Všechny objednávky nad 500 Kč doručíme zdarma! Naše prodejny jsou otevřené jen pro výdej internetových objednávek.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 24. díl - MANUÁLNÍ NASTAVENÍ EXTERNÍHO BLESKU Fotoporadna

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 24. díl - MANUÁLNÍ NASTAVENÍ EXTERNÍHO BLESKU

Martin LukešAktualizováno: 22. 10. 2020 v 16:28 • Rubrika: Fotoporadna

Dostali jste se někdy do situace, že byla fotografovaná scéna nasvícena několika různými světelnými zdroji a fotografie díky tomu působily tak nějak neučesaně? Nebo jste chtěli něco nasvítit externím bleskem, ale jeho výkon nestačil, ani když byl nastaven na maximum? Anebo byste rádi zkombinovali blesk s denním světlem, aby snímek působil co nejpřirozeněji, ale nevíte jak na to? Na tyto otázky a mnohé další vám odpoví tento díl našeho seriálu, ve kterém se dozvíte, jak nejlépe nastavovat blesk v manuálním režimu.


Manuální nastavení výkonu blesku / soustava systémových blesků řízených na dálku

Manuální nastavení blesku

Najde se spousta fotografů, kteří jsou mnohem radši, když mají světlo plně pod kontrolou, a proto dávají přednost manuálnímu nastavení výkonu blesku. Když nefotím například svatby, momentky, nebo reportáže, kde není moc času s laborováním výkonu blesku, ale jde o nějaký klidnější záběr, jako například portrét, produktovou fotografii, nebo můj oblíbený žánr fotografování jídla, tak i já raději nastavuji výkon blesku manuálně.

Někteří fotografové ze staré školy navíc využívají k přesnému nastavení blesku flashmeter, ale pro mé potřeby je to myslím zbytečné. Nastavím si výkon odhadem, udělám si zkušební záběr, podívám se na displej, jestli nejsou ve snímku přepaly, nebo není moc podexponovaný a podle toho buď blesk přidám, nebo uberu. Po druhé, maximálně po třetí zkušební fotografii mám výkon blesku nastaven tak, jak potřebuji a můžu si začít fotit na ostro.

Před manuálním nastavením musíte zvážit, zda chcete, aby byl blesk na fotografii tím dominantním světelným zdrojem, anebo jestli ho chcete použít pouze k vysvícení některých oblastí, k vykrytí stínů, a tím pádem bude světlem výplňovým. Tedy doplňkovým ke světlu přirozenému.


Scéna nasvícená dvěma externímy blesky
Foto: Stanislav Judas / Schody do nebe

Blesk jako hlavní světelný zdroj

Existuje celá řada situací, kdy se na jednom místě tluče několik světelných zdrojů a scéna je tak nasvícená nerovnoměrně, a navíc mnohdy postrádá pomyslnou světelnou harmonii. Pak je kolikrát lepší přebít stávající světla bleskem, který celý snímek učeše a světlo sjednotí. V jiných případech může být stávajícího světla tak málo, že ho světlo blesku přebije, ten se pak stává tím dominantním světelným zdrojem. V těchto případech se o blesku bavíme jako o hlavním světelném zdroji.


Foto: Jan Trela / Proužkovaná

Chcete-li mít v podobných situacích vše pod kontrolou, je třeba přepnout do manuálního režimu jak externí blesk, tak fotoaparát samotný. Nastavit přístroj je vlastně poměrně snadné. Délka expozice by měla odpovídat synchronizačnímu času blesku, o čemž byla řeč v předchozí kapitole. Obvykle je to tedy něco mezi 1/160s - 1/250s, samozřejmě pokud nefotíme nějaké hrátky s pohybovou neostrostí způsobenou delším časem expozice.

Clonové číslo volíte tak, abyste dosáhli optimální hloubky ostrosti. Pro portréty a scény s rozostřeným pozadím je to nižší clonové číslo a pro scény, kde chcete mít proostřené jak popředí, tak pozadí, pak vyšší clonové číslo. Na to má ale vliv také zaostřovací vzdálenost a ohnisková vzdálenost. O tom byla řeč v přechozích kapitolách tohoto seriálu, kde jsme se věnovali CLONĚ a HYPERFOKÁLNÍ VZDÁLENOSTI.


Scéna nasvícená bleskem / scéna nasvícená denním (studeným) světlem a umělým (teplým) světlem (okno + lustr)
Foto: Martin Lukeš

Čas a clona jsou tedy vyřešeny a zbývá nastavit poslední hodnota expozičního trojúhelníku, kterou je citlivost. Existuje obecné pravidlo, že ISO nastavujeme vždy na nejnižší možnou hodnotu, no a protože v tomto případě můžeme regulovat výkon blesku, většinou není důvod ISO zvedat. Existují určité výjimky, jako když například výkon blesku v daném prostředí nestačí, ale o tom bude řeč za chvilku.

Fotoaparát bychom měli nastavený a teď je na řadě nastavení blesku. Manuální režim blesku je označen obecně velkým písmenem "M" a obvykle ho najdete pod tlačítkem MODE. V manuálním režimu externího blesku neřídíme výkon pomocí stupnice a korekce zábleskové expozice a stupnice + / -, ale nastavujeme blesk ve zlomcích, které uvádí jeho výkon.

U většiny blesků lze nastavit výkon blesku v rozmezí 1/1 až 1/128. V reálu to znamená, že 1/1 je plný výkon a 1/128 je nejslabší záblesk. Světlo blesku je v tomto případě 128x slabší, než když jede blesk naplno.


Scéna svícená externím bleskem
foto: Hanna Wimmer / Smutný klaun

Ten kdo nemá k dispozici flashmeter, bude muset v podobných případech nastavit hodnotu blesku odhadem a udělat si zkušební záběr. Od něj se odvíjí přesnější nastavení blesku a logicky pokud je fotografie přesvícená, výkon blesku ubíráte ve zlomcích směrem k nižší hodnotě. V případě, že je naopak tmavá, výkon naopak přidáváte. Ze začátku si pravděpodobně budete muset udělat víc zkušebních záběrů, než najdete tu správnou hodnotu výkonu blesku, ale po tom, co si člověk projde nějakou praxí a fotí s bleskem častěji, stačí obvykle ke správnému nastavení výkonu dva, maximálně tři zkušební záběry.


Externí blesk na stativu odpálený dálkově
Foto: Jan Trela / Peťule

Tento způsob nastavení se využívá především v situacích, kdy je čas vše si v klidu nastavit a také v případě, kdy se nemění vzdálenost fotografovaného objektu. Pokud by se měnila, musel by se upravovat i výkon blesku, a pak je asi lepší využít systému TTL. Manuální nastavení proto využívám nejčastěji především při fotografování portrétů, jídla nebo produktové fotografie.

Někoho možná napadne, jak si ověřit, zda okolní světlo nezasahuje do výsledné expozice. Na to existuje poměrně jednoduchý trik. Po nastavení expozičního času, clony a citlivosti stačí udělat jeden referenční záběr bez blesku. Expozice by měla vyjít úplně černá, protože dané nastavení neodpovídá těmto konkrétním světelným podmínkám. Světla je jednoduše málo což je ostatně důvodem, proč přišel na řadu blesk.

Bezzrcadlovky, ale i zrcadlovky, které mají v Live View náhled expozice navíc ani nepotřebují referenční snímek. Na displeji totiž rovnou vidíte buď černou plochu, nebo prosvítající místa, kam zasahuje přirozené světlo. Bezzrcadlovky mají tuto možnost promítnout i do hledáčku.


Plastické boční světlo (blesk o stěnu) / ploché horní světlo (okno + lustr)
Foto: Martin Lukeš

Může se ale stát, že na zkušebním záběru, nebo na displeji nějaké stávající světlo přece jen někde prosvítá. To znamená, že je světla stále dost a v případě, že ho v záběru nechcete, musíte upravit expozici. Obvykle stačí trochu zaclonit, použít vysokorychlostní synchronizaci (HSS), nebo v extrémním případě použít šedý neutrální (ND) filtr. Ve všech podobných případech ale budete muset nastavit o to větší výkon blesku.


Rádiové řídící jednotky s možností nastavení výkonu blesků

Podobné je to v situacích, kdy už máte nastavenou expozici fotoaparátu, stejně tak máte správně nastavený výkon blesku, ale v určité fázi fotografování si například řeknete, že byste chtěli více zaclonit, abyste dosáhli větší hloubky ostrosti. Zvýšením clonového čísla si uberete světlo, a to je třeba dohnat zvýšením výkonu blesku.

Teď už se ale máte od čeho odrazit a není třeba znovu laborovat se zkušebními záběry. Jestli jste měli předtím nastavenou expozici správně a pohnete se clonou o určitou hodnotu, pak stejný posun provedete i na blesku.


Scéna nasvícená externím bleskem, který nahradil ostré sluneční světlo
Foto: Zorka Hejdová & Martin Lukeš / Návrat k legendám

Příklad zvýšení výkonu blesku v závislosti na zaclonění objektivu

čas: 1/200s
ISO: 100
clona: F8
výkon blesku: 1/4


čas: 1/200s
ISO: 100
clona: F5,6
výkon blesku: 1/8


čas: 1/200s
ISO: 100
clona: F11
výkon blesku: 1/2

Při změně clonového čísla tedy nemusíte ani nijak složitě přepočítávat nastavení výkonu blesku. Jak současné fotoaparáty, tak i současné blesky mají plynulý posun expozice a výkonu po 1/3 takže jednoduše když 5x kliknu voličem clony, přesněji řečeno změním clonové číslo o 5/3 EV, tak stejným způsobem musím posunout výkon blesku, tedy 5x kliknu ovládacím voličem blesku.


Fotografie v protisvětle dosvícená bleskem
Foto: Jan Metlička / Harley fashion

Co dělat, když výkon blesku nestačí

Někdy se můžete dostat do situace, kdy si nastavíte požadované expoziční hodnoty, blesk dáte na plný výkon a fotografie je přesto tmavá. Jednoduše řečeno, blesk je příliš slabý a jeho výkon nedostatečný. Často se mi to stává, když například používám světlo blesku odražené o strop a ten je moc vysoko, nebo pokud potřebuji větší hloubku ostrosti a zacloním na vyšší clonové číslo. V obou případech je fotografie často tmavá i při plném výkonu blesku (1/1). A teď co s tím?

Časem si většinou nepomohu, navíc bych jeho prodloužením dostal do fotografie přirozené světlo, což je mnohdy žádoucí. Clonu otevřít nemohu, protože bych přišel o požadovanou hloubku ostrosti. A výkon blesku je naplno, takže ten také zvýšit nejde. První možností je pořídit si výkonnější blesk, který bude disponovat vyšším směrným číslem.

Když ani to nepomůže, přicházejí na řadu už jen ateliérová záblesková světla, která jsou většinou mnohem výkonnější než systémové blesky. Poslední možností, která není tak nákladná, je zvýšit ISO. Díky vyšší citlivosti posbírá snímač při stejném výkonu blesku světla více a fotografie tak bude nasvícená dostatečně.


Nedostatečný výkon blesku odraženého o stěnu
clona: F11 - blesk: 1/1 - ISO: 250 / clona: F11 - blesk: 1/1 - ISO: 640
Foto: Martin Lukeš

Mnohé možná napadne, jaký dává smysl používat blesk, když je ve výsledku stejně nutné zvýšit citlivost, čímž vzroste hladina šumu. Je to vlastně i celkem logická úvaha. S bleskem ale mnohdy stačí zvednout citlivost jen nepatrně, kdežto bez něj by často ISO balancovalo v krajních hodnotách. Navíc zvýšená hladina šumu se jinak projeví v tmavých partiích, když nepoužijeme blesk a jinak ve světlých plochách, když je scéna nasvícena rovnoměrně. Ve světlých partiích většinou zvýšena hladina šumu není tak bolestivá a zdaleka tolik nesnižuje kvalitu fotografie. Proto se vůbec nebojím kombinovat jak blesk, tak vyšší citlivost, což je navíc často v dané chvíli jediná možnost, jak dostat do fotografie více světla.


Blesk použitý jako studiové světlo
Foto: Oldřich Horák / Touha

Příklad zvýšení citlivosti v závislosti na cloně při plném výkonu blesku

čas: 1/200s
ISO: 100
clona: F6,3

výkon blesku: 1/1

čas: 1/200s
ISO: 200
clona: F8

výkon blesku: 1/1

čas: 1/200s
ISO: 400
clona: F11

výkon blesku: 1/1


Plný výkon blesku a zvýšená citlivosti ISO v závislosti na zaclonění objektivu
blesk: 1/1 - clona: 2,8 - ISO: 39 / blesk: 1/1 - clona: 6,3 - ISO: 320
Foto: Martin Lukeš

Odražené světlo blesku

O tom, že velmi často, v podstatě vždy když to jde, odrážím světlo blesku o strop nebo o stěnu, už jsem se zmiňoval několikrát. Možnost vyklopit a otočit hlavu externího blesku považuji za jednu z hlavních výhod oproti bleskům interním.

Všeobecný problémem všech blesků je příliš tvrdé světlo. To dělá ostré stíny což je často nežádoucí. Primárním způsobem jak změkčit světlo, je zvětšit plochu světelného zdroje, nebo světlo přiblížit k fotografovanému objektu. Když se zamyslíte, tak hlava interního blesku má rozměr cca 1x3 cm, což je opravdu hodně malá plocha.

Externí blesk je na tom o něco lépe, ale přesto je velikost světelného zdroje, tedy hlavy cca 3x5cm. Existuje nejrůznější příslušenství, jako jsou přídavné softboxy, rozptylné deštníky, difuzory atd. Ty zvětší samotnou plochu světelného zdroje, a tím ho změkčí, takže se s ním obecně pracuje v mnoha žánrech lépe. Toto příslušenství je ale vhodné spíše do ateliéru, kde si můžete blesky postavit někde na stojany a řídit je na dálku.

Při reportážní fotografii, nebo při záběrech, kdy nemáte čas a prostor na to, stavět improvizované studio, jsou tyto doplňky poměrně nepraktické, a to především z důvodu neskladnosti, váhy, prostoru, který zabírají, ale také proto, že ztrácíte pohotovost. Když ale odrazíte světlo o strop nebo stěnu, zvětší se velikost světelného zdroje z rozměru dvou poštovních známek na plochu velkou několik desítek centimetrů, až několik metrů čtverečních. No a to už je sakra rozdíl, co se velikosti plochy světelného zdroje týče.


Polohovatelná hlava externího blesku

Navíc pokud odrazíte světlo o stěnu, nebo strop a dopadá na scénu shora případně z boku, je mnohem přirozenější, než když jde čelně ze směru fotoaparátu. Vždyť řekněte sami, v jaké situaci vám někdo svítí čelně do obličeje? Já znám jen dvě. Tou první je, když si řidič protijedoucího auta zapomene ztlumit dálková světla a druhý případ je, když se dostanete k výslechu nějakého hodně ostrého vyšetřovatele. A upřímně obě situace jsou nejen velmi nepříjemné, ale pro běžného člověka také velmi nepřirozené. A tak pamatujte, že i přímé čelní světlo na fotografii je obecně velmi nepřirozené.


Scéna dosvícená externím bleskem
Pavol Žiak
/ Malý fotograf

V případě, že to scéna dovolí, je proto vždy lepší světlo poslat o strop, tedy shora, nebo o stěnu ze strany. Tímto způsobem fotografuji například zakázky, kdy se jídlo fotí přímo v restauraci, u klienta a ne v ateliéru. Na focení je často velmi málo času a ještě hůře to mnohdy probíhá za plného provozu, takže není možnost stavět improvizované studio, rozkládat stojany, softboxy, deštníky a další propriety. Při tomto typu zakázky si proto velmi často vystačím s jedním externím bleskem, jehož světlo odrážím.

Případně když fotím jídlo, které je stavěné do výšky, jako například burgery, nebo některé deserty, pak použiji blesky dva. Jeden odrazím o strop a světlo jde shora a druhý pošlu o stěnu, nebo čelně, a tím si vysvítím přední partie jídla. A když nemáte druhý blesk, tak tam dejte odrazku, jak by řekl "renomovaný" Jirka Babica. Ano absenci druhého blesku lze velmi jednoduše vyřešit odraznou desku, která je do scény naklopená čelně.

Světlo blesku se odrazí o strop a od něj putuje dolů směrem k fotografové scéně a jeho část se dále odrazí také od odrazné desky. Jde tedy do scény zepředu, případně z boku. I když už je světlo odražené poměrně slabé, projasní ty nejhlubší stíny, což je to, čeho chceme docílit. Zbytek stínů můžete v počítači projasnit při vyvolávání RAWu. V případě jídla mi jako improvizovaná odrazná deska často poslouží i list bílého papíru, který nosím zalaminovaný v tašce, nebo se dá použít kus bílého kartonu či bílý talíř, od kterého se světlo odrazí stejně dobře jako od sofistikované odrazné desky.


Světlo blesku odražené o strop / světlo blesku odražené o stěnu
Foto: Martin Lukeš

Samozřejmě existují situace, kdy odražené světlo o strop ani o stěnu použít nelze. Nejčastěji je to tehdy, pokud má odrazná stěna nějakou výraznou barvu, například modrou, zelenou, nebo fialovou. Tato barva se po odražení světla samozřejmě promítne do výsledné fotografie a většinou jde navíc velmi špatně opravit v počítači a někdy dokonce vůbec. Stejně tak je tomu, když má strop nějaké kazetové obložení, například z hnědočerveného, nebo žlutého dřeva. Počítejte zkrátka s tím, že jakákoliv podobná barva se vždy přenese do fotografie.


foto: Libor Vaicenbacher

Další problém může nastat, když má strop nějaké rámované klenby, nebo je moc vysoko. Se vzdáleností odrazné plochy totiž výkon blesku klesá a je potřeba si uvědomit, že musí urazit nejen cestu tam, ale také zpět. Takže například při focení svatby v kostele na odražené světlo o strop můžete většinou zapomenout. Ideální podmínky jsou tedy nízký strop nebo stěna, ne moc daleko a nejlépe v neutrálních světlých barvách. Tedy bílá, případně světle šedá. Nevadí ani lehký nádech žluté, oranžové, nebo béžové. To jsou barvy, které jdou ještě poměrně dobře srovnat pomocí funkce vyvážení bílé, ať už ve fotoaparátu, nebo v počítačovém editoru.

Za několik let praxe jsem si hodně oblíbil klenuté cihlové stropy, které jsou velmi populární hlavně ve sklepních restauracích. Zpočátku jsem se bál, že oranžové cihly budou dávat fotografii hodně teplý nádech, ale časem jsem zjistil, že to není nic, co by se nedalo zkorigovat právě zmiňovanou funkcí WHITE BALANCE. Na klenbách, které použijete k odražení blesku je unikátní především to, že se světlo odrazí nejen shora, ale v podstatě rovnoměrně ze všech stran klenutých stěn tak, jak se po nich záblesk "rozlije". Tím, že jde světlo z více stran, vypadají fotografie opravdu velmi luxusně a působí, jako byste je nasvítili v nějakém studiu hned několika zábleskovými světly. Přitom na to stačí jeden externí blesk umístěný na fotoaparátu, nebo případně postavený někde vedle na stojánku, odpálený na dálku.


Externí blesk využitý jako studiové světlo
Hanna Wimmer / Mexická smrtka

Blesk jako doplňkové světlo

Další možností, jak využít blesk, je vykrytí stínů, tedy ne jako hlavní světlo, ale pouze jako výplňové. Výsledkem je fotografie, kde dominuje světlo přirozené a blesk pokrývá pouze oblast, kde hlavní světelný zdroj zanechával stíny, nebo která by byla jinak moc tmavá. Blesk ale také může plnit roli protisvětla a vytvářet na hranách a liniích fotografovaného objektu kontury.

Kombinace dvou, případně více světelných zdrojů se využívá hlavně v portrétní fotografii, ale lze tak fotit i rodinné fotografie, zátiší nebo produktovou fotografii. Kombinace přirozeného světla a blesku se také velmi často používá v ostrém slunečním protisvětle, kdy je pozadí nasvíceno přirozeným světlem, ale dominantní prvek v popředí zůstává ve stínu. K jeho vykrytí je tedy potřeba druhý světelný zdroj, což je například právě externí blesk.


Scéna s přirozeným světlem a dosvícená externím bleskem
Jaroslav Kvíčala
 / Helena

Při fotografování podobných záběrů nastavujeme expoziční hodnoty trochu jinak než v předchozím případě, kdy na fotografii naopak přirozené světlo nemělo být vidět vůbec a blesk tvořil hlavní světelný zdroj.

Primární nastavení fotoaparátu v podstatě děláte tak, jako byste blesk použít nechtěli vůbec. Když zůstaneme u manuálního nastavení fotoaparátu a následně i blesku, tak využijeme klasická pravidla expozičního trojúhelníku. Čas by měl odpovídat tomu, co jsme schopni udržet z ruky. Při použití stativu může být samozřejmě delší. Clonu volíme podle toho, jak velkou chceme hloubku ostrosti a citlivostí si případně doženem chybějící světlo tak, aby nebyla fotografie ani moc tmavá, ani moc přesvícená. Obecně by se dalo říci, že expozici nastavujeme na pozadí.


Scéna s denním světlem dosvícená bleskem
Foto: Hanna Wimmer / Padlý anděl

Výsledkem je fotografie, která si zachová určitou světelnou přirozenost, ale protože máme nasvícené pozadí, tedy kulisu, ale nikoliv hlavní objekt v popředí, tak jí k dokonalosti ještě něco chybí. A to něco je právě světlo externího blesku, kterým si rozsvítíme partie v popředí scény, případně, který využijeme naopak jako protisvětlo, pokud jde hlavní světelný zdroj zepředu.


Denní světlo / pouze blesk / kombinace blesku a denního světla
1) čas: 1/10s - clona: f5,6 - ISO: 125 (pouze denní světlo)
2) čas: 1/200s - clona: f5,6 - ISO: 125 (pouze blesk)
3) čas: 1/30s - clona: f5,6 - ISO: 125 (kombinace denního světla a blesku)
Foto: Martin Lukeš

K přesnému nastavení blesku by se dal využít již zmiňovaný flashmeter a nebo pokud nám to scéna dovolí, si uděláme předem pár zkušebních expozic. Výkon blesku můžete nastavit například na 1/4 a pokud se vám zdá světlo blesku moc silné, tak výkon ubíráte, nebo naopak pokud je záblesk moc slabý, světlo přidáváte. Opět to chce trochu cviku a praxe abyste byli schopní určit, co je málo a co je moc, ale v podstatě se stačí řídit citem.

Světlo, kterým si vykrýváme stíny, by nemělo být moc silné, aby z fotky vyloženě "nekřičelo" a mělo by si zachovávat určitou přirozenost, co se intenzity týče. Méně zkušený divák by si ani neměl všimnout, že je scéna dosvícená sekundárním světelným zdrojem. I v tomto případě se dá světlo odrazit o strop, stěnu, deštník, případně se dá použít softbox nebo jiné příslušenství určené pro modifikaci světla, pokud jsou tyto prostředky k dispozici.


Scéna s přirozeným světlem a dosvícená externím bleskem
Foto: Libor Vaicenbacher

Při použití dvou různých světelných zdrojů nezapomeňte, že světlo blesku může mít jinou barevnou teplotu než hlavní světelný zdroj. V podobných případech by se proto mohlo stát, že se světla nebudou tlouci poměrem intenzity a výkonu, ale barvou. Proto je nutné pečlivě nastavit white balance tak, aby fotografie vyšla co nejvíc neutrálně a dalo se s ní případně ještě pracovat v počítači.

Mnohdy ale není možné fyzicky srovnat barvu obou světelných zdrojů, a tak zbývají pouze dvě možnosti. Použít na blesk některý z barevných filtrů. Ty jsou u lepších blesků často součástí základní výbavy. A druhou možností je srovnat barevný rozdíl dodatečně v počítači lokální barevnou úpravou fotografie, která se nejčastěji dělá pomocí masky, nebo více vrstev.


Fotografie nasvícená studeným světlem (blesk) a teplým světlem (oheň)
Foto: Roman Čierny / Senua

O nastavení externího blesku byly napsáno stovky knih, a tak je zřejmé, že se vše nemůže vejít do několika řádků, našeho seriálu. Dost možná se vám laborace s výkonem blesku, polohou jeho hlavy, přizpůsobování expozičních hodnot a srovnávání hladiny přirozeného a umělého světla zdá jako čirá alchymie. Věřte ale, že i já jsem měl podobné pocity, když jsem externí blesk zapínal poprvé.

Potom, co ale párkrát vše vyzkoušíte, zjistíte, že jsou veškerá nastavení nejen logická, ale také velmi intuitivní. Nejde tedy o nic jiného, než si udělat pár praktických cvičení, ke kterým vám stačí stativ, blesk a hrneček, nebo jablko položené na stole. Stačí, když si různě zacloníte, což vás donutí přidat výkon, nebo zvednout citlivost, případně když prodloužíte čas a dostanete do záběru i podíl přirozeného světla například od okna. Po pár cvičeních a postupem času se ze všeho stane rutina, kterou můžete s naprostou jistotou převést do praxe.

A na závěr vám dám jednu radu k nezaplacení. Víte, jak poznáte, že je fotografie s bleskem opravdu dobře nasvícená? Úplně jednoduše. Světlo blesku na ní v podstatě vůbec nebude poznat. I s bleskem se dá scéna nasvítit opravdu přirozeně. Jen se to zkrátka musí trochu potrénovat.


Foto: Jan Metlička / Harley fashion

Fitulní foto: Roman Čierny / Triss




Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené stránky

  • Light Painting - malování světlem

    Máme tu poslední měsíc v roce a s ním i závěrečné kolo fotosoutěže ROK S MEGAPIXELEM 2018. Dlouhé zimní večery ale nenabízejí moc prostoru k nějakému…

  • Pohyb a tma

    Nový ročník celoroční soutěže ROK S MEGAPIXELEM 2019 začneme pěkně z ostra. Fotografování pohybu ve špatných světelných podmínkách je všeobecně tou…

  • Portrét v přirozeném světle

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Nové recenze

Přihlásit

Košík

Způsoby doručení

  • Denní doručení PPL 129 Kč
  • Kurýr Messenger od 249 Kč
  • Osobní odběr v Zásilkovně 99 Kč
  • Osobní odběr (Praha, Brno, Ostrava) Zdarma

Doprava zdarma od 500 Kč

Kontakt

Nahrát

Tento web používá pro analýzu návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace | Nastavení soukromí
Rozumím