Martin Hájek •
Aktualizováno: 18. 10. 2022 v 10:55
• Rubrika:Fotoporadna
Jak vybrat objektiv pro krajinářskou fotografii
Ve Fotoporadně naše magazínu naleznete spoustu článků na téma jak vybrat objektiv pro konkrétní žánry. V minulosti jsme se věnovali objektivům na portréty, architekturu a nyní si probereme na co se zaměřit při výběru objektivu pro krajinářskou fotografii. Po přečtení následujícího článku budete vědět na co si dávat pozor, co je opravdu důležité a co naopak méně? Tak pojďme na to!
Obsah
Otázka, která určitě tu a tam potrápila každého z nás. Chystáme se na konkrétní typ fotografování ale jaký objektiv je ten nejlepší pro danou disciplínu? Představme si, že jsme nadšený krajinář a chceme ze své techniky vymáčknout maximum. Jak začít? Jaký objektiv vybrat a jak s ním pracovat? V naší druhé části dlouhodobého seriálu jsme se zaměřili právě na téma širokoúhlých záběrů.
Krajina, architektura, interiéry
Téma krajinek je velice populární, už kvůli tomu že zpravidla nikam nespěcháme, nejsme hnáni stresem (jako u reportáže) ani nás nepronásledují přehnaná očekávání (noční můra nejednoho svatebního fotografa). V krajinářské fotografii je to hlavně o kompozici aneb obrazové skladbě a samozřejmě o světle. Bez dobrého světla nelze pořídit dobrou krajinářskou fotografii. Vše sice začíná volbou té správné techniky ale tím nejdůležitějším je (bylo a bude) samozřejmě vždy vaše oko, myšlenka a kreativita. Sebelepší vybavení z vás dobrého fotografa neudělá. A naopak, máte-li ono pověstné fotografické oko, působivou fotografii pořídíte třeba i fotomobilem - byť ne v tak dokonalé technické kvalitě jako třeba v případě digitální zrcadlovky (DSLR) či bezzrcadlovky (CSC).
Na pořizování pěkných krajinek potřebujete v první řadě správný objektiv, tím to začíná a mnohdy i končí. Vedle něj to samozřejmě dále chce též fotografický stativ, fotografické filtry, dálkovou spoušť atd. Ale pamatujte, že stále platí: mnohem důležitější než to nejlepší vybavení - je dobré načasování, důsledná příprava, výběr vhodného místa, správná doba a perfektní znalost obrazové kompozice.
Extémně širokoúhlé objektivy (fish-eye): širokoúhlé objektivy s úmyslně silnou deformací perspektivy. Používají se na specifické typy focení napříč všemi žánry. Uplatní se všude, kde chceme co nejvíce zdůraznit perspektivu, prostor - což je často parketa právě fotografie krajinářské.
Širokoúhlá skla 10-30 mm: ideální pro všechny fotografie, kde je třeba co nejširší úhel záběru. Pro interiéry, architekturu a ano - také pro krajinářskou fotografii.
Střední ohniska (také označována jako základní) 30-100 mm: základní objektivy, pokrývající drtivou většinu fotografických situací. Mají vůči lidskému oku přirozené zobrazení. Pro krajinku opět lze vhodně použít - počáteční ohniska na celky, konečná (dlouhá) ohniska pro krajinářské detaily.
Obecně platí, že nejlepších výsledků zpravidla dosáhnete s ohniskem pevným. Nabídne perfektní kresbu, ostrost a minimum optických vad. Na druhou stranu, jsou méně flexibilní, musíte se více pohybovat. To vás však zase více “donutí” o záběru přemýšlet. Na krajinářskou fotografii a další více technické žánry - kde je třeba široký úhel záběru (architektura, interiéry) - lze tedy pevná skla jen doporučit. Objektivy s proměnným ohniskem jsou více flexibilní, pracuje se s nimi pohodlněji, ušetří spoustu běhání a případné ořezy v postprocesu. Na druhou stranu, je zde zase o něco horší kresba. Problémy rostou se zvětšujícím se ohniskovým rozsahem.
A teď se ještě podívejme, co je a co naopak není až tak klíčové pro správný krajinářský objektiv. Důležitá je kresba, ostrost - prokreslení detailů i barevné podání. Správný širokoúhlý objektiv by měl co nejméně trpět klasickými optickými vadami jako je chromatická aberace, flares (odlesky) nebo vinětace (tmavnutí rohů). Na druhou stranu ono vinětování se dnes často používá jako působivý kompoziční prvek - a mnohdy opravdu funguje. Výhodou je také stupnice na objektivu pro snazší manuální ostření. Pozor na přední čočku, její tvar. To může někdy komplikovat použití fotografických filtrů. Řešením je volba vhodnějších filtrů, například systémových, případně želatinových filtrů (dávají se na vnitřní stranu objektivu).
A co není až tak zásadní u krajinářského objektivu? Zatímco vysoká světelnost je s patřičným respektem zdůrazňována defakto u všech žánrů, u krajinek se bez ní většinou obejdeme (stejně naopak často cloníme). Stejně tak oželíme i stabilizátor obrazu (beztak fotografujeme téměř neustále ze stativu). No a co rychlé ostření / AF (HSM, USM, SWM, SSM)? Žádný problém! Krajinka - a v podstatě veškeré statické žánry - nevyžadují nijak extra rychlé ostření, takže i tady je to bez problému.
Na závěr ještě pro doplnění dodejme, že působivé krajinářské fotografie nejsou jen a pouze o širokoúhlých záběrech. V této krásné disciplíně lze samozřejmě stejně tak dobře využít i dlouhá ohniska - teleobjektivy. V takovém případě to bude hlavně o detailech. Výhoda dlouhých ohnisek je v tom, že nám hodně přibližují, dají mnohem více vyniknout právě detailům. Na druhou stranu ale výrazně potlačí perspektivu, prostorový efekt. Mají velmi úzký úhel záběru a scény jsou pak výrazně méně plastické.
Komentáře k článku