Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 7. díl - AUTOMATIKA A SCÉNICKÉ REŽIMY Fotoporadna

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 7. díl - AUTOMATIKA A SCÉNICKÉ REŽIMY

Martin LukešAktualizováno: 16. 9. 2019 v 7:33 • Rubrika: Fotoporadna

Když někdo otevře krabici se zbrusu novým fotoaparátem a nikdy dřív nefotil jinak, než na mobilní telefon nebo kapesní kompakt, ani se nijak nezajímal o fotografické řemeslo, je pro něj zelený obdélníček s nápisem AUTO jedinou spásou. Uznávám, že proniknout do taje expozičního trojúhelníku nějakou chvíli trvá. Na druhou stranu naučit se pracovat s časem, clonou a citlivostí je zhruba stejně těžké, jako když jednou rukou držíte volant, druhou máte připravenou na řadící páce, levou nohou pomalu pouštíte spojku a pravou zvolna přidáváte plyn. Pro někoho absolutní rutina a pro začátečníka nepředstavitelný problém. V dnešním seriálu si proto povíme něco o tom, jak fungují automatické režimy a proč je (ne)používat.


Scénické režimy na různých typech fotoaparátu

Někdo možná namítne, že se nechce učit složité principy expozice a že pro něj fotografování není a ani nikdy nebude koníčkem. Když jsme ale u toho srovnání s automobilismem tak je to stejné, jako byste učiteli v autoškole řekli, že ježdění autem berete jako potřebu, a ne jako zábavu. Že stejně budete jezdit „jen“ na nákup a jednou za 14 dní na chalupu, a tak se vlastně ani nepotřebujete učit řadit. Asi se shodneme, že na jedničku byste daleko nedojeli.

A podobné je to i s automatickými a scénickými režimy ve fotoaparátu. Občas se na ně nějaký záběr povede, občas ne, ale rozhodně nelze mluvit o nějakém seriózním fotografování.


Ručně nastavený delší čas a vyšší ISO / snímek podexponovaný automatickým režimem

Jak funguje automatika fotoaparátu

V okamžiku, kdy přepnete fotoaparát na plnou automatiku, jste v podstatě odkázáni na algoritmus fotoaparátu. Nelze nastavit expoziční čas, clonu, ani citlivost ISO. A to je celkem velký problém. Časem závěrky si fotograf určuje, jestli bude pohyb na fotografii ostrý, tedy zmrazený, nebo naopak rozmáznutý. Clonovým číslem můžete pro změnu ovlivnit, zda bude celý snímek proostřený, nebo například ostrý obličej a rozostřené pozadí. No a citlivost si zvyšujete tehdy, když není dostatek světla a fotografie by byla jinak tmavá.

Občas má někdo pocit, že když si koupí drahý fotoaparát, tak musí i automatika fungovat spolehlivě a fotka musí vyjít perfektně i na tento režim. To je bohužel jeden velký omyl. Schválně zkuste sundat objektiv a podívat se co je uvnitř. Ten malý lesklý obdélníček pod ním je obrazový snímač, nikoliv kouzelnická křišťálová koule. Přístroj si tedy umí změřit světlo, ale určitě nezná váš záměr, neví, jakou máte představu o výsledném snímku, a to je právě ten kámen úrazu.


Značení automatického režimu

Tím, že je expozimetr schopný změřit světlo, přístroj jakž takž zvládne nastavit správný poměr mezi časem, clonou a citlivostí. Takže fotografie nebude ani přesvícená, ani tmavá. Bavíme se ale o situaci, kdy jsou optimální světelné podmínky. Jakmile budete fotografovat v nějakých extrémnějších světlených podmínkách, například za šera, nebo v interiéru, automatika si přestává vědět rady a fotka často vyjde rozmazaná, tmavá, zrnitá nebo v tom nejhorším případě všechno dohromady. Je to stejné jako kdybyste jeli na jedničku a divili se, že když přidáte plyn, motor jde do extrémně vysokých otáček.



Manuálně nastavená vyšší citlivost / blesk aktivovaný automatickým režimem

Automatické scénické režimy

V tuto chvíli si někdo možná řekne: Ha, řešením problému jsou scénické režimy. Jejich prostřednictvím, sdělím fotoaparátu, že fotím například sport, makro, portrét nebo krajinu a ten nastaví optimální hodnoty pro daný žánr. I zde vás bohužel musím zklamat. Ani přednastavené scénické režimy nejsou v tomto případě spásou.

Svého času se některé značky doslova předháněly, která z nich nabídne ve fotoaparátu co nejvíce scénických režimů. Specialistou na tuto “vychytávku” byla společnost Casio, jejíž kompakty nabízely až několik desítek scénických režimů, které, než jste prolistovali a vybrali ten správný, bylo kouzlo okamžiku pryč.


Ikonky scénických režimů na různých fotoaparátech

Sice je pravda, že každý fotografický žánr má zhruba nějaké optimální nastavení času a clony, ale vždy jde o konkrétní situaci a konkrétní fotografovanou scénu.

Rozebrat to můžeme například na režimu SPORT. Je zřejmé, že v tomto režimu budeme fotografovat nějaký sportovní výkon a většinou chceme zmrazit pohyb. Je tu ale jedno velké ALE. O čem je sport? O pohybu. A o čem je pohyb o rychlosti. A jak zmrazíme pohyb sportovce? Optimálně krátkým časem expozice. Jenže jak má fotoaparát vědět, jaký čas expozice nastavit, když neví, jaký konkrétní sport zrovna fotografujete?! Jinou rychlostí se pohybuje sprinter, jinou rychlostí cyklista, jinou rychlostí formule jedna a téměř nulový pohyb zaznamenáte u šachisty, což je de facto také oficiálně uznávaná sportovní disciplína.  


Automaticky nastavené malé clonové číslo / ručně nastavené vyšší clonové číslo

Na automatiku se spoléhat nelze

A v tom je zakopaný pes. Fotoaparát umí změřit hodnotu světla, ale nedokáže změřit rychlost. Nezbývá mu tedy, něž to odhadovat a víc než rychlosti sportovce, se přizpůsobit aktuálním světelným podmínkám. Tím pádem je to 50 / 50, jestli se fotka povede nebo ne. A s takovým rizikem si seriózní fotograf nemůže dovolit pracovat.

Podobné je to i u dalších žánrů. Když nastavíte scénický režim portrét, fotoaparát má v sobě zakódovanou informaci, že portrét je o malé hloubce ostrosti - tedy nízkém clonovém čísle. Ale co když fotíte nevěstu, za kterou stojí ženich a vy chcete, aby byli na snímku oba hezky ostří. To už bohužel fotoaparát nepozná.

Na zrcadlovkách a bezzrcadlovkách je v tomto směru největším „podvodem“ režim makro. Mnoho lidí, kteří přecházejí na pokročilejší fotoaparát z nějakého malého kompaktu si zvyklo, že když přepnou na režim makro, dokáže přístroj zaostřit na velmi blízko - třeba z pěti, ze tří, nebo dokonce z jednoho centimetru a díky tomu lze vytvořit zajímavou makrofotografii. U fotoaparátu s výměnným objektivem je ale všechno trochu jinak. Každý objektiv má jinou minimální zaostřovací vzdálenost a u těch setových, základních, je to kolem 45 cm. Když přepnete na režim makro, v podstatě se nic nezmění a fotoaparát ostří stále z 45 cm od roviny snímače. Možná algoritmus nastaví o něco menší clonové číslo, aby se zmenšila hloubka ostrosti, ale to je tak všechno. K tomu abyste vytvořili skutečné makro, potřebujete dokoupit nějaký makro objektiv, který zaostřuje s podstatně kratší vzdálenosti a má poměr zvětšení 1:1 a více. Přepnutí na scénu MAKRO, se žádné makro nekoná.


Ručně nastavený delší čas expozice (stativ) / automatikou zvýšená citlivost ISO (stativ)

Proč (NE) fotit na automatické režimy

Takto bych mohl pokračovat rozborem všech scénických režimů a závěr by byl v podstatě vždy stejný. Fotografie se může povést, ale nikdo vám to nezaručí. Klidně se tak může stát, že ze 100 pořízených fotografií jich bude tak 5, maximálně 10 povedených a ostatní poputují do koše. A teď si představte, jak by tato statistika fungovala v éře kinofilmu. Koupili byste si film s 36 obrázky. To je nějakých 100 Kč, dalších 100 Kč by stálo vyvolání filmu a za vytištění fotografie byste dali dejme tomu 4,90 Kč krát 36. To jsme na cca 175 Kč plus 200 Kč což vychází na 375 Kč. Z toho se povedou necelé čtyři fotografie, takže náklady na jeden snímek jsou skoro 100 Kč. To je dost strašidelná představa. V době digitálu tohle naštěstí řešit nemusíme, na druhou stranu je pořád velká škoda, když vám uteče tolik záběrů, které pro vás mají nějakou hodnotu.


Ručně nastavený krátký čas expozice / delší čas expozice nastavený automaticky

Jedinou cestou jak z toho ven, je zvýšit pravděpodobnost toho, že se fotografie povede. A to nelze jinak, než přesným nastavením správného času, clony a případně citlivosti což nejde ani v automatickém režimu, ani ve scénických programech.

Východiskem jsou manuálně kontrolované režimy P, S, A, M, nebo P, Tv, Av, M, podle toho jakou značku fotoaparátu vlastníte. Ale to si o nich řekneme v nějakém dalším dílu našeho seriálu.


Absence scénických režimů u fotoaparátů vyšší třídy


Předchozí díly seriálu - Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou:



Zobrazeny komentáře (4 - 1)

  • 4

    Lukeš

    Reaguje na (2) | Dobrý den, myslím, že se to nedá takto paušalizovat. Zálěží na konkrétních podmínkách. Pokud by automatika nastavila nějakou vyšší citlivost, byla by na tom zrcadlovka podstatně lépe, to samé, pokud by se jednalo o snímek s menší hloubkou ostrosti. Těchto vlastnost zatím miniaturní snímače mobilních telefonů stále nedosahují.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 16.09.2019 | Reagovat

  • 3

    Lukeš

    Reaguje na (1) | Díky, již jsme to opravil.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 16.09.2019 | Reagovat

  • 2

    Avatar

    Popravdě ani jeden z těch režimů jsem nepoužil, tedy krom mobilu, kde je to na auto stále..Ostatně je zajímavé, že automat na mobilu (Samsung S3) překonal automat ve fotáku (Eos 450D) už v roce cca 2012.

    Roman Tomský, 15.09.2019 | Reagovat

  • 1

    Avatar

    Martine, u krabiček s náboji máte popsanou míru zaclonění přesně obráceně.

    Daniel Zeman, 13.09.2019 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 5 000 Kč

Nahrát

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s využíváním cookies a využití osobních údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a v reklamních sítích na dalších webech. Tyto souhlasy můžete kdykoliv změnit, vypnout nebo upravit v Nastavení soukromí, které otevřete kliknutím na odkaz níže.
Dozvědět se víc
Rozumím