Jak si vybavit fotostudio

Začnu obecně, proč se vůbec zabývat studiovou zábleskovou technikou? Jedná se o nejspolehlivější zdroj fotografického světla, který je oproti systémovým bleskům zpravidla silnější, modulovatelnější a hlavně výrazně přesnější co do barevné teploty a intenzity světla. Mnoho lidí používá za podobným účelem systémové blesky. Určitě nechci tvrdit, že se jedná o chybný postup, ale rozhodně není ideální. Systémové blesky jsou určeny pro reportážní focení, mají zoomovací hlavu, která nedovoluje rovnoměrné vysvícení softboxů a jsou určeny primárně na rychlou práci na nižších výkonech. Bez výjimky tedy na vysokých výkonech nejsou stabilní co do teploty chromatičnosti.

Softbox se na systémovém blesku chová jako jednoduchá rozptylná deska, oproti studiovému blesku, který distribuuje světlo do všech stran a softbox tak vysvítí jak má, svítí systémový blesk pouze dopředu a výstup tak není jednolitý. Dalším problémeme je dlouhé hoření výbojky na nejvyšších výkonech. Zachytit tak rychlý pohyb bez rozmazání je takřka nemožné.

Studiové záblesky tak používáme vždy, když:

• potřebujeme konzistentní podání barvy světla
• chceme použít kvalitní rozptylky, jako softboxy, beauty dishe a směrové optické reflektory
• potřebujeme vysoký výkon ať pro přesvícení slunce, nebo osvětlení velkých objektů

Měkké světlo

S velkými rozptylkami pak souvisí další problematika. Standardně se setkávám s požadavkem: “potřebuji měkčí osvětlení” a zároveň s nepochopením toho, jak takové osvětlení vzniká. Pokud například chceme pořídit portrét obličeje v měkkém světle, nestačí zdaleka použít malý softbox formátu A4 na systémovém blesku. Jednoduše jde o to, aby světlo šlo až za fotografovaný objekt pro to, aby bylo “měkké”. Až v tu chvíli, kdy je zdroj světla (nebo rozptylka) větší, než fotografovaný předmět a je blíž než je velikost zdroje, může zaniknout stín za předmětem a předmět samotný může být osvětlen “měkce”.

Jednoduchý pokus si uděláte třeba s obrazovkou mobilu a krabičkou sirek, pokud bude krabička velmi blízko, bude stín za ní málo výrazný, čím dále ji posunete, tím bude stín výraznější a osvětlění předmětu kontrastnější. Při vzdálenosti větší než je šířka displeje pak už efekt takřka zaniká. Jednoduše se tedy dá říci, že i s velikou rozptylkou nemusí být světlo měkké, pokud je objekt daleko.

Chcete-li tedy fotografovat portréty obličeje, jsou dobré softboxy o straně 60 cm, analogicky k tomu pak i na ostatní motivy resp. jejich velikost. Co nedoženete velikostí pak lze dohnat množstvím menších rozptylek z různých úhlů.

Světelný výkon

Dalším důležitým faktorem je výkon světla, často slýchávám: “200Ws blesk mi přece bude stačit”. Toto je obecně pravdivé jen napůl. Je potřeba počítat s tím, že jakákoli rozptylka nám z výkonu výrazně ubere, 200Ws se pak hodí pouze na malé motivy. Také můsíme brát na zřetel, že kromě těch nejvyspělejších blesků se všechny chovají na špičkách svých výkonů podobně rozpustile jako systémové blesky.

Požíváním světel na řekněme 2/3 jejich výkonu jednak velmi prodlužujeme životnost výbojky a elektroniky, ale zajistíme si také větší výkonovou a barevnou stabilitu výstupu. Většinou tedy doporučuji alespoň 400 a ideálně 500 nebo 600Ws zařízení. Jsou sice nákladnější, ale vzhledem k předešle zmíněnému se jedná o investici do dlouhého spokojeného používání.

Počet blesků

A nakonec poslední základní věc: “kolik blesků si mám pořídit?” Co nejvíc! Ba ne, jen jsem se nechal unést. Pokud se věnujete produktové, nebo jednoduché potrétní fotografii, stačí zpravidla dva až tři záblesky. Jedno hlavní a druhé doplňkové světlo do protivky, případně třetí na pozadí nebo dodatečné přisvícení.

A poslední rada na závěr úvodu - pořiďte si expozimetr. Fotoaparáty neumějí měřit manuální záblesky a chcete-li se vyhnout nekonečnému procesu pokus/omyl, není lepší řešení, než si každý blesk pečlivě změřit.

V příštích textech se budu tomuto tématu věnovat podrobněji, neboť zdaleka není ani z desetiny vyčerpáno, pokud vás zajímá focení v atelieru, zůstaňte i nadále věrni našemu magazínu.