Magazín

Fotoporadna

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 27. díl - CROP FAKTOR

Martin LukešAktualizováno: 1. 4. 2022 v 9:27 • Rubrika: Fotoporadna

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 27. díl - CROP FAKTOR

V několika předchozích dílech našeho seriálu jsem již tzv. crop faktor zmiňoval. Mnozí již zřejmě pochopili, že jde o určitý koeficient, který souvisí s velikostí obrazového snímače fotoaparátu. Jeho hodnota je ale mnohem důležitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Má totiž velký vliv nejen na úhel záběru objektivu, přepočet ohniskové vzdálenosti, ale také na hloubku ostrosti a v neposlední řadě hraje důležitou roli, při výběru toho správného objektivu. Ne každý začínající fotograf má v jeho hodnotách jasno, a proto jsem se rozhodl věnovat mu další díl našeho seriálu.

Obsah

Co je to crop faktor

Mnoho zdrojů vysvětluje crop faktor jako hodnotu, kterou se přepočítává ohnisková vzdálenost objektivu, pokud je snímač fotoaparátu menší než kinofilmové pole. Tato definice je ve své podstatě správná, ale samotné vysvětlení nejde až k samotnému jádru pudla, jak by řekl J. W. Goethe. Proto bych se ponořil ještě o úroveň níž a objasnil to nejpodstatnější, tedy proč vlastně k přepočtu ohniska objektivu vůbec dochází.

Celá problematika vznikla už při samotném nástupu digitálních fotoaparátů na trh. Před nimi tu byl kinofilm a když opomineme střední a velký formát, což jsou samostatné kategorie přístrojů, tak velikost kinofilmového políčka byla stále stejná, tedy 36 x 24 mm, bez ohledu na to, jestli jste si koupili film značky Kodak, Agfa, Fujifilm, nebo černobílý Ilford. S digitálními fotoaparáty to ale bylo trochu jiné. Vyrobit snímač, který by byl stejně velký jako kinofilmové políčko bylo v počátcích digitální éry fotografie poměrně složité, a především také dost nákladné.

Této pocty se proto dostávalo pouze profesionální technice a ve většině případů šlo o zrcadlovky, jejichž cena se pohybovala v řádech několika set tisíc. Výrobcům tedy bylo jasné, že pokud chtějí získat širokou fotografickou veřejnost na svou stranu, musí přijít s fotoaparáty, které budou jednodušší a levnější. A tak se zrodil snímač, který byl menší než kinofilmové políčko.

Porovnání zorného pole stejného objektivu na snímači full-frame a APS-C.

U prvních prototypů zrcadlovek v roce 1994 se objevily z dnešního pohledu velmi malé snímače o rozměru 13,8 x 9,2 mm a o rok později přišli na trh zrcadlovky se snímačem 27,6 x 18,4 mm, který se začal označovat jako APS-H. Tato anglická značka znamená Advanced Photo System type-H a písmenko „H“ vyjadřuje „High Definition“, tedy něco jako vysokou kvalitu, nebo volně přeloženo, velkou platformu, byť šlo paradoxně o menší plochu, než jakou mělo sto let staré kinofilmové políčko.

Výhodou menšího snímače, kromě toho, že je jednodušší na výrobu, a tím pádem také levnější, je to, že na něm lze použít objektiv z větší platformy, tedy kinofilmu. Obráceně by to nešlo, protože menší velikost optických členů objektivu nepokryje celou plochu většího snímače.

Díky tomuto systému mohli fotografové používat své stávající objektivy z kinofilmových zrcadlovek a přechod na digitál byl pro ně snazší, a především levnější. Bohužel ne nadarmo se říká, že nic není zadarmo, a tak to i v tomto případě mělo jedno velké ALE. Zákony optiky jsou totiž neúprosné a díky menšímu snímači, nezachytí objektiv stejně velkou plochu, tedy šíři fotografované scény, chcete-li, jak by tomu bylo u kinofilmu. Odborně řečeno, kinofilmový objektiv se na fotoaparátu s menším snímačem tváří, jako by měl v reálu delší ohniskovou vzdálenost a laicky řečeno výsledná fotografie vypadá, jako byste si ji trochu přizoomovali.

O pár let později, zhruba v roce 1999 byly představeny první fotoaparáty, jejichž snímač byl označován zkratkou APS-C (Advanced Photo Systém-C) s tím, že písmenko „C“ znamenalo v tomto případě slovo Clasic, tedy klasický. Velikost snímače se nepatrně lišila v závislosti na výrobci, ale přibližné rozměry tohoto senzoru byly 23 x 15 mm tedy zhruba polovina kinofilmového políčka.
Rozdíl v zorném poli objektivu na full-frame snímači a APS-C

Formát snímače APS-C se poměrně osvědčil a stal se jakýmsi standardem pro digitální zrcadlovky a bezzrcadlovky převážně nižší a střední třídy a je používán dodnes. I v tomto případě ale platí, že fotoaparáty s menším snímačem fungují s kinofilmovými objektivy, pokud mají stejný typ bajonetu, ale mají jiné zorné pole a nezabírají tak široký úhel, jako kdyby byly použity na kinofilmovém přístroji. Nebo na digitálním fotoaparátu, jehož snímač je stejně velký jako kinofilmové pole. Ty jsou označovány jako full-frame, tedy plný rám, volně přeloženo jako plný formát.

No ale zpět k našemu koeficientu, tzv. crop faktoru. Aby každý fotograf věděl, jak moc se změní úhel záběru, pokud použije velký objektiv na malém snímači, bylo potřeba vymyslet nějaký jednoduchý přepočet, který by vyjadřoval ekvivalent ohniskové vzdálenosti ku kinofilmu. Proto také v technických parametrech naleznete často dva údaje ohniska objektivu. První uvádí skutečnou ohniskovou vzdálenost objektivu a pak druhou, která je často značená „eqv. 35 mm“ což znamená ekvivalent kinofilmu.

Příklad:
50 mm / 75 mm (eqv. 35 mm)

Porovnání velikosti objektivu 35 mm pro APS-C a full-frame

Nejjednodušším způsobem, jak vyjádřit posun ohniskové vzdálenosti, je uvést kolikanásobně se celkově ohnisko objektivu posune, když bude použitý na menším snímači. No a o kolik bude ohnisko prodlouženo, přímo souvisí s porovnáním délky úhlopříčky menšího snímače s délkou úhlopříčky kinofilmového pole, nebo full-frame snímače.

Jednoduše řečeno, když má APS-C senzor 1,5x menší úhlopříčku, pak crop faktor 1,5x napovídá, že ohnisková vzdálenost objektivu bude prodloužena o jeden a půl násobek a kinofilmový objektiv s ohniskem 50 mm se bude na APS-C fotoaparátu tvářit jako by šlo o kinofilmový přístroj s objektivem, jehož ohnisková vzdálenost je 75 mm (50 x 1,5 = 75).

Stejný princip přepočtu používají všichni výrobci fotoaparátů, napříč všemi formáty obrazových snímačů.


Porovnání zorného pole full-frame a APS-C

Nejrozšířenější formáty obrazových snímačů a jejich crop faktor

  • Full-frame (kinofilmové pole): 36 x 24 mm/ crop faktor 1x (bez přepočtu)
  • APS - H: 28 x 19mm / 1,3x (Canon)
  • APS – C: 23,5 x 15,7 mm / 1,5x (Nikon, Sony, Pentax)
  • APS – C: 22,3 x 14,9 mm / 1,6x (Canon)
  • m4/3: 17,3 x 13 mm / 2x (Olympus, Panasonic)
  • Nikon 1: 13,2 x 8,8 mm / 2,7x (Nikon)

Porovnání velikosti snímačů s různým crop faktorem

Crop faktor kompaktních fotoaparátů

Koeficient přepočtu ohniskové vzdálenosti objektivu ku kinofilmu se používá i u kompaktních fotoaparátů, byť u nich nelze objektiv sundat a vyměnit. Většina výrobců kompaktů na objektivu uvádí skutečnou, tedy fyzickou, ohniskovou vzdálenost objektivu, s tím, že tato informace je v podstatě bezcenná, pokud neznáte velikost snímače, respektive crop-faktor. Proto je v technických parametrech fotoaparátu uváděn údaj ohniskové vzdálenosti po přepočtu na kinofilm, tedy skutečné ohnisko krát crop faktor.

Příklad:


Označení reálné ohniskové vzdálenosti bez přepočtu na kinofilm

Nejpoužívanější formáty snímačů kompaktních fotoaparátů

Velikost snímače rozměry snímače crop faktor
1/2,7″ 5,27 x 3,96 mm 6,44 x
1/2,5″  5,76 x 4,29 mm 6,02 x
1/2,3″ 6,17 x 4,55 mm 5,58 x
 1/2″  6,4 x 4,8 mm 5,41 x
1/1,8″ 7,18 x 5,32 mm 4,84 x
2/3″ 8,8 x 6,6 mm 3,93 x
1″ 13,2 x 8,8 mm 2,7 x

Nezapomeňte zohlednit crop-factor při výběru objektivu

Koeficient, nebo-li přepočet ohniskové vzdálenosti je velmi důležitý nejen pro správné určení ohniska a šíře záběru objektivu, ale také při jeho samotném výběru před nákupem. Důvodem je to, že v portfoliu každého výrobce naleznete objektivy určené pro full-frame fotoaparáty, ale také objektivy, které zohledňují menší formát snímače a jsou určeny výhradně pro tyto přístroje.

Proč tomu tak je? Poté, co si digitální technika vydobyla své místo na trhu a bylo zřejmé, že kinofilm je poražen novou digitální technologií, museli výrobci uspokojit poptávku trhu a vyjít vstříc i těm fotografům, kteří nepřecházeli z kinofilmu a neměli žádnou výbavu objektivů.

Opět v tom sehrála roli cena, protože vyrobit objektiv, který vykresluje plochu velkého snímače je mnohem, mnohem dražší než výroba objektivu, který přenáší obraz na snímač menší. To bylo důvodem, proč započala masová výroba optiky, která je určena speciálně pro menší formáty snímačů jako APS-C, nebo micro 4/3.

Rozdíl úhlu záběru stejného ohniska objektivu na různých formátech snímače

Tyto objektivy mají v samotném názvu označení, které říká, že jsou určeny pro malé snímače. Toto označení bohužel není jednotné, a proto je vždy nutné prostudovat, zda jde o objektiv určený pro full-frame, nebo výhradně pro APS-C. Pokud koupíte pro malý snímač velký objektiv, nic moc se nestane, tedy krom toho, že zaplatíte mnohem větší částku za něco, co v praxi nevyužijete.

Celý obsah článku mohou zobrazit pouze přihlášení uživatelé, kteří jsou členy zákaznického programu.

Přihlaste se nebo se zdarma zaregistrujte. Díky registraci můžete čerpat skvělé výhody.

Výhody programů

 
Možnost výměny zboží i z offline transakcí 14 dní 30 dní
Doprava zdarma Standard PPL + zásilkovna zdarma
Osobní asistent NE ANO
Sleva na čištění čipu 30 % 1 × zdarma, dále 30 %
Sleva na fotokurzy 10 % 20 %
Sleva na tiskové služby 10 % 15 %
Bonus při výkupu zboží na protiúčet 5 % 10 %
Profil v Galerii Megapixel Mega Mega + 
Sleva na pronájem ateliéru 10 % 30 %
Parkování zdarma při nákupu ANO ANO
Sleva v kavárně 30 % 100 %
Historie nákupů/účtenek ANO ANO
   

Sdílet na


Komentáře k článku

Martin Lukeš

Reaguje na (7) | Dobrý den, plně chápu vaše obavy nicméně výrobci fotoaparátů mají problém poměrně dobře ošetřený. Některé typy bajonetu objektivu, které jsou určeny pro menší snímač mají skutečně hlubší zapuštění než objektivy full-frame. Jde například o objektivy značky Canon s bajonetem EF (full-frame) a EF-S (APS-C). V tomto případě nejde fyzicky nasadit APS-C objektiv na full-frame tělo fotoaparátu. 



U ostatních značek jako například Nikon, Sony, nebo Pentax má bajonetová šachta dostatečnou rezervu a bez jakýchkoliv problémů lze používat APS-C objektivy na full-frame fotoaparátů. Určitě se není třeba bát toho, že by se nějak mechanicky poškodilo zrcátko.  Má to ale trochu jiné úskalí. Objektivy určené pro menší snímač nevykreslují celou plochu většího senzoru a na fotografiích se proto objeví tmavé rohy. Většina současných fotoaparátů má funkci, kdy při použití této sestavy fotoaparát automaticky ořízne kraje fotografie tak aby zmizely tmavé rohy. Tím se ale samozřejmě mění úhel záběru, perspektiva i kompozice výsledné fotografie. To že existuje tato funkce je myslím dostatečným důkazem toho, že není žádný důvod k obavám používat takovou sestavu. Pokud by hrozilo zmiňované riziko, fotoaparáty by tuto funkci ořezu nemohly nabízet. 



Bajonet u zrcadlovek a bezzrcalovek byť stejné značky je skutečně rozdílný. Výrobci se čas od času rozhodnou pro určitý upgrade a s tím souvisí i změna bajonetu objektivu. Nikon měl v éře analogových zrcadlovek bajonet Nikon F (1959), ten zdědily i digitální zrcadlovky. První bezzrcadlovky této značky používaly nový typ bajonetu Nikon 1 a současné bezzrcadlovky mají pro změnu bajonet Nikon Z. Stejně tak tomu je u Canon. Analogové modely používaly bajoinety FL, FD a EF. Poslední jmenovaný zůstal zachová i u digitálních zrcadlovek. První bezzrcadlovky mají následně bajonet Canon M a novější zrcadlovky zcela jiný bajonet Canon R.

8

Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 24. 1. 2024 |Reagovat

D

V nějakém článku od nějakého autora jsem četl, vyvarování se nasazov. objektivu z APS-C zrcadl. na full frame zrcadl. s tím, že si urazí na full framce zrcátko, což by hódně bolelo! A jelikož mám objektivy jak na APS - C tak na FF tak jsem se díval/porovnával rozdíl v hloubce na bajonetu, ano, APS-C objektiv má o 0,5 mm ještě nastavenou výšku, a zrcadlo by rozhodně ULETĚLO, takže na full frame ani náhodou! Bezzrcadlovka tam vy to šlo, jelikož zde není vertik pohyb, tam by to šlo ale nechápu, že je zde od autora psáno, že je jiný bajonet, ten musí být přeci stejný když jde o jekti z FF nasadit na středoformátovou zrcadl. Myslím si, že VAROVÁNÍ by zde bylo na místě, to aby někdo méně znalý neudělal fatální chybu! (myslím si). No, při mém dřívějším prohlížení typu bajonetů mezi FF a APS C je bajonet u APSka i mnohem v jeho tvaru jasně viditelné, že prstenec (plastový a vykrojený by na FF rozhodně musel chytit rohy FF zrcátka na levé straně což by nepochybně vedlo k náročné a jistě i drahé opravě FF těla! Ale přečetl jsem hodně článků a toto mě hódně překvapilo, rozhodně já tohle zkoušet nebudu! Jinak fajn články, děkuji autorovi!

7

Drahosch, 23. 1. 2024 |Reagovat

Martin Lukeš

Reaguje na (5) | Dobrý den, přiznám se, že si nejsem jist, co myslíte "kroužky" před objektivem. Jde o filtry, telecovertory, nebo makro kroužky?

6

Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 15. 2. 2021 |Reagovat

JZ

Děkuji za článek, jsem začátečník a pro mě jsou to perfektní informace. Chtěl jsem poprosit ještě o informaci, jaký mají vliv na crop faktor kroužky před objektivem jestli se dá třeba spočítat v závislosti na šířku kroužku. Děkuji Honza

5

Jan Zahradník, 11. 2. 2021 |Reagovat

Martin Lukeš

Reaguje na (3) | Dobrý den, děkujeme. Jsme rádi, že jste s našimi službami spokojen.

4

Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 11. 2. 2021 |Reagovat

MV

Mockrát děkuji za Vaše články. Jsem začínající fotograf a rad u Vás nakupuji. Jednak to mám blízko a jste profíci.

3

Michal Vrabec, 10. 2. 2021 |Reagovat

Martin Lukeš

Reaguje na (1) | Dobrý den, díky jsem rád, že se článek líbil.

2

Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 5. 2. 2021 |Reagovat

B.

Výborný článek. Pro začínajícího fotografa velice srozumitelné.

1

Bellifortis ., 5. 2. 2021 |Reagovat

Chráněno pomocí reCAPTCHA Tyto stránky jsou chráněny pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajůsmluvní podmínky společnosti Google.