Jak fotit květiny, tedy statické makro Fotoporadna

Jak fotit květiny, tedy statické makro

Martin HájekVydáno: 21. 7. 2016 v 8:00 • Rubrika: Fotoporadna

Makrofotografie je krásná disciplína, nabízející spoustu skvělých “benefitů”. Je to svět ve světě, který je našim zrakům normálně skryt. Zajímavá témata najdete prakticky všude (za makro krásami nemusíte nikam jezdit). A také jde o regulérní školu technické fotografie, kde perfektně procvičíte expoziční i kompoziční stránku fotografie, ostření a hloubku ostrosti, nebo třeba práci s barvami.

Makrofotografie představuje bohatý a fascinující „mikro svět“, krásný, inspirující, plný barev, nálad, ale i zajímavých dějů. Už dávno mě makro uchvátilo, také proto, že je všude kolem nás, máme jej neustále takříkajíc “pod nosem”, přesto ho však většinou vůbec nevnímáme. Zkuste se tedy na chvíli zastavit od každodenního shonu a pracovního stresu, zalehněte do trávy a nechte se unášet krásami makrofotografie. Druhá (stinná) stránka je, že to není zas tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát, Možná už jste zkoušeli (nebo zkoušíte) makro fotografovat. A pravděpodobně jste už také zjistili, že to není úplně snadné. Pojďme na to a řekněme si, co všechno je třeba, abychom tuto nádhernou foto disciplínu pokořili.

Makrofotografie technicky

V principu jde o „zvětšení“ a zaznamenání všeho, co našim zrakům normálně zůstává skryto. Původně latinský výraz „Makro“ znamená „Velký“, což sedí, neboť přesně o tom makro je - zaznamenat vše malé (plné detailů) tak, aby “to bylo velké“, plné života a emocí. Makrofotografie je obor, zobrazující předměty, faunu, flóru v měřítku od 1:1 (někdy se uvádí též 1:2) do 10:1 (tedy až 10x zvětšené). V tomto rozsahu zachytíte svět, který je lidskému zraku normálně skryt a díky tomu nahlédnete do úplně jiné „dimenze“. Velkou výhodou je, že zkušenosti, které si z makrofotografie odnesete, můžete úspěšně aplikovat i v jiných dalších disciplínách, například: technická fotografie, produktová fotografie, reportáž (postřeh, předvídavost).

Jak začít a co budete potřebovat 

Již v úvodu jsem naznačil, že jde o (technicky) náročnější disciplínu. Jednak co se týče samotných fotografických postupů (ostření, práce s hloubkou ostrosti), tak náročnosti na techniku jako takovou. Potřebujete relativně dost specifického vybavení: makroobjektivy počínaje, přes mezikroužky, předsádky, makrokonvertory, makroblesky a stativy i různými držáky konče.

Nejlepší je začít s fotografováním statických scén, tj: květiny, kapky vody, pavučiny a různé “běžné” detaily jako třeba šroubky, suky ve dřevě, části kovů, plastů atd. Základem je fotoaparát s možností manuálního ovládání - DSLR či nezrcadlovka (CSC / systémový kompakt) a k tomu makroobjektiv. V případě, že nechcete hned investovat do makroobjektivu, existují i levnější alternativy: předsádky, makrokonvertory či mezikroužky.

Makroobjektiv 


Makroobjektiv Tamron SP 90mm f/2,8 Di Macro VC USD patří k těm nejpopulárnějším.

Od „běžných objektivů“ se výrazně liší poměrem zvětšení (viz další odstavec) a tzn.: minimální ostřící vzdáleností (MFD), neboli schopností ostřit na velmi krátké vzdálenosti (v řádu pouhých centimetrů). Též mají optickou soustavu optimalizovanou pro kresbu právě na velmi blízké snímání. Obecně platí, že makroobjektivy mají vysoce kvalitní kresbu a díky tomu se perfektně hodí také například pro produktovou fotografii (již mnoho let používám k produktovému focení z 90% právě makroobjektiv). Ohniska makroobjektivů se nejčastěji pohybují od 50 do 100 mm. Musíme zde však zohlednit crop faktor (DSLR s menším snímačem), který adekvátně zmenšuje zorný úhel.

Příklad: makroobjektiv 90 mm nasazený na Nikon s DX (menším) snímačem bude mít zorný úhel (úhel záběru) odpovídající cca 135mm ohnisku!

Mezikroužky 

Alternativně lze u makra dobře využít tzv. mezikroužky - je to vlastně „mezikus“, nasazený mezi tělo fotoaparátu a objektiv. Fyzicky tím dojde k oddálení objektivu od roviny snímače, což vám v důsledku umožní ostřit ještě na kratší vzdálenost, než je minimální ostřící vzdálenost objektivu. Mezikroužky jsou k dostání v různých tloušťkách (např. 12, 20, 36 mm), většinou v setu. Skvělé na tom je, že je můžete různě kombinovat a tím měnit vzdálenost objektivu od těla fotoaparátu (roviny snímače). Další dobrá zpráva: mezikroužky můžete kombinovat jak s běžnými objektivy, tak s makroobjektivy. 

Nevýhoda spočívá v tom, že mezikroužky snižují světelnost - podle tloušťky mezikroužků klidně o 2 clonová čísla (úbytek 2 EV = vychází 4x delší časy!).

Příklad: Nasadíte-li mezikroužky na objektiv se světelností f/4, jeho maximální světelnost se rázem změní na f/8. Zároveň se znásobují optické vady objektivu (chromatická aberace a vinětace), a také klesá kresba objektivu.

Kompozice

Základem je vhodně “vyplnit záběr”. Tedy nenechávat příliš volného prostoru okolo fotografovaného objektu, ale ani nesnímat příliš “na těsno”! Fotografie a hlavní objekt na snímku jednoduše “nechte dýchat”. Mezi běžné chyby patří například kácení horizontu nebo hlavního objektu (první z toho u makra většinou nehrozí, to druhé je naopak běžné). Častou chybou je dotyk rámu - hlavní objekt se “opírá” o kraj fotografie. Naopak co se týče středové kompozice - ač se běžně uvádí jako ne úplně vhodná (mnohdy nudná) - u detailů je naopak často velmi relevantní. To je umocněno i faktem, že makrofotografiím často čtvercový formát (poměr stran 1:1) prostě sluší.

Pozor na barvy - v přírodě je plno červené (květinky, broučci), takže fotografie mívají tendence jít v červeném kanálu (R-red) do přepalu. Proto důsledně vyvažujte bílou (WB / white balance - buď na slunce, nebo stín). Lepší je fotografii lehce podexponovat (kompenzace expozice -EV), ideálně fotografovat a ukládát do RAW formátu. 

Expozice a režimy

Ač fotografujeme často venku při denním světle, často bojujeme s nedostatkem světla. Snímáme na velmi krátké vzdáleností, tudíž si téměř vždy stíníme vlastním tělem fotoaparátem i objektivem. Zároveň běžně více cloníme (F5.6, F8) – jak kvůli lepší kresbě objektivu, tak z důvodu vyšší hloubky ostrosti. Tím se problémy s nedostatkem světla (resp. delšími expozičními časy) násobí. Nebojte se použít vyšší ISO hodnoty (zcela běžně fotografuji ve dne makro s ISO 400 i 800). Moderní fotoaparáty i editační software (Adobe Lightroom nebo Zoner Photo Studio) si umí s digitálním šumem už velmi dobře poradit.

Scénické režimy typu: makro, kytička, A-dep atd., sice lze použít, ale raději doporučuji pro začátek kreativní režim priority clony (A/Av) - u statických scén je to dobrá volba, kde si ručně zvolíte hodnotu clony a expoziční čas vám dopočítá automatika fotoaparátu. Nicméně pokud nechcete zatím řešit ani clonu (potažmo hloubku ostrosti) postačí pro začátek i programová automatika - P.

Způsob měření expozice (metering) je v makru často lepší „se zdůrazněným středem“, ve specifických případech (silně kontrastní scény) můžeme zkusit i bodový režim měření expozice. Ničím výjimečným není ani časté fotografování výrazně tmavých nebo výrazně světlých scén, takže kompenzace expozice bude častým pomocníkem.

Ostření 

Zcela samostatnou kapitolou je u makra ostření. Dost zde záleží na tom, jak si s ostřením poradí právě váš objektiv. Objektivy vybavené tzv: ultrasonickým ostřením (USM - Canon, HSM - Sigma, SSM – Sony), ostří výrazně rychleji, přesněji a mají tišší chod oproti klasickému ostření. Důležitý je také výběr ostřících bodů (AF zone, AF area). Automatický výběr (všechny AF body aktivní) zde není příliš žádoucí, neboť se snadno „chytí“ právě ten bod, který zrovna nechcete. Lepší je tedy manuální výběr a pouze jeden ostřící bod (One shot - Canon; AF-S - Nikon), který navíc můžeme dle potřeby měnit (posouvat). Popřípadě můžeme využít metodu „point-recompose-shot“ (zaostření a překomponování).

Shrnutí

Obecně je to právě ostření, co představuje jeden z vůbec nejtěžších postupů v makrofotografii. Vezmete-li v úvahu, že snímáte na velice krátké vzdálenosti, navíc s delšími ohnisky, hloubka ostrosti (více příště, v pokračování článku) vychází v podstatě vždy extrémně malá. Proto je každé chybné zaostření ve výsledné fotografii strašně znát. Na druhou stranu, praxe v makrofotografii vám dá dokonalou průpravu, právě co se týče práce s ostřením a hloubkou ostrosti.

Fotografování statických předmětů (typicky kytky) nebývá nijak zvlášť složité. Většinou stačí vyřešit (eliminovat) nežádoucí pohyb ve scéně: a) váš vlastní pohyb; b) okolní pohyb. Vlastní pohyb řeší stativ, stabilizátor obrazu, vyšší ISO - potažmo krátké časy. Pomůže vám pravidlo bezpečného času: (teoreticky) nejdelší v ruce udržitelný čas = 1/ohnisko (s). Problémem u fotografování kytiček a statických objektů může být vítr (i velice slabý), který se výborně postará o rozhýbání scény. Naštěstí si zde poměrně snadno vyrobíte závětří. Stačí odrazná deska, fotobatoh nebo vlastní tělo - coby překážka mezi směrem větru a fotografovaným objektem. 

Právě jsme si shrnuli základy, které je nutné znát v případě úspěšného makro-fotografování, zatím statických objektů. V pokračování článku (právě připravujeme) půjdeme hlouběji a přiblížíme si další postupy i techniky, stejně jako další příslušenství. 



Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené produkty

Doporučené stránky

  • Jak fotit makro

    Přestože počátky makrofotografie sahají hluboko do historie, skutečnou popularitu si tento žánr našel až dnes. Jedním z hlavních důvodů je především…

  • Výtvarná makrofotografie

    Makro bylo v loňské soutěži jedním z nejoblíbenějších měsíčních témat, čemuž napovídal i počet soutěžních fotografií, které jsme do Galerie vložili.…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Dozvědět se víc.
Souhlasím