Fotoporadna

Jak vybrat objektiv na makro fotografii

Martin Lukeš • Aktualizováno: 6. 5. 2025 v 10:48 • Rubrika: Fotoporadna

Jak vybrat objektiv na makro fotografii

Makrofotografie je velmi specifickým žánrem, a to nejen z hlediska obsahu, ale také vzhledem k fotovýbavě, která je při jeho focení potřeba. Tam, kde si u jiných témat vystačíte s nějakým základním zoomovým objektivem, je to u makra trochu složitější. K tomu, abyste zachytili opravdu velký detail, potřebujete optiku, která splňuje několik základních kritérií. Pojďme si tedy společně rozebrat, která to jsou.

Milan Lovětínský / Přestaň

Je lepší makro objektiv nebo jiné pomůcky a příslušenství

Pokud se rozhodnete, že byste se chtěli oboru makrofotografie věnovat trochu vážněji, neobejde se to bez nákupu speciálního objektivu, který je určen právě pro tento žánr. Někoho možná napadne, že je to další investice a že by to pro začátek možná zvládl bez něj. Tak jednoduché to ale bohužel není. Možnosti tu sice jsou, ale počítejte s tím, že to bude něco za něco.

Existují sice pomůcky a nejrůznější příslušenství, které vám pomohou vyfotografovat větší detail, než jak to zvládne běžný objektiv, ale většinou je to na úkor něčeho.

Pavol Čepel / Mravček

Jednou z nejlevnějších možností jsou předsádkové dioptrické čočky. Ty ale mají obvykle nějaké zkreslení a optické vady, jako je například aberace. Stejně tak může jejich obroučka způsobovat vinětaci a ztmavovat rohy fotografie. A v neposlední řadě má jejich použití za následek neostrost v rozích.

Další možnosti jsou tzv. mezikroužky. Jde o redukční vložky, které se instalují mezi objektiv a tělo fotoaparátu. Ty posunou optickou soustavu objektivu dále od snímače a díky tomu lze zaostřit i na velmi krátkou vzdálenost. Mezikroužky nedisponují žádným optickým členem, takže proti předsádkám nevykazují žádné optické vady. Velmi výrazně ale ubírají světlo, které prochází objektivem. Počítejte proto s tím, že si fotografovanou scénu proto musíte často přisvítit, nebo expozici kompenzovat delším časem, případně vyšší citlivosti. Všechny tyto ústupky mohou být v určitých situacích kontraproduktivní.

Makro objektiv / mezikroužky / makro předsádka

Další možnosti jsou tzv. mezikroužky. Jde o redukční vložky, které se instalují mezi objektiv a tělo fotoaparátu. Ty posunou optickou soustavu objektivu dále od snímače, a díky tomu lze zaostřit i na velmi krátkou vzdálenost. Mezikroužky nedisponují žádným optickým členem, takže proti předsádkám nevykazují žádné optické vady. Velmi výrazně ale ubírají světlo, které prochází objektivem. Počítejte proto s tím, že si fotografovanou scénu musíte často přisvítit, nebo expozici kompenzovat delším časem, případně vyšší citlivostí. Všechny tyto ústupky mohou být v určitých situacích kontraproduktivní.

Související články:

Jak fotografovat makro - technika, příslušenství a postupy

Květa Novotná / Kapky

Je na makro opravdu nutný makroobjektiv?

Při prohlížení nabídky makro objektivů někoho možná napadne, proč vlastně nejde fotit makro s běžným objektivem s podobnými parametry. Když například vlastníte základní objektiv s ohniskem 50 mm a světelností f/1,8, tak k čemu byste si na makro měli pořizovat velmi podobný objektiv s ohniskem 50 mm a světelností f/2,8. Na první pohled by se mohlo zdát, že vzhledem ke světelnosti máte parametrově lepší optiku, a tak by váš stávající objektiv měl makro záběry zvládnout také. To je ale omyl.

Macro objektiv Nikon Z 50 mm f/2,8 MC

Minimální zaostřovací vzdálenost objektivu

Standardní objektivy s podobným ohniskem mají minimální zaostřovací vzdálenost zhruba mezi 40 cm až 45 cm od roviny snímače. Když tedy chcete vyfotit nějaký detail, nemůžete být blíž, protože pak už běžný objektiv jednoduše nezaostří, a to nejen automaticky, ale i v režimu manuálního zaostřování. Při použití AF nejde domáčknout spoušť a exponovat, protože fotoaparát pozná, že nemá zaostřeno, a zablokuje spoušť. Při použití MF sice fotografii uděláte, ale nebude zaostřená. Musíte se tedy posunout dál od fotografované scény. Pak jste ale od fotografovaného objektu daleko, a ten bude na výsledné fotografii poměrně malý. Zvláště pokud jde o objekt s menšími rozměry, jako je například brouk, květina, nějaká struktura nebo technický detail.

René Brunda / Meta

Proti tomu makro objektivy se stejným ohniskem ostří již od cca 15 cm až 20 cm. Dostanete se s nimi tedy zhruba o 30 cm blíže k fotografovanému objektu, a díky tomu je výsledný detail na fotografii opravdu velký. Je to v podstatě hodně podobné jako lupa, kterou byste něco pozorovali. Dokud ji nedáte těsně k objektu, nebude zvětšení nikdy tak výrazné.

Hodnota, v jakém měřítku dokáže objektiv přenést fotografovaný detail na snímač, potažmo na výslednou fotografii, se nazývá poměr zvětšení.

Související články:

Ostření

Barbora Gábrišová / Sandbergské paničky

Jaký poměr zvětšení mají makro objektivy

Slovíčko „makro“ je dnes bohužel některými výrobci zneužíváno k marketingovým účelům. Na trhu se vyskytují některé objektivy, a většinou jde o ty zoomové s proměnnou ohniskovou vzdáleností, které mají označení MACRO přímo ve svém názvu. Případně mají toto označení přímo někde na tubusu optiky. Při bližším zkoumání technických parametrů ale zjistíte, že mají hodnoty poměru zvětšení například 1:2 nebo 1:4. V takovém případě se nějaký ten detail zaznamenat dá, ale nejedná se o skutečný makro objektiv.

Obecně do kategorie skutečných makro objektivů spadají ty s poměrem zvětšení minimálně 1:1 nebo více. A aby to bylo ještě více komplikované, nedočtete se mnohdy v technických parametrech, že má objektiv poměr zvětšení například 1:2,8, ale výrobce uvede hodnotu maximálního zvětšení 0,357. Sice jednoduchou rovnicí, ale poměrně složitě musíte přepočítávat 1 : 0,357 = 2,8.

Zvětšení makro objektivu a porovnání reálné velikosti fotografovaného objektu se snímačem fotoaparátu

O poměru zvětšení jsme psali v jednom z článků naší fotoporadny. V kostce jde o to, že pokud fotografujete například poštovní známku o velikosti 23 × 35 mm, přenese objektiv na snímač full-frame (24 × 36 mm) ve stejném měřítku, tedy 23 × 35 mm. Když následně fotografii vytisknete na formát 40 × 60 cm, bude známka zabírat skoro celou plochu snímku, plus mínus nějaký okraj.

U objektivu s poměrem zvětšení 1:2 bude známka na fotografii zabírat pouze polovinu vytištěné plochy, a u objektivu s poměrem zvětšení 1:4 jen čtvrtinu plochy. No a to, jak jistě uznáte sami, je dost podstatný rozdíl. Jestliže se tedy chcete věnovat skutečné makrofotografii a fotit fascinující detaily, pak je poměr zvětšení velmi důležitý parametr objektivu, který je nutné při výběru optiky bezpodmínečně zohlednit.

Poměr zvětšení navíc můžete ještě zvětšit pomocí příslušenství, jako jsou předsádkové čočky nebo mezikroužky, o kterých již byla řeč.

Macro objektiv ve standardní pozici / s výsunem pro macro fotografii

Někteří výrobci dokonce překročili tuto pomyslnou vstupní bránu do makrosvěta a nabízejí objektivy s kladným poměrem zvětšení, tedy větším než 1:1. Nejčastěji jde o násobky 2×, 3× nebo 5×. To znamená, že výsledný detail na fotografii bude dvakrát, třikrát nebo pětkrát větší než ve skutečnosti.

Při stejné modelové situaci se zmiňovanou poštovní známkou bychom v takovém případě zachytili pouze polovinu, třetinu nebo pětinu známky. Víc její plochy se do záběru při tomto zvětšení nevejde. V takovém případě už se dá hovořit o supermakru.

Existují dokonce speciální objektivy, které mají poměr zvětšení proměnný a lze ho nastavit v rozsahu například 2,5–5:1.

Související články:

Makrofotografie a poměr zvětšení

David Cudrák / Mravenec

Ohnisková vzdálenost makro objektivů

Patrně nejvíc ošemetný parametr, který je nutné vyřešit při výběru objektivu, je ohnisková vzdálenost. Makro objektivy mají vzhledem ke složitosti konstrukce převážně fixní ohnisko, a tak s nimi nelze zoomovat.

Současný trh nabízí objektivy s ohniskem 24 mm, 30 mm, 40 mm, 50 mm, 60 mm, 85 mm, 90 mm, 100 mm a 105 mm. K zrcadlovkám dokonce existovaly teleobjektivy určené pro makro s ohniskem 135 mm, 150 mm, 180 mm a 200 mm. Jak vidíte, jde v podstatě o kompletní rozsah ohniskových vzdáleností, se kterými se pracuje i při běžných fotografických žánrech. Podle čeho tedy vybrat to správné ohnisko makro objektivu?

Tomáš Kašťák / Dlouhozobka svízelová

Jedním z faktorů je především to, jaký typ makra chcete fotografovat, jak daleko se k fotografované scéně dostanete a jak velký úhel záběru potřebujete zabrat.

Pro širokoúhlejší záběry například fauny a flóry, kde do záběru potřebujete dostat nejen hlavní motiv, ale i nějaké okolí, bych doporučil ohniska mezi 24 mm až 30 mm. U těchto objektivů se minimální zaostřovací vzdálenost pohybuje kolem 15 cm.

Čistě na detaily nějakého hlavního motivu, stejně jako na produktovou fotografii šperků, drobného zboží atd., bych asi sáhl po ohnisku mezi 40 až 85 mm. Ty mají zaostřovací vzdálenost mezi 16 až 35 cm.

Ferdo / ...

No a pro vzdálenější objekty a situace, kdy se nedostanete k hlavnímu objektu moc blízko, se nejvíc hodí delší ohniska 90 mm až 105 mm. S těmito objektivy zaostříte zhruba na vzdálenost 23 cm až 35 cm.

Při výběru správného ohniska nezapomeňte na tzv. crop faktor, což je přepočet ohniskové vzdálenosti v souvislosti s velikostí snímače (full-frame, APS-C, Micro 4:3).

Uvedené minimální zaostřovací vzdálenosti jsou samozřejmě orientační a konkrétní hodnotu naleznete v technických parametrech každého objektivu. Výjimkou nejsou objektivy s totožným ohniskem, například 85 mm, od různých výrobců, z nichž jeden má nejkratší zaostřovací vzdálenost 16 cm a druhý 35 cm. Jak vidíte sami, není to s výběrem ohniska úplně jednoduché.

Macro objektiv Canon RF 100 mm f/2,8 L Macro IS USM

Druhá věc, která může rozhodovat při výběru makro objektivu, je i to, zda byste ho případně nevyužili i na nějaký jiný žánr. Například ten, kdo fotí kromě makra ještě krajiny, ocení přednosti pevného širokáče s ohniskem 24 mm.

Produktový fotograf se obvykle neobejde bez objektivu 50 mm, 60 mm nebo 85 mm.

A ten, kdo se věnuje portrétní fotografii, uvítá přednosti portrétního ohniska 85 mm, 90 mm, 100 mm nebo 105 mm.

Tím chci naznačit, že pokud si pořídíte makro objektiv, nemusíte jej využívat čistě na makro. S přihlédnutím ke cloně a světelnosti se dá samozřejmě použít i pro spoustu jiných žánrů. Proto doporučuji předem velmi pečlivě zvážit to, jaké ohnisko si zvolíte.

Související články:

Ohnisková vzdálenost objektivu

Petr Luňák / "o"O"O"o"

Jak je důležitá světelnost u makro objektivů

Posledním parametrem, který hraje velkou roli při výběru každého objektivu, je jeho světelnost, tedy minimální clonové číslo. Někoho možná napadne, proč jsem tak důležitý parametr nechal až na závěr článku. Ohnisko právě spolu se světelností jsou v podstatě tím nejdůležitějším, podle čeho lze objektiv vybírat. Navíc světelnost jako taková určuje nejen cenu, ale také užitnou hodnotu objektivu. U makrofotografie je to ale trochu jinak.

Na rozdíl od běžných objektivů obvykle výrobci nenabízejí stejné ohnisko s různou světelností. Takže když si vyberete například makro objektiv s ohniskem 50 mm, nepočítejte s tím, že by existoval v několika verzích se světelností např. f/1,8, f/1,4 a f/1,2, tak jako je tomu u běžné padesátky.

Macro objektiv Sony FE 90 mm f/2,8 Macro G OSS

Makro objektiv s ohniskem 50 mm se nabízí pouze ve světelnosti f/2,8, a to je vše. V některých případech existují pro jedno ohnisko dvě světelnosti, např. f/2,8 a f/2,0, ale to jsou objektivy od různých výrobců, a ne vždy se nabízejí pro všechny bajonety.

Z toho tedy vyplývá, že pokud si vyberete ohnisko, světelnost je obvykle daná automaticky, a proto není nutné ji nějak zvlášť řešit.

Světelnost většiny makro objektivů se většinou pohybuje mezi hodnotami f/3,5 až f/2,8 a výjimečně pak f/2,0. Někdo si možná řekne, že to není nic moc, zvláště pokud jste zvyklí na ultra světelné objektivy f/1,4 nebo f/1,2. U makra ale světelnost paradoxně nehraje zas až takovou roli, na rozdíl od většiny ostatních žánrů.

Ferdo / na lúke, v tráve

To má hned několik důvodů. V běžné fotografii se s otevřenou clonou pracuje ve špatných světelných podmínkách, kde díky ní posbírá snímač více světla. Makro se ale často fotografuje ze stativu, takže se chybějící světlo dá dohnat delším časem.

Ten, kdo fotí makro z ruky, si také může pomoci zvýšením citlivosti. Rozdíl mezi clonou f/1,4 a f/2,8 jsou v podstatě dva expoziční kroky. To znamená, že namísto citlivosti ISO 200 nastavíte ISO 800. Současné fotoaparáty mají díky moderním procesorům velmi dobrý odstup od šumu, takže podobné navýšení citlivosti nemá naštěstí až zas tak velký dopad na hladinu šumu, potažmo obrazovou kvalitu a ostrost. Navíc většina bezzrcadlovek z aktuální nabídky má mechanický stabilizátor snímače, což značně posouvá možnosti toho, co je fotograf schopný udržet z ruky.

V mnoha případech si lze také fotografovanou scénu přisvítit, takže pak není třeba zvyšovat citlivost. A tam, kde byste v jiných žánrech potřebovali velká a výkonná světla, vám k nasvícení makro scény stačí nějaký maličký systémový blesk, kapesní LED svítilna nebo malý světelný panel.

Laowa 24 mm f/14 2x Macro Probe (poměr zvětšení 2:1 / ostření od 2 cm)

Světelnost ale neovlivňuje pouze množství světla, potažmo expoziční hodnoty. Má samozřejmě také značný vliv na hloubku ostrosti. Mnoho fotografů volí vysoce světelné objektivy právě z toho důvodu, aby hezky oddělili hlavní motiv od pozadí, které díky nízkému clonovému číslu rozostří. To je samozřejmě nepopíratelný fakt.

Ten, kdo se makru věnuje trochu déle, vám ale jistě rád potvrdí, že u tohoto žánru máte většinou opačný problém, a to, že je pozadí rozostřené moc, a rozostření, přesněji řečeno malá hloubka ostrosti, mnohdy zasahuje i do míst, která by měla být na fotografii proostřená.

Branislav Čajka / Sedu muchu nu stenu

Hloubku ostrosti totiž neurčuje jen clonové číslo, ale stejně tak i vzdálenost, na kterou zaostřujete. No a tím, že u makra ostříte na velmi blízké objekty, je hloubka ostrosti extrémně malá, a to i při cloně f/4 nebo f/3,5. Nemusíte se tedy bát toho, že by rozostření pozadí nebylo dostatečné.

Související články:

Čím svítit makro fotografii
Clonové číslo
Režim preference clony
Světelnost objektivu
Proč používat stativ
Jak správně používat stativ
Světla do terénu pro portrét i pro makro
Interní blesk
Externí blesk
Režimy externího blesku
Základní nastavení externího blesku
Manuální nastavení externího blesku

Jirka Palička / Pavučinec kozlí

Doporučené makro objektivy pro bezzrcadlovky

Makro objektivy pro bajonet Nikon Z

Macro objektiv Nikon Z 105 mm f/2,8 VR S MC

Makro objektivy pro bajonet Canon RF

Macro objektiv Canon RF 24 mm f/1,8 MACRO IS STM

Makro objektivy pro bajonet Sony E

Makro objektivy pro bajonet Micro 4/3 (Olympus / Panasonic)

Laowa 25 mm f/2,8 2,5-5X Ultra Macro

Makro objektivy pro bajonet Fuji X

Makro objektivy pro bajonet L (Panasonic / Leica)

Makro objektivy pro digitální zrcadlovky Nikon

Makro objektivy pro digitální zrcadlovky Canon

Milan Lovětínský / Odpočinek

Jak zvětšit hloubku ostrosti u makro fotografie

V makrofotografii budete paradoxně naopak řešit, jak dosáhnout toho, abyste hloubku ostrosti zvětšili. Poměrně často se proto pracuje se zacloněním na hodně vysoké clonové číslo, takže věřte, že při tomto žánru clonu f/1,4 nebo dokonce f/1,2 nijak nevyužijete.

V některých případech dokonce nepomůže ani maximální zaclonění, a pak je nutné řešit větší hloubku ostrosti jiným způsobem. Prvním z nich je použití speciálního tilt-shift objektivu, který umí vyosit nebo převrátit rovinu zaostření, která pak nemusí jít jen horizontálním směrem, ale lze ji natočit diagonálně nebo vertikálně. Tyto objektivy jsou ale poměrně drahé, a ve variantě makro se nabízí jen několik málo modelů. Nabídka trhu je v tomto směru bohužel velmi omezená.

Objektiv tilt-shift Canon TS-E 50 mm f/2,8 L Macro

Další možností, jak na fotografii zvětšit hloubku ostrosti, je stále populárnější metoda skládané fotografie. Její princip je poměrně jednoduchý. Pořídíte několik fotografií s nepatrným posunem roviny zaostření. Tato série snímků se následně složí do jedné výsledné fotografie pomocí speciálního programu. Ten z každé fotografie vybere pouze tu zaostřenou část, a následně tyto „proužky“ z jednotlivých záběrů složí. Tímto způsobem lze poskládat obraz i z několika desítek nebo dokonce stovek fotografií. Hloubku ostrosti, respektive rovinu zaostření, si tak můžete protáhnout přesně podle aktuální potřeby.

Posun roviny zaostření se dříve dělal mechanicky, pomocí makro sáněk a mikrometrického pojezdu. Dnes jsou některé novější bezzrcadlovky vybaveny funkcí Focus Stacking, takže už není potřeba speciální systém posuvníku, který se instaluje na hlavu stativu.

David Jobák / Mravenec lesní (skládaná fotografie ze 180 snímků)

Práce v režimu Focus Stacking spočívá v tom, že si na fotoaparátu nastavíte vzdálenost, o kolik má posunout rovinu zaostření mezi jednotlivými fotografiemi, a dále si zvolíte, kolik snímků v sérii má přístroj provést. Fotoaparát následně vytvoří sekvenci zdrojových dat, která se následně složí v počítačovém editoru výše uvedeným způsobem.

Tomuto tématu jsme se ale věnovali v jiném článku naší fotoporadny.

Související články:

Jak na skládanou fotografii
Jak na problémy se skládanou fotografií
Hloubka ostrosti
Hyperfokální vzdálenost

No a jestliže si ani nyní nejste jisti tím, který makro objektiv by byl pro vaše účely nejvhodnější, napište na naše technické oddělení, nebo se zastavte na některé z našich kamenných prodejen, a my vám na místě rádi pomůžeme s výběrem.

Martin Kaiser / XXL banánový chlebíček