Magazín

Fotoporadna

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM

Aktualizováno: 28. 3. 2021 v 14:44 • Rubrika: Fotoporadna

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM

Slovo, které před pár lety nahánělo hrůzu a nedalo spát mnohým profesionálním i amatérským fotografům. Shluky pixelů, které tvoří fragmenty, barevné mapy a způsobuje výraznou ztrátu ostrosti. Dále zhoršuje vykreslení detailů, a navíc snižuje dynamický rozsah. To všechno jsou nešvary, které sebou přináší digitální šum. Většina fotografů si ho spojuje především s vyšší citlivostí, ale to není zdaleka jeho jedinou příčinou. O tom, jak vzniká, jak se mu vyvarovat a jak se s ním naučit žít, si prozradíme v dalším díle našeho seriálu JAK FOTIT DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU A BEZZRCADLOVKOU.

Co je to digitální šum

Barevný šum na fotografii pozná patrně laik i profesionál. Jde o jakousi digitální krupičku, která může mít jak barevnou, tak monochromatickou charakteristiku a obecně se dá říct, že velmi výrazně snižuje obrazovou kvalitu fotografie.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
Detail fotografie poznamenané vysokou hladinou šumu

Příčiny vzniku šumu

Důvodů, proč se v digitálním obraze objevuje šum je hned několik. Většina fotografů ho má spojený především s vyšší citlivostí, ale to není zdaleka jediná příčina vzniku šumu. Ten je tvořen náhodně generovanými elektrony a jejich pohybem přímo na snímači. Obecně by se dalo říct, že tyto elektrony vyvolávají vazbu mezi jednotlivými body obrazového snímače, čímž se navzájem ovlivňují a díky tomu dojde ke zkreslení toho, co mají zachytit v našem případě digitálního obrazu.

Nejčastější příčinou je zvýšení signálu náboje na snímači, což se děje právě při nastavení vyšších hodnot citlivosti ISO. Digitální fotografie ale není jediná oblast, která se musí se šumem vypořádat. Stejný problém mohou mít například zvukové zesilovače, vysílačky, reproduktory a sluchátka. V těchto případech se také jedná o určitou vazbu, ale jde samozřejmě o šum zvukový.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
Šumu při ISO 6400 se moderdní fotoaparáty bát nemusí
Foto: Milan Rychtr / Terezka

Ale vraťme se zpět do našeho oboru, kterým je digitální fotografie. Zde se vyskytuje hned několik druhů šumu, které se dají rozdělit podle toho, co je jejich příčinou. Jak již bylo řečeno, patrně nejčastější příčinou vzniku šumu je zesílení náboje na snímači, které je způsobeno vyšší citlivostí. Tento šum se nazývá „zesílený“ (Amplification noise).

Velmi častým důvodem, proč se na fotografiích začne objevovat šum je nedostatečné množství světla, nebo zahřátí snímače na vyšší teplotu. Obě situace mohou nastat například, když fotografujete nějakou noční scénu, a navíc na dlouhý čas.  Tento šum se nazývá „náhodný“ (Random noise). Vliv na něj má také fyzická velikost plochy pixelu, tedy světlo citlivé buňky.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
Porovnání šumu při citlivosti ISO 100 a ISO 51 200
Výřez 1000 x 1000 px / 24 Megapixelů

Další druh šumu se nazývá „temný“ (Dark noise), případně „tepelný“ (Thermal noise). Jeho intenzita je přímo úměrná délce expozice. Při delším expoziční čase se totiž tvyšuje teplota snímače, což má vliv právě na zhoršení odstupu od šumu.

Za poslední situaci, při které vzniká šum už nemůže fotoaparát, ale spíše počítačové editory. Ještě přesněji fotograf, který necitlivě zpracuje obrazová data. Nejčastěji se to děje při doostřování obrazu, při projasňování stínů a tmavých partií na fotografii. Jejich prosvětlením se stane něco podobného, jako když se zesílí náboj na snímači a výsledkem je vyšší gradace šumu.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
Bez citlivosti ISO 25 600 by podobný záběr nikdy nevznikl
Foto: Josef Šálek / Zvonci agresorci

Jaká hladina šumu je ještě použitelná

Ve své kariéře jsem, ať už na fotografických kurzech nebo na prodejně mockrát slyšel dotaz, který se týkal toho, jak vysoká hladina šumu je ještě přijatelná a jaké maximální ISO lze na fotoaparátu použít. Na tuto otázku bohužel neexistuje jednoznačná odpověď a vše se odvíjí od mnoha faktorů.

Tím prvním je žánr, který fotografujete a účely pro které fotografie vznikla. Například krajinář a reklamní fotograf vám řekne, že je pro něj nepřijatelná jakákoliv jiná hodnota citlivosti, než ta minimální. Ano v těchto žánrech si to obvykle můžete dovolit. Krajiny se fotí ze stativu a reklamní či produktovou fotografii si musíte nasvítit, takže v podstatě není nutné zvedat citlivost a hladina šumu je proto vždy minimální.

Naopak ten, kdo fotí reportáže, dokumentární záběry nebo například zvířata ve volné přírodě, většinou nemůže použít stativ, blesk ani si scénu jinak přisvítit. A tak je vyšší citlivost, byť s nárůstkem šumu tím jediným možným řešením, za které jsem vlastně velmi vděční.

Velkou roli hraje také použitá technika, tedy jak velký má fotoaparát snímač, jaké má rozlišení, od čehož se odvíjí fyzická velikost jednoho pixelu a zřejmě nejdůležitější je, jak stará je technologie konkrétního obrazového snímače a procesoru fotoaparátu.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
ISO 12 800
Foto: Stanislav Duben  / Liška v lese

Obecně platí, že jsou na tento nešvar méně náchylné full-frame fotoaparáty, protože mají větší snímač s lepším odstupem od šumu a dále pak modely, které nemají přehnaně vysoké rozlišení snímače, neboť to zvyšuje hustotu pixelů na snímači a zmenšuje jejich velikost.

To ale není závazné pravidlo. Pro příklad můžeme porovnat zrcadlovky Nikon D70 a Nikon D500. Velikost jednoho pixelu u staršího modelu dosahovala 60.53 µm² a hustota obrazových bodů na snímači byla 1.65 Mpx/cm². Podotýkám, že šlo o DX snímač o velikosti 23.7 x 15.6 mm.

Oproti tomu 12 let novější model Nikon D500 nabízí 4x vyšší rozlišení, ale velikost plochy pixelu se zmenšila na 17.64 µm² a hustota obrazových bodů na stejně velkém snímači vzrostla na 5.68 MP/cm². Mohlo by vás tedy napadnout, že D70 s větší plochou pixelu a nižší hustotou na tom bude se šumem podstatně lépe. Tak to ale samozřejmě není.

Novější modely používají mnohem pokročilejší snímače i procesory, a díky tomu mají podstatně nižší hladinu šumu než generace jejich předchůdců. To výrobci samozřejmě velmi dobře vědí, a proto si mohou dovolit zvyšovat nejen rozlišení, ale také maximální hodnoty citlivosti. A tam, kde fotoaparáty střední třídy pracovali dříve s maximální hodnotou ISO 1 600 nebo ISO 3 200, dnes najdeme ISO 25 600 nebo 51 200 s výrazně lepším odstupem od šumu.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
ISO 204 800 - Nikon Z6 II
Šum je patrný hlavně více na výřezu a detailech než na zmenšené fotografii

Šum a velikost fotografie

Panika ze šumu je mnohdy větší, než je zdrávo. Mockrát jsem slyšel větu typu – „vyšší citlivost než ISO 1 600 nepoužívám, protože pak je ta fotka hrozně zrnitá“. Nebo – „kamarád mi říkal, že nemám používat ISO vyšší než 3 200“ a hodně zavádějící je také – „četl jsem v jedné knížce, že ISO 1 600 je v podstatě hraniční“.

Všechny tyhle věci jsou vytrženy z kontextu. Ano leckterá publikace obsahuje informaci o tom, že ISO 1 600 je hraniční, ale mnohdy jde o knihu, která byla vydána před více než 15 lety. A tato informace už dávno neplatí. Zrovna tak kamarád, který vám radí, dost možná fotí nějakým 10 let starým fotoaparátem, ideálně ultrazoomem s miniaturním snímačem a tam je citlivost ISO 800 opravdu „smrtící“, co se šumu týče.

A teď k tomu důležitému. Mnoho začínajících fotografů si zkušebně udělá nějaký referenční snímek na vyšší citlivost, následně si ho zvětší v počítači na 100 % nebo ještě lépe na 200 – 400 % a řekne si: „No fuj“…a dále už se bojí vysoké ISO použít. To je opravdu zásadní chyba.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
V pohlednicovém formátu je vyšší šum téměř neznatelný
Foto: Martin Lukeš

Ano je dost pravděpodobné, že šum v tak velkém detailu bude na monitoru velmi výrazný. Ale pokud budeme vycházet z nějakého standardu, kterým je v roce 2021 rozlišení kolem 24 Megapixelů, pak je to stejné, jako kdybyste se dívali na metrovou fotografii ze vzdálenosti cca 35 centimetrů.

Nebo jako kdybyste přišli do Galerie, vytáhli lupu a začali si obraz nějakého holandského mistra prohlížet z pár centimetrů. Možná byste se divili, jak nehezky vypadá popraskaná glazura, jednotlivé tahy nebo dokonce chloupek ze štětce zaschlý v barvě.

Zmiňované rozlišení 24 Mpx odpovídá zhruba tisku 50 x 33 cm (300dpi). A teď ruku na srdce. Pokud nejste zrovna reklamní fotograf či nepublikujete svoji tvorbu někde v časopisech, tak kde nejčastěji skončí vaše fotografie? Předpokládám, že na sociálních sítích, případně v nějaké internetové galerii nebo v rodinném albu formátu 12 x 18 cm. A teď to důležité. Víte, jaké rozlišení potřebujete pro tisk fotografie v tomto rozměru?

Možná budete překvapeni, ale jsou to rovné 3 Megapixely. Pro publikaci fotografií na internet je to ještě méně. Full HD rozlišení současných monitorů odpovídá stejnému rozlišení, jako kdybyste tiskli fotografii na rozměr 10 x 15 cm, což jsou 2,3 Megapixelu. Z toho tedy vyplývá, že většinu fotografií, které si prohlížíte, vidíte ve výsledku mnohonásobně zmenšenou. V případě 24 Mpx rozlišení se tedy na monitoru díváte maximálně pouze na 35% skutečné velikosti fotografie.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
Ikonická (aranžovaná) fotografie vztyčení rudé vlajky na budově Říšského sněmu (Berlín / 1945)
Foto: Jevgenij Chalděj

Menší velikost sebou nese samozřejmě menší vykreslení detailů, a tedy méně šumu, protože ten patří k něm nejmenším detailům vůbec. Efekt je tedy podobný, jako kdybyste si sedli ke stolu a na bílý talíř naházeli pár makových zrníček. Okem je určitě uvidíte, ale co kdyby se talíř s mákem o 65 % zmenšil?

Nějaká zrnka budou patrná, ale spoustu z nich se jich úplně ztratí. Pokud tedy netisknete fotografie na výstavu, nebo nejsou určeny pro jiný velkoformátový tisk, není ve finále míra viditelného šumu zas až tak hrozná, jak se zprvu může zdát.

Navíc věřte, že při prohlížení rodinné fotky na které vaše ratolest rozbaluje dárky pod stromečkem, nebo sfoukává svíčky na narozeninovém dortu nikdy neuslyšíte: „ten šum je hroznej, na jaký ISO si to fotil“? Komentáře se spíš ponesou v duchu: „Jééé hele Pepíček“. A pokud koketujete se zpravodajskou fotografií, tak myslím, že žádný editor nevyhodí fotografii kvůli šumu, pokud má exkluzivní obsah. Ten je totiž v tomto případě důležitější než forma.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
Kinofilmové zrno - Ilford PAN 400
Foto: Martina Šimková / Jana

Šum vs. Filmové zrno

Možná vás trochu uklidním, ale s šumem se praly už celé generace fotografů před námi. Tedy abych byl přesný, nešlo o digitální šum, tak jak ho známe dnes, ale jednalo se o kinofilmové zrno. To ale nevznikalo zahřátím média, jako je tomu nyní. Příčinou byla čistě chemická reakce při vyvolávání světlocitlivé vrstvy, která je na povrchu kinofilmu.

Shluky zrna jsou náhodná a na každém filmovém poličku zcela unikátní. Čím je filmový materiál citlivější na světlo, tím je zrno hustší a výraznější. Struktura kinofilmového zrna a jeho gradace může mít dokonce svou charakteristiku podle konkrétního výrobce a typu daného materiálu.

A jak se se zrnem vypořádávali fotografové, kteří pracovali s filmovým materiálem? Jednoduše nijak. Museli se s ním zkrátka smířit, pokud chtěli pracovat v horších světelných podmínkách a byli nuceni použít citlivější film.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
Zrno přidané do digitální fotografie
Martin Lukeš

Dopad šumu na fotografii

Jak již bylo řečeno v úvodu, zrnitá nebo zašuměná fotografie ztrácí jemnější detaily, hranovou ostrost a mnohdy se na ní objevují barevné mapy či rastry. Dále se také snižuje dynamický rozsah snímače a jeho schopnost zachytit určitou škálu stínu a světel. Zkrátka fotografie poznamenaná šumem nevypadá dobře.

Pozitiva šumu

Možná to bude znít překvapivě, ale existují situace, kdy se šum do fotografie přidává záměrně. V těchto případech je ale třeba mít hladinu šumu, stejně jako jeho velikost a barvy pod kontrolou, a tak rozhodně nedoporučuji „vohulit“ ISO na 51 200. Vždy je lepší přidávat šum do „čisté“ fotografie, už jen z toho důvodu, že je mnohem jednodušší ho přidat, než ubrat.

Teď vás asi napadne otázka, proč by se měla technicky čistá fotografie degradovat šumem. Když se povede nasimulovat šum tak, že bude mít charakteristiku filmového zrna, lze s ním pracovat jako s určitým výrazovým prostředkem.

Takový šum může dát fotografii určitý look, tedy vzhled, jak by se dalo volně přeložit. Digitální fotografie jsou proti těm analogovým až moc dokonalé a někdy není od věci snímek lehce zjemnit, aby nepůsobil tak sterilně. K tomu může v některých situacích pomoci právě uměle přidaný šum.

Určitě není řeč o technických žánrech, jako jsou krajina, architektura, produktová fotografie nebo klasická reportáž. Mám na mysli spíše kategorii „art“. Viděl jsem například velmi zdařilé portréty, které díky přidanému šumu působily mnohem jemněji a stejně tak to může být u fashion snímků nebo aktů. V neposlední řadě to mohou být nějaké výtvarné motivy či dokumentární soubory, u kterých je žádoucí potlačit digitální vzhled.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
Šum / zrno může fotografii přidat určitié kouzlo - ISO 6400
Foto: Albert Pich / Partie

Funkci na přidání šumu naleznete v každém pokročilejším počítačovém editoru. V něm si můžete nastavit veškeré parametry, tedy zda chcete šum barevný, nebo černobílý, konkrétní hustotu a jak výrazný má být. Dokonce existují programy a zásuvné moduly (plug-in), které umí nasimulovat charakteristiku šumu konkrétní značky a typu kinofilmu. Podobným filtrem se proslavila také společnost Fujifilm, která měla simulaci svých kinofilmů přímo jako přednastavený režim v některých fotoaparátech.

Zažil jsem dokonce situaci, kdy ani ostřílený fotograf nebyl díky citelně přidanému šumu schopen určit, zda jde o analogovou zvětšeninu, nebo digitální tisk.

Výborným modulem pro počítačové editory, který umí velmi dobře nasimulovat charakteristiku filmového šumu je populární Nik Collection. Jde o placený program, který vyvinula firma Nik Software. Ta ho před časem prodala společnosti Google, která ho několik let nabízela zdarma.

Poté byl prodán francouzské společnosti DXO Labs. Zde byl přepracován do současné verze Nik Collection 3 a následně byl znovu zpoplatněn. Jeho cena se pohybuje mezi 99 – 149 € a osobně myslím, že za ty peníze stojí. Kromě toho, že umí šum/zrno přidat ho umí i celkem dobře potlačit, a to pomocí nástroje s názvem Dfine.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
Na krátké časy (1/5000 s) je často potřeba vysoká citliviost ISO 10 000
Foto: Josef Šálek / Předjarní harašení začíná

Jak potlačit šum

Tak jako lze šum do fotografie přidat lze jej teoreticky také ubrat. Záměrně jsem použil slovo teoreticky, protože v praxi je to přeci jenom trochu horší. Potlačení šumu lze provést dvěma způsoby. Tím prvním je použití funkcí, které nalezneme přímo ve fotoaparátu a druhou možností je využití počítačového foto editoru. V obou případech musíte počítat s tím, že výsledek není nikdy stoprocentní.

Navíc čím větší je šum a čím více bude potlačen, tím více utrpí výsledná fotografie z hlediska obrazové kvality, především pak ostrosti. Často se sice zbavíte výrazného zrnění či barevných map, ale zároveň přijdete o jemné detaily, hranovou ostrost a v tom nejhorším případě se fotografie začne rozpíjet a struktury na snímku se začnou slévat.

Určitě proto doporučuji, ať už se rozhodnete pro jakýkoliv způsob potlačení šumu, provádějte to vždy velmi opatrně a s citem. Případně zvažte, zda je to vůbec nutné i vzhledem k použití fotografie, způsobu její publikace a samozřejmě také berte v potaz velikost v jaké bude fotografie prezentována.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
Funkce redukce šumu NR v různých fotoaparátech

Redukce šumu ve fotoaparátu

V podstatě všechny současné zrcadlovky i bezzrcadlovky mají k dispozici dvě funkce, kterými lze potlačit šum. Tou první je REDUKCE ŠUMU PRO DLOUHÉ EXPOZICE a druhá se nazývá REDUKCE ŠUMU PRO VYSOKÉ ISO. Obě naleznete v menu, obvykle někde v záložce nastavení fotoaparátu.

Jak již samotný název těchto funkcí napovídá, každá je určena pro trochu jinou situace. Při použití dlouhých expozic vzniká tepelný šum, který je způsoben zahříváním snímače a při použití vyšších citlivostí je šum způsoben zesílením signálu snímače.

Redukce šumu, která se používá pro vyšší citlivosti má obvykle několik úrovní, podle toho, jak intenzivní potlačení šumu chcete použít. Jde většinou o standardní odstupňování Nízká / Normální / Vysoká / Vypnuto. Díky moderním technologiím funguje tato redukce velmi slušně a dokáže celkem dobře potlačit barevné rastry, mapy, a celkově barevnou charakteristiku šumu.

Samozřejmě zbyde nějaká krupička, ale to je zkrátka daň za focení ve tmě. Přesto nedoporučuji nejvyšší úroveň, protože v tomto módu může dojít ke slití jemných detailů a nepřirozeného rozžehlení, které sebou vezme i hranovou ostrost. Každý fotoaparát to má samozřejmě trochu jinak, a tak je vždy nejlepší jednotlivé úrovně vyzkoušet nanečisto, než s touto funkcí začnete pracovat.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
Porovnání obrazového výstupu s různou úrovní redukce šumu ve fotoaparátu

Druhá funkce, která se používá především na noční fotografie a jiné delší expozice funguje obdobně jen s tím rozdílem, že jde pouze aktivovat, nebo vypnout a nenajdete zde žádné úrovně.

Před použitím těchto režimů byste měli vědět, že následné zpracování obrazu fotoaparátem trvá v obou případech stejně dlouho jako expozice samotná. To značně snižuje pohotovost fotografa. U kratších časů je to celkem jedno a po vyfocení si možná, ani nevšimnete, že vám na displeji problikla zkratka Nr (Noise reduction).

V případě, že u noční fotky použijete expoziční čas 20 s musíte dalších 20 sekund čekat, než fotoaparát "přechroustá" obraz a eliminuje šum. Když tedy budete fotografovat něco, kde potřebujete velmi přesně načasovat správný moment zmáčknutí spouště, asi bych raději tyto funkce vypnul.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
Porovnání redukce šumu v počítačovém editoru a ve fotoaparátu (ISO 40 000)

Odstranění šumu v počítači

Uvedená nastavení fotoaparátu ovlivňují nejen formát JPEG, ale i nekomprimovaný RAW. Ač by se mohlo zdát, že jde o netknutý soubor, tak nastavení redukce šumu se do něj propisuje. Hodně ale záleží na tom, jaký editor používáte. Originální software pro zpracování RAW souboru, který poskytuje výrobce, umí toto nastavení ignorovat a můžete si ho v počítači vypnout, čímž se dostanete k originálním datům, bez redukce šumu.

Zrovna tak tyto programy umí provést redukci šumu podle stejného algoritmu, který používá fotoaparát, a tak i když v přístroji zapomenete funkci aktivovat, lze to udělat dodatečně v počítači. Dalo by se tedy říct, že pokud fotografujete do RAWu, nemusíte se tímto nastavením zaobírat. To je sice pravda, ale jen částečně.

K nastavení fotoaparátu se z fotografie neumí dostat každý program a pak se může stát, že sice používáte RAW, ale některá nastavení fotoaparátu se do něj aplikují a vy tak v podstatě zpracováváte již částečně upravený soubor.

Každý pokročilejší editor by měl mít nástroj na potlačení šumu a fotografové, kteří jsou zkušenější ve vyvolání fotografie z RAWu mají raději podobné úpravy plně pod kontrolou, nicméně doporučuji vyzkoušet obě metody. Za to nic nedáte a možná nakonec zjistíte, že to třeba fotoaparát dělá lépe, než vámi používaný editor, a nebo že výsledek je podobný a vy si tím alespoň ušetříte čas.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
Originální software výrobce pro zpracování formátu RAW - Nikon Capture NX-D

Pokud jste nepropadli kouzlu formátu RAW a používáte standardizovaný JPEG, pak bych asi doporučil s redukcemi šumu ve fotoaparátu pracovat. Jak jsem již říkal, současné modely to nedělají vůbec špatně.

Existují ještě další metody, díky kterým lze potlačit šum ať už ve fotoaparátu, nebo v počítači. Většina z nich pracuje na principu tzv. Dark Frame, kdy pořídíte expozici s nasazenou krytkou objektivu, čímž si vytvoříte jakousi masku šumu. Díky ní můžete pomocí vrstev v počítačovém editoru odečíst šum ze standardně nasnímaného obrazu.

Některé kompaktní fotoaparáty mají také režim, ve kterém je pořízena série snímků, z nichž je poskládána výsledná fotografie určitou metodou prolínání, čímž se šum výrazně eliminuje. Ale to už by bylo na další samostatnou kapitolu.

Dalším tématem jsou pak programy a softwarové nástroje určené právě k odstraňování šumu. Ty by měly být součástí každého softwaru na vyvolávání RAWů, ať už to jsou originální programy výrobce Nikon Capture NX-D, Canon EOS Utililty, Olympus Workspace atd., nebo populární editory na zpracování RAW jako Adobe Lightroom, Zoner, Capture One či Adobe Camera Raw.


Existuje ale celá řada dalších programů, které jsou určené právě k boji s digitálním šumem. K těm populárnějším patří například  Noise Reducer Pro, Noiseware, Photo Ninja nebo Topaz DeNoise. Každý pracuje na trochu jiném algoritmu, a tak je vždy lepší jich pár vyzkoušet například v trialové verzi před tím, než se rozhodnete pro nákup některého z nich.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
Programy pro zpracování formátu RAW

Vliv šumu na datový objem souboru

A když už je řeč o šumu a obrazových datech měli bystě vědět ještě jednu důležitou věc. Vyšší citlivost, přesněji řečeno fotografie s vyšší hladinou šumu, mají mnohem větší objem dat. Může se vám tedy stát, že pokud jste zvyklí, že se vám při focení za slunečného dne vejde na 32 GB kartu kolem 2 000 fotografií pak to může být při záběrech s vyšší citlivostí také třeba jen polovina.

Nárůst datového objemu souborů s vyšší citlivostí (Nikon D800)

  • ISO 100 – 15,15 MB
  • ISO 200 – 15,84 MB
  • ISO 400 – 16,75 MB
  • ISO 800 – 18,28 MB
  • ISO 1 600 – 20,04 MB
  • ISO 3 200 – 20, 99 MB
  • ISO 6 400 – 22,16 MB
  • ISO 12 800 – 23,93 MB
  • ISO 25 600 – 27,15 MB
     


Nárůst objemu dat u bezzrcadlovky Nikon Z6 II

Nebojte se šumu

Ještě máte pocit, že šum na fotografii je tak velký problém? Nezapomeňte, že nejhorší smrt je ta z vyděšení. A až vám zas nějaký kamarád bude radit, abyste nefotili na citlivost vyšší, než ISO 3 200, protože to píšou ve spoustě knížkách a zašuměla fotografie je v podstatě nekoukatelná, tak mu položte kontrolní otázku.

Jak by postupoval v situaci, kdy máte objektiv odcloněný na maximum a čas nelze prodloužit, protože fotíte pohyb, anebo byste jednoduše neudrželi expozici z ruky? A taková situace vás potká běžně při focení dětí, sportu, street fotografie, reportáží, zvířat, koncertů, sveteb nebo doma při běžné rodinné fotografii.

K dosažení cíle, v našem případě nějaké konkrétní fotografie je zkrátka někdy nutné využít všechny dostupné prostředky. A určitě nemá smysl se omezovat tím, že nepoužijete nějakou funkci, přesto, že ji máte k dispozici, jen proto, že to do určité míry zhorší výslednou kvalitu.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
ISO 8000 -dokumentární a reportážní portrét je žánr, kde si šum můžete dovolit
Foto: Zoran Toldi / Ujo Lajoš

Až někdy půjdete do divadla, všimněte si schválně ve "foajé" všech těch krásných fotografií z představení, které jsou třeba 30, 50 nebo i mnohem více let staré. Prolistujte si nějakou knihu slavného dokumentaristy, který fotil na konci předminulého či začátku minulého století.

Mnoho z těchto úžasných fotografií je poznamenáno velmi výrazným zrnem a vadí to něčemu? Mnohdy jde o snímky, které se navždy zapsaly do historie a bez citlivějšího materiálu, náchylnějšího na zrno by jednoduše nikdy nevznikly.

Takže při tom, až budete váhat, zda si můžete opravdu dovolit nastavit na současném fotoaparátu ISO 25 600 a budete se obávat, jestli už to není fakt moc, zeptejte se sami sebe, co je lepší.

Mít černý záběr, protože k optimální expozici nemáte dostatek světla, nebo rozmazanou fotografii, která vznikne tím, že si chybějící světlo doženete delším časem? Nebo zvednout ISO a mít do jisté míry zrnitý snímek, což až zas tak nevadí, pokud bude zajímavý z hlediska obsahu a vy víte, že jinak to prostě vyfotit nešlo? Jednoduše řečeno, která fotografie je lepší? Žádná, černá, rozmazaná nebo zrnitá…? Na to si musíte odpovědět sami.

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 29. díl - OBRAZOVÝ ŠUM:
ISO 6 400 - Noční fotografie se bez vyšší citlivosti neobejdou
Foto: Lukáš Veselý / Strážce

PS: Ač to tak možná někomu vyznělo, tento článek není oslavnou ódou na šum. Sám ho také nemám rád a pokud to jde, tak se mu velice rád vyhnu.

Často používám stativ, než abych fotil přímo z ruky a když to jde tak se raději vyhýbám dlouhým expozicím. Pokud je to možné, tak při nedostatku světla vytáhnu světelnější objektiv či blesk. Když však není jiná možnost, vyšší citlivosti se nebojím a hraniční hodnotou je pro mě pouze limit daného fotoaparátu.


Další díly seriálu - Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou:

Sdílet na


Komentáře k článku

Martin Lukeš

Reaguje na (3) | Děkujeme, jsem moc rád, že se Vám článek líbil.

6

Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 31. 03. 2021 |Reagovat

Martin Lukeš

Reaguje na (4) | Dobrý den, jakožto autor článku a editor Galerie bych se rád trošku ohradil proti vašemu komentáři. Vysoké rozlišení se nijak nevynucujeme. Navíc důvodem vysokého rozlišení určitě není to, abychom fotografii následně mohlo použít v nějakém článku. Zde se totiž zobrazují fotografie maximálně v rozlišení 1024px což určitě není nijak vysoké rozlišení. Určitě máte pravdu, že autory fotografií použité v článích neinformujeme. K tomu se ale nikde nezavazujeme a navíc to není z důvodu, že bychom to dělali nějak pokoutně. Fotografie takto využíváme mnoho let a za celou dobu nám přišly zhruba tři podobné připomínky z čehož vyplývá, že to autorum nijak zvláště nevadí. Rozhodně to nebereme jako samozřejmost a vážíme si každé dobré fotografie v naší Galerii, stejně tak jakožto jejího autora. Při objemu práce v Galerii a v Magazínu pro nás zkrátka není možné informovat každého aurtora zvlášť, takže se omlouváme, pokud vás tato skutečnost jakkoliv pohoršila.



Zároveň bych se rád vyjádřil k narážce na "honorář" autora. V podstatě bychom mohli použít ilustrační fotografie z fotobank, jejichž cena se pohybuje v rozmezí pár centů do jednotek koren. Přijde nám mnohem zajímavější tímto způsobem promovat tvrobu zajímavých autorů, pro které to má možná větší cenu, než pár korun které by dostali jako honorář. A ruku na srdce. Co má pro vás větší cenu -  desetikoruna za použitou fotografii, nebo to že váš snímek, vaše jméno a odkaz do vašeho portfolia vidí několik tisíc až desítek tisíc čtenářu? Protože právě taková je interakce našeho Magazínu.  A ještě k té otázce peněz. Galerie jejíž vybudování stálo opravdu ohromné finance, stejně tak jakožto její provoz, je pro veřejnost zcela zdarma. Stejně tak je to u Fotoporadny našeho Magazínu. A i když přehlédneme tento fakt, tak jen členům Galerie jsme v loňském roce rozdali v soutěžích ceny v hodnotě přes 600 000 Kč. Toto je už osmý ročník soutěže takže jsme na částce kolem 4 000 000 Kč. Ještě máme pocit že se k členům naší Galerie nechováme fér?



No a poslední část připomínky, která se týká odšumění vaší fotografie. Jak jste přiznal, tak jste komentář poslal, aniž byste článek četl. To zase nepovažuji za fér já. Poměrně velká část článku se týká právě toho, že u zmenšené fotografie navíc prohnané nějakým editorem není šum nijak zvláště výrazný. Takže v konextu toho jsou podobné ukázkové fotografie v pořádku. Mnohem víc zavádějící by bylo psát, čím vším jednotlivé fotografie prošly, protože tyto informace nemáme.



Doufám, že Vás mé vysvětlení uspokojí, protože bych nerad vyvolával nějakou zlou krev. Fotografování je pro mě stejně velkou vášní, jako pro vás a myslím, si, že má tento krásný koníček lidi spojovat, místo toho aby vyvolával nějaké sváry.

5

Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 31. 03. 2021 |Reagovat

Stanislav Duben

Ok, chápu že v podmínkách při nahrání galerie jsem asi odsouhlasil s použitím fotek v rámci megapixelu, že si vynucujete nahrávání ve vysoké kvalitě, abyste je pak podobně mohli použít a vyhnout se tak nějakým honorářům pro autory. Ale bylo by hezké dát alespoň autorům vědět, že jste jejich fotky použili, když už to takhle děláte, třeba jen proto, aby z toho měli radost a nemuseli se to dozvědět od čtenářů, kteří fotku poznají. Asi by bylo fér v rámci článku říct, že ta liška je sice vyfocená na ISO 12800, ale prošla nějakým postprocessem a velmi výrazným odšuměním a je to u většiny fotek, které jste v článku použili i od ostatních autorů. ... no nic, alespoň si to přečtu a třeba se něco nového dozvím.

4

Stanislav Duben, 29. 03. 2021 |Reagovat

Skvělý článek

3

Petra Šicová, 27. 03. 2021 |Reagovat

JJ

Dobrý den, faktem ale zůstává, že zrno v klasické fotografii bylo oproti šumu ostré.

2

Jaroslav John, 27. 03. 2021 |Reagovat

jZ

Rozšiřuje mi obzor do daleka, kde to ani neznám.

1

jiří Zemánek, 26. 03. 2021 |Reagovat

Chráněno pomocí reCAPTCHA Tyto stránky jsou chráněny pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajůsmluvní podmínky společnosti Google.