Jak vidí svět Lukáš "Kenji" Vrábel skrze 24mm objektiv?

Ahoj Kenji, díky, že sis udělal čas. Ty jsi ambasador značky Sigma, jak se k tomu člověk dostane?

Ahoj. No tady by se asi nabízelo odpovědět, že stačí ztratit krytku - kdo celou kauzu sledoval, tak ví. :D Ale jinak je to v podstatě o tom, oslovit tu konkrétní značku, která ti je blízká a zkusit se domluvit na nějaké spolupráci. Určitě je potřeba mít co nabídnout.

 

Fotil jsi už dřív na nějaký Sigma objektiv nebo jsi začal až s ambasadorstvím?

Od té doby, co jsem přešel na Canon, tak fotím na Sigmy. První byla Sigma 30 mm f/1,4 ART. Byl jsem tak unešený z té ostrosti, že už jsem nechtěl nic jiného. Prošla mi rukama velká řada nativních objektivů, ale postupně jsem všechny nahradil Sigmami.

 

 

Porovnal bys Sigmu s objektivy originálních výrobců, na které jsi dříve fotil?

Když to budu porovnávat trochu laickým pohledem třeba s Canonem, tak by se daly objektivy rozdělit zhruba na tři kategorie. První jsou ty extra levný a dostupný. Některé z nich trpí pomalým ostřením, front a backfocusem a hlavně měkkou kresbou. Druhá kategorie jsou klasický Lka, který na tom jsou o dost líp, ale sem tam budete narážet na určité limity. A pak je třetí kategorie, což jsou premiový objektivy se světelností třeba 1,2. Ty jsou vážně super, ale už si rozmyslíte, jestli si koupíte objektiv nebo manželce nějaký lepší vojetý auto na nákupy.

 

Sigma v řadě ART by se cenově dala zařadit do té druhé kategorie nebo občas mezi první a druhou. To znamená, že jsou cenově dostupné, ale kvalitou, ostrostí, světelností a rychlostí ostření patří spíše do třetí kategorie. Takže Sigma je pro mě synonymum hodně dobré muziky za přijatelnou cenu.

 

Jak jsi zmínil, objektivy mají perfektní kresbu, vysokou světelnost a jsou za zajímavé ceny. Víš, proč něco takového nedělají přímo výrobci foťáků? Jaký na to máš názor?

Vážně netuším. Občas mám možnost vyzkoušet něco jinýho. Teď naposledy nějaký skla od Sony nebo nový Canon RF objektivy. A jsou všechny vážně skvělý, to bez diskuze. Ale řekněme si to lidsky... Proč bych měl dávat 50 tisíc za objektiv, ke kterému existuje alternativa od Sigmy ve stejné kvalitě a třeba o polovinu levněji? A určitě by se se mnou někdo rád dohadoval, že ty originální jsou přeci jen o chlup kvalitnější, ostřejší, lehčí, strakatější, třpytivější nebo cokoliv, ale já v tom ten zásadní rozdíl nevidím. Takže raději koupím ženě to auto na nákupy.

Máš nějaký vysněný objektiv, který ti v portfoliu SIGMA (zatím) vyloženě chybí?

Asi nechybí. Myslím, že to má Sigma fakt dobře pokrytý. Pokud bych chtěl zoomy, pokryje všechno “svatá trojice” (14-24, 24-70, 70-200). Když budu chtít pevný skla, najdu u Sigmy vše od 14 mm až po pevnou 500 mm. Možná by nebylo špatný nahradit starou 8 mm za ARTku v 1.8. :D

Na co teď fotíš, jedeš ještě na klasice, tedy digitální zrcadlovce, nebo už se vezeš na vlně 

bezzrcadlovek?

Už se vezu. Loni jsem pořídil Canon EOS R a přiznávám se, že bych neměnil a k zrcadlovce bych se nevrátil. Ušetřilo mi to dost “starostí” a nově nabytý čas, kdy bych třeba řešil expozici, můžu věnovat spíš kompozici a nebo obecně tomu všemu, co se děje před foťákem. 

Co tě k tomu přivedlo a jak to ohodnotíš v porovnání?

Potřeboval jsem něco lepšího než 5D Mark III a v tu dobu zrovna vyšel EOS R. Měl jsem na výběr buď 5D Mark IV nebo EOS R, což má vlastně podobný vnitřnosti, jen tam jsou navíc ty výhody bezzrcadlovky. Tak jsem si řekl, že zkusím novinku. Pamatuju si, jak tenkrát kolem EOS R koloval strašnej "hate" a jak všichni furt řešili, co tam je všechno špatně, co tomu chybí a co má konkurence lepší. Mně u toho foťáku nechybí absolutně nic. A že umí konkurence líp automaticky zaostřit na oko žížaly a nebo že má skvělej novej formát karty a tak podobně, wow. Nepotřebuju, sorry. :D Ve všech ohledech EOS R překonal moje očekávání.

 

Jaký je tvoje nejoblíbenější sklo? Předpokládám, že stále Sigma 24 mm f/1,4 ART.

 

Předpokládáš správně! Ale už to začíná bejt ohraný, asi si budu muset najít nový ohnisko. :)

 

 

Ty nejvíc fotíš lifestylový portréty. Nevadí ti, že třeba tohle ohnisko zplošťuje obličej? Nebo jedeš spíš na celkový vzhled fotky?

Nevadí. Vybírám si schválně lidi s protáhlým obličejem, aby to na fotkách vypadalo normálně. :)
A teď vážně. Já myslím, že je to přežitek, jak se furt říká, že na portréty jedině 50, 85,105, 135 mm apod. Širší ohnisko se dá využít strašně dobře ve prospěch výsledné fotky. Jednak není pozadí rozpatlaný jak na dlouhý skla (já vím, všichni chceme bokeh a kroužky) a pomocí zřetelnějšího prostředí se dá lépe dotvořit příběh na fotce.

 

Např. chcete vyfotit klauna na pouti. Na širší ohnisko za ním bude zřetelná pouť, ale na 85mm jen “kroužky ze světýlek” a tím pádem bude ten klaun takovej smutnější ne? Navíc to pak ani nemusíte fotit na pouti, stačí si za klauna pověsit vánoční řetěz.

 

Jinak mně osobně 24 mm nejvíc připomíná klasickej pohled z vlastních očí. Je mi to takový nejbližší a fotky mi připomínají ten svět tak, jak ho ve skutečnosti vidím. A když se na někoho podívám ze dvou centimetrů, tak bude mít taky roztaženej obličej. Zkuste jednou nezavírat oči, až se budete líbat, je to vtipný.

 

A co barevnost? Jedeš na přirozenou pleťovku nebo na presety, aby to celkově vypadalo dobře? Spousta lidí tam v dnešní době flákne preset, poladí expozici, a že je obličej rudej nebo zelenej už je nezajímá.

Tohle téma by bylo asi na dlouhý povídání. Ale asi jak kdy. Většinou se snažím mít přirozenou pleť, ale jsou situace, kdy mi dává smysl i posun někam trochu jinam. Záleží na okolnostech, na prostředí ve fotce a dalších faktorech. Když fotíte v létě holku na pláži se zmrzlinou, asi není úplně okej, aby měla zelenou pleť. Pokud teda zmrzlina byla chuťově v pořádku. Jestli ale fotíte příběh o horolezci, který zdolal Mount Everest, dává modrá a fialová v obličeji celkem smysl.

Co tě ve focení motivuje? A kde bereš inspiraci?

Já na ty otázky ohledně motivace vždycky odpovídal špatně, až nedávno jsem si vlastně podrobněji přečetl, jak to s tou motivací je. Akorát odpovídat, že mě ve focení motivuje faktor seberealizace, morálního ocenění a hmotné zainteresovanosti je takový divný. Takže budu dál říkat, že mě motivuje moje krásná žena, můj úžasný syn a moji přátelé. A inspiraci hledám ve světě kolem mě a občas na Instagramu. :) 

Ještě jednou díky za tvoje rozsáhlý odpovědi. Pokud vás Kenjiho tvorba zaujala, navštivte jeho workshop Fotografování a retuše portrétů s Lukášem Kenji Vrábelem. Určitě ho také sledujte na Instagramu @kenjisshotbook. Na jaře jsme také společně natočili video o tom, jak Kenji fotí portréty. Dozvíte se, co používal jako první fotoaparát, a které fotografické žánry fotí nejraději. Podíváme se také na reálnou ukázku focení portrétu v praxi.