1. Megapixel.cz
  2. Magazín
  3. Radíme s výběrem
  4. Jak vybrat objektiv

Jak vybrat objektiv

Říká se, že objektiv je oko našeho fotoaparátu, videokamery nebo fotomobilu. Toto tvrzení je určitě staré několik desítek let, ale na jeho platnosti se přesto nic nezměnilo ani v dnešní době. Těla slouží v podstatě pouze k zaznamenávání obrazu, který na snímač nebo na film promítne právě objektiv. Zejména na něm tedy záleží, zda bude výsledný snímek ostrý a kontrastní, nebo zdeformovaný nejrůznějšími optickými vadami.

Jaký je ideální objektiv

Každý máme jiné nároky a „ideální objektiv“ tedy neexistuje. Jiný objektiv potřebuje sportovní reportér, jiný fotograf krajiny, svatební fotograf nebo kameraman. Záleží na tom, jaké výstupy požadujeme. Chystáme-li se na profesionální dráhu nebo plánujeme-li zvětšovat naše záznamy na výstavní formát, rozhodně nás budou zajímat jiné objektivy než fotografa, který pořizuje snímky do rodinného alba.

Základní dělení objektivů podle ohniskové vzdálenosti

Podle ohniskové vzdálenosti dělíme objektivy do dvou základních skupin. První jsou objektivy s pevným ohniskem a druhou objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností, tzv. zoomy. Objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností jsou většinou kvalitnější a světelnější (viz dále) než zoomy, protože jejich konstrukce je daleko jednodušší. Oproti zoomům jsou ale méně pohotové. Výhodou zoomů je, že dokáží nahradit hned několik pevných objektivů najednou a není tedy nutné mít jich tolik.

Podle ohniskové vzdálenosti a úhlu záběru můžeme dále objektivy rozdělit do následujících skupin:

  1. Rybí oka (cca 8-15 mm) – extrémně širokoúhlé objektivy s úmyslnou deformací perspektivy
  2. Superširokoúhlé (cca 14-24 mm) – interiéry, architektura, krajina
  3. Širokoúhlé (cca 24-35 mm) – interiéry, krajina, reportáž
  4. Střední ohniska - základní zoomy (30-100 mm) – přirozené zobrazení, portrét
  5. Normální objektivy (50 mm) – odpovídá zornému úhlu lidského oka
  6. Teleobjektivy (100-300 mm) – portrét, reportáž, krajina
  7. Silné teleobjektivy (>300 mm) – příroda, sport

Světelnost objektivů

Jedním z hlavních parametrů, kterým bychom se měli řídit při výběru objektivu, je jeho světelnost. Ta popisuje schopnost objektivu propouštět světlo a značí se písmenem f společně s číselným údajem, např. f/2,8. Čím nižší číslo, tím více světla je objektiv schopen propustit a tím kratší časy potřebujete ke správné expozici snímku.

U zoomových objektivů je označen rozsah světelností pro široké a dlouhé ohnisko (např. f/3,5-5,6). Ani u nejkvalitnějších zoomů zpravidla nebývá světelnost lepší než f/2,8. Naproti tomu u pevných ohnisek se může díky jejich jednodušší stavbě dosáhnout světelnosti až f/0,95.

A proč je vlastně světelnost tak důležitá? Světelnost je klíčová při fotografování a natáčení za horších světelných podmínek, kdy nemůžeme použít náhradní zdroje světla a nechceme kvůli kvalitě záznamu nastavit vyšší citlivost snímače. Nastavením nízké clony tak můžeme použít krátké expoziční časy, čímž zabráníme rozmazání snímků vlivem pohybové neostrosti pohybujících se objektů.

Hodnota clony je také zároveň s ohniskovou vzdáleností určující parametr pro hloubku ostrosti. Pokud chcete záznam s malou hloubkou ostrosti, potřebujete světelný objektiv. Hlavně širokoúhlé objektivy mají velkou hloubku ostrosti, a tak při požadavku na rozostřené pozadí je minimální clonové číslo čili vysoká světelnost tím jediným způsobem, jak toho dosáhnout.

Konstrukční odlišnosti objektivů

Objektivy se liší také svou mechanickou stavbou, použitými materiály, a tedy i odolností. Pro běžného uživatele, který se svou fotovýbavou nepřichází do situací, které by mohly být pro techniku nebezpečné (nárazy, prach, stékající voda…) a který na fotoaparátu nemění objektivy příliš často, jsou určeny objektivy vyrobené především z kompozitu. Nejedná se samozřejmě o žádný „bakelit“. V dnešní době jsou plasty v mnohých vlastnostech plně srovnatelné s kovy. Takové objektivy mají velkou výhodu v malých rozměrech, nízké hmotnosti a nízké ceně, která se pohybuje již od cca 2 000 Kč do 8-10 000 Kč. Mezi jejich nevýhody patří většinou nižší světelnost.

O stupeň výš můžeme zařadit objektivy určené pro náročné amatéry, které již mají většinou kovový bajonet a poněkud odolnější konstrukci. Světelnost bývá lepší, stejně jako optická kvalita. U těchto objektivů se již setkáváme například s vnitřním rychlým ostřením, díky němuž se neotáčí přední člen objektivu a usnadňuje tak použití polarizačního filtru, nebo třeba s optickým stabilizátorem obrazu. Cenově se pohybují přibližně do 20 000 Kč.

Nejnákladnější, ale také nejkvalitnější jsou objektivy určené pro profesionální použití. Jejich konstrukce jim většinou zaručuje odolnost nejen proti nárazům, ale i proti prachu a stékající vodě. Bývá u nich použito těch nejkvalitnějších optických skel se speciální povrchovou úpravou. Světelnost zoomů je téměř výhradně f/2,8, takže není problém ani s fotografováním za horších světelných podmínek. Kromě vyšší ceny je u nich však nevýhodou i hmotnost, což je daň za vysokou světelnost a většinou kovové tělo objektivu.

Použití „kinofilmových“ objektivů pro menší digitální snímače

Na DSLR lze nasadit i objektivy, které byly konstruovány původně pro kinofilmové fotoaparáty. Je ale třeba si uvědomit, že mají nižší zorný úhel, než jsme byli u klasických fotoaparátů zvyklí. To je dáno tím, že snímače digitálních zrcadlovek jsou většinou menší než kinofilmové políčko. Objektivy o stejné ohniskové vzdálenosti mají tedy jakoby „užší“ záběr, takže se zdá, že mají delší ohnisko. Zorný úhel objektivu je totiž vždy vztažen k formátu snímače. Čím menší snímač je použit, tím menší je úhel záběru při použití stejného objektivu.

Protože jsme však byli zvyklí na to, jaký zorný úhel mají objektivy určitých ohnisek na kinofilmu, používá se u DSLR „přepočet na kinofilm“. Ten umožňuje vytvořit si lepší představu o tom, co jsme schopni vyfotit. Pro přepočet se vždy používá určitý koeficient, který je ovšem závislý na výrobci a velikosti použitého snímače. Pro objektivy na zrcadlovkách a bezzrcadlovkách Nikon, Sony, Pentax, Fuji atd. se používá například koeficient 1,5, zatímco u Canonu 1,6 (u EOS 1D je koeficient cca 1,3) a Olympus, Panasonic mají koeficient 2.

Nasadíme-li tedy například 28mm objektiv na digitální fotoaparát Nikon (koeficient 1,5), bude se jevit jako objektiv 1,5x delší, tedy 42mm. Z toho důvodu výrobci zařadili do svého programu i speciální objektivy pouze pro DSLR, které doplňují především chybějící širokoúhlé objektivy. Většinou se jedná o tzv. základní objektivy, tedy zoomy s rozsahem cca 28 mm až 100 mm (přepočítáno na kinofilm). Tento rozsah ohniskových vzdáleností je považován za základní, protože vystačí na pořízení asi 90 % všech běžných záběrů. Objektivů v této kategorii je na výběr poměrně mnoho.

Při použití těchto objektivů na full-frame se pak chová zcela standardně jako dříve u kinofilmu a není tak potřeba nic přepočítávat.

 

 

Další informace na Megapixelu