Jak fotit pohyb ve tmě a špatných světelných podmínkách

Při fotografování pohybu, ať už za světla nebo za tmy, je ze všeho nejdůležitější koncept. Jednoduše řečeno, představa o tom, jak má být výsledný pohyb zachycen. K dispozici je hned několik možností. Pohyb můžeme buď zcela zmrazit, nebo ho zmrazíme jen částečně, také můžeme pohyb zmrazit a pozadí rozmáznout, ale zrovna tak ho můžeme rozfázovat nebo vytvořit historii pohybu pomocí blesku.


Scéna v pohybu přisvícená externím systémovým bleskem
čas: 1/125 s - clona: f/3.2 - ISO 820 - ohnisko: 50 mm + blesk
foto: Martin Lukeš

 

Různé způsoby zachycení pohybu na fotografii
 

Úplné zmrazení pohybu na fotografii

Patrně nejčastěji používaný způsob, kdy pohybující se objekty působí na fotografii staticky, tedy jsou dokonalé ostré. Na tento typ fotografie je potřeba tak krátký čas expozice, aby během jejího trvání došlo jen k minimálnímu posunu objektu. Ten se díky tomu jeví jako ostrý. Z toho vyplývá, že čím rychleji se objektiv pohybuje, tím kratší čas musíme nastavit. A k tomu potřebujeme o to více světla.

Příkladem může být dítě na houpačce, které když se vyfotí na krátký expoziční čas, působí, jako by se na snímku houpačka a veškerý další pohyb zastavil.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/200 s - clona: f/11 - ISO 200 - ohnisko: 50 mm + externí blesk

Články související s krátkým časem expozice:

• Krátké expoziční časy
• Sekvenční snímání
• Automatické ostření
   

Částečné zmrazení pohybu

Na tomto typu fotografie je hlavní pohyb zmrazen, ale některé prvky si zachovají dynamickou neostrost. Například letící pták, který je v podstatě ostrý, ale konce křídel zůstávají mírně rozmazané. Tenista, který na fotografii působí staticky, ale ruka s raketou a míček ve vzduchu vykazují pohybovou neostrost. Nebo motokrosový stroj s jezdcem ve skoku, kdy motocykl je perfektně ostrý, ale dráty protáčejících se kol jsou rozmazané. U takových snímků je především potřeba najít kompromis v délce expozice.

Čas nesmí být moc krátký, aby nebyl veškerý pohyb na snímku zmrazen, ale zároveň nesmí být moc dlouhý, aby se vše v pohybu nerozmázlo. Jde tedy o trochu náročnější žánr, který je potřeba trochu natrénovat.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/160 s - clona: f/2.8 - ISO 3200 - ohnisko: 200 mm

Úmyslné rozmáznutí pohybu

Rozmáznutí pohybu na fotografii, přesněji pohybová neostrost, je jednou z velmi častých chyb a zároveň jedním ze základních výrazových prostředků, které má fotograf k dispozici. Vždy záleží na úhlu pohledu a samozřejmě na samotném záměru.

foto: Martin Lukeš
čas: 5,1 s - clona: f/13 - ISO 200 - ohnisko: 56 mm

Snímek může díky pohybové neostrosti získat napětí, přidáme mu tak určitý dynamický náboj nebo přitáhneme pozornost diváka k místu, které je pro nás klíčové. K nejčastějším námětům záměrně rozmáznutého pohybu patří například fotografie ohňostrojů, tekoucí vody, dráhy světel dopravních prostředků nebo trajektorie hvězd na noční obloze tzv. startrails. Na podobné záběry je nutný velmi dlouhý čas, řádově v jednotkách až stovkách vteřin. To se většinou neobejde bez stativu. 

Články související s delším expoziční časem:
 

• Jak fotit tekoucí vodu
• Aurora Borealis, aneb Jak fotit polární záři
• Barevná hra v oblacích aneb Jak se fotí polární záře
• Fotografujeme pohyb – dlouhé expoziční časy

foto: Martin Lukeš
čas: 6 s - clona: f/22 - ISO 320 - ohnisko: 24 mm
 

Švenknutí neboli panning

 

Další možností, jak fotit pohyb, je zmrazení hlavního objektu a cílené rozmáznutí pozadí, popředí a vlastně celého zbytku fotografie. Tímto způsobem se velmi často fotí například motoristické sporty. Formule je na snímku dokonale ostrá, takže lze přečíst každý reklamní nápis na kokpitu, ale svodidla za ní i závodní dráha jsou rozmáznuté.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/125 s - clona: f/3.1 - ISO 1000 - ohnisko: 140 mm

Obecně je to asi jedna z nejnáročnějších technik. Fotograf totiž musí nastavit optimální čas expozice, během kterého synchronizovaně pohne s fotoaparátem ve směru pohybu hlavního objektu. Tím dojde k rozmáznutí celé fotografie, kromě však klíčového motivu. Mezi ním a fotoaparátem, který se pohybuje po stejné ose, není v podstatě žádná rychlost , tudíž u něj nedochází k pohybové neostrosti, tedy k rozmáznutí.


foto: Martin Lukeš

Jde v podstatě o princip nulové rychlosti dvou objektů, které se pohybují paralelně stejně rychle. Vzpomeňte si na akční filmy, u kterých se zatajeným dechem sledujeme scény, kdy hlavní hrdina přeskakuje ze střechy jedoucího kamionu na druhý, který jede vedle. Když ale odečteme proudění vzduchu, tak to zas tak složitý fyzický výkon není. Oba kamiony jedou stejně rychle, tudíž je to z fyzikálního hlediska velmi podobné, jako kdyby vedle sebe stály.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/160 s - clona: f/3.2 - ISO 320 - ohnisko: 20 mm
 

Z té fotografické stránky už to tak snadné není. Jde totiž nejen o to, nastavit ten správný čas expozice, aby pohybová neostrost byla tak akorát, potřeba je vychytat také další prvky.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/6 s - clona: f/22 - ISO 000 - ohnisko: 16 mm
 

Prvním je naprosto plynulá synchronizace rychlosti a dráhy objektu s pohybem fotoaparátu během expozice, dalším problémem je udržení roviny a v neposlední řadě je nutné zmínit, že to vše dělá fotograf v podstatě poslepu. Během expozice totiž oslepne jak hledáček, tak displej fotoaparátu a rychlost posunu přístroje i směr pohybu už nelze po zmáčknutí spouště nijak vizuálně kontrolovat. Osobně si tuto techniku cvičím, pokud je k tomu nějaká příležitost, ale spokojen jsem většinou tak s každým desátým snímkem.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/160 s - clona: f/3.2 - ISO 1800 - ohnisko: 20 mm

Principy těchto základních technik zachycení pohybu platí bez ohledu na to, jestli fotíme při optimálním světle, za šera, nebo ve tmě. Rozdíl je v tom, že pokud je světla dost, fotí se podstatně lépe. Obecně je mnohem snazší světlo potlačovat, než si ho nějak nahrazovat. Fotografie je v podstatě exaktní obor, kde je primárním prvkem světlo, a to lze jen těžko něčím nahradit.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/400 s - clona: f/2.0 - ISO 800 - ohnisko: 50 mm

Existují jiné profese, kde lze jednu surovinu nahradit druhou. Jirka Babica sice říká, že když nemáte limetku, dejte tam citron, a když nemáte citron, nedávejte tam nic. To ale ve fotografii neplatí. Bez dostatečné hladiny světla se dá záběr, natož pak ten v pohybu, udělat jen těžko. Existuje však několik možností, jak si chybějící světlo nahradit nebo vykompenzovat.

Související články:

• Sportovní a pohybová fotografie – panning a dlouhé expoziční časy

foto: Martin Lukeš
čas: 1/500 s - clona: f/3.2 - ISO 4000 - ohnisko: 150 mm

 

Jak zmrazit pohyb při špatném světle

 

Z vlastních zkušeností vím, že když se fotí při špatných světelných podmínkách, zvláště pak záběry reportážního typu, jde nám především o to, aby pohyb nebyl moc rozmazaný. 


foto: Martin Lukeš
čas: 1/25 s - clona: f/2.8 - ISO 500 - ohnisko: 20 mm

Jak již bylo řečeno, je k tomu potřeba krátké expozice. Jak moc krátkou, to záleží na rychlosti fotografovaných objektů. Obecně se dá říci, že nemá smysl fotit pohyb pod 1/100 s. Osobně jsem si focení pohybu ještě trochu rozškatulkoval a držím se této šablony:

foto: Martin Lukeš
čas: 1/640 s - clona: f/2.0 - ISO 320 - ohnisko: 50 mm

 

Na jaké expoziční časy fotit (zmrazit) pohyb

 

• 1/100 s až 1/320 s – běžné rodinné momentky, pomalejší pohyby
• 1/320 s až 1/1000 s – sportovní fotografie, zvířata v rychlém pohybu atd.
• 1/1000 s až 1/8000 s (1/64000 s*) – extrémní sporty, dopravní prostředky, rychlé mechanické stroje atd.

*nejkratší čas mechanické závěrky je u většiny pokročilých fotoaparátu 1/4000 s–1/8000 s. U některých přístrojů s elektronickou závěrkou lze použít časy až do 1/64000 s.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/100 s - clona: f/2.5 - ISO 8000- ohnisko: 20 mm

Čas tedy máme vyřešen. Vycházejme z toho, že fotografujeme na režim preference času. Ta nevyžaduje tolik zkušeností jako plný manuál. Navíc je geniální v tom, že si nastavujeme pouze délku expozice. Clonu si fotoaparát dopočítává automaticky. Když je hodně světla, tak se přivře, a když je ho málo, zase se otevře. Tento článek je ale o focení při špatných světelných podmínkách a v takovém prostředí je clona většinou otevřená na maximum a stejně to nestačí.


foto: Martin Lukeš

Co tedy s tím? Nejdůležitější je sledovat hodnotu clonového čísla. V režimu preference času to funguje tak, že když je světla málo a přístroji nestačí ani maximálně otevřená clona, začne se bouřit. Clonové číslo se rozbliká, případně se rozsvítí červeně, změní se na zkratku Lo (Low light) nebo se na displeji objeví nápis OBJEKT BUDE PŘÍLIŠ TMAVÝ. To je pro nás pokyn, že musíme zakročit, pokud nechceme mít černou fotku. K dispozici je hned několik možností.


foto: Martin Lukeš

Související články:

• Expoziční čas
• Preference času
• Rozdíl mezi elektronickou a mechanickou závěrkou
• Manuální režim

 

Kdy nastavit vyšší citlivost ISO

 

Zřejmě tím nejjednodušším, co v takové situaci můžeme udělat, je zvednout citlivost ISO. Na jakou hodnotu, to vám opět napoví fotoaparát tím, že přestane indikovat minimální clonové číslo. Někdo možná namítne, že vyšší citlivost s sebou nese zvýšenou hladinu šumu. To je sice pravda, ale i zrnitá fotografie je v takovém případě lepší než tmavá, rozmazaná, nebo žádná.


foto: Martin Lukeš

Zkušenější fotografové se možná ohradí proti režimu S (Tv), protože se leckdy hodí mít pod kontrolou jak hodnotu času, tak clonového čísla a v preferenci času clonu měnit nelze. To ale není až zas tak úplně pravda. Když citlivost nastavíme ještě výš, než je třeba, dáme tím přístroji více světla a ten si začne automaticky clonit. Pomocí citlivosti proto lze v podobných situacích nepřímo ovládat také hodnotu clonového čísla.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/125 s - clona: f/¨2.8 - ISO 3200- ohnisko: 50 mm

Podobný postup asi považují za zbytečný ti, kteří dávají přednost plně manuálnímu režimu. I pro ty tu máme velmi praktický tip, mohou totiž využít méně známou a velmi podceňovanou funkci automatické citlivosti (ISO-AUTO). Ta u současných fotoaparátu funguje velmi spolehlivě. Čas i clonu si nastavíte podle potřeby a ISO necháte dopočítat. Citlivost se přizpůsobuje aktuálním světelným podmínkám a fotograf na tuto hodnotu vůbec nemusí myslet, a to ani při náhlých a nepravidelných změnách světla. O to víc se může soustředit na scénu samotnou, na kompozici, klíčový okamžik a to mu dodává ohromnou tvůrčí svobodu.


foto: Martin Lukeš

Toto nastavení používám velmi často při nestabilních světelných podmínkách nebo v situacích, kdy se světlo velmi často a velmi rychle mění. Typickým případem je fotografování koncertů, divadla, nebo jiných scénických vystoupeních.
 

Související články:

• Citlivost ISO 1. díl
• Citlivost ISO 2. díl
• Automatická citlivost ISO, jak fotit portrét v pohybu
• Obrazový šum

foto: Martin Lukeš

 

Světelný objektiv, trumf každého fotografa

Existují situace, kde je potřeba fotografovat tak tmavou scénu, že bychom se dostali na samotnou hranici citlivosti. Nebo zkrátka nechceme sahat na vyšší hodnoty ISO, protože je nutné zachovat optimální obrazovou kvalitu. Jaké jsou tedy jiné možnosti? Většinou nezbývá nic jiného, než investovat do kvalitnější optiky. Objektivy s nižším clonovým číslem (lepší světelností) totiž propouští více světla. Tím pádem nabízí při stejné hladině světla kratší expoziční časy.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/200 s - clona: f/4.0 - ISO 200 - ohnisko: 20 mm

 

Standardní zoomové objektivy, které většina výrobců nabízí v setu, mají rozsah světelnosti F3,5–5,6 podle toho, jaký zoom použijeme. Na delším ohnisku se světelnost zhoršuje.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/200 s - clona: f/4.5 - ISO 800- ohnisko: 116 mm

 

Pro názornost si představme objektiv, který má při ohnisku 50 mm světelnost f/5,6. Abychom dosáhli požadovaného času, musíme v určité situaci nastavit citlivost například na hodnotu ISO 6400. Pokud si pořídíme pevný objektiv 50 mm se světelností f/1,4, stačí nám k získání stejné hladiny světla ISO 400, a to je samozřejmě velký rozdíl v kvalitě fotografie. Musíte ale počítat s tím, že se s nižším clonovým číslem zároveň zmenší také hloubka ostrosti.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/640 s - clona: f/2.8 - ISO 360- ohnisko: 24mm
 

Fotografování pohybu s bleskem

Blesk, pokud se tedy bavíme o tom extrémním, je úžasný nástroj k tomu experimentovat a vytvářet velmi kreativní záběry pohybu. Díky blesku můžeme pohyb zmrazit, zachytit jeho historii, nebo ho dokonce rozfázovat.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/100 s - clona: f/5.0 - ISO 1600- ohnisko: 20mm

Focení s bleskem napřímo

Nejjednodušší způsob použití externího blesku je režim TTL a přímý směr. Ideální je zkombinovat ho s manuálním režimem fotoaparátu. V něm si nastavíme synchronizační čas blesku, který je většinou kolem 1/200 s, nebo 1/250 s. Dále si zacloníme na optimální hloubku ostrosti a blesk si z fotoaparátu automaticky načte všechny potřebné hodnoty. Na jejich základě nastaví optimální intenzitu záblesku.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/400 s - clona: f/4 - ISO 1600 - ohnisko: 200 mm

Nevýhodou přímého blesku je, že světlo ubývá se vzdáleností, a tak mohou být objekty v popředí přesvícené. Scéna v rovině zaostření bude nasvícená optimálně a pozadí bude příliš tmavé. K případnému srovnání světla na popředí a v pozadí je nutné zvednout citlivost.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/200 s - clona: f/2.8 - ISO 3200 - ohnisko: 170 mm

Odražené světlo blesku

Nevýhodou přímého blesku je to, že vytváří ostré stíny, naruší přirozenou světelnou atmosféru a světlo je tzv. ploché. Obraz tím ztrácí plastičnost a prostorovost. Je-li to možné, doporučuje se odrazit světlo blesku o strop nebo o stěnu. V sportovní nebo koncertní hale to jde jen těžko, ale při focení pohybu v menším prostoru je to ideální řešení. Odražené světlo je mnohem rozptýlenější a díky tomu také přirozenější. Nevytváří ostré stíny a zachovává si plastičnost.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/250 s - clona: f/3.2 - ISO 1600 - ohnisko: 170 mm
 

Světlo ale odrazem ztrácí na intenzitě, proto je někdy nutné posílit jeho výkon korekcí záblesku, případně přepnout blesk do manuálního režimu a řídit výkon ručně. Pokud by nestačil ani plný výkon a fotografie by byla stále tmavá, pomůže buď odclonění objektivu, nebo zvýšení citlivosti ISO.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/200 s - clona: f/2.8 - ISO 3200 - ohnisko: 116 mm

Vysokorychlostní synchronizace blesku

V případě použití synchronizačního času se většinou pohyb na fotografii zmrazí. U objektů pohybujících se vysokou rychlostí může ale přesto dojít k nepatrnému rozmazání. Někdy je ale žádoucí zmrazit pohyb naprosto dokonale, což synchro čas kolem 1/250 s mnohdy neumožní.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/125 s - clona: f/6.3 - ISO 200 - ohnisko: 70 mm

Některé výkonnější blesky proto nabízí možnost vysokorychlostní synchronizace (HSS). V tomto režimu lze použít libovolně krátký čas závěrky i v řádech tisícin vteřin. Při takových časech dojde ke zmrazení i těch nejrychlejších pohybů. Určitou daní za to je ztráta výkonu. Světlo blesku pak dosáhne jen na velmi omezenou vzdálenost. Jedinou možností, jak ho případně posílit, je zvýšení citlivosti. Vysokorychlostní synchronizace se velmi často používá při fotografování extrémních sportů, na reklamní tvorbu atd.


foto: Martin Lukeš
čas: 0,3 s - clona: f/2.8 - ISO 320 - ohnisko: 20 mm
 

Focení s bleskem na první a druhou lamelu

S bleskem ale nemusíte vytvářet vždy jen fotografie, kde je vše dokonale ostré. Velmi efektivně vypadají záběry, kdy je hlavní objekt ostrý a za ním je neostrý závoj, který kopíruje dráhu předešlého pohybu. Princip těchto fotografií je postavený na tom, že se nastaví delší čas expozice, jako kdybychom chtěli vytvořit rozmazaný snímek. Délka expozice je většinou v řádech pod 1/10 s. Blesk se aktivuje až těsně před ukončením expozice a jeho světlo nasvítí a zmrazí pohybující se objekt, který je v závěrečné fázi. Ve fotoaparátu ale musí být nastavena synchronizace blesku s druhou, zadní lamelou. U některých fotoaparátů je tato funkce označována jako (REAR).


Synchronizace blesku s druhou lamelou závěrky fotoaparátu

Nastavit jde také synchronizace s první, neboli přední lamelou (SLOW). Záblesk se aktivuje okamžitě při zahájení expozice a dlouhým časem pokračuje rozmazání již předem osvíceného objektu. Takové fotografie ale působí trochu nelogicky, protože jakoby předurčují dráhu pohybu místo toho, aby zobrazovaly jeho průběh, přesněji řečeno historii.

Synchronizace blesku s první lamelou závěrky fotoaparátu

Pohybové rozmazání nemusí vznikat jen pohybem objektu. Při hrátkách s bleskem můžete úmyslně pohybovat fotoaparátem během expozice, a tím vytvoříte mnohonásobnou dynamiku pohybu nebo různé abstraktní, až surrealistické motivy.

Tyto techniky se používají například při focení tance, gymnastiky, jedoucích dopravních prostředků, ale kreativitě se v tomto směru meze nekladou.


foto: Martin Lukeš

Stroboskopický režim bleskem

 

Další velmi populární metodou focení pohybu je stroboskopický blesk. Funkcí STROBO disponují ale pouze pokročilejší systémové blesky. Při této technice se nastaví čas fotoaparátu tak, aby odpovídal době samotného pohybu. Ideální je umístit přístroj na stativ, aby nedošlo k nechtěné pohybové neostrosti, protože expoziční doba může být i několik vteřin. Během expozice spustí blesk sérii krátkých záblesků, ty osvětlí objekt v jednotlivých fázích pohybu, které jsou poskládány do jednoho záběru. Tímto stylem se dají vytvářet velmi efektní a zajímavé studie pohybu, ať už tance, gymnastiky, nebo jakéhokoliv jiného dynamického pohybu a sportu.

Články související s použitím blesku:

• Interní blesk
• Externí blesk
• Základní nastavení externího blesku
• Manuální nastavení blesku

foto: Martin Lukeš
čas: 1 s - clona: f/9 - ISO 64 - ohnisko: 24 mm

 

Focení pohybu na dlouhé časy se stativem

Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, na většinu pohybových fotografií s delším expozičním časem je vhodné používat stativ. Ať už to jsou například fotografie pohybu nebeských těles, tzv. startrails, focení světelných stop dopravních prostředků na noční ulici, polární záře nebo zachycení ohňostroje, většina podobných záběrů se fotí na dlouhé expozice v řádech jednotek až desítek sekund. Tak dlouhou závěrku není možné udržet z ruky, a proto je stativ absolutní nezbytností.


foto: Martin Lukeš
čas: 1/50 s - clona: f/3,5 - ISO 200 - ohnisko: 20 mm

 

V případě, že nemáte stativ, improvizujte a najděte si nějakou pevnou podložku, která ho může nahradit. Může to být lavička v parku, zábradlí, kapota auta, odpadkový koš nebo prostě cokoliv s pevnou základnou.


foto: Martin Lukeš
čas: 6 s - clona: f/13 - ISO 200 - ohnisko: 20 mm

Základní pravidla pro používání stativu

 

• Vypnout stabilizátor obrazu, pokud je jím objektiv nebo fotoaparát vybaven.
• Nastavit nejmenší možnou citlivost. Chybějící světlo doháníme dlouhým časem, a tak se dá často použít minimální citlivost. 
• Nemačkat spoušť prstem, ale použít bezdrátové dálkové ovládání nebo kabelovou spoušť. Jestli není k dispozici ani jedna z těchto pomůcek, lze ji nahradit standardní samospouští nastavenou na 5 nebo na 10 sekund. Nebo aplikací, pokud lze fotoaparát spárovat s mobilním zařízením.
• U zrcadlovek s velkým rozlišením není od věci využít funkce předsklopení zrcátka, pokud je jím vybavena. I drobný otřes, způsobený zrcátkem uvnitř fotoaparátu, může totiž způsobit mikrochvění, které se přenáší do expozice a je pak příčinou neostré fotografie.
• Bezzrcadlovky jsou pro změnu vybaveny funkcí tiché (elektronické) závěrky, ve které nedochází k žádnému mechanickému pohybu lamel, takže opět nehrozí žádné chvění uvnitř fotoaparátu.
• Nevytahujte středovou tyč, pokud to není nezbytně nutné. Ta přenáší chvění.
• Zkontrolujte pevnost podloží stativu. Pozor na písek, štěrk, měkkou hlínu, led, sníh nebo mosty, lávky, parkety, plovoucí podlahy atd. Ty nejsou stabilní a mohou vytvořit chvění nebo posun fotoaparátu během expozice.
   

Články související s fotografováním ze stativu:
 

• Proč používat stativ
• Jak správně používat stativ

 

foto: Martin Lukeš
čas: 10 s - clona: f/13 - ISO 100 - ohnisko: 20 mm

Asi jste pochopili sami, že focení pohybu při špatném světle je sice náročnou, ale na druhou stranu také velmi zábavnou a především kreativní disciplínou. Jen mít ten správný nápad a nebát se pustit do jeho realizace. Tak vzhůru do toho!


foto: Martin Lukeš
čas: 1/200 s - clona: f/2.8 - ISO 2000 - ohnisko: 200 mm

 

Články související s focením souvisejících žánrů:
 

• Jak fotit sport
• Jak fotit reportáž, dokumentární záběry a rodinné momentky
• Jak začít s focením koncertů? Prozradíme vám, proč je důležitá akreditace, jak ji získat a na co si dát pozor
• Nevíte, jak a čím fotit koncerty a divadelní vystoupení? Poradíme vám!

foto: Martin Lukeš
čas: 1/250 s - clona: f/2.8 - ISO 100 - ohnisko: 200 mm