Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 9. díl - CITLIVOST ISO (2/2) Fotoporadna

Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou: 9. díl - CITLIVOST ISO (2/2)

Martin LukešAktualizováno: 8. 11. 2019 v 15:42 • Rubrika: Fotoporadna

Předchozí díl našeho seriálu jsme otevřeli jednu z nejdůležitějších problematik digitální fotografie. Objasnili, na jakém principu funguje citlivost a jaký vliv má na zbylé dvě expoziční hodnoty a proč je pro většinu fotografů tato funkce tak důležitá. V závěru této kapitoly se dozvíte, jak pracovat s citlivostí v jednotlivých režimech i to, jak efektivně využít citlivost automatickou.

Jak pracovat s citlivostí ISO v preferenci času (S / Tv)

Nastavení citlivosti, se nevyhne nikdo, kdo chce s fotoaparátem pracovat alespoň trochu seriozně. ISO je stejně tak důležité pro rodinného nebo nadšeného hobby fotografa jako pro ostříleného profíka. Ignorovat citlivost by se dalo pouze, pokud byste fotili vždy v optimálních světelných podmínkách. A buďme upřímní, to je čirá utopie. I to je důvod, proč je důležité vědět, jak správně pracovat s citlivostí v jednotlivých fotografických režimech.


Střední hodnota  ISO 640 v kombinaci s bleskem a zacloněným objektivem

Asi nejjednodušší je v tomto směru režim preference času. Fotograf si nastaví potřebnou délku expozice, tedy čas, přístroj změří světlo a na základě toho dopočítá clonové číslo. Až sem je vše v pořádku, ovšem pouze do chvíle, pokud jsou dobré světelné podmínky a světla je dost. Integrovaný expozimetr, ale dokáže odhalit i to, že je světla málo. V takovém případě otevře clonu na maximum a začne indikovat nedostatek světla. To se děje pomocí výstražného znamení. Nejčastěji začne blikat clonové číslo. Jsou ale i fotoaparáty, které ho zvýrazní červeně nebo clonové číslo zmizí úplně a místo něj se objeví zkratka Lo (Low light). A právě tehdy přichází ta pravá chvíle na zvýšení citlivosti. ISO se zvedá až na takovou hodnotu, dokud clona nepřestane blikat nebo indikovat nedostatek světla.


Divadelní fotografie se bez vyšší citlivosti neobejde - ISO 6 400

Jak pracovat s citlivostí ISO v preferenci clony (A /A)

V režimu preference clony je postup velmi podobný, ale v opačném gardu. Ručně se tentokrát nastavuje clonové číslo a čas se dopočítává automaticky. Tento režim, ale většinou nereaguje na nedostatek světla výstrahou a pro získání potřebného množství světla prodlouží expoziční čas. V takové situaci si musíte neustále hlídat hodnotu času závěrky a pokud je tak dlouhá, že jí neudržíte z ruky nebo je tak dlouhá, že by došlo k rozmazání pohybu na fotografii. Musíte tedy expozici nějak zkrátit - dát fotoaparátu více světla. A to nejde jinak než zvýšením citlivosti.



Vyšší citlivost zkrátí expozici na požadovanou hodnotu - ISO 12 800

Jak pracovat s citlivostí ISO v manuálním režimu (M)

Zkušenější fotografové mají nejraději plně manuálním režim. I ten expozimetrem ukazuje hladinu světla, která by měla být vyvážená a ručička expozimetru by se měla pohybovat blízko středu. V tomto režimu si nastavíte čas a clonu tak, abyste měli optimální délku expozice a ideální hloubku ostrosti. V případě, že je pro toto nastavení nedostatek světla, zvyšujete citlivost tak dlouho, dokud se ručička expozimetru nedostane zpět ke středu.



Momentka pořízená na automatickou citlivost - ISO 12 800

Automatická citlivost ISO

Většina současných digitálních fotoaparátů je vybavena také funkcí automatické citlivosti. Tu využívají především méně zkušenější fotografové. Pokročilejší fotoaparáty jako zrcadlovky, bezzrcadlovky, ale i kompakty disponují navíc poměrně efektivní funkcí, kterou je automatická citlivost v manuálních režimech P, S, A M. Někdo tuto kombinaci odsuzuje, protože staré fotografické moudro říká, že by měl mít fotograf pod kontrolou všechny tři expoziční hodnoty. Na druhou stranu, když se AUTO ISO naučíte používat, může vám dost usnadnit práci s fotoaparátem a vy se budete moci více soustředit na fotografování samotné.

 


Reportážní momentka v interiéru bez vyšší citlivosti fotit nejde - ISO 8 000


Osobně doporučuji používat AUTO ISO výhradně v manuálním režimu. Přeci jen je dobré, aby měl fotograf pod kontrolou alespoň dvě ze tří expozičních hodnot. V režimu preference času je to délka expozice a ISO, v režimu preference clony nastavujeme clonové číslo a citlivost a v manuálu to může být čas a clona s tím, že si ISO necháme dopočítat automaticky. Osobně tento způsob fotografování používám tam, kde jsou nestálé světelné podmínky a já se navíc musím soustředit na klíčové okamžiky. Typicky to jsou koncerty, divadelní, kulturní představení a sportovní události a tam, kde se používá scénické světlo. To je velmi nestálé a často se mění.


Pro halový sport je funkce AUTO ISO ideální - ISO 4 500

Představte si například, že fotíte na koncertě. Nastavíte si expoziční hodnoty a než zmáčknete spoušť, tak půlka reflektorů zhasne. Vy byste měli okamžitě zareagovat zvýšením citlivosti, ale vteřinu po tom, co to uděláte, se světla zase rozsvítí. V tu chvíli máte chuť popravit osvětlovače a rozšlapat fotoaparát. Přitom stačí tak málo. Nastavit čas, který bude dostatečně krátký na zmrazení pohybu. Clonu, kterou vytvoříte ideální hloubku ostrosti a ISO necháte dopočítávat automaticky. S každou změnou světla fotoaparát zareaguje a nastaví ISO na hodnotu, která je potřeba pro optimální expozici. O této úžasné funkci se můžete dočíst v samostatném článku naší fotoporadny.


U profesionálních fotoaparátů je hladina šumu i na vysoké citlivosti minimální - ISO  4 000


Citlivost ISO a fotografický blesk

Citlivost se pro někoho množná paradoxně dá také velmi dobře kombinovat s bleskem, ať už externím nebo tím interním. Nejčastěji se tak děje ze dvou důvodů. Bleskem si přisvítíte popředí a citlivost zvednete tak, aby bylo dostatečně proexponované pozadí tam, kam světlo blesku už nedosáhne.

 

Druhý důvod je tehdy, když odrážíte světlo blesku o stěnu nebo o strop, aby byla scéna nasvícena rovnoměrně. Strop ale může být vysoko nebo máte zacloněno na takovou hodnotu, že ani maximální výkon blesku nestačí. Zvednutím citlivosti v podstatě zvyšujete výkon blesku a někdy pomůže i nepatrné zvýšení ISO a scéna je pak nasvícena dostatečně.


Vyšší citlivost v kombinaci s externím bleskem -  ISO 800

 

Šum - negativní dopad vyšší citlivosti na kvalitu fotografie

Tak jako v životě, i ve fotografii platí, že nic není zadarmo. A tak jsou mnohé situace otázkou kompromisu. Pokud se rozhodnete fotografovat v místech, kde není dostatek světla a vy si ho doženete vyšší citlivostí, musíte zaplatit určitou daň. A tou je zvýšená hladina šumu a s tím spojená ztráta ostrosti, ztráta jemných detailů, barevný posun, snížení dynamického rozsahu, zvýšený objem dat a celková degradace technické kvality. To samozřejmě zní dost strašidelně, ale nic se nejí tak horké, jak se to uvaří.

Počítejte tedy s tím, že po technické stránce, nebudou fotografie na vyšší ISO tak kvalitní, jako když byste fotili při ideálním světle, ale na druhou stranu můžete zachytit obsahově skvělé snímky, a to mnohdy převažuje nad technickou kvalitou.

 


Zátiší při denním světle bez stativu - ISO 500

 

Jak se zbavit šumu

Mezi fotografy koluje mnoho mýtů, pověr, rad a zaručených receptů na to, jak se zbavit šumu generovaného vyšší citlivostí nebo zahřátím snímače při dlouhé expozici. Když budu mluvit s trochou nadsázky a ironie, tak vás uklidním - žádný z nich totiž nefunguje. Šum se dá potlačit několika způsoby, ale zcela zbavit se ho nelze. Do jaké míry je potlačení účinné záleží na použité technologii.


  • Funkce potlačení šumu – funkce, kterou nabízí každý běžný počítačový editor. Bohužel jde ale o velmi jednoduchý proces, při kterém dojde k rozostření celého obrazu, kdy se šum sice „rozpije“, ale sním i zbytek fotografie zmizí také hranová ostrost, kontrast, barevné přechody a obecně technická kvalita celkově. U většiny počítačových editorů, zvláště u těch zdarma je proto tato funkce kontrapoduktivní.
  • Redukce šumu při vyšších citlivostech a redukce šumu při dlouhém čase -  tyto dvě funkce nabízí každý z pokročilých fotoaparátů a fungují velmi podobně jako v předchozím případě. Na druhou stranu každá nová generace fotoaparátů má i novější procesory - a ty přináší lepší algoritmus pro potlačení šumu. Navíc lze funkci zapnout v několika úrovních a pokud se použije nižší nebo střední intenzita, výsledek nemusí být zas tak špatný. Je dobré si vyzkoušet všechny úrovně a pak se rozhodnout, zda se vyplatí ji zapnout nebo raději ne. Tato nastavení se mohou hodit zvláště fotografům, kteří fotí do formátu JPEG a dále snímky nijak moc neupravují.
  • Potlačení šumu ve formátu RAW – to je asi nejrozšířenější způsob, jakým pokročilejší fotografové filtrují šum na fotografii. Při samotném vyvolávání RAW je jedním ze základních kroků možnost potlačit šum. Protože skutečně dobré vyvolání RAWU umí jen pár editorů, navíc většinou placených, je výsledek poměrně uspokojující.
  • Filtry na odstranění šumu  - na potlačení šumu existuje také celá řada samostatných programů a filtrů, které jsou méně či více efektivní. Většinou se jedná o zásuvné moduly, které se musí nainstalovat do nějakého kmenového programu jako je například Photoshop nebo Zoner. I ty mohou mít poměrně velmi vysokou účinnost, ale i v tomto případě platí, že čím lepší program, tím vyšší je jeho cena.
  • Potlačení šumu použitím několika expozice – tento poměrně účinný způsob odstranění šumu je založen na principu několika stejných snímků, které jsou následně složeny do jednoho. Program nejprve snímky porovná, vyhodnotí, co je reálný obraz a co generovaný šum a rozloží snímky na kousíčky jako puzzle a následně fotografii zase složí dohromady. Nicméně s tím, že použije pouze ty dílky, kde je hladina šumu nejmenší nebo kde šum není vůbec. I takové programy jsou ale většinou placené. Tento princip ale používají i některé kompaktní fotoaparáty Sony, které jsou vybaveny přímo speciálním režimem a i zde může být výsledek velmi ucházející.


Výrazné potlačení šumu pomocí počítačového editoru

Vysoké ISO? Jen žádnou paniku.

Mnoho fotografů se při vyslovení slovíčka ISO začne křižovat, fotoaparát potírat česnekem, máchat ho ve svěcené vodě nebo si při nejmenším alespoň odplyvne.  ISO je pro většinu z nich synonymem pro jiné slovíčko s jednou slabikou a tím je ŠUM. Chápu, nikdo nechce mít zrnité fotografie, které šumí jak tableta vitamínu C ve sklenici vody. Na druhou stranu jde vždy o úhel pohledu. Vyšší citlivost a s ní spojený šum může snímek hodně degradovat, ale na druhou stranu bez vyšších hodnot ISO by mnoho snímků vůbec nevzniklo, protože by to ztížené světelné podmínky zkrátka nedovolily. Takže je to jako s ohňem. Dobrý sluha, zlý pán. Pokud budete používat vždy nejmenší možnou citlivost, děláte pro výslednou fotografii maximum. A i kdybyste měli nastaveno na fotoaparátu ISO 250 000, je to tak v pořádku, protože to pravděpodobně nejde udělat jinak. A mnohdy je v podobných případech odměnou snímek, který by při tak slabém světle pořídil jen málo kdo!

 

To, jak bude fotografie poznamenána šumem také hodně závisí na tom, jak velký má být výsledný snímek. A to platí jak pro tisk, tak pro prezentaci na monitoru, displeji nebo jiném zobrazovači, což si moc fotografů neuvědomuje. K pochopení stačí, když si srovnáte v hlavě pojmy rozlišení snímače fotoaparátu, rozlišení zobrazovacího zařízení a tiskové rozlišení v DPI.


Momentka pořízena na vyšší hodnotu citlivosti - ISO 3 200

Když bych to hodně zjednodušil, tak si porovnejte, jaké rozlišení má váš fotoaparát a pak monitor, na kterém si snímky prohlížíte. Průměrné rozlišení dnešních digitálních fotoaparátů je cca 24Mpx. Průměrné rozlišení monitorů, tabletů a mobilních telefonů je Full HD, což odpovídá zhruba dvěma megapixelům. Při prohlížení tedy vidíte fotografii více než 10 zmenšenou. No a šum je vlastně jakýsi parazitní bod, tečka, kterou lze přirovnat k smítku nebo k makovému zrníčku na talíři. Ve skutečné velikosti zrnko máku člověk vidí. Ale po dvanáctinásobném zmenšení už jen stěží. A se šumem je to velmi podobné. Čím menší si snímek prohlížíme, tím více se nám zdá ostřejší, protože nejsou vidět detaily, a tedy ani šum.


U rodinné fotografie menších formátů vyšší citlivost nevadí - ISO 12 800

To samé platí pro tisk fotografií. Když vytisknete snímek v plném formátu 24 Mpx, odpovídá to velikosti cca 51x34 cm při 300 dpi. A teď ruku na srdce. Jak často tisknete fotografie a jak často tisknete tak velké fotografie. Většina záběrů, pokud jdou do tisku, tak skončí v rodinném albu na fotografii o rozměrech 10x15 cm. Tento rozměr po přepočtu na dpi odpovídá opět zhruba 2 Mpx. I v tomto případě je tedy fotografie cca 12x zmenšena, a proto je šum jen velmi těžko viditelný. A to i tehdy pokud byl záběr pořízen na extrémně vysokou citlivost. Bát se šumu je stejné jako slyšet trávu růst (:


Při nočních se často používají extrémně vysoká citlivost - ISO 16 000


Základní pravidla pro práci s vyšší citlivostí

 

  • Vždy když vezměte fotoaparát do ruky, zkontrolujte, že máte nastavenou nejnižší možnou citlivost. Je dost možné, že citlivost následně budete zvyšovat, ale vždy je lepší začínat od spodní hranice ISO
  • Nastavujte vždy nejmenší možnou citlivost. Nikdy nevíte, jak vzácný snímek ulovíte a čím nižší hladinu šumu bude mít, tím lepší bude jeho technická kvalita.
  • Při focení ze stativu používejte minimální citlivost, a to i v situacích kdy je málo světla, jako například při focení nočních scén. Chybějící světlo lze dohnat delším časem. Proto není potřeba zvyšovat ISO a tím pádem i hladinu šumu. Výjimkou jsou fotografie noční oblohy, kdy delší čas mnohdy nestačí, a tak je často potřeba ještě odclonit a zvednou ISO.
  • Nenastavujte si limit citlivosti, ani na fotoaparátu ani v hlavě. Mnoho lidí říká například: „Nikdy nefotím nad ISO 3200, protože je pak fotografie hodně zrnitá.“ Takové limity nejsou správně. Pokud je málo světla a situace vyžaduje vyšší ISO, použijte ho. Když to neuděláte, bude fotografie tmavá, nebo rozmazaná, případně bude mít malou hloubku ostrosti. Takový výsledek je k ničemu, a tak se držte pravidla, že je vždy lepší fotografie zrnitá než žádná.
  • S nákupem nového fotoaparátu si vyzkoušejte, jak se snímač chová při vyšších i maximálních hodnotách citlivosti. Ideální je si takové snímky vytisknout v různých velikostech a sami pak uvidíte jaký vliv má ISO na ztrátu kvality. Nezapomeňte, že každý model má trochu jiný odstup od šumu.
  • Šum na fotografii se může objevit i při minimální hodnotě citlivosti. Nejčastěji je to způsobeno dlouhou expozicí v řádech několika sekund. Při ní dochází k zahřívání snímače, které generuju zvýšenou hladinu šumu podobně jako vyšší hodnoty citlivosti. V takových případech je lepší fotit do formátu RAW, který umožňuje šum v postprocesu částečně potlačit.
  • Buďte obezřetní při práci s kompaktními fotoaparáty a mobilními telefony. Ty většinou disponují menším snímačem. Menší snímač znamená i menší velikost jednoho pixelu a díky tomu je odstup od šumu horší než u pokročilejších fotoaparátů.


Noční momentka ze stativu u které citlivost zkrátila expozici - ISO 500


 

Předchozí díly seriálu - Jak fotit digitální zrcadlovkou (DSLR) a bezzrcadlovkou:



Zobrazeny komentáře (5 - 1)

  • 5

    Lukeš

    Reaguje na (4) | Zkoušel jste místo tlačítko +/- použít tkačítko Q a křížovým volíčem se dostat na políčko kde je korekce EV? Přes OK se to otevře a pak jde EV posunout. Alespoň u některých modelů Canon. Nemám ho teď u sebe, tak to nemohu vyzkoušet, ale mělo by to fungovat.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 04.11.2019 | Reagovat

  • 4

    Čihák

    Reaguje na (3) | Děkuji za reakci, vlastním Canon EOS 760d a projel jsem úplně vše co se skrývá v menu, ale korekce expozice v manuálním režimu prostě není =o) nevadí, určitě práci s tímto nastavením ještě někdy vyzkouším, docela se mi to líbí. Reaguje na (2) | Podexponovat až v softwaru je někdy už pozdě, mnohdy mi jasy lezou do přepalů. Musím to pořádně osahat a zjistit limity mého aparátu

    Martin Čihák, 04.11.2019 | Reagovat

  • 3

    Lukeš

    Reaguje na (1) | Reaguje na (2) | Dobrý den, máte pravdu. U některých fotoaparátu nelze použít v manuálním režimu v kombinaci s AUTO ISO korekci expozice. Nevím co máte konkrétně za model, je dost možné že to má, jen se korekce nedá posunout přes tlačítko +/- na kterém se řídí u nižších modelů clona. Je dost možné, že to ale jde přes menu, nebo lze korekci EV naprogramovat na jiné tlačítko. Současné Canony, Nikon i Sony korekci EV v manuálu s AUTO ISO nabízeji. 

    Dodatečná podexpozice v počítačovém editoru je jedna z možností. V takovém případě je lepší fotit do formátu RAW a obraz nesmí být přeexponovaný o moc.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 04.11.2019 | Reagovat

  • 2

    Hašek

    Reaguje na (1) | Dobrý den, pokud nemáte kompenzaci expozice ve fotoaparátu, podexponujte si o 0,66 v grafickém editoru.

    Martin Hašek, 02.11.2019 | Reagovat

  • 1

    Čihák

    Parádní článek a díky za něj. Když jsem zkoušel v manuálním nastavení zadat čas, clonu a autoiso, tak mi jen na mém přístroji chybí možnost ještě kompenzace expozice. Docela bych tuto možnost uvítal, protože fotoaparát má snahu o ideální expozici, já bych ji však rád zvolil třeba do -2/3 EV.

    Martin Čihák, 01.11.2019 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 5 000 Kč

Nahrát

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s využíváním cookies a využití osobních údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a v reklamních sítích na dalších webech. Tyto souhlasy můžete kdykoliv změnit, vypnout nebo upravit v Nastavení soukromí, které otevřete kliknutím na odkaz níže.
Dozvědět se víc
Rozumím