Martin Lukeš •
Aktualizováno: 4. 1. 2023 v 18:55
• Rubrika:Fotoporadna
Jak vybrat objektiv na focení krajin, architektury a interiérů
Krajina patří zřejmě vůbec k těm nejoblíbenějším žánrům mezi hobby fotografy společně s architekturou. Obecně rádi cestujeme, poznáváme nová místa a ta rádi dokumentujeme prostřednictvím našich fotoaparátů. Dříve jsme si lepili pohledy z cizokrajných míst na lednici a dnes sdílíme fotografie s přáteli na sociálních sítích. I tyto disciplíny mají svá specifika, úskalí ale také určité nároky na techniku. V obou uvedených žánrech je správná volba objektivu důležitější než v kterémkoliv jiném fotografickém oboru.
Obsah
Krajinářské a architektonické fotografie se za svou zhruba 200letou éru staly naprostým fenoménem. Vedle zpravodajské a reportážní fotografie jsou to žánry, které doslova zmenšily svět, zbořily hranice a odstartovaly éru cestovního ruchu, která trvá dodnes. Abyste i vy na svém výletu, treku vandru nebo dovolené pořídili opravdu dobré fotografie krajin nebo architektury, potřebujete vhodný objektiv. Přestože se obě disciplíny dají fotografovat různými objektivy, je pro ně synonymem tzv. širokáč.
Širokoúhlý objektiv, odborněji řečeno objektiv s krátkou ohniskovou vzdáleností, má širší zorné pole, než je běžná perspektiva. Co to ale běžná perspektiva je? Na toto téma existuje mnoho názorů, odborných studií a tezí. Vše se naštěstí dá shrnout do poměrně jednoduchého závěru. Vycházejme z pohledu lidského oka. Když pomineme periferní vidění, tak má velmi podobnou perspektivu jako objektiv s ohniskem 50 mm. To odpovídá úhlu záběru cca 46 °. Z toho vyplývá, že všechny objektivy s kratším ohniskem mohou být označovány jako širokoúhlé a dříve tomu tak skutečně bylo. Za širokáč se považovala už standardní reportážní pětatřicítka (35 mm) a všechny objektivy s ohniskem pod tuto hodnotu.
Ohnisková vzdálenost kolem 35 mm stačí možná reportérům nebo street fotografům. Krajináři a fotografové architektury potřebují dostat do záběru mnohem víc. Obecně jsou tedy dnes za krajinářské objektivy považovány ty s ohniskem 28 mm a ideálně ještě méně. Teď se možná zaraduje ten, kdo si pamatuje, že má na svém fotoaparátu nasazenou optiku s ohniskem 18 mm, což je hodnota běžných tzv. setových objektivů. Na to ale pozor. Ohniskem 28 mm jsou myšlené objektivy určené pro kinofilmové zrcadlovky nebo digitální fotoaparáty se snímačem o velikosti kinofilmového pole tzv. full-frame (FX). Na nich totiž ohnisko odpovídá skutečně tomu, co je vyznačeno na objektivu.
U většiny fotoaparátu střední třídy pro rodinnou a hobby fotografii je to trochu jinak. Mají totiž snímač o něco menší než kinofilmové políčko, což mění úhel záběru a celkovou perspektivu objektivu. Ohnisková vzdálenost se proto musí přepočítávat koeficientem, který je známý pod názvem CROP FAKTOR. Každý výrobce navíc používá trochu jinou velikost snímače, a to nám v přepočtu dělá trochu zmatek. Této problematice jsme věnovali samostatný článek naší fotoporadny.
Širokoúhlé zoomové objektivy s krátkým ohniskem pro focení krajin, architektury a interiérů
Pro představu jak to u takových objektivů funguje, můžeme použít zmiňované ohnisko 18 mm. Pokud by to bylo teoreticky možné a fyzicky bychom jeden stejný objektiv nasadili na různé fotoaparáty, pokaždé bychom dostali úplně jiný úhel záběru.
Úhly záběru u jednotlivých formátů snímače při stejném ohnisku
Taky už se vám z těch vzorečků a rovnic motá hlava? Upřímně se ani nedivím. Mnohem jednodušší by bylo, kdyby na každém objektivu byl uvedený údaj po přepočtu na kinofilm a každému by hned bylo všechno jasné. Bohužel to není možné, protože plnoformátové objektivy jdou často nasadit jak na fotoaparáty full-frame tak APS-C, ale na každém svírají jiný úhel záběru právě podle velikosti snímače daného fotoaparátu. Pokud si tedy chcete vybrat objektiv na jakýkoliv přístroj, aniž byste šlápli vedle, je nutné zjistit si a zohlednit crop-faktor vašeho fotoaparátu. Od něj se odvíjí vše ostatní.
Než jsem si poprvé čuchnul k digitální zrcadlovce, fotil jsem na kinofilm a následně na digitální kompakt. Oba přístroje disponovaly ohniskem 35 mm a vlastně jsem byl celkem spokojený. S mou první digitální zrcadlovkou, tehdy to byl Canon EOS 300D (APS-C / crop-faktor 1,6x), se mi dostal do ruky setový objektiv s ohniskem 18-55 mm. Po přepočtu tedy odpovídal ohnisku 29 - 88 mm.
Po prvním seznámení jsem došel k závěru že moc nepřibližuje, což je ostatně u trojnásobného zoomu logické. Na druhou stranu ten kratší konec ohniska a široký úhel záběru mi připadal naprosto fantastický. Najednou jsem mohl fotit v interiéru, aniž bych musel ustupovat, aby se mi všechno vešlo do záběru. A to nemluvě o fotografování krajin, nebo architektury.
Následně jsem si pořídil o trochu lepší objektiv 17-85 mm (po přepočtu 27,2 - 136 mm). Přiblížení už bylo dost lepší (cca 5x zoom) a i na šířku jsem dostal do záběru zas o něco víc. Přitom ohnisko bylo o pouhý milimetr kratší. A stejně tak to bylo, když jsem přešel z červené stáje ke žluté. K zrcadlovce Nikon jsem si pořídil objektiv s ohniskem 16-85 mm. Získal jsem nejen další milimetr krátkého ohniska k dobru, ale crop faktor se snížil také o 0,1 násobku. Předtím by mi přišly podobné rozdíly naprosto zanedbatelné, ale po tom, co jsem měl možnost to porovnat, jsem byl naprosto unešený tím, o kolik se rozevřely pomyslné nůžky a o kolik více scény jsem ze stejného místa zabral.
Začal jsem se problematikou širokoúhlých objektivů zabývat víc a zjistil jsem že milimetr nebo dva na kratším ohnisku znamenají mnohem víc, než 50 mm nebo 100 mm na delším ohnisku. Možná nevěříte, ale je to skutečně tak. Rozdíl v přiblížení teleobjektivu s ohniskem 200 mm, 250 mm nebo 300 mm totiž není až zas takový a s trochu nadsázky, téměř neznatelný. Oproti tomu na opačném konci ohniska je ohromný rozdíl mezi tím, když váš objektiv bude začínat na ohnisku 18 mm, 16 mm nebo dokonce 14 mm. Jakmile se dostanete o pár milimetrů pod pod onu pomyslnou hranici 28 mm (po přepočtu), začne se vám otvírat úplně jiná perspektiva a fotografiím prostoru (krajina, architektura, interiér) můžete dát zcela nový rozměr.
Všeobecně by se dalo říci, že 28 mm (po přepočtu) už je dnes považováno za krajinářské ohnisko. U fotoaparátu se snímačem APS-C je tedy potřeba volit ohnisko cca 17 až 18 mm a u přístrojů s formátem snímač Micro 4/3 je to ohnisko 14 mm. Jako základ vám podobný objektiv určitě bude stačit. Ostřílení krajináři vám ale prozradí, že mají mnohem raději objektivy začínající na 24 mm. Pro majitele APS-C fotoaparátu to znamená objektiv začínající zhruba na 15 až 16 mm ohniska. Fanoušci Olympusu a Panasonicu se snímačem Micro 4/3 pak musí volit ohnisko 12 mm.
Někomu ale nestačí ani to a milovníci „vyhrocené" perspektivy často volí ještě kratší ohniskonapříklad 20 mm, 16 mm, nebo dokonce 14 mm. Naštěstí myslí výrobci objektivů i na majitele APS-C formátu a tak si lze vybrat objektivy, které začínají na ohnisku 10 mm, 11 mm, nebo 12 mm a jsou určené právě pro tento formát snímače. Pro bajonet Micro 4/3 se nabízí ekvivalent v podobě objektivů začínajících na ohnisku 4 až 9 mm.
Na druhou stranu se mi v terénu často stalo, že extrémně krátké ohnisko je trochu kontraproduktivní v tom směru, že vám leze do záběru i to co nechcete. Můj tip na krajinářské ohnisko je mít hodnoty cca 16 až 24 mm (full-frame), 11 až 16 mm (APS-C) nebo 9 až 12 mm (Micro 4/3). V tomto rozsahu ohniska je dostatečný výběr jak objektivů s pevným ohniskem, tak těch zoomových.
Nejlepší ohnisko pro fotografování architektury a interiérů
Krajina a architektura jsou velmi podobné žánry, co se nároků na techniku a objektivy týče. V obou případech je cílem zachytit nějaký prostor a oba žánry proto vyžadují optiku s krátkou ohniskovou vzdáleností. Drobný rozdíl je v tom, že do žánru architektury patří i záběry interiérů. V nich má fotograf mnohem menší možnost poodstoupit od fotografované scény, aby se mu do záběru vešlo všechno, co potřebuje.
Z tohoto důvodu jsou o něco vhodnější objektivy s kratším ohniskem, než které volím při focení krajiny. Opět hodně záleží na přístupu a existují i profesionální fotografové, kteří si i při této disciplíně vystačí s ohniskem 24 mm (16 mm APS-C, 12 mm Micro 4/3). Já osobně při fotografování architektury a interiérů volím objektiv s pevným ohniskem 20 mm, což odpovídá 14 mm APS-C a 10 mm Mikro 4/3.
Pro oba žánry jsou velmi pohodlné zoomové objektivy, u kterých si lze zvolit konkrétní ohnisko na místě podle potřeby. Obecně má zoomová optika o něco horší kresbu než ta s pevným ohniskem, ale na druhou stranu rozdíl je často nepatrný a možnost zoomu je v terénu leckdy k nezaplacení. V tomto směru jsou ideální volbou objektivy typu:
Full-frame: 12 - 24 mm, 14 - 24 mm, 16 - 35 mm, 17-35 mm, 17 - 40 mm, 24 - 70 mm
APS-C: 10 - 18 mm, 10 - 20 mm, 10 - 22 mm, 11 - 24 mm, 11 - 16 mm, 12 - 24 mm,
14 - 24 mm, 15 - 44 mm, 16 - 50 mm
Micro 4/3: 7 - 14 mm, 8 - 18 mm, 8 - 25 mm, 10 - 25 mm. 9 - 17 mm, 12 - 32 mm, 12 - 35 mm,
12 - 40 mm, 12 - 45 mm, 12 - 60 mm
Pokud dám někomu nahlédnout do své fotobrašny, tak si na tento typ fotografie beru nejčastěji objektiv se základním rozsahem ohniska 24-70 mm. Dále pevné ohnisko 20 mm a tam, kde mi nestačí ani tento můj velmi oblíbený objektiv, vytáhnu zoomový ultraširokáč s ohniskem 14-24 mm. Všechny používám na fotoaparátu s plným formátem snímače (full-frame), takže ohnisková vzdálenost objektivů odpovídá realitě a nemusím jej přepočítávat.
Krajina se dá mimochodem fotit i na mnohem delší ohnisko, kterým se zabírají krajinné a architektonické detaily, ale to už je téma na jiný článek.
Kdybych to měl nějak shrnout, tak pokud se chcete vážněji věnovat fotografování krajin, snažte se dostat při výběru s objektivem k 24 mm, případně méně. Věřte, že si tuhle perspektivu zamilujete! U krajiny budete patrně potřebovat něco mezi 12-24 mm po přepočtu na kinofilm.
Jak je to se světelností objektivů na krajiny a architekturu
Od zákazníků i od přátel, kteří s focením začínají často slýchám, že by chtěli nějaký širokoúhlý objektiv na focení krajin, ale aby měl nějakou lepší světelnost. Pokud to ale jen trochu jde, doporučuji tento parametr zvážit, protože může několikanásobně zvednout cenu objektivu, aniž by to bylo mnohdy třeba. Světelnost, přeneseně malé clonové číslo se totiž při focení krajin, interiéru ani architektury moc nepoužívá.
Standardně se tyto žánry fotografují tak, aby byla proostřená pokud možno celá rovina snímku. No a právě k tomu je zapotřebí vyšší clonové číslo někde mezi hodnotami F8 až F16. Větší zaclonění už by naopak bylo kontraproduktivní, protože se začne objevovat optická vada zvaná difrakce, která zhoršuje kresbu objektivu a ta je při focení krajin i architektury zásadní. Menší zaclonění naopak zkracuje hloubku ostrosti a to je také nežádoucí.
Určitě neříkám, že to tak platí vždy. Existuje mnoho záběrů, kdy chce fotograf díky malé hloubce ostrosti vypíchnout nějaký prvek v popředí ať už na snímku krajiny, interiéru nebo architektury. Zde se ale bavíme o základních principech těchto žánrů a při nich je potřeba zaclonění tedy větší DOF.
Někdo může pro změnu namítnout, že by se lepší světelnost mohla hodit při focení večerní krajiny, kdy je světla méně. V takovém případě ale malá clona stejně nestačí a světlo je třeba kompenzovat delším časem expozice a k tomu je samozřejmě potřeba stativ. Ostatně ten, kdo to myslí s focením krajin vážně, používá stativ i přes den při dobrém světle. Stativ jednak umožňuje pracovat s minimální citlivostí a díky tomu je fotografie bez šumu. Dále si můžete dovolit zaclonit, čímž docílíte optimální hloubky ostrosti. No a protože se obvykle díky této kombinace prodlouží expoziční čas nemusíte se bát, že bude fotografie roztřesená, jako bychom fotili z ruky.
Zkušenější krajináři a fotografové architektury vědí, že velké hloubky ostrosti se dá docílit i při menším zaclonění objektivu, pokud využijete hyperfokální vzdálenost, ale tento postup se v praxi zas tak často nepoužívá.
Kdy je u krajinářského objektivu potřeba lepší světelnost
Jedinou výjimkou, kdy se na širokáči hodí lepší světelnost je, pokud chcete objektiv, který budete používat i pro jiné žánry než je krajina a architektura. Typicky to může být fotografování momentek, reportáží, street fotografie, dokumentů, koncertů, divadla nebo sportu. Tyto žánry se nedají fotit ze stativu, navíc se mnohdy fotí pohyb, což znamená krátké expoziční časy. Ne vždy jsou v takových případech ideální světelné podmínky, proto se nižší clonové číslo, mnohdy s vyšší citlivostí ISO hodí.
Dalším velmi specifickým oborem jsou fotografie krajiny v kombinaci s noční oblohou a snímky polární záře. V tomto případě jde o tak špatné světelné podmínky, že se používá kombinace všech dostupných prostředků, které pomáhají správně proexponovat záběr. Kromě vyšší hodnoty citlivosti ISO se pracuje se stativem, delším časem a mnohdy i maximálně odcloněným objektivem. Fanouškům těchto žánru proto nezbývá nic jiného, než zainvestovat do světelnějšího objektivu.
Věřím, že vám tento článek pomohl zorientovat se v široké nabídce krajinářských objektivů a pokud ne, zveme vás na kteroukoliv naši kamennou prodejnu, kde si uvedené objektivy můžete vyzkoušet a naši kolegové vám zde rádi mohou s výběrem.
Reaguje na (3) | Dobrý den, odkazy na fotografie fungují všechny, takže staší otevřít link s názvem snímku a dostanete se do Gaslerie na její detail. Tam naleznete další podrobnosti.
4
Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 20. 9. 2021
|Reagovat
AM
Odkaz na galériu vo väčšine prípadov je už nepoužiteľný, pretože autori už nie sú jej členmi ( podľa oznamu, ktorý sa otvorí). Použité ohniská sa tak už asi nedozvieme. Okrem tohto je článok pre mňa veľmi prospešný a ďakujem zaň.
Reaguje na (1) | Díky za připomínku. U každé fotografie je dokaz na fotografii, který vede do Galerie a tam je uvedeno použité ohnisko i veškeré expoziční hodnoty. Přišlo mi zbytečné tyto informace duplikovat, když stačí otevřít link :)
2
Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 28. 5. 2021
|Reagovat
JO
Pěkně napsáno. Jen je to nepoužitelné. Bavíme se tady i tom, jaká ohniska použít, ale autor je neuvádí. Jen použité objektivy. A tak si spousta lidí nedovede představit, jaké ohniště zoomu bylo použito. To, jinak fakt fajn článek degraduje.
Komentáře k článku
PM
Možná pro příští verzi tohoto článku vymažte ten Samsung - foťáky už nedělá (kromě těch v mobilech) už pěkných pár let.
Jinak velmi dobré počtení.
Petr Matoušek, 7. 10. 2022 |Reagovat
Dobrý den, díky. Jsme moc rádi, že se článek líbí.
Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 7. 7. 2022 |Reagovat
DD
Krásne napísaný článok a všetko vysvetlené. Ďakujem
Drum Drumtomsk, 30. 6. 2022 |Reagovat
Dobrý den, odkazy na fotografie fungují všechny, takže staší otevřít link s názvem snímku a dostanete se do Gaslerie na její detail. Tam naleznete další podrobnosti.
Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 20. 9. 2021 |Reagovat
AM
Odkaz na galériu vo väčšine prípadov je už nepoužiteľný, pretože autori už nie sú jej členmi ( podľa oznamu, ktorý sa otvorí). Použité ohniská sa tak už asi nedozvieme. Okrem tohto je článok pre mňa veľmi prospešný a ďakujem zaň.
Alena Martinková, 19. 9. 2021 |Reagovat
Prodejce Megapixel.cz, Martin Lukeš, 28. 5. 2021 |Reagovat
JO
Pěkně napsáno. Jen je to nepoužitelné. Bavíme se tady i tom, jaká ohniska použít, ale autor je neuvádí. Jen použité objektivy. A tak si spousta lidí nedovede představit, jaké ohniště zoomu bylo použito. To, jinak fakt fajn článek degraduje.
Jaroslav Orlík, 28. 5. 2021 |Reagovat