Jak fotit zrcadlovkou Fotoporadna

Jak fotit zrcadlovkou

Luděk BouškaAktualizováno: 7. 7. 2015 v 10:04 • Rubrika: Fotoporadna

Máte novou zrcadlovku a těšíte se, jak s ní začnete fotit? Není to zase tak složité, ale jestli chcete jejích možností využít co možná nejlépe, je dobré řídit se alespoň základními pravidly, jak ji správně používat.

Hned na úvod musím podotknout, že tento článek není určen zkušeným fotografům, ale právě těm začínajícím, kteří svou novou zrcadlovku teprve poznávají. Ostatně těm je určen také kurz Jak ovládat digitální zrcadlovku, kde se toho naučí daleko víc, než v tomto článku.

Nabíjení baterie

S nabíjením baterie si v dnešní době nemusíte dělat hlavu. Dnešní baterky jsou vyrobeny s maximálním ohledem na uživatele. To znamená, že je můžete nabíjet prakticky kdykoliv, v libovolném stádiu jejich vybití.

Nabíjecí proces trvá obvykle kolem 2 - 3 hodin a je řízen automaticky. Po nabití akumulátoru se nabíječka přepne do udržovacího módu a dál už nenabíjí.

Je dobré udržovat baterii nabitou. Pokud ji vybijete a necháte ji v tomto stavu delší dobu, může se stát, že už pak nepůjde nabít vůbec. Na tohle byste měli myslet hlavně při dlouhodobém skladování, kdy fotoaparát nepoužíváte. Čas od času byste měli baterku překontrolovat a raději ji plně nabít. O správné péči o baterky se dočtete také v článku Jak pečovat o akumulátory.

Výměnné objektivy

Jednou z hlavních výhod digitálních zrcadlovek je možnost výměny objektivů, což vám dává neuvěřitelně velké pole využití. Každý z vás bude chtít fotit něco jiného: někdo třeba makro, jiný portréty, sport, krajinu, architekturu a nebo momentky. Na každý žánr existuje specializovaný objektiv, se kterým dosáhnete nejlepších výsledků. Záleží jen na vás, jestli se nějaké fotografické oblasti budete chtít věnovat víc do hloubky.

Jak poznáte, že potřebujete lepší objektiv

Je to vlastně docela jednoduché. Zrcadlovky se většinou prodávají v setu s nějakým objektivem (odtud se jim říká setové objektivy), který nevyniká v žádném ohledu. Na druhou stranu je takový objektiv většinou poměrně univerzálně použitelný, takže se s ním dá vyfotit skoro všechno, ale zároveň nic úplně perfektně.

Záleží tedy na vašich nárocích a na tom, jestli vás setový objektiv časem začne nějak omezovat. Může vám začít vadit třeba horší světelnost, malý rozsah zoomu, rychlost ostření, konstrukce objektivu při použití filtrů a podobně. Pokud se dostanete do stádia, že vás setový objektiv začne brzdit, je to ten pravý okamžik, kdy byste se měli poohlédnout po nějakém výkonnějším.

Ale také se může stát a mnohdy se to i stává, že vám setový objektiv bude vyhovovat, že pro vaše fotografování naprosto dostačuje a víc po něm nebudete chtít. V takovém případě jste šťastný člověk a ušetříte za neuskutečněný nákup dražší techniky. Přečtěte si také článek Jak vybrat objektiv.

Paměťová karta

Paměťová karta je základní příslušenství, bez kterého žádnou fotku nevyfotíte. Dnes jsou zdaleka nejrozšířenější karty typu SD, používají se ve všech zrcadlovkách. Vybrat si můžete ze spousty variant, které se liší především kapacitou a rychlostí, jakou dokážou zapisovat fotky. Víc se dočtete ve článku Jak vybrat paměťové karty.

Expoziční režimy

To je kapitola sama pro sebe, nedá se totiž jednoduše říci “používejte především režim XY…”, protože máte každý jiné zkušenosti a každý očekáváte od vašich snímků něco jiného. Ale je dobré, když budete vědět, co který režim umí.

  • Plná automatika - obvykle bývá označena zeleným symbolem.
    V tomto nastavení dělá foťák vše za vás, o nic se nemusíte starat. Je to nejjednodušší režim, ale nutno říci, že také nejhorší. Foťák si dělá co chce a vy to nemůžete nijak ovlivnit, expoziční čas, clona i citlivost jsou nastaveny automaticky.

    Pokud to ale zatím neumíte, nejspíš s plnou automatikou začnete.

  • Scénické režimy - obrázkové symboly.
    Tohle je už o něco lepší, nastavením určitého symbolu říkáte foťáku, co se chystáte fotit a on zvolí vhodné nastavení pro danou scénu.
    Je to lepší, než plná automatika, ale stále ještě není možno zasahovat do toho, jakou clonu, čas a nebo citlivost si fotoaparát vybere.

  • Programová automatika - režim P
    I zde jsou čas, clona a případně i citlivost nastaveny automaticky. Ale už máte možnost zasahovat do toho, jakou kombinaci těchto veličin přístroj zvolí. Můžete nastavovat i další funkce, jako je například vyvážení bílé barvy a podobně.

  • Priorita clony - režim A, nebo Av
    Jeden z nejoblíbenějších a nejpoužívanějších režimů. Ručně nastavujete hodnotu clonového čísla, zatímco expoziční čas nastavuje automatika přístroje.
    Nastavení clonového čísla ovlivňuje hloubku ostrosti - čím menší číslo, tím menší hloubka ostrosti. Tím víc rozmazané bude pozadí snímku.

  • Priorita času - režim S, nebo Tv
    Funguje podobně, jako priorita clony, ale zde nastavujete čas, zatímco clona je nastavena automaticky.
    Používá se všude tam, kde je pro vás důležitý čas, tedy při focení pohybujících se objektů. Krátké časy dokážou pohyb zachytit ostře, dlouhé časy naopak pohyb rozmažou.

  • Manuální nastavení expozice - režim M
    V tomto režimu vše nastavujete ručně, automatika pro nastavení expozičních hodnot je tedy vypnuta.
    Manuál využívají spíš zkušenější fotografové, skvěle s hodí při focení za neměnných světelných podmínek, kdy vám záleží na tom, aby všechny snímky byly exponovány stejně.

Focení na stativu

Stativ je pro fotografa neocenitelnou pomůckou především tehdy, když chcete fotit za horších světelných podmínek. Má za úkol pevně fixovat foťák na jednom místě, což vám umožní používat dlouhé expoziční časy bez obav z toho, že bude výsledný snímek rozmazán vlivem pohybu fotoaparátu během expozice. Díky tomu můžete při focení statických scén používat nízkou hodnotu citlivosti ISO, takže snímky nebudou znehodnoceny digitálním šumem, který vzniká právě při nastavení vysokých citlivostí ISO.

Pokud ještě stativ nemáte, přečtěte si nejdřív článek Jak vybrat stativ a pokud si nejste jisti tím, jak stativ správně používat, doporučuji článek Jak používat stativ.

Používání displeje

Displej slouží u zrcadlovek především k prohlížení vyfocených snímků a nebo k zobrazení nastavených expozičních a všech dalších hodnot. I když v dnešní době prakticky všechny zrcadlovky nabízejí Živý náhled (Live view), není tento režim primárně určen k fotografování. Při zapnutí živého náhledu je daleko pomalejší ostření, jsou o něco delší i reakční časy, takže například focení momentek přes displej je velice obtížné. A hlavně zbytečné, přes hledáček vidíte scénu daleko lépe a navíc zrcadlovka funguje normální rychlostí.

Ale třeba při focení statických scén ze stativu je použití displeje docela příjemné, obraz si totiž můžete zvětšit, takže máte maximální kontrolu nad tím, kam přesně je zaostřeno. Ovšem pozor: když přepnete zrcadlovku do režimu Živého náhledu, abyste fotografovanou scénu viděli na displeji, musíte počítat s daleko větší spotřebou elektrické energie, tedy baterka nevydrží ani zdaleka tolik, jako když fotíte přes hledáček.

Živý náhled je určen především pro natáčení videa, to by jinak nebylo možné zaznamenat. Počítat ale musíte se všemi nevýhodami, které jsem před chvilkou zmínil.

Automatické ostření

Dnes už nikoho asi ani nenapadne, že by to mohlo být nějak jinak. Při fotografování automaticky počítáte s tím, že bude na fotce zaostřeno přesně to, co chcete mít ostré. Aby to ale foťák dokázal, je třeba systém automatického ostření správně nastavit.

Volba ostřícího bodu

Pro správné zaostření je tohle jedna z nejdůležitějších věcí. V továrním nastavení mají všechny zrcadlovky zapnutý režim Automatický výběr ostřícího bodu. Foťák by měl na základě analýzy scény sám poznat, na jaký objekt chcete zaostřit. To zní sice hezky, ale bohužel to nemůže dobře fungovat, protože foťák memůže vědět, co přesně chcete mít ostré. Proto je automatický výběr ostřícího pole poměrně nespolehlivý.

Pokud si ale zvolíte režim Jednotlivé zaostřovací pole, máte vyhráno. Ze všech ostřících bodů, které vidíte v hledáčku, je aktivní vždy pouze jeden - může to být kterýkoliv si zvolíte. Pak stačí ostřícím bodem zamířit přesně na to místo, které chcete mít ostré a zrcadlovka nemusí o ničem přemýšlet. Prostě zaostří na to místo, na které míříte.

Režimy ostření

V tomto nastavení určujete, jakým způsobem bude zrcadlovka zaostřovat. Záleží na tom, jestli budete fotit statickou scénu, nebo objekt, který se pohybuje

  • AF-S, nebo ONE SHOT
    Statické ostření funguje docela jednoduše. Zamíříte ostřícím bodem na požadovaný objekt, namáčknete spoušť foťáku a přístroj zaostří. Jakmile zaostří, zpravidla pípne a ostření se zablokuje. Dokud držíte spoušť namáčknutou, je ostření stále zablokované, takže dokonce ještě můžete upravit kompozici záběru.

  • AF-C, nebo Ai SERVO
    Kontinuální, neboli průběžné zaostřování neumožňuje zablokování ostření. Autofokus je tedy stále aktivní a díky tomu dokáže zaostřovat na objekty v pohybu. Pokud tedy chcete vyfotit třeba přijíždějící auto, stačí na něj jen mířit ostřícím bodem a dokud je spoušť namáčknutá, ostřící systém na jedoucí auto stále zaostřuje i přes to, že se stále blíží k vám. Samozřejmě můžete v kterémkoliv okamžiku spoušť domáčknout a vyfotit fotku.

  • AF-A, nebo Ai FOCUS
    Automatika, která by sama měla rozpoznat, kdy se objekt pohybuje a kdy je nehybný a sama by si měla zvolit vhodný režim ostření. Bohužel to nefunguje moc spolehlivě, takže raději doporučuji používat podle typu scény buď statické, nebo průběžné ostření.

Vyvážení bílé barvy

Tohle nastavení nemá nic společného s expozicí, tedy s množstvím světla ve snímku. Jde pouze o to, jak bude daný záběr barevný. Záleží na tom, při jakém typu osvětlení fotíte, protože každý typ světla má trochu jinou barvu. Sluneční světlo je čistě bílé, žárovkové světlo je žluto-oranžové a například světlo při zatažené obloze je lehce namodralé. Je tedy potřeba nastavit vždy symbol (obrázek slunce, mraku, žárovky, zářivky, …), který popisuje daný typ osvětlení.

V továrním nastavení je většinou zapnuto Automatické vyvážení bílé (AWB), což je režim, který sice dokáže zachytit snímky správně barevné, ale nikdy to není úplně přesné. Nevýhodou může být také to, že pro každý další záběr si foťák změří scénu znovu a pokut tedy fotíte sérii fotek, může se jejich barevnost mírně lišit.

Automatické vyvážení bílé se ale hodí tam, kde nedokážete určit zdroj světla, nebo fotíte v podmínkách, kde na scénu svítí několik různých světelných zdrojů a světlo je tedy kombinované. Vynikající je třeba při focení koncertů nasvícených různobarevnými světly, nebo například při focení ohňostrojů.



Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené stránky

  • Fotografické žánry

    Každý fotografický žánr má svá specifika a vyžaduje různou techniku a odlišné postupy. Na této stránce máte jedinečnou možnost prostudovat na co se…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím