Jak fotografovat jídlo Fotoporadna

Jak fotografovat jídlo

Martin LukešAktualizováno: 29. 1. 2016 v 17:32 • Rubrika: Fotoporadna

První kolo naší celoroční fotografické soutěže ROK S MEGAPIXELEM se pomaličku blíží ke konci a vy máte poslední příležitost vytvořit nějaké zajímavé fotografie na téma DOBROU CHUŤ! Pro toho, kdo nikdy nefotil jídlo, to může být docela oříšek. Na druhou stranu je to žánr jako každý jiný a když dodržíte základní produkční a fotografické postupy, tak zjistíte, že to zas tak těžké není. A v následujícím článku se vám pokusím poradit, jak na to.



Na začátku bychom si ale měli ujasnit, že těchto pár základních rad z vás neudělá profesionálního fotografa v tomto oboru. Vše je o zkušenostech, praxi a samozřejmě o desítkách, stovkách až tisícovkách hodin strávených s okem na hledáčku. Vzpomínám si na jednu debatu se zákazníkem, kdy mi vysvětloval svou představu a mezi řečí pronesl, že by se mi líbili třeba takové fotografie, jako má v reklamách McDonald. Musel jsem mu vysvětlit, že jedna taková fotka může vznikat i několik hodin. Fotí se v profesionálně vybaveném studiu a ne přímo v restauraci a na place je několikačlenný štáb. Kromě fotografa tam musí být asistent, kuchař, foodstylista, grafik a samozřejmě zástupce firmy, který dohlíží na to, jestli fotografie splňují předepsaný manuál. Nakonec jsme se dohodli na podstatně rychlejší, jednodušší a hlavně ekonomičtější variantě. :)

Než se někdo stane prvoligovým foodstylovým fotografem, musí si jako v každém oboru projít nějakými základy. A ty se dají cvičit bez problému doma, bez nějakých větších nákladů.

Perspektiva

Při prvních pokusech bych se držel osvědčených postupů i z hlediska perspektivy. Ty základní jsou v tomto oboru v podstatě tři.

  1. Jídlo fotíte kolmo shora. Na snímku je tak všechno ostré, ale o to pečlivěji by měly být jednotlivé prvky nakomponovány. Tato perspektiva se ale nehodí pro jídla, která jsou aranžovaná na výšku. Například zmrzlinový pohár, nebo hamburger. 
  2. Další možností je fotit šikmo shora. Tento pohled je více plastičtější a pořád můžete celkem dobře kontrolovat velkou hloubku ostrosti.

  3. Poslední možností je čelní pohled. Tato varianta se hodí především pro jídla, které nemají více „vrstev“ a jsou soustředěny do jedné roviny.  V případě, že přeci jenom něco je v popředí, nebo v pozadí od hlavního motivu, lze to lehce rozostřit pomocí menšího clonového čísla. Je to ale poměrně těžká kompozice, protože pokud tyto roviny rozostříte moc a na snímku nebude poznat co to je, bude to diváka rušit.

Volba jílda

Tomu kdo je v tomto oboru naprostým začátečníkem bych doporučil začít s nějakým jednoduššími a především trvanlivějšími jídly, která se dobře aranžují a především drží tvar. Může to být například pizza, koláč, bageta, salát, těstoviny, ovoce, polévka, ryba, nebo pečené maso s jednoduchou přílohou. Určitě bych nezačínal zmrzlinovým pohárem, krémovými dorty, nebo aranžovanými přílohami, které rychle ztrácí tvar.



Musíte počítat s tím, že než jídlo naaranžujete, nasvítíte a nastavíte správně fotoaparát, může uplynout několik minut, nebo dokonce desítek minut. Zvolit můžete i nějakou klasickou omáčku, masovou směs, ragú, nebo něco podobného. Počítejte ale s tím, že jak jídlo chladne, přestává být fotogenické. Pomoci si můžete například tím, že když maso začne stydnout a osychat, můžete ho potřít vodou, nebo jemnou vrstvou oleje, což mu vrátí na nějakou dobu lesk a šťavnatý vzhled.

Foodstyling

V podstatě to samé platí při aranžování jídla, tzv. food stylingu. Určitě bych začal nějakou méně náročnou a klasičtější formou. V kulinářských knihách a časopisech sice můžete obdivovat jídla naservírovaná tak, že připomínají spíše umělecké dílo, ale to mnohdy není práce fotografa, ale aranžéra a stylisty.

Rekvizity

V okamžiku, kdy máte rozmyšlené jídlo, je potřeba vytvořit pro něj nějaké zajímavé prostředí. To je tvořené jídelním servisem, tedy talířem, případně sklenkou a příborem. Dalšími prvky scény mohou být například ubrousky, prostírání a podklad. Tím může být ubrus, deska stolu, dřevěná prkna, ale klidně něco odvážnějšího, například kamenná deska, pikniková deka, nebo v podstatě cokoliv, co vás napadne.



Důležité je, aby doplňky nějak korespondovaly s jídlem a vytvářely jeden harmonický celek. Důležité je také barevné ladění. I zde se dá držet osvědčených pravidel. Scénu by měly tvořit barvy příbuzné, nebo naopak ty, které jsou v přímém kontrastu. Například teplé a studené. Vždy ale pamatujte na to, že nejvýraznější by mělo být jídlo a to musí být prvním, na čem spočine oko diváka. Když naservírujete žlutou omáčku, na žlutý talíř a pod ním bude žlutý ubrus, divák tam v podstatě jídlo ani nenajde.

V poslední době je docela populární doplnit scénu surovinami, ze kterých je jídlo uvařeno. U koláče to může být například nějaké ovoce, u masa zase koření, česnek, cibule, papriky v syrovém stavu atd. To vše vytváří s jídlem harmonickou kulisu a dráždí chuťové buňky diváka.

Technika

Má-li být výsledná fotografie perfektní, měli byste použít příslušnou techniku. Samozřejmě že se dá jídlo vyfotit cekem dobře i mobilem, ale na nějaký větší tisk, nebo kvalitnější prezentaci to není. Optimální je proto přístroj s manuálním nastavením expozice, což může být pokročilejší kompakt, zrcadlovka, nebo systémový kompakt s výměnným objektivem.



Ať už ale máte k dispozici jakýkoliv fotoaparát, tak se v domácích podmínkách většinou neobejdete bez stativu. Ne každý má k dispozici profesionálně vybavený ateliér se zábleskovými světly. Při běžném denním světle byste museli pracovat s časem, který udržíte z ruky, menší clonou, kterou si nebudete krást světlo a dohánět to budete citlivostí, což ovšem znamená šum ve fotografii. A to na fotkách jídla rozhodně nevypadá dobře. Díky stativu můžete pracovat s vyšším clonovým číslem, libovolně dlouhým časem expozice a minimální citlivostí pro zachování technické kvality snímku. O tom jak pracovat se stativem se můžete dočíst v jednom z článků naší FOTOŠKOLY.

Objektiv

Důležitým prvkem při fotografování jídla je vhodný výběr objektivu. Podobně jako u produktové fotografie, makra nebo portrétů je lepší používat objektivy s pevným ohniskem. Mají většinou lepší světelnost, což umožňuje lépe pracovat s hloubkou ostrosti. Navíc jsou na tom lépe, co se kresby týče, proti běžným zoomovým objektivům. Na druhou stranu, kdo nemá pevný objektiv, může použít i zoom.

Většina zkušenějších fotografů v tomto oboru používá objektivy s ohniskem 35mm, 50mm a pak další pevné objektivy v rozmezí ohnisek 50 – 105mm.

Příklady objektivů vhodných pro fotografování jídla

Nikon

Canon

Sigma

 

Tamron


Někoho možná napadne otázka, proč je objektiv při fotografování jídla tak důležitý? Je to prosté. Delší ohnisko (větší než 35mm u snímače APS-C a větší než 50mm u snímače Full Frame) nevytváří na fotografii zkreslení a nedeformuje scénu. Druhým důvodem je světelnost, tedy malé clonové číslo. Díky němu můžete velmi dobře kontrolovat hloubku ostrosti a hezky rozostřit pozadí, pokud je to potřeba.

Denní světlo

Nejjednodušším a nejlevnějším řešením jak nasvítit jídlo, je využití denního světla. To je dostupné venku, uvnitř a hlavně je zdarma. Jedinou nevýhodou je, že ho nelze korigovat. Přesto si ale existují postupy, díky kterým lze světlo ztlumit, nebo změkčit.

Pokud budete fotografovat doma, nebo někde v místnosti, můžete využít světlo od okna. Dávejte si ale pozor, aby do okna nesvítilo slunce přímo. Na fotografii by se pak objevily ostré stíny. Proto je lepší když je venku trochu zataženo, případně když slunce nesvítí do místnosti napřímo. Světlo je pak mnohem měkčí a rozptýlenější. Jídlo, které fotografujete, navíc nemusí být umístěné hned vedle okna. Tam je světlo nejsilnější a stíny nejtvrdší. Pro jejich změkčení může použít například záclonu, nebo obkreslovací papír. Nebo si talíř umístit dál od okna, kde je světlo měkčí a stíny nejsou tak výrazné. Samozřejmě že méně světla znamená delší expoziční čas, ale to vás nemusí trápit, když používáte stativ.



Máte-li v záběru naaranžované nějaké kovové, nebo skleněné prvky, například skleničky, kořenky, nebo příbory, dávejte pozor, aby se v nich neodrážely nějaké věci v místnosti. To by velmi rušilo záběr. V takových případech opět pomůže obložit scénu kartony, papírem, nebo použít tzv. světelný stan.

Umělé světlo

Sofistikovanějším řešením je použití trvalých, nebo zábleskových světel. Na druhou stranu taková výbava už něco stojí a ovládání studiových světel navíc vyžaduje určité zkušenosti. Reklamní fotografie jídla se samozřejmě většinou fotografují v ateliéru na jedno či více zábleskových světel, ale v tomto článku se zabýváme spíše prvními krůčky na cestě za dobrou food-fotografií.

Umělé světlo má bezesporu jednu výhodu a tou je, že můžete regulovat směr světla, jeho tvrdost a samozřejmě intenzitu. Navíc můžete fotografovat kdykoliv bez ohledu na to jestli je noc, nebo den. Pokud by se někdo chtěl vydat touto cestou, mohu doporučit klidně nějaký základní set trvalých světel. Díky tomu, že světlo vidíte, lépe se kontrolují stíny i expozice. Proti zábleskům ale mají několik nevýhod. Jednak větší odběr energie a nejsou tak silná. Proto se i v tomto případě musí pracovat se stativem a delší expozicí. Dalším mínusem je, že poměrně hřejí a jídla choulostivá na teplotu musíte fotografovat rychle.

Odrazné des(tič)ky

Každý kdo fotografuje portréty v exteriérech dobře ví, že odrazná deska je velmi praktickou pomůckou. Tento praktický doplněk se dá skvěle využít také při fotografování jídla. Rozdíl je pouze ve velikosti odrazné plochy. Tam, kde na vysvícení postavy potřebujeme odraznou desku o velikosti 1,5 – 2m, tak na stůl s talířem bude stačit velikost cca 50 – 100cm.

Odrazná deska slouží primárně k tomu, aby vykryla stíny a projasnila plochy na straně odvrácené od světla. V podstatě je jedno jestli použijeme k nasvícení scény umělé, nebo denní světlo, ale většinou to vyjde tak, že se někde objeví stíny, které mohou rušit. K jejich projasnění slouží právě odrazné desky.



Místo klasické odrazky může velmi dobře posloužit například kus polystyrenu, zrcátko, karton potažený alobalem atd. Zkušenější fotografové dokonce využívají více odrazných ploch a díky nim si prosvítí všechna stinná místa na snímku. V praxi to pak může vypadat tak, že je stůl doslova obložen odraznými deskami.

Jaký expoziční režim použít na fotografování jídla

V okamžiku, kdy máte naaranžované jídlo, a nasvícenou scénu, zbývá jeden z nejdůležitějších kroků a tím je nastavení fotoaparátu. Jídlo, stejně jakýkoliv jiný seriózní žánr nelze fotit na automatiku. Neměli byste pod kontrolou čas, clonu, ani citlivost a fotoaparát by si dělal, co chce. Výsledek by byl proto velmi nejistý. Tou správnou cestou je manuální nastavení expozičních hodnot.



Protože jde o statický záběr a fotoaparát máte na stativu, není důležitá délka expozice, ale spíše hloubka ostrosti. Primárně se tedy nastavuje clonové číslo a k němu se pak přiřazuje čas. V podstatě je jedno, jestli použijete plně manuální režim (M) a ke cloně přiřadíte čas podle ručičky expozimetru, nebo zvolíte prioritu clony (A / Av) a čas se dopočítá automaticky. Výsledek bude prakticky stejný.

Hodnota clony by měla odpovídat hloubce ostrosti. Chcete-li aby byl záběr ostrý po celé délce, volíte vyšší clonové číslo. Když má být ostrá jen určitá oblast a ostrost v popředí i pozadí půjde do ztracena, zvolíte nižší clonové číslo. Záměrně neuvádím konkrétní hodnoty. Na hloubku ostrosti má vliv kromě clony také ohnisková vzdálenost, zaostřovací vzdálenost a velikosti snímače. Kratší ohnisko, delší zaostřovací vzdálenost a menší snímač generují větší hloubku ostrosti a delší ohnisko, kratší zaostřovací vzdálenost a větší snímač naopak dávají snímku větší hloubku ostrosti. Z vlastní praxe proto mohu doporučit udělat několik stejných záběru s různým clonovým číslem. Až si snímky promítnete na monitoru počítače, můžete se v klidu rozhodnout, jaká hloubka ostrosti sluší snímku nejvíc.

Korekce expozice

Fotografie jídla, podobně jako jiné reklamní a produktové fotografie, mají diváka oslnit. Musí tedy doslova zářit. Proto je dobré, když přidáte snímku trochu světla pomocí kompenzace expozice (+/-). Osobně mám vyzkoušeno, že to může být klidně 1 až 3 EV. Snímek to rozsvítí, barvy jsou živější a celkově to působí lépe. Samozřejmě musíte dávat pozor na přepaly. Na druhou stranu nějaký drobný přepal na bílém talíři, ubrusu, nebo v odlesku na jídle nevadí a například narozdíl od krajin, portrétu, nebo makra, se tolik neřeší. Když má něco svítit, tak to září a proto tam divák nutně nepotřebuje žádnou obrazovou informaci. Vše ale musí být v určitě harmonii a proto by i tyto přepaly měly být řízené a ne náhodné.

Správné vyvážení bílé

Kromě správné expozice byste si měli také na fotoaparátu správně nastavit vyvážení bílé barvy. Když fotíte například doma pod světlem žárovky, nebude vypadat dobře, když bude na snímku sněhobílý talíř vypadat žlutě. Posouvá to navíc nejen barvy talíře, ale celá scéna bude zahalena žlutým závojem. Nepracuje-li správně automatické vyvážení (AWB), musíte použít jednu z přednastavených hodnot. Když nepomůže ani to, musíte vyvážení bílé zkalibrovat na konkrétní světelný zdroj. Některé fotoaparáty umožňují dokonce nastavit hodnotu přímo v Kelvinech, což je také velmi praktické řešení.

Někdy se ale stane, že na displeji vypadají barvy v pořádku a v počítači zjistíte, že je tam nějaký barevný posun. Pak je ti poslední možnost a tou je korekce barev v počítačovém editoru. Nezapomeňte, že barvy na snímku jídla hrají velkou roli, protože celkově ovlivňují pocity diváka.

Ostření

Před tím než stisknete spoušť, je důležitá ještě jedna věc a tou je správné zaostření. U focení jídla se mnohdy stává, že chcete zaostřit na nějaké konkrétní místo, které může být velmi malé. Zaostřovací bod v hledáčku je ale poměrně velký a nemusí se trefit přesně do této oblasti. Z toho důvodu preferuji manuální ostření před tím automatickým. To má ještě jeden vážný důvod. U většiny zrcadlovek jsou ostřící body soustředěny na střed hledáčku a bez přenesení kompozice nelze zaostřit do krajů snímku. Přenášení kompozice je navíc velmi nepraktické, zvláště když máte přístroj zafixovaný na stativu. I z toho důvodu je lepší ostřit ručně, protože si můžete zaostřit přesně kam chcete, bez ohledu na to, kde jsou umístěny zaostřovací body.



Další praktickou pomůckou při ostření je funkce živého náhledu (Lv). Displeje fotoaparátů jsou podstatně větší než hledáčky a tak se přes ně ostří o něco lépe. Ohromnou výhodou je také to, že můžete použít funkci lupy. Ta zvětší zaostřovanou oblast na displeji a zaostření je tak naprosto přesné. Pro jistotu ještě zdůrazním, že na fotografiích jídla by mělo být zaostřeno vždycky to nejdůležitější. Jestli fotíte talíř s masem, přílohou, zeleninovou oblohou a ještě máte v záběru kořenky, mističky s omáčkou a skleničku s pitím, ostřete samozřejmě na maso. To je hlavním motivem daného jídla.

Postproces

Po tom, co máte nafoceno, jídlo je snězeno a nádobí je umyto, přichází poslední krok a to jsou drobné úpravy fotografie. Bez toho se bohužel neobejde žádná reklamní a produktová fotografie. Už při focení myslete na to, že čím lépe záběr naexponujete, tím méně času nad ním strávíte u počítače.

Barvy

O barevných korekcích, a vyvážení bílé barvy už řeč byla. To je u podobných snímků samozřejmostí. Bílý talíř musí být sněhobílý. Ne šedý, protože fotíte ve stínu, nebo modrý, protože vám v kuchyni svítí zářivky.

Důležité je ale také barevné doladění potravin a jednotlivých ingrediencí, ze kterých je záběr složen. K tomu aby bylo pečivo krásně žluté, bazalka zelená a jahody sytě červené, může pomoci funkce SELEKTIVNÍ BARVY. Její pomocí hýbete pouze s danou barvou a můžete jí kromě světla a stínu přidávat také určitý barevný odstín. Ostatní barvy zůstanou na snímku nedotčeny. Velmi často používám selektivní barvy k tomu, abych rozsvítil bílý talíř, nebo ubrus, protože mu přidám pomocí této funkce světlejší odstín.



Pokud vám to se selektivními barvami moc nejde, je tu druhá možnost a tou je lokální úpravy barev. Pomocí vrstvy, masky, případně selektivního výběru si vyberete určitou oblast, nebo část barvy a tu si pak upravujete zvlášť.

Jas / Kontrast

Bez ohledu na to jaký žánr fotografujete, je jas a kontrast jednou ze základních počítačových úprav. Subjektivně to vnímám tak, že reklamní snímky podobného charakteru mají být hodně kontrastní a světlé. Proto většinou obě hodnoty přidávám. Někdy až na samou hranici přepalu.

Ostrost

Kromě barev, jasu a kontrastu je u „foodografie“ velmi důležitá ostrost klíčových míst. Jestli váš objektiv neoplývá excelentní kresbou, můžete si trochu pomoci počítačovým doostřením. Pozor ale na to, abyste snímek nepřeostřili. Může se pak na něm objevit rastr, což nevypadá dobře. K ostřejšímu vzhledu fotografie může také pomoci zvýšení „zřetelnosti“, což nabízí některé moderní počítačové editory. Díky ní zvýšíte kontrast na hranách a ty pak působí výrazněji a ostřeji.

Retuše

Jedním z posledních kroků v počítačovém editoru jsou retuše. Někde vám ukápne omáčka na okraj talíře, jinde si nevšimnete smítka na ubrusu, nebo se na nějakém místě koláč trochu připeče. To ale neznamená, že musíte celou scénu fotografovat znova. Stačí, když dané místo zaretušujete. K tomu slouží funkce klonovacího razítka, nebo automatické náplasti. Retuše vyžadují určité zkušenosti a praxi, ale tomu kdo ovládne tento obor, trvají podobné úkony jen pár vteřin a retuš je v podstatě k nepoznání.


Každému, kdo by se chtěl věnovat tomuto oboru, mohu doporučit exkluzivní workshop Karla Kity, který je skutečným mistrem ve svém oboru.

Kulinářská fotografie dle Karla Kity

Kulinářská fotografie dle Karla Kity


Aby snímky jídla nebyly tak jednotvárné, dovolil jsem si článek doplnit reportážními fotografiemi ze zákulisí vyhlášených brněnských restaurací.



Zobrazeny komentáře (2 - 1)

  • 2

    Lukeš

    Reaguje na (1) | Fotografování interiérů je shodou okolností mou další oblíbenou disciplínou. Články ale píšeme tématicky vždy k danému soutěžnímu tématu, takže budete muset s tímto žánrem ještě chvíli vydržet. Určitě ale něco napíšu.

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 11.02.2016 | Reagovat

  • 1

    Tellinger

    Super inspirace a rady. Příští díl bych prosil o fotografování interiéru. Díky moc

    Martin Tellinger, 03.02.2016 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

Doporučené produkty

Doporučené stránky

  • Jak fotit reklamu

    Za několik posledních desítek let se stala reklamní fotografie doslova fenoménem. Troufám si dokonce říci, že je to v současné době asi…

  • Dobrou chuť!

    Pamětníci počátků naší Galerie si možná vzpomenou, že první soutěž, kterou jsme před více než 2,5 lety vyhlásili, byla na téma JÍDLO V HLEDÁČKU. Nový…

  • Rok s Megapixelem 2016

    Zapojte se s námi do již 3. ročníku fotografické soutěže o nejlepšího fotografa roku 2016. I letos jsme si pro vás připravili 12 soutěžních kol,…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Souhlasím