlo a v tomto případě se potvrzuje pravidlo, že čím je světelný zdroj menší, tím je světlo tvrdší a stíny ostřejší. Jak již bylo zmíněno, existují nejrůznější adaptérky, rozptylky a mini softboxy, které se snaží světlo alespoň trochu rozptýlit, ale většinou to není o moc.

Jedinou možností je v tomto případě postavit fotografovaný objekt dále od pozadí. Tím se stíny trochu změkčí. K externím bleskům existují poměrně kvalitní softboxy, které se rozměry blíží k těm, jenž se používají na ateliérová světla. Rozptýlit a změkčit světlo u nich proto jde mnohem lépe.


Interní blesk / externí blesk odražený o strop
foto: Martin Lukeš

Červené oči

Dalším velký nešvarem interního blesku je efekt červených očí. Ty se sice na fotografii nemusí objevit vždy, ale pokud se tak stane, tak je to velmi nepříjemné. Většina fotoaparátů je sice dnes vybavena režimem, který má potlačit efekt červených očí, ale toto řešení také není moc šťastně. Jednak není úplně 100% a navíc většinou funguje na principu krátkého předzáblesku, během kterého si má sítnice oka zvyknout na oko blesku. Tímto zábleskem ale můžete vyrušit fotografované osoby a snímek tak ztratí kouzlo okamžiku a překvapení.

Externí blesk problém s červenou barvu očí nemá. Jednak je jeho osa umístěna mnohem výše než osa objektivu a navíc se dá hlava polohovat a světlo tak zle odrazit například o strop nebo o stěnu.


Červené oči na fotografiích s bleskem netrápi jen lidi, ale i zvířata

Prozrazení fotografa

Obecně při focení s bleskem nepočítejte s tím, že budete nějak nenápadní. Velká nevýhoda při aktivovaném blesku je to, že se stanete okamžitě středem pozornosti. Speciálně to platí při fotografování dětí a zvířat. Pokud chcete fotografovat nenápadně a co nejméně ovlivňovat probíhající děj nějaké situace, pak je lepší se blesku vyhnout. V okamžiku, kdy někoho bleskem vyrušíte, začne se chovat a tvářit jinak a záběr tak ztratí punc přirozenosti a autentičnosti. V podobných situacích je lepší cesta světelnějšího objektivu a vyšší citlivosti, což má často bohužel za následek vyšší hladinu šumu. Jinak se ale reportáže a dokumenty bohužel fotografovat nedají.


Interní blesk prosvítí především popředí scény
foto: Martin Lukeš

Zákaz fotografování s bleskem

Obdobné je to na místech a v situacích, kde se s bleskem fotografovat nesmí, nebo je to minimálně krajně nevhodné. Typickým příkladem jsou muzea a galerie. Pokud tam vyloženě není zákaz jakéhokoliv fotografování, tak počítejte s tím, že můžete zapomenout na blesk i na stativ. Podobné je to například při fotografování divadelních představení či koncertů vážné hudby, kde byste záblesky rušili vystoupení. Může jít ale také o fotografování svateb. Při tomto žánru se sice blesk velmi často používá, ale určitě je vhodné domluvit se předem s kameramanem, pokud se svatba natáčí.

Jde o to, že má na kameře pečlivě nastavenou expozici a je velmi nekolegiální, pokud mu do záznamu pouštíte záblesky, které celé video kazí. Stejně tak může jít o fotografování vašich malých ratolestí, které například spí v kočárku. Počítejte s tím, že ostrý záblesk může dítě vzbudit a máte po focení. I v těchto případech je lepší objektiv s lepší světelností a případně si pomoci vyšší citlivostí.


Muzeum je typickým příkladem místa, kde se nesmí používat blesk
foto: Martin Lukeš

Nežádoucí odlesky

Často se také můžete dostat do prostředí, kde jsou výraznými prvky sklo, kov, nebo jiné lesklé plochy. Ani tam s bleskem moc nepochodíte. Tím, že světlo blesku nejde směrovat, ani o něco odrazit, jde vždy v ose snímače a tím pádem odraz pošlete vždy zpět do objektivu. Na daném místě, kam světlo dopadlo se tedy objeví velmi silný odlesk, což je samozřejmě nežádoucí a rušivé. I v těchto situacích je lepší použít vyšší ISO, objektiv s nízkým clonovým číslem, případně blesk externí, který jde otočit a směrovat.


Proti sklu a jiným lesklým plochám se s bleskem fotografovat nedá

Nemožnost použít krátké expoziční časy

Do problému se s interním bleskem mohou dostat i milovníci pohybové fotografie. Je jedno zda fotíte sport, děti nebo zvířata, ale na zmrazení rychlejšího pohybu je potřeba kratší čas expozice. Synchornizační čas interního blesku se většinou pohybuje někde mezi 1/60s - /1/250s a to může být při fotografování pohybu málo.

Respektive objekt jako takový světlo blesku zmrazí, ale v místech, kde byl pohyb nejrychlejší, se vytvoří silueta nebo závoj. To někdy může vypadat efektně, ale ne vždy se to hodí na seriózní fotografování. Částečně to řeší externí blesky, které mají tzv. vysokorychlostní synchronizaci blesku (HSS - high speed synchro). Ty umožní exponovat až na 1/8000s i při zábleskovém světle, ale spolu s kratším časem se velmi rapidně snižuje také výkon blesku a jeho dosah.


Extrémně krátké časy s interním bleskem použit nelze
foto: Martin Lukeš

Stíny u širokoúhlých objektivů

Blesk může znepříjemnit život také fotografům, kteří si libují v objektivech s krátkým ohniskem. Ty mají poměrně široký perimetr a protože zabírají prostor i velmi blízko před fotoaparátem, dochází občas k tomu, že je ve spodní části vidět vykousnutý stín samotného objektivu. Interní blesk je totiž umístěn velmi nízko nad objektivem a ten mu proto stíní. Řešením je externí blesk, který je umístěn výš a objektiv mu tudíž nestíní.

Pokud vlastníte zoomovací širokáč, stačí mnohdy nastavit trochu delší ohnisko, jednoduše přizoomvat. Stín pak většinou zmizí ze zorného pole objektivu. To je ale kolikrát kontraproduktivní, zvláště když je pro vás focení na široké ohnisko klíčové.


Stín způsobený interním bleskem a krátkým ohniskem objektivu

Snižuje kapacitu baterie

Blesk samotný má dopad také na provozní věci a jednou z nich je výdrž baterie. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně velmi silné světelné záblesky, tak se při častém použití blesku výrazně sníží kapacita baterie. To se dá sice dá řešit náhradním akumulátorem, ale je to věc, na kterou musíte stále myslet. I v tomto směru jsou na tom lépe blesky externí, které mají samostatné napájení, ve většině případů na 4 tužkové baterie. A na ty se dá udělat i 300 - 400 záblesků.

Studený barevný závoj

Výbojka blesku má ještě jeden negativní dopad na výslednou fotografii. Obecně má studenější barevný nádech, což může negativně ovlivnit výslednou fotografii. Studený závoj obecně nevypadá moc dobře, zvláště pak když jsou ve scéně živí lide, rostliny nebo zvířata. Tento problém lze řešit správným nastavením bílé barvy, případně pokud fotíte do rawu, tak se dá barevná teplota doladit v nějakém počítačovém editoru. Obrazový formát JPEG to umožňuje také, ale u RAWu to je bez ztráty kvality.


Barevný posun způsobený zábleskovým světlem

Kdy použít interní blesk

Po přečtení všech těchto negativních dopadů, které může mít interní blesk na výslednou fotografii někoho možná napadne, zda není lepší přelepit ho izolačkou a vůbec ho nepoužívat. Na jednu stranu byste si tím asi ušetřili spoustu starostí, ale na druhou stranu se blesk v některých situacích přeci jen může hodit. Když nemáte k dispozici světelnější objektiv a nechcete fotografii degradovat digitálním šumem spojeným s vyšší hodnotou citlivosti, může přijít i světlo malého blesku vhod.

Při nedostatku přirozeného světla

Asi nejčastější situací, kdy sáhneme po tlačítku, které aktivuje interní blesk, je když se dostaneme do špatných světelných podmínek, což je nejčastěji spojené s focením nějakých momentek, dokumentů nebo reportáží. Na techničtější žánry, jako je třeba produktová fotografie, portrét, makro, nebo zátiší, se světlo blesku moc nehodí.

Fotografování na kratší vzdálenost

Největší využití pak blesk nalezne při focení na krátkou vzdálenout, zhruba do 10 m. Větší prostor interní blesk nepokryje. Směrné číslo interních blesků je obvykle mezi hodnotami 6 - 12.  Externí blesky jsou na tom v tomto ohledu o poznání lépe a jejich směrné číslo se pohybuje mezi 30 - 60. Mají tedy podstatně silnější výkon a dá se s nimi fotografovat na větší vzdálenost. Při focení rodinných momentek někde v běžném interiéru by měl ale výkon interního blesku stačit.


V některých situacích je interní blesk jedinou možností
foto: David Papřok

Vykrytí stínů v protisvětle

Pomoc blesku oceníte překvapivě nejen při fotografování v interiéru, ale také při práci v exteriéru. Jednou z takových situací je focení v protisvětle, když máte v záběru nějaký blízký objekt proti světlému pozadí. Ten pak obvykle vyjde tmavý, protože jsou jeho čelní partie ve stínu. Pro příklad mohu uvést klasický portrét z výletu, někde na vyhlídce, kdy světlo svítí do zad portrétované osoby a ta má obličej ve stínu. Pokud stojí dostatečně blízko fotoaparátu, může interní blesk projasnit stíny, a tím se srovná hladina světla v popředí. Pozadí fotografie je pak nasvícené rovnoměrně.


Interní blesk lze využít při fotografování v protisvětle
foto: Martin Lukeš

Korekce zábleskové expozice

Při všech podobných situacích je ale potřeba, aby bylo světlo blesku opravdu velmi precizně vyvážené, tedy aby ho nebylo málo, ani ve scéně nedominovalo. A přesně k tomu slouží funkce korekce zábleskové expozice. Tou je vybavena většina pokročilých fotoaparátů a blesků a dá se s ní velmi plynule nastavovat jak výkon interních, tak i externích blesků.

Někoho možná napadne, k čemu je taková funkce, když nás výrobci neustále ujišťují o tom, jak přesný je systém TTL, který automaticky dokáže nastavit výkon blesku s ohledem na ostatní parametry. To je sice pravda, ale vnímání světla je podobně jako u barev, chutí, nebo třeba tónů velmi subjektivní. Navíc záměr fotografa nemusí být vždy standardní, a tak se často stane, že by chtěl světla víc nebo méně.


Ikonky označující kompenzaci zábleskové expozice

Ovládání korekce zábleskové expozice je naprosto triviální. Obvykle ji najdete pod symbolem +/- který je velmi podobný klasické korekci expozice. Jediný rozdíl je v tom, že je zde navíc u těchto znamének symbol blesku. I stupnice pro nastavení výkonu blesku je velmi podobná té, která nám ukazuje posun expozičních hodnot do plusu a mínusu. Jen nemá takový rozsah.

Korekce EV jde posunout v rozsahu +5EV až -5EV, u starších fotoaparátů. U těch z nižší modelové řady je to pak +3EV až -3EV. Výkon blesku jde většinou řídit v rozsahu +2 až -2, případně +1 až -3. Podle toho, jaký máte model fotoaparátu. Externí blesky jsou vybaveny stejnou funkcí, jen mají větší rozsah nastavení +3 až -3.

Výkon blesku navíc lze nastavit po ⅓ expozičních kroků, podobně jako je tomu u běžných expozičních hodnot. Tím pádem lze intenzitu světla vyladit opravdu velmi precizně, což má samozřejmě dopad na výslednou světelnou atmosféru fotografie. Obecně platí pravidlo, že na krátkou vzdálenost je lepší výkon blesku snížit a naopak při focení na větší dálku se hodí výkon blesku zvýšit. To je ale potřeba zkoušet a trénovat, aby člověk získal trochu nějaký odhad.


Malou rozptylku na interní blesk si lze vyrobit i svépomocí

Rozptylky a difuzory

Několikrát tu byla řeč o různém příslušenství, které pomáhá usměrňovat nebo modifikovat světlo interního blesku. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že není moc účinné. Hlavním důvodem je to, že se o moc nezvětší samotná plocha, ze kterého světlo vychází, a tak je samo o sobě dost tvrdé. Dalším důvodem je to, že tyto nástavce a adaptéry neumí změnit směr světla a to jde pořád velmi blízko osy objektivu a navíc čelně. To znamená, že je stále přímé a zůstává také velmi ploché.

V tomto směru se mi asi nejvíc osvědčil klasický kancelářský bílý papír, který si přidržím před hlavou blesku. Velikost A4 je mnohonásobně větší než je výbojka blesku, a tak se tím světlo celkem příjemně změkčí. Zároveň ale prochází skrze nějakou bariéru, takže je tlumenější a slabší. Mnohdy je potom dobré sáhnout do nastavení korekce expozice.


Fotografie pořízená s interním bleskem a improvizovaným difusorem
foto: Tomáš Neugebauer


 

Předchozí díly seriálu - Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou:

 



Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené stránky

  • Light Painting - malování světlem

    Máme tu poslední měsíc v roce a s ním i závěrečné kolo fotosoutěže ROK S MEGAPIXELEM 2018. Dlouhé zimní večery ale nenabízejí moc prostoru k nějakému…

  • Pohyb a tma

    Nový ročník celoroční soutěže ROK S MEGAPIXELEM 2019 začneme pěkně z ostra. Fotografování pohybu ve špatných světelných podmínkách je všeobecně tou…

  • Portrét v přirozeném světle

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nové recenze

Přihlásit

Košík

Způsoby doručení

  • Denní doručení PPL 129 Kč
  • Kurýr od 249 Kč
  • Osobní odběr v Zásilkovně 99 Kč
  • Osobní odběr (Praha, Brno, Ostrava) Zdarma

Doprava zdarma od 1 000 Kč

Kontakt

Nahrát

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s využíváním cookies a využití osobních údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a v reklamních sítích na dalších webech. Tyto souhlasy můžete kdykoliv změnit, vypnout nebo upravit v Nastavení soukromí, které otevřete kliknutím na odkaz níže.
Dozvědět se víc | Nastavení soukromí
Rozumím