Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 5. díl - KOREKCE EXPOZICE Fotoporadna

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 5. díl - KOREKCE EXPOZICE

Martin LukešAktualizováno: 27. 8. 2019 v 9:44 • Rubrika: Fotoporadna

V minulých dílech našeho seriálu JAK FOTIT DIGITÁLNÍ ZRCADLOVKOU A BEZZRCADLOVKOU jsme si řekli něco o tom, jak funguje integrovaný expozimetr fotoaparátu a k čemu slouží jednotlivé způsoby měření expozice. Přesto, že jsou měřící senzory světla velmi citlivé a fungují naprosto spolehlivě, může se stát, že naměřené hodnoty, a především pak poměr světla a stínů na fotografii neodpovídají představě fotografa. I na to samozřejmě výrobci fotoaparátů mysleli. K posunu naměřených expozičních hodnot slouží funkce kompenzace expozice.


Grafické znázornění korekce EV na displeji (Canon, Nikon, Sony)

Na fotografických kurzech pro začátečníky, které vedu, jsem vypozoroval, že je funkce korekce EV velmi opomíjená a používá ji jen málo kdo. Paradoxně, nebo alespoň podle mého názoru by mělo jít o jednu z nepoužívanějších hodnot hned po nastavení času a clony. Tento signál nám dávají i samotní výrobci fotoaparátu. Korekční tlačítko totiž naleznete u všech digitálních fotoaparátů, včetně těch, které jsou vybaveny výhradně automatickým režimem a nelze na nich nastavit čas, clonu ani citlivost. Kompenzaci expozice najdete i u většiny mobilních telefonů, které jsou vybaveny fotoaparátem, přestože je to mnohdy jediná fotografická funkce, kterou telefon nabízí. Tlačítko, kterým se kompenzuje expozice, je u naprosté většiny modelů vyvedeno na tělo fotoaparátu a je umístěno tak, aby bylo velmi dobře dostupné prstům, kterými ovládáme fotoaparát. Navíc je korekce expozice vidět i v hledáčku, pokud se bavíme o zrcadlovkách, bezzrcadlovkách a kompaktech s elektronickým hledáčkem. 

A proč že je tato funkce vlastně tak důležitá? Jak jsem již naznačil, lze s ní měnit poměr světla a stínů ve fotografii. Jednoduše řečeno - ztmavit nebo zesvětlit fotografii ještě před jejím vyfocením. A to je samozřejmě pro každého fotografa zásadní.


Správná korekce EV / podexponovaný snímek

Proč používat kompenzaci expozice

Ze všeho nejdříve by asi stálo za to si vysvětlit, proč by měl chtít fotograf měnit poměr světla a stínů na fotografii, když je expozimetr velmi přesný. Jde o to, že jsou situace, kdy chceme fotografii úmyslně přesvětlit, anebo naopak úmyslně ztmavit. Důvodů může být nezpočet. Představte si, že fotíte portrét proti oknu. Ve většině případů se vám na fotografii objeví tmavá silueta, světlo totiž dopadá na portrétovanou osobu z druhé strany, než odkud fotografujete. Z této strany je klíčový objekt ve stínu. Jedna z možností, jak prosvětlit stín v obličeji, je přeexponovat celou fotografii. V tu chvíli zmizí stín, ale samozřejmě bude přesvícený pohled za oknem, protože venku je světla více než v interiéru.

Dalším příkladem je fotografování na sněhu na horách. Na obloze svítí ostré slunce, světlo se odráží od světlého sněhu a v tu chvíli většina fotoaparátů zpanikaří. Bojí se, že bude snímek přeexponovaný a změří expozici tak, aby fotografii ztmavil. A co se stane, když ztmavíte bílý sníh? Celá fotografie zešedne a ztratí kontrast. Při focení sněhu se tedy velmi často používá posun kompenzace expozice do plusových hodnot, což vede k opětovnému zesvětlení snímků.


Korekce EV na stavovém a hlavním LCD (Canon)

 Ale abychom snímek jenom nezesvětlovali, existuje mnoho případů, kdy expozici posouváme do záporné hodnoty. Například když fotíme krajinu s bouřkovými mraky a chceme, aby byla atmosféra na fotografii ještě dramatičtější. Nebo když budeme fotit nevěstu ve svatebních šatech na ostrém slunci a místo krajky a výšivky na šatech máme na snímku jeden světlý přeexponovaný flek. V tu chvíli si můžeme pomoct korekcí EV a celou fotografii ztmavíme.



Mechanický volič korekce EV (Fuji)

Vnímání světla je navíc, podobně jako vnímání barev, zvuků, vůní, nebo chutí, hodně subjektivní. Někdo má obecně raději high light fotky, jiný dává přednost raději dominantním stínům. To ale fotoaparát nemůže vědět, a proto si každý může světla a stíny upravit podle vlastní potřeby. Je to podobné, jako když budete vařit podle receptu. Základ na rajskou omáčku je vždycky stejný. Někdo jí ale má rád sladší a přidá tam více cukru, jiná kuchařka chce omáčku raději navinulejší a přidá do ní ocet nebo citronovou šťávu. Vždycky bude výsledkem rajská omáčka, ale pokaždé vlastně trochu jiná. A podobně je to i s fotografií.


Záměrně přeexponovaný snímek / standardní expozice

Jak funguje korekce EV

Abyste lépe pochopili samotnou podstatu této funkce, je důležité vědět, na jakém principu funguje. Ne jednou jsem od méně pokročilého fotografa slyšel názor, že korekce EV je v podstatě dodatečné zesvětlení, anebo ztmavení fotografie softwarovou cestou přímo ve fotoaparátu. Tato domněnka je chybná. Pokud se budeme bavit pouze o seriózních fotografických režimech, pak funguje korekce expozice následovně.


Korekce EV v chytrém telefonu

Programová automatika (P)

V programové automatice fotoaparát „nastřelí“ hodnoty času a clony. Při použití kompenzace expozice přístroj otevře clonu, případně prodlouží čas, pokud posunete expozimetr do plusových hodnot a přivře clonu, nebo zkrátí čas expozice, posouváte-li kompenzaci do mínusu. Problém je, že většinou nevíte, se kterou hodnotou bude fotoaparát pracovat. Programová automatika je tedy na hraně toho, co je seriózní fotografický režim a v podstatě ji vůbec nedoporučuji používat.

Preference clony (A, Av)

V tomto režimu fotograf nastavuje konkrétní clonové číslo. S tím tedy už korekce EV hýbat nesmí a ručním posunem expozimetru do kladných nebo záporných hodnot pak fotoaparát buď prodlužuje, případně zkracuje čas, který je dopočítáván automaticky. Tím snímač sbírá více nebo méně světla a fotografie bude světlejší, nebo naopak tmavší.

Příklad:

  •   0 EV čas: 1/100 s, clona: f/ 8, ISO 100
  • +1 EV čas: 1/50 s, clona: f/8, ISO 100
  • - 1 EV čas: 1/200 s, clona: f/8, ISO 100


Přeexponovaná fotografie / správná korekce EV

Preference času (S, Tv)

Přesně opačný postup využívá režim priority času. Délka expozice je nastavena manuálně a korekcí expozice se buď otevírá, anebo přivírá clona. To znamená méně či více světla, tedy tmavší či světlejší fotografie.

Příklad:

  •   0 EV čas: 1/100 s, clona: f/8, ISO 100
  • +1 EV čas: 1/100 s, clona: f/5.6, ISO 100
  • - 1 EV čas: 1/100 s, clona: f/11, ISO 100


Ukázka posunu EV

Manuální režim (M)

V plně manuálním režimu si fotograf nastavuje ručně hodnotu času i clony. Standardní kompenzace expozice proto není v tomto módu dostupná. Jedinou výjimkou jsou fotoaparáty, které mají funkci automatické citlivosti ISO i v režimu M. Pak je čas i clona nastavena na pevno a pomocí korekce expozice se snižuje, anebo zvyšuje hodnota citlivosti, a tím se docílí tmavšího či světlejšího záběru.

Příklad:

  •   0 EV čas: 1/100 s, clona: f/8, ISO 100
  • +1 EV čas: 1/100 s, clona: f/8, ISO 200
  • - 1 EV čas: 1/100 s, clona: f/8, ISO 50

Samotné ovládání korekce expozice je velmi snadné. U většiny fotoaparátů je tlačítko označeno symboly (+ / - ). Nejprve je potřeba stisknout toto tlačítko, a zároveň otáčet kruhovým voličem, případně mačkat šipky doprava/doleva. Na displeji se objeví ryska expozimetru, která se posouvá o určitou hodnotu do záporných či kladných hodnot. Běžné fotoaparáty mají možnost posunout EV na hodnoty +5 a -5, případně +3 EV a -3 EV.
U některých fotoaparátů je korekční tlačítko nahrazeno mechanickým kolečkem, na kterém jsou vyznačeny kladné a záporné hodnoty korekce.


Oprava expozice pomocí drobné korekce EV

Je korekce EV stejná jako počítačová úprava fotografie?

Nejednou jsem zodpovídal dotaz, proč je tato funkce tak důležitá, když zesvětlit a ztmavit fotografii umí každý počítačový editor fotografií. Při porovnání obou způsobů přidání nebo ubrání světla byste zjistili, že ve výsledku je značný rozdíl. Pokud přidáme do fotografie fyzické světlo (a je jedno, zda prostřednictvím delšího času, nebo více otevřené clony), jde o světlo skutečné, a to nemá vliv na kvalitu fotografie. Počítačové zesvětlení fotografie je ale záležitostí určitého algoritmu daného programu a je velmi destruktivní co se technické kvality fotografie. Zvláště pak pokud fotografujete do formátu JPG. Na prosvětlených místech se snižuje ostrost, objeví se zde velmi vysoká hladina šumu, přechody barev a světla se změní na nehezký rastr a mohou se objevit i falešné barvy.
Formát RAW nabízí méně destruktivní a v určitém rozsahu zcela nedestruktivní projasnění a ztmavení fotografií, ale stále se to nevyrovná rozsahu světla fyzického.


Posun EV počítačovém editoru (Zoner)

Na co si dát pozor při použití kompenzace expozice

Pokud to situace umožňuje, doporučuji si zprvu dělat více záběru s různým posunem EV. V počítači si pak můžete vybrat, který posun je nejlepší, protože na monitoru je výsledek vidět mnohem lépe, než je tomu na malém displeji fotoaparátu, zvláště pak, když na něj například svítí ostré slunce.

U korekce expozice je velmi důležité, abyste začínali fotografovat vždy z nuly. Fotoaparát si nastavenou hodnotu pamatuje i po vypnutí přístroje a vyjmutí baterie. Mohlo by se proto stát, že přehlédnete případný posun a všechny následující snímky budou přeexponované, nebo naopak tmavé. Kdykoliv vezmete fotoaparát do ruky, je lepší zkontrolovat, že je expozimetr na středu.


Špatně naexponovaný snímek / drobné srovnání EV v počítačovém editoru

Je lepší pracovat s režimy měření expozice, anebo s korekcí EV?

Někdo si možná říká, že určitého posunu expozice lze dosáhnout nastavením správného režimu měření expozice, o kterém jsme psali v přechozím díle našeho seriálu. V podstatě je to pravda. Když budu například fotografovat měsíc na obloze a vyjde mi jako přesvícený kruhový flek, mohu nastavit bodové měření expozice nebo posunout expozimetr na hodnotu o cca -2 EV a výsledek bude v podstatě totožný. Stejně tak by se na zmiňovaný portrét v protisvětlo nemusela posouvat expozice, ale stačilo by přepnout na režim středového měření, a i zde by byl výsledek stejný.


Údaj o korekci expozice je propsán i v informacích o fotografii (EXIF)

Je tedy na vás, se kterou funkcí budete pracovat. Doporučuji vyzkoušet obě a pak si vybrat tu, která vám vyhovuje lépe. Mě víc sedí posun EV. Myslím, že se mnohem lépe představuje pojem 2x tmavší nebo 3x světlejší, než definice zónová oblast měření a středová oblast měření. V režimech měření expozice navíc nevíte, jak velkou oblast scény vlastně měříte, a proto se výsledek velmi špatně odhaduje. Já jsem si zvykl primárně používat celoplošné měření expozice a případné odchylky si dorovnávám právě kompenzací expozice. I to je důvod, proč s touto funkcí pracuji v podstatě neustále a pokud se podívám na 100 svých fotografií, tak u 80–90 z nich byl expozimetr posunutý mimo střed.


Reálný posun expozice o +1 2/3 EV v praxi

Kdy používat korekci EV

Často jsem tázán, zda existuje nějaké pravidlo, kdy posouvat expozici do plusu a kdy do mínusu. Nějak obecně se to bohužel říci nedá. Roli hraje konkrétní světlená situace, dále to, co fotíme, rozhodující je samozřejmě i to, jakou představu máto o výsledné fotografii. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že v interiéru, ve stínu a v místě, kde je světla méně, tam většinou kompenzuji expozici do plusových hodnot. Na ostrém slunci je tomu pak naopak. Když si nejsem jist a situace to umožňuje, udělám si více záběru a rozhodnu se později. Mějte na mysli, že změnou poměru světla a stínu ovlivňujete samotnou světelnou atmosféru fotografie, která je ve většině případů klíčová a určuje, zda bude snímek dobrý, anebo špatný.

A na závěr malá rada - korekci expozice můžete posouvat až na hranici přepalu. Vždy je mnohem lepší světlo v počítači tlumit než přidávat. I z toho důvodu mám na fotoaparátu permanentně aktivovanou indikaci přepalů, která mě ihned v náhledu na displeji fotoaparátu upozorní, jestli někde není nějaké přeexponované místo.


Indikace přepalů ve fotoaparátu při prohlížení fotografie


Předchozí díly seriálu - Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou:




Zobrazeny komentáře (9 - 1)

  • 9

    Avatar

    Fajn clanek, Martine. Jen bych doplnil ze pri foceni do rawu sledujes histogram jpeg varianty. Tudiz indikovane prepaly nemusi byt v realu v takove mire. Zalezi na typu aparatu. Tuto vlastnost moc lidi pri hodnoceni histogramu nezna.

    Michal krenek, 23.08.2019 | Reagovat

  • 8

    Lukeš

    Reaguje na (7) | Určitě souhlasím, když jsem mluvil o hranici přepalu, myslel jsem maximální světelnou hodnotu těsně před tím, než je snímek přeexponovaný :)

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 29.07.2019 | Reagovat

  • 7

    Avatar

    Super článek. Je to o praxi. V něčem jsem se zamyslel. Já osobně mám radši fodku podexponovanou ze které nakonec trochu stínu vytáhnu. Přeexponovaná fotka se mi ztmavuje huř..

    Martin Pyš, 29.07.2019 | Reagovat

  • 6

    Lukeš

    Reaguje na (4) | To se možná říká, ale na druhou stranu, když jeden bude mluvit a druhý mlčet nevznikne dialog, ale monolog :)

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 29.07.2019 | Reagovat

  • 5

    Lukeš

    Reaguje na (3) | Reaguje na (4) | Mám pocit, že oba víme jak to je, ale nemůžeme se potkat na modelové situaci. V článku jsem uvedl: "Z vlastní zkušenosti mohu říci, že v interiéru, ve stínu a v místě, kde je světla méně, tam většinou kompenzuji expozici do plusových hodnot. Na ostrém slunci je tomu pak naopak." Vy ale tvrdíte, že by to mělo být naopak, přitom příklady, které jsem uvedl odpovídají mému tvzení. Jídlo bylo focené v interiéru, kde byl stín tam jsem posouval expozici do plusu abych celou fotografii rozsvítil. Káťu jsem fotografoval na ostrém slunci venku a expozici jsem posunul do mínusu, jinak by byl obličej přesvícený. Ale máte pravdu v tom, že vždy záleží na tom, jak velký podíl světlé plochy je ve scéně a jaké měření světla je nastaveno. Důležité je, že si rozumíme.


    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 29.07.2019 | Reagovat

  • 4

    Avatar

    pro M.Lukeš... říká se: "Mlčeti zlato, mluviti stříbro"

    Martin V., 27.07.2019 | Reagovat

  • 3

    Avatar

    Ale vždyť to je přesně to, co jsem napsal. U vaší fotografie Picanha je moc bílé barvy a nechat expozici na nule povede k silné podexpozici. U fotografie Káťa také, pokud by byla expozice na nule, bude vše moc světlé. Platí pro celoplošné meření expozice. Jinak dobrý seriál, je co číst a opakování je matka moudrosti.

    Olda, 26.07.2019 | Reagovat

  • 2

    Lukeš

    Reaguje na (1) | Tato problematika je opravdu velmi složitá. Záleží na tom co fotíte, jaké máte nastavené měření expozice a jak má vypadát výsledná fotografie. Má zkušenost se vážě k tomuto typu fotografií. Snímek v interiéru exponovaný na plusovou expozici a zde záběr z exteriéru exponovaný na mínusovou expozici.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 26.07.2019 | Reagovat

  • 1

    Avatar

    Kdy používat korekci EV "Zvlastní zkušenosti mohu říci, že v interiéru, ve stínu a v místě, kde je světla méně, tam většinou kompenzuji expozici do plusových hodnot. Na ostrém slunci je tomu pak naopak." Není to přesně naopak? Pokud v tmavém interiéru nechám expozici na nule, je fotka světlá (pokud chci zachovat atmosféru místa). A při korekci do plusu bude ještě světlejší. A na světlé je to přesně naopak. Když je světla dost, nebo fotím něco hodně světlého, musím korekcí do plusu, jinak je fotka podexponovaná.

    Olda, 26.07.2019 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 5 000 Kč

Nahrát

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s využíváním cookies a využití osobních údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a v reklamních sítích na dalších webech. Tyto souhlasy můžete kdykoliv změnit, vypnout nebo upravit v Nastavení soukromí, které otevřete kliknutím na odkaz níže.
Dozvědět se víc
Rozumím