Magazín

Fotoporadna

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 22. díl - REŽIMY EXTERNÍHO BLESKU

Martin LukešAktualizováno: 2. 2. 2021 v 13:28 • Rubrika: Fotoporadna

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 22. díl - REŽIMY EXTERNÍHO BLESKU

V minulém díle jste se dozvěděli o výhodách externího blesku, o tom, že jde odpalovat na dálku, že si z více blesků můžeme vytvořit světelný systém, nebo malý domácí ateliér a také to, jakým způsobem lze blesky na dálku řídit. V pokračování tohoto dílu, kde se věnujeme problematice externích blesků, si povíme něco o tom, jak se jednotlivé externí blesky liší, podle čeho si blesk vybrat a jaké doplňkové funkce u nich můžeme nalézt.

Základní parametry externích blesků

Na první pohled by se mohlo zdát, že blesk je pouze přídavné světlo a při jeho výběru tak nějak není nad čím přemýšlet. To ale zdaleka není pravda. Externí blesky mají mnoho nejrůznějších parametrů a doplňkových funkcí. No a pokud nevíte, co znamenají a k čemu slouží, můžete při výběru jednoduše sáhnout vedle. Proto nebude od věci se v problematice trochu zorientovat a něco si povědět alespoň o těch základních parametrech a funkcích externích blesků.

Patice

Primárním parametrem každého blesku je jeho patice. V dávnýh dobách analogu to bylo podstatně jednodušší. Každý blesk měl normalizovanou lyžinu do sáněk fotoaparátu a odpaloval se pomocí jednoho standardizovaného středového kontaktu. S nástupem pokročilých zrcadlovek přišli výrobci s blesky systémovými. Ty toho uměly podstatně víc a aby si mohly s fotaparátem předávat potřebné informace, přibyly ke středovému kontaktu další systémové konektory. Samozřejmě, že každý výrobce fototechniky si chrání své vlastní know-how, a tak každá značka začala používat svůj vlastní konektor.


Systémový konektor patice blesku Nikon

Tento princip se přenesl i do éry digitálních fotoaparátů a v podstatě je zachován dodnes. Při nákupu blesku je tedy nutné vybrat takový blesk, který bude kompatibilní s vaším fotoaparátem. Teoreticky půjde nasadit blesk jedné značky na fotoaparát jiné značky a je dokonce možné, že ho přes středový kontakt i odpálíte, ale určitě nebude fungovat systém měření TTL, ani jiné pokročilejší funkce blesku, takže ho nevyužijete naplno.

Při výběru blesku třetích stran tedy musíte dbát na to, aby ten konkrétní kus, který zakoupíte byl určený pro vaši značku fotoaparátu. Renomovanější výrobci blesků totiž mají často ve svém portfóliu blesky pro více typů patic. Například:

Nissin blesk i60A

O něco jednodušší to je s blesky originálními, kdy je zřejmé, že například blesk Canon má systémový konektor pro fotoaparáty Canon. I tam ale existují poměrně zákeřné výjimky. Nejednou se totiž stalo, že některý výrobce, například Nikon, přišel s novou modelovou řadou fotoaparátů, které nebyly kompatibilní se starší generací blesků, byť šlo o stejnou značku. Každý, kdo si koupil nový fotoaparát, musel si pořídit zároveň některý z nové generace blesků.


Dva typy sáňek blesku jednoho výrobce

Společnost Sony pro změnu ve svých počátcích digitálních zrcadlovek s polopropustným zrcátkem přišla s reverzními sáňkami blesku, takže i blesky měly opačné lyžiny. I k těmto fotoaparátům bylo samozřejmě potřeba speciální blesk, případně přídavný adaptér. Po čase se v Sony vrátili ke standardním sáňkám, a tak kdo má starší typ blesku a novou bezzrcadlovku, bude potřebovat opět nový blesk, přpadně redukci.

Jedním z nejnovějších výstřelků podobných anomálií jsou některé low-end zrcadlovky Canonu (EOS 250D), kterým chybí středový kontakt a mají pouze systémový čtyř-pin. U těchto modelů tak (zatím) nejde použít jiný než systémový blesk Canon. Takže to, co ušetříte za fotoaparát, budete muset investovat do blesku. Mimochodem dalším velkým “failem” je to, že podobné fotoaparáty nelze použít při práci se zábleskovými světly, protože ty se řídí pomocí odpalovače, který funguje právě na základě středového kontaktu. Stejně tak je tomu při odpalování externího blesku na dálku.

Důležité tedy je, koukat se při výběru nejen po příslušné značce blesku, ale také se u prodejce opravdu ujistit, že tento jeden konkrétní model blesku, plně spolupracuje s tímto daným konkrétním modelem vašeho fotoaparátu.


Zrcadlovka s paticí blesku bez středovho kontaktu

Směrné číslo

Pokud se prokoušeme sáňkami a paticemi blesku, čeká nás další, možná vůbec nejdůležitější parametr, kterým je tzv. směrné číslo, neboli Guide number (GN). Jde o veličinu, která udává výkon blesku. Ten se měří v metrech a označuje maximální vzdálenost, kterou dokáže blesk nasvítit, při jeho plném výkonu. Normou, při které by mělo být směrné číslo počítáno je ISO 100 (21 DIN) a clona f/1,0.

Pro ty, kteří nemají úplně zmáknutý expoziční trojúhelník, tak vyšší citlivost ISO dosah blesku zvyšuje a zaclonění objektivu ho pro změnu snižuje. Obecně ale platí, že čím vyšší sběrné číslo blesk má, tím je výkonnější. Pokud by tedy všichni výrobci striktně dodržovali podmínky, při kterých je směrné číslo měřeno, což se bohužel také občas neděje.

Ani se směrným číslem to není tak jednoduché a má to svá ALE. Výkon blesku, tedy směrné číslo, ovlivňuje kromě clony a citlivosti také ohnisková vzdálenost a je ohromný rozdíl v tom, pokud nějaký výrobce udává směrné číslo při ohnisku například 100 mm a jiný například při ohnisku 50 mm.


Modelová řada blesků Canon Speedlite

Příkad:

Blesk Canon Speedlite 600EX II-RT
Směrné číslo 60 ( ISO 100, ohnisko 200 mm)

Blesk Nikon SB-5000
Směrné číslo 34,5 (ISO 100, ohnisko 35 mm)
Směrné číslo 55 (ISO 100, ohnisko 200 mm)

Na první pohled by se mohlo zdát, že blesk od Nikonu má za podobné peníze o více než 42 % menší výkon, ale při přepočtu zjistíte, že pokud by se jeho směrné číslo měřilo při ohnisku 200 mm, jako je tomu u blesku Canon, výsledkem by bylo směrné číslo 55, tudíž jde o téměř stejně výkonné blesky.

Pro výrobce je tedy výhodnější udávat směrné číslo měřené při delším ohnisku a tak je potřeba kromě směrného čísla samotného dohledat také podmínky měření a případně si hodnoty přepočítat. S tím vám samozřejmě rádi pomůžeme na kterékoliv naší prodejně.

Orientačně se lze řídit podle nepsaného pravidla, kdy mnoho výrobců má v jedné modelové řadě 3 externí blesky s různým výkonem. Nejmenší a nejslabší slouží většinou k běžným mometkám a hodí se především pro fotografování na krátkou vzdálenost. Střední třída blesků už je určena i pokročilejším fotografům a pokryje i běžné reportáže, portrét a produktovou fotografii a nejvyšší řada blesků je určena pro náročné a profesionální fotografy, kteří potřebují maximální dosah a tudíž maximální výkon blesku, kdybychom to brali trochu obecně.


Režimy TTL na blescích různých výrobců

Režim TTL

Starší, ty nesystémové, blesky se od těch současných moderních lišily v jednom zásadním parametru. Jediný kontakt, kterým komunikovali s fotoaparátem byl ten středový. Skrze něj došlo k odpálení blesku, ale tím veškerá spolupráce blesku s fotoaparátem končila.

Velký zlom nastal, když se na trhu objevily první blesky a fotoaparáty s již zmiňovaným systémovým konektorem a unikátním systémem měření, který byl obecně pojmenován jako TTL (Through The Lens). Do té doby se výkon blesku musel nastavit manuálně na základě konkrétních expozičních hodnot nastavených na fotoaparátu a samozřejmě také v závislosti na konkrétních světelných podmínkách. Pokud mělo být měření přesné, bylo nutné použít flashmeter.

Systém TTL je unikátní v tom, že se výkon blesku nastaví automaticky na základě předem naměřených hodnot. Kdybych to trochu zjednodušil, tak před samotnou expozicí vyšle blesk monitorovací záblesk, na základě kterého si fotoaparát změří hladinu světla a následně přizpůsobí výkon tak, aby fotografie nebyla ani přeexponovaná, ani podexponovaná. Vše se odehrává velmi rychle, a tak celý proces ani nepostřehnete. Pokud změníte na fotoaparátu expoziční hodnoty, nebo se změní podmínky při další fotografii, na to fotoaparát s bleskem zareagují změnou výkonu blesku.

Tento unikátní měřící systém TTL (e-TTL, i-TTL) nám dává ohromnou svobodu v tom, že před každou fotografií nemusíme vyhodnocovat dané podmínky a přizpůsobovat jim výkon blesku. Fotografování s bleskem se tak stalo mnohem pohodlnější, rychlejší a hlavně pohotovější.

Většina moderních blesků je systémem TTL vybavena, ale pokud byste kupovali nějaký starší blesk z bazaru, nebo z druhé ruky, doporučuji ověřit si, zda je vybaven funkcí TTL. Bez ní byste museli výkon blesku vždy nastavovat manuálně, což je velmi nepraktické.


Nesvíceno bleskem odraženým o strop
foto: Martin Lukeš

Výklopná a otočná hlava

Ohromnou výhodou externích blesků, proti těm interním je polohovatelná hlava. Tím, že můžete hlavu vyklopit a otočit, světlo lze odrazit o stěnu, strop, deštník, nebo jinou odraznou plochu. Získáte tak mnohem přirozenější a plastičtější světlo. To se s přímým světlem vůbec nedá srovnávat.

Na druhou stranu to, že je blesk externí, neznamená automaticky, že jde hlavu polohovat. Některé menší blesky mají hlavu pouze výklopnou a to jen o pár stupňů směrem nahoru, takže tím pádem nejde použít světlo odražené o strop. Jiné blesky mohou mít hlavu výklopnou do vertikální polohy, ale hlava nemusí být otočná, takže světlo nelze odrazit z boku o stěnu. Nejlevnější externí blesky nemají polohovatelnou hlavu vůbec, takže nejdou ani naklápět, ani otáčet. Světlo blesku je tedy vždy přímé, podobně jako u blesku interního. Takové blesky moc nedoporučuji, protože jejich možnosti jsou značně omezené.


Různá řešení polohovatelné hlavy blesku

Asistent ostření

Ze samotné podstaty blesku je zřejmé, že se často používá tam, kde je nedostatek světla. To ale kromě problému s expozicí přináší i další problém, kterým je samotné zaostření klíčového objektu. Ve tmě a v šeru zkrátka fotoaparáty neostří moc dobře a už vůbec ne rychle. Na to samozřejmě mysleli výrobci blesků a v těch pokročilejších naleznete funkci tzv. asistenta ostření. Ten může být řešen různými způsoby.

Některé blesky vyšlou po namáčknutí spouště sérii krátkých zálesků, ty osvítí fotografovanou scénu a fotoaparát může zaostřit. Jiné blesky mohou mít pro změnu zabudovanou diodu, která při nízké hladině světla osvítí scénu a fotoaparát tak ostří mnohem lépe. Pokročilejší blesky promítají dokonce na scénu jakýsi hologramový rastr tvořený červenými velmi kontrastními paprsky, které pomohou AF systému velmi rychle a také velmi přesně zaostřit i v úplné tmě. Určitě je tedy dobré při výběru blesku myslet na to, že podobná funkce může být při fotografování v šeru velmi zásadní.


Světelné hologramy k podpoře automatického ostření

Vysokorychlostní synchronizace

Ten kdo už si vyzkoušel fotografování s bleskem, ať už interním, nebo externím, si jistě všiml že fotoaparát má při jeho použití omezené možnosti, co se délky závěrky týče. Expoziční čas je omezen na 1/60s u interního blesku, u externího pak obvykle na 1/200s až 1/250s. Kratší časy s bleskem použít nejdou. Důvodem je mechanická závěrka, která při kratších časech není synchronizována. Výsledkem kratších časů při použití blesku by byl tmavý pruh obvykle ve spodní části fotografie. Ten bude o to širší, o co kratší expoziční čas použijete. To si můžete vyzkoušet například v ateliéru, pokud máte k dispozici záblesková světla a nastavíte časy nad 1/250s.

Mnohdy ale potřebuje fotograf kratší čas, zvláště při focení extrémně rychlých pohybů, a tak jsou externí blesky vyšší třídy vybaveny tzv. vysokorychlostní synchronizací (HSS - High Speed Synchro). V tomto režimu lze nastavit na fotoaparátu krátké časy v celém rozsahu mechanické závěrky, tak jak ho má konkrétní model běžně k dispozici. Jednoduše řečeno s bleskem můžete použít nejen 1/250s, ale i 1/500s, 1/1000s nebo i nejkratší časy jako 1/4000s a 1/8000s.

Fotoaparát totiž nepoužije k vysvícení expozice pouze jeden záblesk, ale serii krátkých záblesků, které po sobě jdou v extrémně krátkém sledu, takže je ani lidské oko nepostřehne. Vše tedy vypadá jako jeden standardní záblesk. Tento režim samozřejmě extrémně snižuje výkon blesku a dá se používat spíše na kratší vzdálenosti. Na druhou stranu možnost použít nejkratší časy závěrky v kombinaci s bleskem, je v některých žánrech k nezaplacení.


Fotografie nasvícena v režimu HSS
foto: Vít Petras / Apokalypsa  

Stroboskopický režim

Některé blesky jdou ale ve svých možnostech ještě dál. Vyšší třídy externích blesků mají kromě klasického záblesku režim stroboskopu. Jde v podstatě o sérii krátkých záblesků, které jsou vysílány v určité frekvenci. To se dá využít především v kombinaci s delším expozičním časem, zvláště pak při fotografování pohybu. Jednotlivé fáze pohybu jsou nasvíceny samostatně a na fotografii se tak objeví rozfázovaná sekvence celé dráhy pohybu. Snímek tak vypadá, jako by byl složen z několika záběrů s určitým časovým posunem. Tyto fotografie jsou velmi efektní například při fotografování sportu, tance, nebo jiného plynulého pohybu.


Fotografie nasvícena stroboskopickým bleskem
foto: Michal Berger / Fetch

Režimy dálkového řízení MASTER / SLAVE (REMOTE)

Možnost měnit směr světla je zásadní aspektem mnoha fotografických žánrů. Už jsme si řekli, že některé blesky mají otočnou a výklopnou hlavu, ale mimo to mohou být blesky řízeny na dálku zcela mimo sáňky fotoaparátu. Pomocí jednoho nebo více blesků si tak můžete vytvořit malý domácí ateliér, který je navíc snadno přenosný, takže ho lze postavit v podstatě kdekoliv, včetně exteriéru.

Běžné blesky se dají odpalovat na dálku pomocí tzv. odpalovače, který je umístěn na fotoaparátu a přijímače, což je protikus nasazený na patici blesku.

Některé systémové blesky ale nepotřebují přijímač, ani odpalovač a umí se řídit navzájem. Pokud chcete využívat tuto možnost, je potřeba mít v setu alespoň jeden blesk, který bude řídící jednotkou pro ostatní. Tento blesk musí být vybaven režimem MASTER. Aby s ním ostatní řízené blesky komunikovaly, musí disponovat režimem SLAVE, nebo REMOTE. Řídící blesk, může být umístěn na fotoaparátu, nebo může být také odpálen na dálku pomocí odpalovače nebo transmitteru.

Obecně se dá říci, že nejvyšší třídy originálních blesků mají oba režimy tedy MASTER / SLAVE a nižší třída blesků je vybavena pouze režimem SLAVE.
Ostatní výrobci blesků také vidí v možnosti řídit blesky na dálku velký potenciál, a tak lze koupit některé blesky v setu s odpalovačem s tím, že přijímač je již zabudován přímo v blesku samotném. Toto řešení je mnohem praktičtější, protože odpadá jedna “krabička”, kterou je nutno nasazovat na blesk.


Přepínač režimů MASTER / REMOTE

Korekce zábleskové expozice

Pokud by nastala situace, že přeci jen z nějakého tvůrčího důvodu chcete scénu bleskem nasvítit více, nebo méně, jsou v podstatě všechny běžné blesky vybaveny korekcí zábleskové expozice, která funguje v podstatě stejně jako u blesku interního (viz. předchozí díl seriálu).


Blesk prodávaný v setu s odpalovačem (Nissin Di700 Air + odpalovač Air 1)

Manuální nastavení blesku

Manuálním režimem jsou vybaveny snad všechny blesky, ať už ty ze současné produkce, nebo blesky starší generace. V manuálním režimu se ale nenastavuje výkon blesku pomocí stupnice +/- jako je tomu v případě korekce zábleskové expozice. Většina blesku má možnost nastavit výkon v rozsahu 1/1 což je plný výkon, až 1/128. To odpovídá jedné stodvacetiosmince výkonu. Natavení výkonu se dá většinou řídit plynule, po ⅓ stejně jako čas, clona, případně citlivost ISO.


Fotografie pořízena v manuálním režimu blesku
foto: Martin Lukeš

Originální vs. neoriginální blesky

Asi poslední fází rozhodování, kterým si musí projít každý, kdo si chce pořídit externí blesk, je to, zda koupit originální blesk od stejného výrobce jako je fotoaparát, nebo trochu ušetřit a pořídit si blesk od některé ze třetích stran. Na to se jednoznačně nedá odpovědět. U originálních blesků máte vždy zaručenou 100% kompatibilitu a nehrozí, že by vám blesk při stejném nastavení dával pokaždé jiný výkon. U neoriginálních blesků ale zase můžete koupit blesk s vyšším výkonem, za cenu středního originálního blesku.

Hodně jde o to, od jaké značky blesk koupíte. Na trhu jsou renomovaní výrobci blesků, se kterými jsou minimální problémy a v poměru cena / výkon vycházejí opravdu velmi dobře. Mezi ně patří například Metz, Hähnel, Nissin, Phottix nebo Profoto. V tomto případě jde skutečně o prověřené značky, které fungují tak, jak mají a jsou velmi slušnou alternativou k bleskům originálním. Na trhu, hlavně tom internetovém, je ale v nabídce spousta jiných nejmenovaných značek, které si sice můžete nechat poslat z Číny za hubičku, ale většinou nemáte jistotu, že budou plně spolupracovat s vaším fotoaparátem. Také se vám může stát, že v sérii fotek, bude každá pátá fotka tmavá, nebo přesvícená. A to je pak samozřejmě k vzteku.

Etxerní blesky mohou mít ještě další doplňkové funkce a vlastnosti, takže pokud máte nějaký dotaz, neváhejte ho napsat do komentářů pod článkem. ;)


Systémové blesky renomovaných výrobců (Hähnel,Nissin, Profoto)

titulní foto: Roman Čierny / Senua


Další díly seriálu - Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou:

 

Sdílet na


Komentáře k článku

Chráněno pomocí reCAPTCHA Tyto stránky jsou chráněny pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajůsmluvní podmínky společnosti Google.