Jak vybrat monitor pro úpravu fotek

Fotografové tráví spoustu času výběrem foťáku a objektivů, na monitory ale často zapomínají. Problém tkví v tom, že se na první pohled jeden druhému dost podobají a poznat opravdu kvalitní není jednoduché. Kvalitní zobrazovací zařízení je přitom pro úpravu fotek klíčové, proto jsme pro vás sepsali pár doporučení, podle čeho se při jeho výběru řídit.

Technologie panelu

LCD panel je hlavní částí každého monitoru. Skládá se z polarizační vrstvy, skleněných substrátů, tekutých krystalů a barevného filtru. Jeho nejdůležitější částí jsou tekuté krystaly, které využívají zadní světlo z monitoru k vykreslování barev. Monitory se dělí podle orientace tekutých krystalů, která určuje, jak bude monitor obraz vykreslovat.

Existují 3 základní skupiny panelů:

  1. TN
  2. VA
  3. IPS

Kategorii TN preferují pro její rychlou odezvu spíše hráči počítačových her, donedávna převažovala u většiny notebooků. K práci s fotografiemi se tyto displeje příliš nehodí, protože při pohledu z různých úhlů zkreslují kontrast a barvy obrazu.

Na kategorii VA narazíte dnes už spíše výjimečně. Jejich poznávacím znamením je vysoký kontrast, který je v tomto případě na škodu, protože nedokáže dostatečně věrně simulovat dynamický rozsah tištěné fotografie.

Nejlepší volbou jsou panely s technologií IPS. Obraz vykreslují věrně z různých úhlů a jejich barevná reprodukce je nedostižná. Existuje několik variant (např. levnější e-IPS s nižší barevnou hloubkou), ale ať už sáhnete po jakékoli, vždy bude lepší než TN a VA varianty.

Velikost, rozlišení a poměr stran

Nenechte se zlákat „filmovým“ poměrem stran 16:9 a raději sáhněte po 16:10. Jednak budete mít více vertikálního prostoru k práci, jednak tento poměr lépe odpovídá poměru stran 3:2, který mnoho fotografů stále využívá.

Velikost monitoru a rozlišení jdou ruku v ruce a společně vytvářejí to, čemu u fotek říkáme ostrost. Velké rozlišení bude na malém displeji působit extrémně ostře, proto vypadá většina fotek pořízených na smartphonu dobře do té doby, než si je prohlédnete na monitoru nebo notebooku. Čím větší displej máte, tím větší rozlišení logicky potřebujete k zachování dostatečně ostrého obrazu.

Ostrost se vyjadřuje v jednotce PPI (pixels-per-inch neboli počet pixelů na 1 palec) a spočítat si ji můžete na různých online kalkulačkách. Pokud toužíte po majestátním monitoru, který vám budou ostatní závidět, ujistěte se nejdřív, že má i dostatečné rozlišení a tím pádem i PPI. Aby se vám pak ostatní místo závisti spíše nevysmáli.

Barevná hloubka

Čím více barev dokáže přístroj zobrazit, tím lépe dokáže eliminovat chyby a nepřesnosti při barevných přechodech (tzv. banding efekt nebo posterizace). Jednoduše řečeno, čím vyšší barevnou hloubku bude monitor mít, tím přirozeněji budou barevné přechody vypadat. Ty nejkvalitnější mívají hloubku o hodnotě 10 bit, což odpovídá asi 1 miliardě barev.

Problém nastane v momentě, kdy monitor nemá dostatečně široký barevný gamut a nedovede hloubku věrně zobrazit (více o gamutech níže). 10bit monitory také bývají pomalejší, a proto se hodí spíše na profesionální práci než na hraní her, kde potřebujete maximálně rychlou odezvu a vysokou obnovovací frekvenci. Běžný uživatel rozdíly mezi 6, 8 a 10 bit hloubkami většinou ani nepostřehne.

Banding efekt, zdroj: Wikipedie

LUT tabulka

Zkratka pro výraz Color Lookup Table může na první pohled vypadat tajemně, ve skutečnosti jde o užitečný parametr, který vám může o kvalitách daného monitoru prozradit zase o kousek víc. Představte si ji jako kalibrační nástroj, upravující barevné hodnoty obrazu. LUT tabulky se dělí na jednorozměrné a trojrozměrné, přičemž ty trojrozměrné jsou na profesionální práci vhodnější.

Hodnota LUT vám může pomoci dostat z vaší grafické karty maximum, a to i v případě, že je vyšší než základní barevná hloubka vašeho monitoru. Dva monitory tak mohou mít stejnou barevnou hloubku, ale ten s vyšší LUT bude barvy vykreslovat o něco lépe. Nejlepší monitory současnosti mohou mít hodnotu LUT až 24 bit.

Barevný gamut

Tento parametr zjednodušeně řečeno určuje, jakou šíři (tedy ne množství jako u barevné hloubky) barev je zařízení schopno zobrazit. Představte si ho jako hranici, kam až může zobrazovací zařízení monitoru zajít ve vykreslování jednotlivých odstínů.

Nejširší gamut má lidské oko, a i před těmi nejlepšími monitory je pořád o mílové kroky napřed, zvláště v některých konkrétních odstínech (nejvíc asi zelené). Proto fotografie nikdy ve výsledku neodpovídají tomu, jak si daný obraz pamatujete z vlastní zkušenosti. To platí dvojnásob, pokud je na nich nějaká zeleň.

Monitory se zpravidla dělí na 2 skupiny:

  1. se standardním gamutem
  2. se širokým gamutem

Monitory se standardním gamutem (sRGB) bývají levnější, nepotřebují takovou péči při kalibraci barev a hodí se spíše pro kancelářskou práci. Nejsou totiž schopné věrně zachytit barevnou škálu tiskáren a fotky na papíře tak mohou ve výsledku vypadat o dost jinak, než jak se tvářily na displeji. U fotografií krajin se navíc ztrácí saturace v zelených a tyrkysových odstínech.

Na monitorech se širokým gamutem (Adobe RGB, DCI P3) vypadá většina fotek lépe. Zvláště prvky krajiny jako vodní nebo travnaté plochy, obloha, listy a podobně. Na předtiskové náhledy se hodí mnohem lépe než monitory s menším gamutem. Problémem může být občasné zkreslení barev mimo grafické programy (např. jako pozadí na ploše Windows).

Pokud pracujete s 14 nebo 16 bitovými RAW nebo jinými profi formáty, je ve vašem zájmu mít monitor s širokým gamutem, který dokáže věrně zobrazit všechny detaily. Pokud už investujete do fotografické techniky, měli byste mít i odpovídající zobrazovací zařízení.

Doplňky a příslušenství

Pokud to s editací fotek nebo grafickými pracemi myslíte opravdu vážně, pořiďte si k monitoru stínítko. Vyblokuje světlo z externích zdrojů (slunce, pouliční lampy) a obraz tak bude vypadat stejně ráno i večer, což je pro precizní výsledky kritické.

Drobný vliv na kvalitu obrazu může mít i finiš displeje. Matný zpravidla zobrazuje barvy věrněji, zatímco lesklý jim dává přesycený a kontrastnější vzhled, než jaká je realita. U matného finiše navíc eliminujete větší množství odlesků než u lesklého.

Ačkoli profesionální monitory mívají kalibrační nástroje zabudované v sobě, můžete si taky dokoupit různé externí varianty. Ty vám např. ukáží, jak bude vaše fotka vypadat po vytištění na určitých typech papíru nebo na určitém typu tiskárny s konkrétním barevným nastavením.

Při nákupu monitoru se vždy nejprve zamyslete, jak moc profesionální zařízení skutečně potřebujete. Vysoké barevné hloubky nebo hodnoty LUT mohou vypadat lákavě, jako běžný uživatel ale drobné nuance pravděpodobně ani nepostřehnete. Ovšem jestli vás práce s fotkami živí nebo vás prostě jen hodně baví, tak se toho nebojte a jděte do pořádného monitoru. Vaše oči vám za to poděkují.

 

 

Další informace na Megapixelu

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 5 000 Kč

Nahrát

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s využíváním cookies a využití osobních údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a v reklamních sítích na dalších webech.
Dozvědět se víc
Rozumím