Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 26. díl - OHNISKOVÁ VZDÁLENOST OBJEKTIVU

Co je ohnisková vzdálenost objektivu

Pokud bychom se bavili v odborných termínech, byla by definice ohniskové vzdálenosti taková, že jde o vzdálenost optického středu objektivu k pomyslné rovině, na kterou má objektiv zaostřeno. Pro zjednodušení to lze vysvětlit tak, že ohnisková vzdálenost určuje, jaký úhel záběru optika svírá, tedy jaké má zorné pole, nebo jak moc oddaluje či přibližuje fotografovanou scénu.

Tento parametr je nesmírně důležitý pro každého fotografa, protože z jiné vzdálenosti a na jiné ohnisko se fotografují krajiny, jiné ohnisko se používá na portréty a na jinou vzdálenost se fotografuje například sport nebo zvířata ve volné přírodě. Každý by měl proto opravdu pečlivě zvážit, jaké ohnisko je pro něj nejužitečnější dřív, než se rozhodne pro nákup nového objektivu.

Dokonce si troufám říci, že výběr správného ohniska objektivu je mnohem důležitější, než výběr fotoaparátu samotného. Nějaký konkrétní žánr v podstatě vyfotíte fotoaparátem takovým i makovým, těžko ale budete fotografovat rodinou oslavu doma v obýváku teleobjektivem a zrovna tak špatně by se vám fotila zvířata na dálku širokoúhlým objektivem.

Ohnisková vzdálenost tedy určuje, jak velký detail dané scény fotoaparátem zachytíte, z jaké vzdálenosti můžete fotografovat a v neposlední řadě, jakou dáte fotografii perspektivu.

Objektivy s fixní a proměnnou ohniskovou vzdáleností

Před tím, než si začnete vybírat tu správnou ohniskovou vzdálenost objektivu, musíte ještě zvážit, zda chcete raději objektiv s fixním, tedy s napevno daným ohniskem, nebo s proměnnou ohniskovou vzdálenosti, tzv. zoom. Každá kategorie má své pro a proti. Pokud to vezmeme trochu všeobecně, tak platí, že pevné objektivy mají většinou lepší nejen kresbu, ale i další optické vlastnosti a často také disponují lepší světelností, takže se dá lépe kontrolovat hloubka ostrosti.

Vše se odvíjí od toho, že mají jednodušší optickou soustavu a proto není takový problém zkonstruovat objektiv tak, aby podával maximální výkon a propouštěl velké množství světla. Na druhou stranu jedním fixním objektivem většinou pokryjete pouze velmi úzký záběr žánrů a ten, kdo má širší pole oblíbených témat, bude muset nosit v brašně dva, tři, nebo i více objektivů.

Objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností svým rozsahem pokryjí více žánrů a v běžných situacích proto stačí většinou jeden maximálně dva objektivy. Na druhou stranu daní za univerzálnost je o něco horší obrazový výstup a často také horší světelnost. Ta se navíc často odvíjí od toho, jaké ohnisko objektivu aktuálně nastavíte.

Objketiv s pevným ohniskem a zoom

Existují samozřejmě i špičkové profesionální objektivy, které se obrazově a ostrostí dají srovnat s těmi pevnými, i se světelností jsou na tom velmi dobře, ale přesto se s její hodnotou nedostanou pod f/2,8 v extrémních případech pod f/1,8. Proti tomu stojí pevné objektivy s minimální clonou f/1,4, f/1,2 a méně. Navíc zoomové objektivy s fixní světelností jsou často velmi těžké, ale navíc také poměrně drahé, takže si je nemůže dovolit každý.

Pevné objektivy s dobrou světelností nám ale v mnoha případech při fotografování otvírají zcela nové možnosti a jak už jsme řekl v životě mnohokrát, tak každý, kdo to myslí s fotografováním alespoň trochu vážně, by nejméně jeden takový měl ve své fotobrašně mít.

Pevné ohnisko - Sigma 105 mm f/1,4 DG HSM Art pro Sony E
Kateřina Nevřelová  / Její čaro

Základní rozdělení objektivů podle ohniskové vzdálenosti

Dalším základním parametrem objektivu, který v podstatě určuje jeho využití je ohnisková vzdálenost. Ta, definuje, jakou bude mít daný objektiv perspektivu, jaký bude svírat úhel záběru, jak si budete moc přiblížit fotografovanou scénu a v neposlední řadě jaké hloubky ostrosti dosáhnete. Každá scéna a každý žánr je svým způsobem specifický a většina z nich také vyžadují specifickou ohniskovou vzdálenost.

Ta jednoduše vymezuje prostor, který přenášíme v určitém měřítku na fotografii a který předkládáme potencionálnímu divákovi. Většina žánrů má proto jasně dáno, které ohnisko je pro ně nejvhodnější, dále kterým se za určitých podmínek fotografovat dají, ale není ideální a také, které ohniska jsou pro jejich zachycení naprosto vyloučena.

Zoom objektiv - Sony FE 16-35 mm f/4 ZA OSS Vario-Tessar T*
Petr Kahanek / Trolltunga

Rozdělení objektivů s pevným ohniskem podle jejich využit

6 až 12 mm – objektivy s extrémně širokým úhlem záběru z nichž některé spadají do kategorie tzv. fish eye (rybí oko). U nich se nutné počítat s výrazným sférickým zkreslením. Tento rozsah ohniska se využívá především při práci ve velmi omezeném prostoru. Typickým příkladem je fotografování interiérů, 3D panorama. Stále oblíbenější jsou ale také při focení extrémního sportu zblízka.

12 až 24 mm – tzv. širokáče najdete v brašně každého, kdo se zabývá fotografováním krajin a architektury a interiérů. Objektivy s tímto rozsahem už nezkreslují tak, jako rybí oko, a proto mají fotografie z nich mnohem větší vypovídací hodnotu. Kromě uvedených žánrů se využívají také při fotografování na velmi krátkou vzdálenost, typicky reportáží a dokumentárních záběrů.

24 až 50 mm – základní objektivy jsou oblíbené především mezi reportéry, který neoperují na delší vzdálenost a mají raději práci takříkajíc tělo na tělo. Objektivy s tímto ohniskem se hodí například pro fotografování svateb, rodinných momentek, ale také street fotografie případně na figurální fotografii a portréty zasazené do nějaké kulisy.

50 až 105 mm – střední teleobjektivy se používají především na žánry jako je portrét, makro, jídlo a produktová fotografie. Používají se ale také velmi často při focení reportáží na střední vzdálenost.

105 až 300 mm – teleobjektivy s tímto ohniskem najdou uplatnění především při fotografování vzdálenějších scén, což mohou být reportáže typu, koncerty a sport, ale také při zachycení zvířat a architektonických detailů.

300 až 1000 mm plus – nejvýkonnější super teleobjektivy, které jsou určeny k fotografování extrémně vzdálených scén. Nejčastěji se používají pro focení sportu a dalších podobných reportáží, ale také pro fotografování wild-life zvířat nebo nebeských těles.

Rybí oko s úhlem záběru 220° - Nikon Fisheye-Nikkor 2,8/6 mm, AI-S

Při volbě toho správného ohniska nesmíte zapomenout na tzv. crop-faktor vašeho fotoaparátu. Výše uvedené rozdělení ohniskových vzdáleností platí pro kinofilmové fotoaparáty a tzv. full-frame zrcadlovky a bezzrcadlovky. U fotoaparátu s menším snímačem, například APS-C nebo micro 4/3 se uvedené ohniskové vzdálenosti posouvají. Pokud pro takový fotoaparát budete vybírat například širokáč 24 mm, musíte sáhnout po ohnisku 16 mm u APS-C snímače a 12 mm u modelu se snímačem micro 4/3. Pak bude daná sestava odpovídat kinofilmovému ohnisku 24 mm.

Nezapomeňte také, že ohnisková vzdálenost uvedená na objektivu, je vždy bez přepočtu k danému snímači a je potřeba vynásobit jí příslušným koeficientem. Tedy, i když si koupíte objektiv určený například pro snímač micro 4/3 a ten není možné použít na žádný full-frame fotoaparát, přesto je na něm uvedeno skutečné ohnisko a například hodnota 50 mm pak odpovídá 100 mm ve srovnání s full-frame fotoaparáty.

Rybí oko - Samyang 8 mm f/3,5 Nikon AE
Jan Kopřiva / Nejlepší skateboardová svatba v ČR

Ohnisková vzdálenost vs. Zoom

Z O O M, magické slovíčko, které před lety doslova pobláznilo svět digitální fotografie a které vydělalo výrobcům fotoaparátů neuvěřitelný balík. Dobře vypadá…dobře zní…ale ve skutečnosti v podstatě nic neznamená a jde jen o prázdný termín téměř s nulovou vypovídací hodnotou. Možná jste trochu překvapeni, ale je to skutečně tak.

Výraz zoom ovládl na dvě desetiletí trh s kompaktními fotoaparáty, ale ve světě skutečné fotografie, tedy v oblasti zrcadlovek a bezzrcadlovek se téměř nepoužívá. Všimli jste si, že na většině krabiček s kompaktním fotoaparátem často tento nápis doslova svítí, ale na krabici s objektivem ho v podstatě nenajdete? Hned vám vysvětlím proč.

Slovo zoom ve skutečnosti znamená, že daný objektiv může v nějakém rozsahu měnit ohniskovou vzdálenost. Ve své době byly velmi populární kompaktní fotoaparáty tzv. ultrazoomy, tedy přístroje s 10×, 20×, 30×, nebo dokonce 50× zoomem. Zkušenější fotografové ale vědí, že čím menší má objektiv rozsah ohniska, tím lépe. Široký rozsah totiž s sebou často přináší spoustu optických vad jako například horší ostrost, vinětaci, aberaci, soudkovitost, nebo poduškovitost a většinou také pomalejší zaostřování a zhoršující se světelnost.

U fotoaparátů s výměnným objektivem jsou proto mnohem oblíbenější objektivy s krátším rozsahem ohniska, nebo nejlépe objektivy s pevným ohniskem. Ty sice nemají zoom žádný, ale proti tomu nabízí mnohem lepší kresbu a obvykle také lepší světelnost, a to je pro zkušenějšího fotografa mnohem cennější.

10× zoom - Sigma 60-600 mm f/4,5-6,3 DG OS HSM Sport

Dále bych rád vysvětlil, proč je slovo zoom pouze prázdnou frází. Jde totiž o to, že když si někde přečtete, že má objektiv například 10× zoom, ve skutečnosti jste se nedozvěděli, kde ohnisko začíná a kde končí. Uvedu to na příkladu. Když před méně zkušeného fotografa postavím dva objektivy a u jednoho bude cedulka 10× zoom a u druhého 4× zoom a dám mu úkol vybrat ten, který bude vhodnější pro focení na dálku, asi většina sáhne po tom z desetinásobným zoomem.

Tato volba ale nemusí být správná. Když ten samý úkol dáte zkušenějšímu fotografovi, tak se s největší pravděpodobností zeptá, jaké mají oba objektivy ohniskovou vzdálenost. A to je přesně ta informace, která je důležitá.

Objektiv s 10× zoomem totiž může mít ohniskovou vzdálenost 18-200 mm, kdežto ten se čtyřnásobným přiblížením může mít ohnisko 150-600 mm. Pointa je tedy taková, že ten s 10× zoomem má sice větší rozsah ohniska, ale proti druhému objektivu se 4× rozsahem má ve skutečnosti 3× menší přiblížení. Ohnisko 200 mm je totiž 3× kratší než 600 mm.

Teleobjektiv - ohnisko 460 mm
Zdeněk Sleha  / Zaměřen

A to nemluvě o tom, že i slovíčko "přiblížení" je ve fotografii velmi relativní. Pro přesnou definici zvětšení fotografované scény je i v tomto případě mnohem přesnější použít hodnoty ohniskové vzdálenosti. Pokud například použijete objektiv s ohniskem 12-24 mm, tak ten má v podstatě dvojnásobné přiblížení tedy 2× zoom (24:12=2), ale z hlediska perspektivy lidského oka, která je kolem cca 50 mm bude obraz na fotografii 2× až 4× menší než tak, jak ho vidíme ve skutečnosti

Oproti tomu objektiv 100-200 mm má také dvojnásobné přiblížení a 2× zoom, ale v porovnání s lidským zrakem má zhruba dvou až čtyřnásobné přiblížení, tedy přesněji zvětšení fotografované scény. Vidíte sami, že není zoom jako zoom.

Možná máte pocit, že vybrat ten správný objektiv je tak trochu alchymie, proto pokud vám tyto pojmy a přepočty nejsou stále jasné, je vždy nejlepší poradit se při výběru toho správného objektivu s odborníkem, například na kterékoliv naší prodejně.

Označení 60× zoom a ohnisková vzdálenost 20-1200mm

Jak rozšířit rozsah ohniska

Každý se asi někdy dostal do situace, kdy stávající rozsah ohniskové vzdálenosti objektivu nestačil a nebylo by od věci mít možnost ji trochu rozšířit. Na druhou stranu tyto momenty nenastávají tak často, aby se vyplatilo investovat do nového objektivu a tak výrobci přišli s následujícím řešením.

U pokročilejších kompaktních fotoaparátů to bylo možné vyřešit tzv. předsádkou. Většinou šlo o jednoduchou optickou soustavu čoček, které dokázaly prodloužit (tele předsádky), nebo naopak zkrátit (wide předsádky) ohnisko daného objektivu. V obou případech šlo pouze o malý posun, ale i to se může hodit. Na objektivy zrcadlovek a bezzrcadlovek se podobné předsádky nepoužívají a i když v některých případech jdou nasadit na závit filtru tak se to nedoporučuje.

Pro tyto kategorie objektivů se nabízí tzv. konvertory, Ty fungují na podobném principu a umí prodloužit ohniskovou vzdálenost objektivu většinou o nějaký násobek. Nejčastěji je to 1,2× a 2× případně 1,7×. Tyto telekonvertory posouvají rozsah ohniska a v praxi si tedy z objektivu 100 mm můžete vytvořit 120 mm, 200 mm, případně 170 mm.

Reportážní ohnisko 35 mm
Michal Richtr / Deštivo

Ani to ale není zadarmo. Konvertory samy o sobě nejsou zrovna levné a jejich cena vychází podobně jako nový objektiv střední třídy. Další nevýhodou je, že zabírají nějaké místo v brašně, a navíc jdou použít pouze s vybranými objektivy, většinou pouze s těmi, které disponují lepší světelností. Velký problém konvertoru je totiž to, že při jejich použití dochází ke ztrátě světla, a to v přímé úměře s násobkem prodloužení ohniska. Jednoduše objektiv s konvertorem velmi výrazně ztrácí světelnost.

Když například použijete konvertor 2× a ohnisko 200 mm prodloužíte na 400 mm, pak světelnost f/2,8 klesne na f/5,6. A přesně to je důvod, proč se telekonvertory nedají použít na levnější objektivy. Pokud byste takový konvertor použili na běžný objektiv se světelností například 5,6, zhoršila by se jeho světelnost na hodnotu f/11. Taková optická soustava by nejen velmi výrazně ztratila svojí užitnou hodnotu, ale měla by také velký problém se zaostřením, případně by nebyla schopná zaostřit vůbec.

Opačné rozšíření, respektive zkrácení ohniskové vzdálenosti u výměnný objektivů standardním způsobem možné není. Širokoúhlé předsádky fungují pouze na kompaktní fotoaparáty, případně mobilní telefony.

Set telekonvertorů k prodloužení ohniskové vzdálenosti

Jak ovlivňuje ohnisková vzdálenost expozici a kvalitu fotografie

Ohnisková vzdálenost má kromě úhlu záběru, přiblížení a perspektivy fotografie dopad i na další aspekty. Jedním z nich je například hloubka ostrosti, o čemž byla řeč v kapitole o hyprefokální vzdálenosti.

V některých případech má ohnisko dokonce ovlivňuje minimální clonové číslo objektivu. U těch s proměnnou ohniskovou vzdáleností se totiž nazoomováním zhoršuje světelnost, zvyšuje se minimální clonové číslo a i to má samozřejmě další dopad také právě na zmiňovanou hloubku ostrosti.

No a zhoršením světelnosti samozřejmě ovlivní expoziční hodnoty. Méně světla má za následek prodloužení expozičního času, a tak už mnohdy ani nelze fotografovat z ruky. Řešením je použití blesku, stativu nebo vyšší citlivosti. U zoomových objektivů s fixní světelností k těmto problémům nedochází, ale ty jsou samozřejmě podstatně dražší.

Ohnisko 50mm s perspektivou lidského oka
foto: Martin Lukeš

V teoretické rovině nemá ohnisková vzdálenost až tolik vliv na výslednou kvalitu fotografie. Na amatérské úrovni fotografie se tím tedy nemá cenu moc zabývat. Pokud je ale pro někoho kvalita a ostrost fotografie důležitá, měl by vědět, že obecně širokoúhlé objektivy mohou trpět na soudkovitost a často mají nerovnoměrnou ostrost v rozích, zvláště při malém zaclonění. Navíc mají většinou obecně měkčí kresbu ve srovnání s objektivy, které disponují delším ohniskem.

Odcloněné objektivy s kratším ohniskem mohou také trpět na tzv. vinětaci. Dalším neduhem širokáču je optická vada zvaná soudkovitost a u teleobjektivů se může pro změnu objevovat opačný jev, tzv. poduškovitost. No a pokud máte zoomový objektiv s proměnným ohniskem, může se stát, že na určitou hodnotu ohniska kreslí lépe a při jiném ohnisku je kresba měkčí. To má ale každý objektiv trochu jinak a proto se nic podobného nedočtete v žádné příručce ani v technických parametrech. Každý správný fotograf by si měl proto svou techniku osahat, seznámit se s ní, vyzkoušet si jí a následně s podobnými nešvary počítat. Jednoduše řečeno si na každý objektiv zkrátka musíte trochu zvyknout.

Zoom objektivy s proměnnou světelností a s fixní světelností v závislosti na ohnisku

---

Další díly seriálu - Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou:

• 1. díl - FORMÁT FOTOGRAFIE
• 2. díl - OSTŘENÍ
• 3. díl - EXPOZIMETR
• 4. díl - MĚŘENÍ EXPOZICE
• 5. díl - KOREKCE EXPOZICE
• 6. díl - VYVÁŽENÍ BÍLÉ BARVY (WB)
• 7. díl - AUTOMATIKA A SCÉNICKÉ REŽIMY
• 8. díl - PROGRAMOVÁ AUTOMATIKA
• 9. díl - CITLIVOST ISO (1/2)
• 9. díl - CITLIVOST ISO (2/2)
• 10. díl - CLONA
• 11. díl - PREFERENCE CLONY
• 12. díl - EXPOZIČNÍ ČAS
• 13. díl - PREFERENCE ČASU
• 14. díl - BULB
• 15. díl - MANUÁLNÍ REŽIM
• 16. díl - PROČ POUŽÍVAT STATIV
• 17. díl - JAK SPRÁVNĚ POUŽÍVAT STATIV
• 18. díl - HLOUBKA OSTROSTI
• 19. díl - HYPERFOKÁLNÍ VZDÁLENOST
• 20. díl - INTERNÍ BLESK
• 21. díl - EXTERNÍ BLESK
• 22. díl - REŽIMY EXTERNÍHO BLESKU
• 23. díl - ZÁKLADNÍ NASTAVENÍ EXTERNÍHO BLESKU
• 24. díl - MANUÁLNÍ NASTAVENÍ EXTERNÍHO BLESKU
• 25. díl - SVĚTELNOST OBJEKTIVU
• 26. díl - OHNISKOVÁ VZDÁLENOST OBJEKTIVU
• 27. díl - CROP FAKTOR
• 28. díl - STABILIZÁTOR OBRAZU
• 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM
• 30. díl - MODRÁ HODINKA
• 31. díl - FILTRY (1/2)
• 31. díl - FILTRY (2/2)
• 32. díl - SEKVENČNÍ SNÍMÁNÍ
• 33. díl - HLEDÁČEK FOTOAPARÁTU
• 34. díl - ROZDÍL MEZI OPTICKÝM A ELEKTRONICKÝM HLEDÁČKEM