Noční záběry a potemnělé scenérie patří k divácky velmi vděčným tématům. Méně zkušeným fotografům se totiž noční záběr povede málokdy, protože je potřeba mít nějaké zkušenosti, nebo alespoň znalosti. A pokud podobnou scénu zachytí zkušenější fotograf, je většinou fotografie opravdu podařená. V tomto článku naleznete několik základních rad, tipů, triků a pravidel, které byste měli znát, než s fotoaparátem vyrazíte na noční “lov”.

foto: Martin Lukeš

Kouzlo noci

Noční fotografie jako taková není samostatným fotografickým žánrem, protože v noci se dá v podstatě fotografovat cokoliv. Nejčastěji se tato disciplína kombinuje především s architekturou, krajinou, a focením městských zákoutí. V noci se ale dá fotografovat i street fotografie, sport, dokumenty, reportáže, makro, akty, portréty, ohňostroje, astrofotografie, nebo jiné klasické fotografické žánry. Proto není možné dát nějakou všeobecnou radu, nebo návod, jak při nočním focením postupovat.


foto: Martin Lukeš

Statické záběry

Pokud chcete začít s focením nočních záběrů, doporučil bych pro začátek nějakou méně náročnou, nejlépe statickou scénu. Při nich se většinou zohledňuje pouze jedna expoziční hodnota a tou je clonové číslo. Primárně jde totiž při takových záběrech o hloubku ostrosti a nikoliv o čas expozice. Ideální scénou na podobné cvičení je fotografování ve městě. Zaměřit se můžete například na nějakou zajímavou uličku nebo noční zákoutí.


foto: Martin Lukeš

Technika a vybavení

Fotoaparát

Protože noční fotografování je přeci jenom trošku kreativnější disciplína, není vhodné používat fotoaparáty, které jsou vybaveny pouze automatikou. I ty nejzákladnější kompakty mají většinou scénický režim pro fotografování v noci, ale pořád je to pouze automatika. Pokud nemá fotograf pod kontrolou expoziční hodnoty, nemůže ovlivnit výslednou fotografii a tudíž je to takové focení bez záruky.

K serioznějšímu focení jsou tedy nejvhodnější fotoaparáty, které jsou vybaveny preferencí clony (A/Av), případně času (S/Tv), nebo alespoň plně manuálním režimem (M). Možnost ručního nastavení citlivosti je také velmi důležitá, ale ta už je u podobných pokročilejších fotoaparátů samozřejmostí.


foto: Martin Lukeš

Stativ

Nezbytnou pomůckou pro klasické noční záběry města, krajiny, architektury atd. je stativ. Ten má hned několik důležitých funkcí.

• zafixuje fotoaparát a při delším čase nedojde k jeho pohybu a rozmazání fotografie
   
• umožňuje nastavit nejen libovolnou délku expozice, ale také vyšší clonová čísla, což je důležité z hlediska hloubky ostrosti
   
• při použití stativu většinou není nutné zvedat citlivost a snímač tak negeneruje zbytečný šum
   
• díky pevné fixaci přístroje lze zopakovat totožný záběr několikrát s různým nastavením expozice
   
• více snímků s různou expozicí lze využít pro následné zpracování HDR obrazu
   
• ukotvení přístroje je důležité i z hlediska kompozice, kterou lze díky tomu několikrát pečlivě překontrolovat
   

foto: Martin Lukeš

Pár pravidel pro fotografování ze stativu

Začínající fotografové si mnohdy neuvědomují, že samotný stativ ještě úspěch nezaručuje. Při jeho použití je důležité dodržet určitý postup a pár důležitých pravidel. Díky nim bude výsledná fotografie splňovat představu autora a samozřejmě následně i diváků.

•  stativ by měl být umístěn na pevném a stabilním podloží, které se během expozice nepohne. Nevhodné je například bláto, štěrk, sníh, nebo v případě interiéru parkety a plovoucí podlaha. Čím méně stabilní je místo pod stativem, tím opatrněji byste se měli kolem pohybovat a o to víc by se měl stativ zatížit, případně zarazit do země.

foto: Martin Lukeš

• další důležitou věcí, na kterou je potřeba dávat pozor, je samotná aktivace spouště. V žádném případě není vhodné mačkat spoušť rukou, protože i nepatrný stisk může způsobit chvění stativu, které se přenáší do expozice a to následně rozmaže fotografii. Nejvhodnější je tedy použít dálkové ovládání a to buď bezdrátové, nebo klasickou kabelovou spoušť. Kdo nevlastní tento nezbytný doplněk nočních fotografů, může ho nahradit časovou samospouští, kterou je dnes vybaven každý běžný fotoaparát.
   
• pokud to scéna a kompozice umožňuje, není dobré stativ vysouvat zbytečně vysoko, zvláště pak středovou tyč. Platí jednoduché pravidlo, že čím méně je tyč vysunutá, tím menší je riziko, že bude přenášet chvění.

foto: Martin Lukeš

• při focení ze stativu není vůbec žádná ostuda použít živý náhled displeje namísto klasického hledáčku. Má to hned několik výhod. LCD je přeci jenom o trochu větší a tudiž umožňuje pohodlněji zakomponovat. To platí hlavně u těch zdrcadlovek, které nemají 100% pokrytí hledáčku a scénu v nich tedy nevidíte nikdy celou. Výhodou je v tomto případě třeba i výklopný LCD, díky kterému se nemusíte krčit u nižších stativů. V živém náhledu je také většinou dobře vidět posun vyvážení bílé (White Balance), který tak lze pohodlně zkorigovat. Na druhou stranu jsou statické záběry ze stativu asi to jediné, co přes LCD doporučuji fotografovat. Na ostatní věci je samozřejmě mnohem lepší klasický hledáček, pokud je řeč o zrcadlovkách.

foto: Martin Lukeš

• méně známým problémem je parazitní světlo, které může vniknout do přístroje hledáčkem. Pokud nemáte oko na hledáčku, nebo ho nezakryjete před focením, může světlo, které do něj prochází, ovlivnit nastavení expozice a tím znehodnotit fotku. Při samotné expozici pak může teoreticky světlo z hledáčku proniknout na snímač a tím vytvořit například nižší kontrast nebo závoj na snímku. Hledáček je tedy dobré zakrýt. Ale pozor, abyste se ho při samotném focení nedotýkali a nerozhýbali tak stativ.
  
   

foto: Martin Lukeš

• velkým škůdcem nočních záběrů je stabilizátor a je jedno jestli jde o stabilizaci mechanickou (pohybem snímače) a nebo optickou (pohybem optického členu v objektivu). V případě, že je scéna statická a přístroj je v naprostém klidu, je právě stabilizátor jedinou nezafixovanou součástí a může při delší expozici vykazovat samovolný neklid. Jeho pohyb tak může způsobit v podstatě to samé, jako kdyby se během focení klepal stativ, tedy rozmazaný snímek. Stabilizátor je tedy nutné vždy před focením ze stativu vypnout. Někteří výrobci sice uvádí, že stabilizátor dokáže automaticky detekovat použití stativu a vypne se, ale z praxe vím, že to moc nefunguje.

foto: Martin Lukeš

• poslední pravidlem, které může zlepšit ostrost snímku je tzv. předsklopení zrcátka. Touto funkcí jsou vybaveny především některé pokročilejší zrcadlovky. Princip spočívá v tom, že expozice začíná až po nějaké době co se zrcátko překlopí do horní polohy. Tato prodleva je dostatečně dlouhá na to, aby skončilo chvění, které může vyvolat samotný pohyb zrcátka uvnitř přístroje. Tím pádem se zase o něco sníží riziko pohybové neostrosti. To může být znatelné hlavně u přístrojů s vysokým rozlišením, nebo při použití objektivu s delším ohniskem.

foto: Martin Lukeš

Nastavení expozice a postup

Ostření

Poměrně velkým problémem může při nočním fotografování být samotné zaostření. V horších světelných podmínkách a při zaostřování na méně kontrastní místa nefunguje automatické ostření tak pohotově. Optimální je ostřit na nějaký výrazný bod, nebo světelné místo. Může se ale stát, že toto místo je mimo oblast zaostřovacích bodů. Pak je nejlepší namáčknutím spouště zaostřit, vypnout automatické ostření a následně zakomponovat scénu a zafixovat přístroj na stativu. Zaostřeno zůstane na původní místo i při dalších snímcích. Problém s ostřením tedy v podstatě odpadá. Nutné je mít na paměti, že do tmy fotoaparát není schopen zaostřit!


foto: Martin Lukeš

Preference clony

U většiny statických záběrů je nutné zohledňovat spíše hloubku ostrosti, tedy clonové číslo. Délka expozice při použití stativu většinou nehraje roli a proto jí můžeme nechat dopočítat automatiku přístroje. Nastat mohou v podstatě pouze dva problémy. Při velkém šeru přístroj dopočítá nejdelší možnou expozici (což je 30s, případně 1 minuta) a tento čas stejně nestačí. V tomto případě se dá využít režim Bulb, ve kterém si ručně řídíme expozici bez omezení délky. A nebo zvýšit citlivost, čímž se naopak délka expozice zkracuje a dostane se tak do nabízeného rozsahu fotoaparátu.

Druhý problém, který může nastat, že je expozice tmavší, nebo světlejší než byl záměr fotografa. To lze jemně doladit pomocí funkce kompenzace expozice. Posunem EV do +/- vyrovnáváte hladinu světla.


foto: Martin Lukeš

Preference času

Tento režim se při nočních záběrech využívá především tehdy, pokud se v záběru odehrává nějaký pohyb, který chcete zohlednit a to ať už jeho přiznáním, nebo zmrazením. Například světelné stopy, které zanechávají dopravní prostředky, nebo rozsvícený kolotoč v pohybu. Stejně jako při prioritě clony lze použít kompenzaci expozice k vyvážení světla a stínů na fotografii.


foto: Martin Lukeš

Manuální režim

Plně manuální nastavení expozice bych doporučil spíše pokročilejším fotografům. Musí se nastavit manuálně čas, clona i citlivost. Postupuje se většinou tak, že důležitější hodnota se nastaví první, a pomocí druhé, případně třetí se dorovnává expozice tak aby fotka nebyla ani přesvícená, ani tmavá.


foto: Martin Lukeš

V podstatě nejen při focení nočních záběrů, ale všeobecně při focení v horších světelných podmínkách, máme čtyři prostředky, které nám umožní dosáhnout dobrých výsledků. Jedná se o:

• Stativ - je vhodný především na statické záběry. K těm patří například architektura, interiéry, krajina, městská zákoutí, portréty na delší čas atd. Výhodou stativu je, že můžete použít libovolnou délku expozice a zaclonit podle potřeby. Stativ zaručuje velmi dobrou technickou kvalitu fotografie a používá se tedy hlavně na snímky, u kterých je kvalita na prvním místě.

• Citlivost ISO - pokud nemáte k dispozici stativ a fotografujete pohyblivou scénu, nebo potřebujete zkrátit dobu expozice na takovou hodnotu, kterou jste schopni udržet z ruky, lze využít vyšší citlivost ISO. V tomto případě ale vzroste hladina šumu a to hlavně při vyšších hodnotách citlivosti. Díky šumu fotografie ztrácí ostrost, dynamický rozsah, vykreslení detailů a navíc dochází i k barevnému posunu jednotlivých částí, nebo i celé fotografie. Vyšší citlivost je tedy krajní řešení, když to už jinak nejde. Používá se hlavně na žánry, kde je obsahová kvalita důležitější, než ta obrazová. K těm patří například reportáže, dokumentární záběry, sport, rodinné momentky, nebo i portréty v přirozeném prostředí. Vyšší citlivost lze navíc kombinovat i s dalšími prostředky, kterými jsou světelnější objektiv, blesk a v krajním případě i stativ.

• Blesk -  některé specifické záběry si lze přisvítit bleskem. Je ale nutné mít na paměti, že blesk má i určité negativní vlastnosti. Se vzdáleností se snižuje intenzita nasvícení, interní blesk může vytvářet při portrétech červené oči, nelze fotografovat proti lesklým plochám, protože se světlo odráží zpět do objektivu. Ale především světlo blesku může narušit přirozenou světelnou atmosféru. Světlo na fotografii má pak jinou charakteristiku, než ve skutečnosti. Blesk se tedy hodí jen na některé žánry, ale hlavně při fotografování na kratší vzdálenost. Lze ho použít napříkad na fotografování portrétů, sportu, dokumentů, reportáží, nebo rodinných momentek.

• Kvalitní objektiv - většina zkušených fotografů ví, že dobrou fotku dělá především kvalitní objektiv. Největší užitnou hodnotu mají ty objektivy, které disponují dobrou světelností. Jednoduše řečeno ty, které propouští více světla. Díky tomu se dá fotit v horších světelných podmínkách i na kratší časy a navíc vzhledem k malému clonovému číslu lze maximálně kontrolovat hloubku ostrosti. V případě, že nestačí ani dobrá světelnost, lze si samozřejmě pomoci vyšší citlivostí, stativem, nebo případně bleskem. Světelnější objektivy bohužel všobecně patří k té dražší části fotovýbavy, ale víceméně každý výrobce nabízí alespoň jeden objektiv se světelností f/1,8 s ohniskem kolem 50mm za slušnou cenu. Ten by asi neměl chybět v brašně žádného fotografa.

Tyto čtyři body ale neplatí pouze pro noční fotografování. Dají se aplikovat i při focení jakýchkoliv jiných záběrů, kdy nejsou optimální světelné podmínky. Každý z těchto prostředků a postupů se hodí pro jinou scénu a má jak svoje klady, tak i zápory. Ne vždy jsou k dispozici všechny možnosti, ale to, kterou cestu fotograf zvolí, to ovlivní výslednou fotografii a tedy také to, jestli se zaběr povede. To by měl mít na paměti každý, kdo nechce jen tak bezmyšlenkovitě cvakat, ale chce nad snímkem trochu přemýšlet, aby výsledek za něco stál.

Pokud se vám nějaký takový noční záběr povede, nezapomeňte ho přihlásit do konce ledna 2014 do naší fotografické soutěže KOUZLO NOCI. Ta je zároveň prvním kolem našeho projektu Rok s Megapixelem. Ve hře je spoustu zajímavých a hodnotných cen.