Jak fotit zatmění Slunce

Zatmění Slunce 12. srpna 2026 v kostce: 

• Kdy a jak úkaz uvidíme v ČR: Středa 12. srpna 2026 v podvečer (začátek cca 19:18–19:21, vrchol mezi 20:10–20:13, těsně před západem Slunce). V ČR půjde o částečné zatmění se zákrytem až 89 % (nejvýraznější od roku 1999).

• Kritická bezpečnost: Nikdy se nedívejte přímo do optického hledáčku zrcadlovky. Pro ochranu zraku i snímače použijte výhradně certifikovaný solární filtr nebo filtr ND100000 (běžný ND1000 nestačí).

• Doporučená výbava: Bezzrcadlovka (výhodou je crop faktor u APS-C / Micro 4/3), stativ a teleobjektiv s ohniskem 400 mm a více (pro detail Slunce) nebo širokoúhlý objektiv (pro kompozici s krajinou).

---

Někdo možná namítne, že podobných úkazů, jako je například zatmění Měsíce nebo dokonce polární záře, je každý rok přehršel. To je na jednu stranu pravda, ale i zatmění Slunce existuje v několika variantách a to letošní, které proběhne 12. srpna 2026, bude přece jen tak trochu výjimečné.

foto: Tomáš Pánek / Zatmění II.

V čem je letošní zatmění Slunce zajímavé

Od roku 1999 jde po 27 letech o první zatmění Slunce, které na území střední Evropy dosáhne tak výrazného překrytí. Mimochodem další podobné bude až v roce 2075 a nejbližších vhodných podmínek pro pozorování tohoto jevu v Čechách a na Slovensku se dočkáme ještě o 6 let později, tedy v roce 2081. Takže pro některé z nás už bohužel platí parafráze hlášky z jedné kontroverzní reklamy okořeněné černým humorem – až to zatmění Slunce nastane příště, tak my už tady nebudeme. ((:

Španělé jsou na tom o trochu lépe. To letošní zatmění je první ze tří viditelných, kterého se dočkají v letech 2026 až 2028. I pro ty z vás, kteří se v daném termínu nedostanou do zahraničí na nějakou „příznivější“ lokaci, to bude bezesporu mimořádný úkaz. Slunce se nám skryje asi z 90 % a maximální fáze zatmění se dočkáme v době kolem západu Slunce. Pokud tedy nebude extra hustá oblačnost, čeká nás zajímavá podívaná i z hlediska kontrastu a barev.

Schéma částečného zatmění Slunce

 

Ti, kteří by chtěli zažít ještě úchvatnější podívanou, mohou vycestovat například do západní části Islandu, kde bude zatmění trvat nejdéle. Tam je ale trochu nevyzpytatelné počasí. Větší jistotou tedy bude zmiňované Španělsko. Tam bude Slunce skryto skoro dvě minuty a zatmění proběhne asi 10° nad obzorem. Na souostroví Baleáry pak bude Slunce v době zákrytu téměř na úrovni obzoru.

foto: Pavel Repaský / Sluneční protuberance

Jednotlivé druhy zatmění Slunce

• Částečné zatmění – k tomuto jevu dojde, když Měsíc prochází mezi Zemí a Sluncem a dostane se s ním do zákrytu. Velikostně ale nezakrývá celou plochu Slunce, a tak dojde pouze k částečnému zastínění. Stín Měsíce má kruhový tvar a Slunce v zákrytu má tak tvar půlměsíce.

• Úplné zatmění – v tomto případě jde o podobný princip, jen s tím rozdílem, že Měsíc zastíní celou plochu Slunce a to se za ním zcela skryje. Během krátkého časového úseku ve fázi úplného zatmění, kdy je Slunce zcela skryté (angl. „totality“), lze pozorovat velmi zajímavé a jedinečné úkazy, jako je například sluneční koróna nebo protuberance. To je jasný oblak chladnějšího plazmatu, který vystupuje z povrchu Slunce do koróny a je udržován vznášejícím se magnetickým polem. Tyto jevy jsou díky vysokému jasu Slunce lidskému zraku běžně skryty. Úplné zatmění Slunce je patrně tím nejzajímavějším typem zatmění.

• Prstencové zatmění – tento úkaz nastává ve chvíli, kdy je Měsíc na své oběžné dráze dále od Země a jeví se tak o něco menší. Z toho důvodu nezakryje Měsíc Slunce celé a světlo kolem něj vytvoří velmi jasný a výrazný kruh. Ten je nazýván ohnivým prstencem (angl. „Ring of Fire“).

• Hybridní zatmění – jde o poměrně vzácný jev, který se z některého místa pozorování jeví jako úplné zatmění a jinde jako prstencové. Důvodem je zakřivení naší planety, které ovlivňuje perspektivu a úhel překrytí Slunce. Nadšenci a milovníci nebeských úkazů považují tento typ zatmění za ten nejunikátnější a je velmi oblíbený také mezi astrofotografy.

Různé druhy zatmění Slunce

Výběr lokací s časy částečného zatmění na území ČR (12. 8. 2026)

• Karlovy Vary – začátek 19:19, max. 20:12, západ Slunce 20:34, maximální fáze 88,8 % průměru Slunce.

• České Budějovice – začátek 19:21, max. 20:13, západ Slunce 20:24, maximální fáze 89,2 % průměru Slunce.

• Liberec – začátek 19:18, max. 20:10, západ Slunce 20:26, maximální fáze 88,0 % průměru Slunce.

• Praha – začátek 19:19, max. 20:11, západ Slunce 20:27, maximální fáze 88,5 % průměru Slunce.

• Ostrava – začátek 19:19, max. 20:10, západ Slunce 20:10, maximální fáze 87,9 % průměru Slunce.

• Brno – začátek 19:20, max. 20:12, západ Slunce 20:16, maximální fáze 88,6 % průměru Slunce.

foto: Pavel Repaský / Sluneční koróna

Jakou techniku a příslušenství zvolit na focení zatmění Slunce

Fotoaparáty vhodné pro focení Slunce

Čistě teoreticky se dají podobné astronomické úkazy fotit i mobilním telefonem, ale podobná technika má samozřejmě určité limity. Pokud tedy chcete pořídit opravdu kvalitní snímky této nebeské podívané, doporučuji sáhnout po některém z fotoaparátů vyšší třídy. Tou první jsou kompakty z kategorie ultrazoom. Jejich největší výhodou je to, že mají jeden univerzální objektiv, který je připevněn nastálo, a proto není potřeba tahat s sebou velkou tašku s další optikou. Nevýhodou pak je snímač, který je menší než ten u zrcadlovek a bezzrcadlovek, a díky tomu má o něco horší vlastnosti. Pokud se ale focením neživíte, tak ultrazoom jako hlavní rodinný nebo hobby fotoaparát určitě stačí.

Kompakty vhodné pro focení Slunce

• Nikon Coolpix P1100 - 125 zoom × (ohnisko 20-1200 mm)
• Panasonic Lumix DC-FZ82D - 60 × zoom (ohnisko 20-1200 mm)
• Canon PowerShot SX740 HS - 40 × zoom (ohnisko 24-960 mm)

Ti, kteří mají focení jako koníček a jsou náročnější z hlediska technických parametrů i kvality obrazového výstupu, patrně zvolí vyšší třídu – fotoaparáty s výměnným objektivem. Řeč je o zrcadlovkách (DSLR) a bezzrcadlovkách. První jmenovaná kategorie digitálních fotoaparátů už je ale několik let na ústupu a na trhu zůstalo pár posledních modelů a objektivů k nim. Další vývoj a výroba už jsou v podstatě ukončeny. Jednoduchou vylučovací metodou tedy náročnějším fotografům zbývají už jen bezzrcadlovky.

Fotografování nebeských úkazů není nijak náročné na rychlost, a tak není nutné vlastnit nějakou ultrarychlou bezzrcadlovku, kterou se fotí reportáže, zvířata a sportovní záběry. Vzhledem k technickým parametrům a možnostem současných přístrojů tedy můžete sáhnout v podstatě po jakékoli značce a jakémkoli modelu. Za předpokladu, že byste chtěli fotografie tisknout na nějaký větší formát, bych doporučil model s větším rozlišením, ideálně 24 Mpx a více. Nepatrnou výhodu budou mít také modely s větším dynamickým rozsahem, protože zatmění Slunce je o poměrně velkých kontrastech světla a stínů. Pokročilejší jsou pak modely s větším snímačem z kategorie full-frame, ale to neznamená, že s fotoaparátem, který má menší snímač formátu APS-C, neuděláte kvalitní fotografii. Naopak. Navíc obrazová kvalita je nejen o velikosti snímače, ale především o tom, jakou optiku nasadíte před něj. A troufám si říci, že to je mnohonásobně důležitější než velikost senzoru samotná.

foto: mario cortina / tak...zatmění Slunce...

Paradoxně menší fotoaparáty s menším snímačem mají při astrofotografii jednu dost podstatnou výhodu. V potaz se totiž bere tzv. crop faktor, což je přepočet ohniskové vzdálenosti objektivu na čipu menším než kinofilm. Ten násobí ohnisko použitého objektivu a prodlužuje jeho délku na hodnoty ekvivalentní kinofilmovému (full-frame) přístroji. Jednoduše řečeno, pokud nasadíte objektiv s ohniskem 500 mm na full-frame, ohnisko je jednoduše 500 mm. Ten samý objektiv bude na APS-C bezzrcadlovce Canon odpovídat přiblížení 800 mm (crop faktor 1,6×). U Nikonu by se ohnisko přepočetlo na 750 mm (crop faktor 1,5×) a na fotoaparátech se snímačem Micro 4/3, které používá Olympus a Panasonic, se ohnisko přepočítává dokonce dvojnásobně (crop faktor 2×). Takže u objektivu s ohniskem 500 mm máte ekvivalent ohniska 1000 mm. Tím ušetříte nejen váhu a velikost, protože větší snímače potřebují větší optickou soustavu, ale také rozpočet, jelikož takové objektivy jsou samozřejmě dražší.

Lukáš Machaníček / Zatmění Slunce 2015

Určitým benefitem při focení zatmění Slunce mohou být i fotoaparáty s expozičním časem kratším než 1/4000 s. Ne že by podobné úkazy probíhaly nějak extrémně rychle, ale krátký čas expozice je jednou z cest, jak utlumit světlo, kterého je obvykle nadbytek. Pokročilejší fotoaparáty disponují mechanickou závěrkou s časem 1/8000 s a některé bezzrcadlovky s elektronickou závěrkou nabízí i časy 1/16 000 s, 1/32 000 s nebo dokonce 1/64 000 s.

• Jak funguje crop faktor

Další předností bezzrcátkového systému je při focení Slunce absence optického hledáčku. U zrcadlovky pozorujete fotografovanou scénu skrze hledáček a objektiv. Přes optickou soustavu tak vidíte nejen fotografované objekty, ale také reálné světlo včetně jeho skutečné intenzity. A přesně to může být problém, protože přímé pozorování Slunce, ať už prostřednictvím objektivu nebo dalekohledu, se v žádném případě nedoporučuje. Mohlo by totiž dojít k poškození zraku. Focení přes displej v režimu živého náhledu nebo prostřednictvím elektronického hledáčku je proto jednoznačně bezpečnější. Jas hledáčku nebo displeje zprostředkovávající obraz vám zrak nepoškodí. Kromě toho skrze displej ani elektronický hledáček neprochází škodlivé ultrafialové (UV) ani infračervené (IR) záření, které je lidskému zraku také škodlivé.

foto: Milan Žejdlík / Zatmění měsíce

To, že použitím těchto prvků chráníte své oči, neznamená, že je chráněn také fotoaparát. Extrémně silné světlo, stejně jako UV a IR záření, může poškodit senzor nebo v krajním případě dokonce poškodit lamely závěrky. Z toho důvodu je důležité používat pro focení Slunce speciální filtry, o kterých bude řeč za chvilku.

 

• Bezzrcadlovky vhodné fotografování pro zatmění Slunce

Další články na téma výběr fotoaparátu

• Po 20 letech jsem přešel ze zrcadlovky na bezzrcadlovku

• Rozdíl mezi mechanickou a elektronickou závěrkou

• Vybíráme fotoaparát ZRCADLOVKA vs, BEZZRCADLOVKA

• Hlavní výhody bezzrcadlovek

• Formát snímače: Full-frame vs APSC

• Hledáček fotoaparátu
   

foto: Foto Kusbach / Zatmění Slunce

Objektiv

Tak jako u každého žánru je i pro focení těchto světelných jevů potřeba vybrat ten správný objektiv, který je schopný zachytit úkaz nejen v optimální kvalitě a rozsahu, ale také v odpovídající velikosti a perspektivě. Tady je nutné si předem rozmyslet, zda chcete vesmírná tělesa na obloze zasadit do nějaké kulisy a zachytit je například v kontextu s krajinou nebo městskou architekturou, anebo jdete vyloženě po detailu, aby bylo Slunce v záběru co největší.

V prvním případě bych doporučil spíš nějaký univerzální zoom s širším úhlem záběru. Ideálně s ohniskem mezi 12–24 mm (full-frame), 10–20 mm (APS-C) a cca 7–14 mm (Micro 4/3). Tímto způsobem mohou vzniknout velmi zajímavé fotografie, ale počítejte s tím, že nebeský úkaz bude na fotografii velmi malý.

foto: Pavel Repaský / Přelet ISS na pozadí se Sluncem 

Při detailnějším záběru Slunce, které zaberete například s nějakým přírodním nebo architektonickým detailem, můžete zvolit základní teleobjektiv v rozsahu zhruba 70–200 mm (full-frame), cca 50–250 mm, nebo univerzální 24–120 mm / 18–140 mm / 24–200 mm (APS-C) a 40–150 mm / 14–140 mm / 12–100 mm (Micro 4/3).

Pokud se rozhodnete pro detailní astrofotografii, na které naservírujete divákům co největší detail centrální hvězdy naší Sluneční soustavy, pak je třeba sáhnout po nějakém výkonném teleobjektivu s opravdu dlouhým ohniskem. V takovém případě je řeč o ohniscích 400 mm a více (full-frame), 300 mm+ (APS-C), 200 mm+ (Micro 4/3). V tomto případě lze použít jak zoomové objektivy, tak ty s pevným ohniskem a obecně platí, že čím větší přiblížení, tím lépe. Podobné scény se proto často fotografují s těmi nejdelšími teleobjektivy, které pro daný bajonet seženete.

foto: Jan Jedlička / Zatměný Krumlov (ohnisko 88 mm, čas 1/1000 s, filtr z diskety)

Výkonné teleobjektivy vhodně pro focení zatmění Slunce

Nikon

• Nikon Z 28-400 mm f/4-8 VR
• Tamron 50-400 mm f/4,5-6,3 Di III VC VXD
• Nikon Z 100-400 mm f/4,5-5,6 VR S
• Tamron 150-500 mm f/5-6,7 Di III VC VXD
• Nikon Z 180-600 mm f/5,6-6,3 VR
   
• Nikon Z 400 mm f/2,8 TC VR S
• Nikon Z 400 mm f/4,5 VR S
• Nikon Z 600 mm f/4 TC VR S
• Nikon Z 600 mm f/6,3 VR S

Canon

• Canon RF 100-400 mm f/5,6-8 IS USM
• Canon RF 200-800 mm f/6,3-9 IS USM
   
• Canon RF 400 mm f/2,8 L IS USM
• Canon RF 600 mm f/4 L IS USM
• Canon RF 600 mm f/11 IS STM
• Canon RF 800 mm f/5,6 L IS USM
• Canon RF 1200 mm f/8 L IS USM

Sony

• Tamron 50-400 mm f/4,5-6,3 Di III VC VXD
• Sony FE 100–400 mm f/4,5 GM OSS
• Sony FE 100-400 mm f/4,5-5,6 GM OSS
• Sigma 100-400 mm f/5-6,3 DG DN OS Contemporary
• Tamron 150-500 mm f/5-6,7 Di III VC VXD
• Sigma 60-600 mm f/4,5-6,3 DG DN OS Sports
• Sigma 150-600 mm f/5,0-6,3 DG DN OS Sports
• Sony FE 200-600 mm f/5,6-6,3 G OSS
• Sony FE 400-800 mm f/6,3-8 G OSS
   
• Sony FE 400 mm f/2,8 GM OSS
• Sigma 500 mm f/5,6 DG DN OS Sports

Olympus / Panasonic

• Panasonic Leica DG Vario-Elmar 100-400 mm f/4-6,3 II ASPH. Power O.I.S.
• Olympus M.ZUIKO Digital ED 150-400 mm f/4,5 TC1.25x IS PRO
• OM System M.ZUIKO ED 150-600 mm f/5-6,3 IS

Fuji

• Fujifilm XF 100-400 mm f/4,5-5,6 R LM OIS
• Sigma 100-400 mm f/5-6,3 DG DN OS Contemporary
• Tamron 150-500 mm f/5-6,7 Di III VC VXD
• Fujifilm XF 150-600 mm f/5,6-8 R LM OIS WR
   
• Fujifilm XF 500 mm f/5,6 R LM OIS WR

Panasonic L

• Leica 100-400 mm f/5-6,3 VARIO ELMARIT-SL
• Sigma 100-400 mm f/5-6,3 DG DN OS Contemporary pro L
• Panasonic Lumix S 100-500 mm f/5-7,1 OIS
• Sigma 60-600 mm f/4,5-6,3 DG DN OS Sports
• Sigma 150-600 mm f/5,0-6,3 DG DN OS Sports
• Sigma 300-600 mm f/4 DG OS Sports

Tyto objektivy se ale zdaleka nepoužívají pouze při focení nebeských jevů. Uplatnění najdou také při fotografování reportáží, sportu, letadel, zvířat ve volné přírodě, architektonických detailů nebo jiných vzdálených objektů.

foto: Jiří Hudec / Zatmění měsíce

Při výběru objektivu obvykle hraje poměrně velkou roli také jeho světelnost. Obecně platí, že čím lepší světelnost, tím větší má objektiv užitnou hodnotu. Jednak propouští více světla, takže se dá fotit i v náročnějších světelných podmínkách, dále se lépe kontroluje hloubka ostrosti a v neposlední řadě světelné objektivy patří k těm prémiovým, takže mají lepší výkon, kresbu a další optické vlastnosti.

Oproti tomu si troufám říci, že zrovna na focení zatmění Slunce nic z toho fotograf nevyužije. Světla je dost, takže není nutné pracovat s nízkým clonovým číslem, ba naopak se cloní, aby se ztlumil extrémní jas. Malá hloubka ostrosti a rozostřené pozadí v tomto případě také nehraje žádnou roli. No a brilantní kresba na fotografiích, kde je v podstatě pouze světlo a stín, také není úplně důležitá. Pro focení tohoto žánru tedy lze využít i levnější objektivy s horší světelností, které jsou oproti tomu menší, lehčí a levnější.

• Světelnost objektivu

• Ohnisková vzdálenost objektivu

Bezzrcadlovka Nikon s teleobjektivem Nikon Z 180-600 mm f/5,6-6,3 VR

Hvězdářské dalekohledy

Samostatným odvětvím je pak astrofotografie pomocí hvězdářských dalekohledů. K nim existují redukce a adaptéry, díky kterým se k nim dá připevnit fotografická technika, ať už jde o mobilní telefon, kompakt, zrcadlovku nebo bezzrcadlovku. Tyto optické soustavy mají mnohem větší přiblížení než běžné fotoobjektivy a takovýmto setem se dají pořídit extrémní detaily hvězd, planet a jiných vesmírných těles.

Teleskop na pozorování vesmíru Celestron

Stativ

Nezbytnou součástí pro fotografování nebeských úkazů je bezpodmínečně stativ. V tuhle chvíli někoho možná napadne, proč stativ, když fotíme extrémně silný světelný zdroj, který se navíc snažíme tlumit silným filtrem. Expoziční čas je obvykle velmi krátký, a tak by nebyl problém udržet ho bez hnutí i z ruky. Tato úvaha je samozřejmě správná. Přesto je tu hned několik důvodů, proč při focení zatmění Slunce a dalších astronomických jevů pracovat se stativem:

• Často se pracuje s velkými a těžšími teleobjektivy, takže je to určitě pohodlnější a nebudou vás bolet ruce.

• Zaměřit poměrně malé těleso teleobjektivem na obloze může nějakou chvilku trvat. Na stativu si zafixujete kompozici a nemusíte s každou fotkou lovit naši mateřskou hvězdu na obloze. Nemluvě o tom, že když je v zákrytu nebo zcela skrytá, je viditelnost ještě horší.

• Přestože se obvykle fotí na poměrně krátké časy, ze stativu nehrozí, že budou fotografie roztřesené.

• Při pozorování podobných jevů je obvyklým postupem série mnoha snímků a ty se občas nejrůzněji skládají a prolínají. Pro tyto případy je vždy lepší mít zafixovanou kompozici.

• Když je fotoaparát na stativu a máte volné ruce, mnohem lépe se pracuje s příslušenstvím, jako jsou například filtry.

• Stejně tak, když je fotoaparát upevněný na stativu a neklepe se vám v ruce, bude se vám mnohem lépe a přesněji manuálně zaostřovat.

Články související s fotografováním ze stativu:
 

• Proč používat stativ

• Jak správně používat stativ

• Jak vybrat stativ

foto: Jan Bohuňovský / Eclipse

Filtry

Další nezbytnou pomůckou při focení zatmění Slunce jsou filtry. Ty jsou dokonce možná ještě důležitější než stativ. Důvodů je hned několik. Tím prvním je srovnání expozice. Při focení do ostrého světla skáče ručička expozimetru do plusových hodnot a světlo je potřeba nějak ztlumit, aby nedošlo k přepalu. K tomu se ve standardních situacích využívá expoziční trojúhelník – konkrétně najnižší citlivost ISO, krátké časy expozice a vyšší clonové číslo. V těchto extrémních situacích se ale můžete dostat do stavu, kdy expoziční hodnoty posunete na hraniční meze, ale světla bude stále moc. A přesně v tu chvíli přichází na řadu šedé neutrální (ND) filtry. Ty mají za úkol potlačit nadbytečné světlo, se kterým si fotoaparát neporadí. Tyto filtry se používají také například při focení portrétů na nízké clonové číslo při denním světle nebo při focení krajiny a architektury, když potřebujete prodloužit expoziční čas např. k zachycení pohybu mraků nebo tekoucí vody.

Solární filtr NiSi
 

ND filtry mají různou úroveň zatmavení a jsou očíslovány tak, aby si každý mohl vybrat, kolik světla potřebuje ubrat nebo o kolik chce prodloužit délku expozice. Pro běžné fotografické žánry se obvykle používají neutrální filtry ND2 až ND1000. Filtry v tomto rozsahu přidávají fotografii 1 až 10 expozičních kroků, volně přeloženo 1 až 10 clonových čísel (posunu délky expozice).

Pro focení zatmění Slunce se doporučují ty nejsilnější ND filtry ND1000, které jsou někdy označovány také jako Big Stopper. Ani to ale při focení tohoto žánru nemusí stačit a pak je třeba zvolit filtry s ještě větším účinkem. Do této kategorie patří tzv. solární filtry, které se dají uchytit jak k pozorovacím astrodalekohledům, tak i k objektivům fotoaparátů. Podobný účinek mají ty nejsilnější ND filtry určené k astrofotografii s označením ND100000, které mají účinnost až 16,5 EV. Posun expozice a potlačení světla je v tomto případě extrémní a například z expozičního času 1/100 s by se teoretická délka expozice prodloužila na cca 16 minut.

Solární filtr SeymourSolar Helios Glass Slip-On

Tyto specifické filtry mají kromě potlačení světla ještě jednu speciální vlastnost. Kromě viditelného spektra také tlumí infračervené a ultrafialové záření, které může poškodit nejen fotoaparát, ale také zrak, pokud byste scénu pozorovali skrze optický hledáček nebo dalekohled.

Bezpečnost na první místě

A přesně to je důvodem, proč jsou tyto certifikované pomůcky tím jediným doporučeným a správným řešením.

V amatérské fotografii jsou tyto filtry často nahrazovány nějakým samo-domo udělátkem, od nejrůznějších termofólií přes vykuchané diskety až po tmavá skla ze svářečských přileb a brýlí. Na jednu stranu je to určitě levnější řešení, ale otázka je, zda za to poškozený snímač, nebo v horším případě zrak, stojí. To samé platí nejen při focení, ale také při samotném pozorování těchto nebeských úkazů. Dívat se několik minut do otevřeného světla Slunce není pro váš zrak ideální. Pro tyto účely existují speciální ochranné brýle, ať už jednorázové s papírovou obroučkou, nebo profesionálnější. Každé jsou lepší než žádné. Takže i v tomto případě bych se držel otřepaného hesla SAFETY FIRST.

Články související s fotografováním ze stativu:

• Fotografické filtry 1. díl

• Fotografické filtry 2. díl

• Jak vybrat filtr
   

Ochranné brýle k pozorování zatmění Slunce Solar Eclipse

Nastavení fotoaparátu

Samotné nastavení fotoaparátu pro zachycení zatmění Slunce není nijak extra složité a zvládne ho každý, kdo alespoň trochu ovládá pravidla expozičního trojúhelníku. Když dodržíte tyto základní body postupu, maximalizujete tím šanci na úspěch.

Nekomprimovaný formát RAW

Přestože fotografie zatmění Slunce nejsou nějak extra bohaté na struktury, barvy ani další výrazové prostředky, je určitě lepší pracovat s nekomprimovaným formátem (RAW). Jde o velmi kontrastní scénu a může se stát, že budete balancovat na hranici přepalu nebo podexpozice, a pak je dobré mít rezervu v podobě surových dat. V postprocesu se vám pak bude mnohem lépe zvyšovat kontrast, stahovat jasy, projasňovat stíny nebo doostřovat. Díky větší bitové hloubce navíc eliminujete riziko rastrů a přechodů, které mohou vzniknout v určitých partiích mezi světlem a stíny.

foto: Kateřina Hoffman / Zatmění měsíce

Manuální režim (M)

Možností, jaký režim zvolit pro fotografování zatmění Slunce, je hned několik. Pokud umíte donutit svůj fotoaparát, aby se choval, jak potřebujete, lze zvolit jak preferenci času (S / Tv), tak preferenci clony (A / Av). V tomto případě ale může nastat jeden problém. Slunce se během úkazu nejprve zakrývá a pak zase odkrývá. V režimu obou preferencí fotoaparát měří aktuální hladinu světla a podle toho přizpůsobuje druhou expoziční hodnotu. V okamžiku, kdy je světla méně nebo více, hýbe s expozicí a série fotek může být expozičně nekonzistentní.

Mnohem osvědčenější je tedy postup plně manuálního nastavení (M), ve kterém jsou všechny 3 expoziční hodnoty nastaveny napevno a jednotlivé fotky pak tonálně nekolísají.

foto: Tomáš Pánek / zatmění

Clonové číslo – zaclonění objektivu hodně záleží na tom, zda použijete nějaký ND filtr a případně jakou propustnost světla má. Ideální je clonit na střední hodnotu, tedy někde kolem f/8 až f/16. V případě, že máte nastavený nejkratší čas expozice a partie Slunce jsou stále přeexponované, budete muset zvýšit clonové číslo i za cenu toho, že objektiv může začít vykazovat optickou vadu zvanou difrakce. Jde o ohýbání světla procházejícího objektivem, což snižuje vykreslovací schopnosti optické soustavy a obraz se začne „rozpíjet“.

Citlivost ISO – obecná poučka říká, že citlivost zvedáme až v okamžiku nouze, tedy když se dostaneme do situace, kdy nám světlo chybí. Při focení tohoto žánru je obvykle světla dost, a tak citlivost zůstává na minimální hodnotě. Pozor na automatickou citlivost, která musí být vypnutá. Při jejím použití by se mohlo stát, že si fotoaparát zvedne ISO na hodnoty, které nejsou žádoucí.
 

Expoziční čas – délku expozice jsem nechal na závěr, protože je to hodnota, kterou v tomto případě korigujeme intenzitu světla dopadajícího na snímač. Ideální je nastavit si takový čas, kdy je Slunce hezky světlé, ale není přeexponované. Pro správnou expozici je dobré použít živý náhled a režim reálného zobrazení (u bezzrcadlovek). To vám ukazuje, jak bude výsledná fotografie vypadat, ještě než zmáčknete spoušť. Díky tomu si můžete expozici vyladit opravdu přesně, takže bude dostatečně kontrastní, ale bez přepalů.

• Manuální režim

• Clona

• Preference clony

• Expoziční čas

• Preference času

• Režim BULB
   

foto: Lenka Nejedlá / Zatmění slunce 20.3.2015 

Kontrola přepalů

V souvislosti s přesnou expozicí doporučuji aktivovat režim indikace přepalů. Ten vám při prohlížení pořízených fotografií zvýrazní přeexponovaná místa a vy tak máte možnost velmi přesně posunout expoziční hodnoty tak, abyste se přepalů zbavili. Někdo může namítnout, že Slunce je v podstatě zdroj světla a nemá žádnou strukturu, takže přepal na něm v podstatě nevadí. To je sice pravda a u laické veřejnosti takový snímek asi projde, ale při astrofotografii jsou zajímavé právě ty jemné nuance, když se podaří zachytit i tu nepatrnou strukturu, kterou Slunce ve skutečnosti má, jen ji očima nevidíme.

foto: Lukáš Veselý / Zatmění

Manuální ostření

I ty nejlepší fotoaparáty mají problém ostřit za šera nebo naopak na bílou plochu za vysokých jasů. A protože přesně o tom zatmění Slunce je, mohlo by vás automatické ostření trochu potrápit. V určité fázi zatmění by se dalo určitě zaostřit na kontrastní hranu mezi stínem, který vytváří Měsíc, a světlem, které vychází ze Slunce. Když ale děláte sérii snímků, nechcete se vztekat s tím, že vám při jednom snímku fotoaparát zaostří na první dobrou a u dalšího musíte posouvat ostřicí bod a hledat místo, kde se mu povede zaostřit napopáté. Ideální je tedy zaostřit si jednou a pak vypnout autofocus. Fotoaparát tak zůstane zaostřen na danou rovinu.

No anebo ještě lépe – využijte režim manuálního ostření. Dnešní bezzrcadlovky mají nejrůznější asistenty manuálního ostření, takže se vám na zaostřeném místě ukáže šrafování zvané zebra nebo Focus Peaking. Případně si můžete v živém náhledu zvětšit obraz a v detailu pohodlně zaostřit přesně tam, kam chcete.

• Jak správně ostřit při fotografování krajiny

• Ostření

• Hloubka ostrosti

• Hyperfokální vzdálenost

Rozšíření dynamického rozsahu (OFF)

Novější fotoaparáty jsou vybaveny jednou poměrně specifickou funkcí, o které mnoho začínajících fotografů ani neví. Navíc ji každý výrobce značí trochu jinak (DR, DRO, Auto Lighting Optimizer / Automatická optimalizace jasu atd.), a tak není divu, že někdo ani neví, co znamená a jak funguje. V tomto režimu fotoaparát proskenuje fotografii, detekuje nejtmavší a nejsvětlejší místa a ty se pak snaží ještě před uložením na kartu „opravit“. Jednoduše stáhne nejvyšší jasy a projasní nejhlubší stíny. Při focení zatmění Slunce, noční oblohy stejně jako v ateliéru na bílém nebo černém pozadí to ale dělá velkou neplechu. Fotoaparát automaticky hýbe i s partiemi, které chcete mít světlé, a ne šedivé, nebo naopak hezky černé a kontrastní.

Z toho důvodu doporučuji tento režim při focení uvedených žánrů vypnout a případné korekce si udělat následně v počítačovém editoru, kde je máte plně pod kontrolou.

foto: Milan Žejdlík / Úplné zatmění Měsíce 

Měření expozice

Ti z vás, kteří preferují manuální nastavení expozičních hodnot, už patrně vědí, že režim měření expozice není až zas tak důležitý. Ať už zvolíte kterýkoli způsob měření světla, fotoaparát vám nemůže změnit ručně nastavené hodnoty, na rozdíl od preference času nebo preference clony. Na něco ale režim měření vliv má. Ručička expozimetru indikuje přepal a podexponovaný snímek právě na základě toho, kolik světla a tedy i jaký způsob měření máte nastavený. Ani toho si samozřejmě v manuálním módu všímat nemusíte, pokud si expozici kontrolujete vizuálně v režimu reálného náhledu expozice.

Obecně bych ale doporučil při focení zatmění Slunce používat bodové měření a načítat hodnoty intenzity světla z otevřené plochy Slunce. Případnou odchylku si následně srovnáte korekcí expozice.

• Expozimetr

• Měření expozice

foto: Pavel Beran / Další zatmění

Korekce expozice

Protože je fotografování zatmění Slunce expozičně poměrně náročná scéna, nemusí ani správné (v tomto případě bodové) měření expozice fungovat podle vašich představ. V manuálním režimu si můžete prodloužit nebo zkrátit expoziční čas, případně trochu zaclonit nebo odclonit objektiv. V módech preference času a clony pak lze využít funkci korekce expozice (+/-). V ní si lze před focením posunout ručičku expozimetru do plusových hodnot nebo do mínusu podle toho, zda se vám zdá fotografie moc tmavá, nebo naopak světlá. Fotoaparát tak ví, že má k naměřeným hodnotám přičíst nebo odečíst tuto korekci. Režim korekce expozice přestává fungovat, když je „volná“ expoziční hodnota, kterou jste nechali dopočítat fotoaparát, na maximu nebo na minimu. Přístroj už tak nemá s čím hnout a korekce expozice se na fotografii neprojeví.

• Korekce expozice

Pokud si chcete výše uvedené postupy a rady v praxi zakroužkujte si červeným fixem v kalendáři středu 12. srpna 2026 ať nepropásnete tuto zajímavou podívanou. A pokud se vám nějaký snímek povede, podělte se o něj s námi třeba v Galerii Megapixel.

foto: Luděk Bouška: Nikdy jsem neviděl povrch Slunce. Jedná se o výřez z fotky výše. Expoziční hodnoty byly extrémní i přes to, že jsem použil šedý filtr ND1000, proto je Slunce poměrně tmavé: čas 1/8000s, clona f/22, ISO 64

• Posádka Artemis II vyfotila unikátní zatmění Slunce pomocí Nikonu Z9

zdroje:
www.astro-novinky.eu/
www.astro.cz
https://www.seestar.com/

titulní foto - abstraktní ztvárnění zatmění Slunce: Pavel Noga